ALERGIE

Na nejčastější otázky na téma Alergie odpovídal: MUDr. Martin Fuchs (primář dětského oddělení FN Na Bulovce) a Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc. (alergolog).
  • Co je alergie?

Alergií rozumíme tendenci organismu reagovat na podněty z okolí přecitlivěle nebo přemrštěně. Je to vlastně stav, při kterém organismus vnímá (prostřednictví obranyschopnosti) některé látky ve svém okolí jako škodlivé a brání se proti nim přehnanou, nepřiměřenou reakcí. Látky, které jsou schopné takovou reakci vyvolávat, se nazývají alergeny. Alergeny pocházejí z rostlinné či živočišně říše jsou převážně bílkovinné povahy. Zdravý jedinec na přítomnost těchto látek ve svém okolí v podstatě vůbec nereaguje. Organismus pacienta s vrozenou náchylností k přemrštěné reakci je však chápe jako vetřelce, a proto se proti nim začne bránit.

  • Jak vidí alergii lékař?

Vidí ji jako nemoc, která svými důsledky porušuje strukturu některých tkání. To je dáno tím, že vyvoláváním nadměrných obranných odpovědí po kontaktech alergenů s "přecitlivělou" obranyschopností organismu dochází také k ničení zdravých tkání. Při vyšetření pak nacházíme poškozenou sliznici průdušek, nosohltanu či střev. Pro lepší představu připomeňme, že na kůži se tento proces, kterému odborně říkáme alergický zánět, projeví v podobě viditelných ekzémů. O porušené sliznici dýchacího či trávicího traktu se můžeme přesvědčit jen odběrem tkáně k mikroskopickému vyšetření, což se v praxi provádí pouze na specializovaných pracovištích.

  • Co je to atopie?

Atopie je většinou dědičně podmíněný sklon k tomu, aby se člověk stal alergikem. Atopie není nemoc, ale je predispozicí k onemocnění. Atopik produkuje nadměrné množství alergických protilátek, které se nazývají imunoglobuliny E. Alergikem se stávají tři ze čtyř atopiků, pouze každý čtvrtý je ve svém životě uchráněn propuknutí nemoci. Přesné vysvětlení - proč tomu tak je - však dosud chybí.

  • Je mezi námi hodně alergiků a atopiků?

Procento atopiků a alergiků v naší populaci stále stoupá. V posledních deseti letech se počet dokonce zdvojnásobil. Atopiků je kolem 40 %, nemocných (alergiků) je kolem 30 %. To znamená, že téměř každý třetí občan má s některou alergickou reakcí vlastní zkušenost.

  • Dá se atopie předpovědět?

Ano. Dnes existují možnosti, které mohou spolehlivě předpovědět pravděpodobnost vzniku postižení u zatím zdravého člověka. Jedná se o přesné vyšetření hladiny protilátek (lg E) v organismu, pokud jsou zvýšené, je organismus ohrožen propuknutím alergického onemocnění. V praxi se dnes daří přesně určit i protilátku na určitou bílkovinu. Tato vyšetření však uplatňujeme jen u značně rizikových jedinců. Obecně lze říci, že atopie je do určité míry dědičná, ale i zcela zdravým rodičům se může narodit atopické dítě. Pokud však je postižen otec nebo matka, pak je riziko onemocnění výrazně vyšší. V případě, že jsou postiženy jakýmkoliv alergickým onemocněním oba rodiče, riziko onemocnění potomka stoupá až na 70 %.

  • Jaké známe alergeny?

Je jich velké množství. Jsou to pylová zrna, spory plísní, roztoči či jejich výměšky, zvířecí alergeny, hmyzí jedy, potraviny, léky a v neposlední řadě i mikroorganismy - infekční i neinfekční (bakterie, viry, parazité). Tyto alergeny se mohou dostat do organismu vdechnutím, požitím, kontaktem či přímo proniknutím do kůže.

  • Existuje alergie na prach?

Ano, ale je třeba si uvědomit, že samotný prach je směsicí bílkovin - alergenů - s neorganickou hmotou a že tato směs závisí na prostředí, ve kterém vznikl. Jiné složení totiž bude mít prach na silnici, na půdách, ve sklepě či psím útulku.

  • Mohou alergii vyvolat i jiné podněty?

Existuje mnoho podnětů, které projevy nemocí vyvolávají, a přitom nejsou alergeny. Jedná se především o cigaretový kouř, smog, infekce, ale i chlad, emoce, námaha a mnoho dalších. Předpokladem je však zmíněná přítomnost alergického zánětu, který je velmi citlivý na změnu okolí člověka či na změnu jeho chování.

  • Jaká známe alergická onemocnění?

Alergie nejčastěji napadá ty organismy, kde může přímo působit daný alergen, tedy:

- sliznici dýchacího ústrojí (průduškové astma či alergická rýma, včetně postižení očí),

- kůži (nejrůznější druhy ekzémů, kopřivky, otoky),

- sliznice trávicího traktu (léková a potravinová alergie - bolesti břicha, zvracení, průjem).

Alergie se však může projevit i v orgánu, kde k přímému kontaktu s alergenem nedošlo. Potravinová alergie se tak například může stát příčinou ekzémů, kopřivky nebo rýmy.

  • Může alergie ohrozit lidský život?

Ano. Nejvážnější alergickou reakcí je tzv. anafylaktický šok. Jedná se o náhlé a velmi prudké postižení srdce a cév, které může dokonce ohrozit život pacienta. K těmto situacím dochází při přemrštěné reakci na bodnutí hmyzem nebo na použití potravin či léku.

  • Která alergie je nejčastější?

Více než 10 % populace je postiženo pylovou alergií - polinózou. Projevuje se především nosními a očními problémy (velmi nevhodně se tyto obtíže nazývají senná rýma - zdaleka se totiž nejedná o alergii na seno). Méně často se tento typ alergie projevuje obtížemi dechovými (astmatem) či ekzémem. Astmatem u nás trpí kolem 5 % lidí, rovněž tak alergickým ekzémem, a 2-3 % populace jsou alergická na potraviny nebo zvířata.

  • Je některý typ či projev alergie vážnější než jiné?

To je velmi zavádějící otázka. Každý ty alergie se může projevit - jak již bylo uvedeno - rychlou a prudkou reakcí. Proto každý, i zdánlivě málo závažný projev alergie vyžaduje lékařskou péči. Je všeobecně známo, že důkladné léčení i minimálních příznaků je prevencí možných budoucích větších zdravotních potíží. Nicméně nejvážnější chronickou alergickou chorobou je průduškové astma. Odhaduje se, že ve světě žije cca 200 mil. astmatiků. V léčbě astmatu jsme však také zaznamenali největší pokroky. Moderní léčbou zcela stabilizujeme bezmála polovinu astmatiků, dalších přibližně 40 % má potíže výrazně menší a jen asi u každého desátého je léčba poněkud komplikovanější. Moderní léčbou se tak podařilo téměř 100 % astmatiků zařadit do zcela normálního života, jehož součástí je i sport, trávení prázdnin či dovolených v jakémkoliv rekreačním prostředí a koneckonců i výběr chtěného povolání.

  • Čím se dnes alergie léčí?

Léky můžeme rozdělit na úlevové a ochranářské. Úlevové léky odstraňují bezprostřední obtíže (hasí požár), ochranářské se naopak snaží, aby k žádnému požáru pokud možno nedocházelo. A to je také princip dnešní léčby alergických onemocnění. Vyžaduje však úzkou spolupráci lékaře a pacienta. Ochranářská (preventivní) léčba totiž znamená dlouhodobé každodenní podávání léků. Tyto preventivní léky pomáhají odstraňovat alergický zánět a při pravidelných podávání nedovolí alergenu, aby nový zánět vyvolal. To neumějí úlevové leky, ty jen okamžitě, ale často pouze krátkodobě pomohou od ucpání nosu, dušnosti při astmatu či svědění při ekzému. S chronickým zámětem však nic nezmohou. V tom spočívá i vysvětlení chyb, kterých se dopouští alergik, když se léčí neodborně a sám.

  • Je alergie vyléčitelná?

Atopii (vrozenou náchylnost) ovlivnit neumíme (to je v rukou genetických inženýrů), ale umíme si poradit s jejími projevy. V lepším případě odstraníme příznaky, ale zatím nezaručíme, že se již nikdy neobjeví. Alergie je ve své podstatě onemocněním chronickým. Často se však stává, především u dětí, že dochází k úplnému vymizení potíží. Vysvětlení této skutečnosti není ani pro lékaře jednoduché, nicméně tvrzení, že "jsem byl alergikem a již nejsem", je lehkomyslné a nezodpovědné.

  • Co je základem péče o alergika?

Především je nutné, aby se alergik dostal do péče odborného lékaře. Není žádným tajemstvím, že mnoho pacientů uniká správné léčbě. Na jednu stranu za to mohou sami pacienti, neboť nepřijdou k lékaři a léčí se po domácku, na druhé straně je třeba si přiznat, že ještě dost alergiků není léčené dostatečně. Pokud však je stanovena přesná diagnóza, pak bychom měli především omezit kontakt se zjištěným alergenem. S tím souvisí úprava domácího prostředí, dietní opatření, plánování dovolených apod. V první řadě je však třeba přehodnotit uplatňovaný životní styl (výživu, fyzickou aktivitu, kouření, stres aj.).

  • Existuje prevence alergií?

Odpověď na tuto otázku se zabývají odborníci na celém světě. Rozhodně u alergických onemocnění více než jinde platí - žít zdravě. Pro člověka, který již alergií trpí či se tohoto onemocnění bojí (třeba proto, že ho má v rodině), by se měla stát zásadami tato opatření:

1) nekouřit

2) nepořizovat si žádná domácí zvířata (patří mezi zdroje nejnebezpečnějších alergenů)

3) poradit se s lékařem o pořízení praček či čističek vzduchu, luxů a zvlhčovačů a neřídit se pouze reklamou!

4) uklízet často a „navlhko“, pořizovat si snadno omyvatelné plochy (nábytek, podlahy...)

5) nespát v peří - i když peří samo o sobě nepatří mezi významné alergeny, je výbornou živnou půdou pro roztoče, kteří do skupiny nejvýznamnějších alergenů patří

6) udržovat vlhkost vzduchu v místnosti kolem 50 %, ne více, neboť vysoká vlhkost (tak často doporučovaná u dýchacích potížích) je velmi vhodným prostředím pro rozvoj roztočů a plísní

7) udržovat teplotu vzduchu v místnostech kolem 20 stupňů Celsia, nepřetápět

8) snížit výskyt dráždivých látek v domácnosti (kosmetických přípravků, rozpouštědel, barev apod.)

9) dodržovat správnou životosprávu - jisté je, že by měly být omezovány živočišné bílkoviny (vejce, kravské mléko). Pozor však na neuvážené použití sóji či kozího mléka - mohou být stejně závažnými alergeny jako mléko kravské. Problém životosprávy nelze zobecnit, proto je vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem.

10) co nejdéle kojit (alespoň 6 měsíců)

11) sportovat, otužovat se

12) svěřit se při obtížích do rukou lékaře a za jeho aktivní pomoci čelit všem nástrahám, které alergická onemocnění přinášejí.

  • Kde najdeme další důležité informace o Alergii?
  • www.alergie.cz(oficiální stránky o alergii)
  • www.stopalergii.cz (internetový obchod věnovánán alergickým onemocněním)