Světová Nej

Podsekce této stránky

Zpět na začátek Počasí a klima

Rekordy klimatu - svět

Nejvyšší naměřemá teplota: +57,8 stupňů celsia (ve stínu) - Al Azízíyah (Libye)
Nejvyšší měsíční průměrná teplota: +48,9 stupňů celsia - Údolí smrti (USA)
Nejvyšší roční průměrná teplota: +34,4 stupňů celsia - Dalol (Etiopie)
Nejnižší naměřemá teplota: -89,2 stupňů celsia - polární stanice Vostok (Antarktida)
Nejnižší měsíční průměrná teplota: -72,0 stupňů celsia - polární stanice Vostok (Antarktida)
Nejnižší roční průměrná teplota: -56,4 stupňů celsia - polární stanice Plateau station (Antarktida)
Nejvyšší absolutní výkyv teploty: -71,2 a +35,0 stupňů celsia - Ojmjakon (Rusko)
Nejkratší období slunečního svitu: Slunce nevychází 168 dní - severní pól
Největší naměřená rychlost větru: 416 km/h (při povrchu Země) - Mt. Washington (USA)

Rekordy srážky - svět

Nejvyšší roční průměrné srážky: 12 090 mm - ostrov Kauai (USA)
Nejvyšší sněhové srážky: 31,1 m - Mt. Rainier (USA)
Nejvyšší srážky za 1 rok: 26 461 mm - Čérápuňdží (Indie)
Nejvyšší srážky za 1 měsíc: 9 299 mm - Čérápuňdží (Indie)
Nejvyšší srážky za 24 hodin: 1 870 mm - ostrov Réunion (Indický oceán)
Nejprudší déšť: 38,1 mm za 1 minutu - Guadeloupe (Malé Antily) Nejnižší roční průměrné srážky: 0,5 mm - Dakhla (Egypt)

Nejdeštivější místo - Kauai ( Oceánie / USA stát Havaj)

Průměrné roční srážky – 12 090 mm Návětrné svahy sopky Waialeale (1 569 m n. m.), nacházející se na ostrově Kauai, jsou považovány za nejdeštivější místo na Zemi. Celoročně tu vládne tropické podnebí – 350 dnů v roce prší.

Nejzasněženější místo - Mount Rainier (Severní Amerika /USA - stát Washington)

Roční sněhové srážky - 31,3m Nejvíce sněhu v průběhu 12 měsíců napadlo na vrcholu Mt. Rainier, který je vlastně vyhaslou sopkou. Měří 4 392m n. m. a je součástí Kaskádového pohoří (angl. Cascade Range), táhnoucí se 900 km podél západního pobřeží USA a Kanady. Vrchol poprvé zdolal generál Občanské války Hazard Stevens v roce 1870.

Nejsušší místo – Asuán (Afrika/Egypt)

Průměrné roční srážky – 0,5 mm Minimální množství srážek připadá na obratníkové oblasti. Nejméně srážek mají některé oblasti Sahary. Nejvýraznější je oblast v okolí města Asuán, ležícího u řeky Nil.

Největrnější místo - záliv Commonwealth (Antarktida)

V zálivu Commonwealth nalezneme největrnější místo na světě. Vítr zde dosahuje rychlosti až 320 km/h.

Nejnehostinnější místo – Údolí smrti (Severní Amerika/USA stát Kalifornie)

Suché horké podnebí s ročními průměrnými srážkami pod 70 mm , letní teploty nad 40°C maximální teplota 57°C Údolí smrti je 225 km dlouhá a 8 až 26 km široká bezodtoková proláklina na jihozápadním okraji Velké pánve (Great Basin), v severní části Mohavské pouště (Mojave Desert). Název vznikl po smrti skupiny zlatokopů v roce 1849. Od roku 1933 je oblast chráněna. (Death Valley National Monument).

Více o bouřích a srážkách najdete ZDE.

Zpět na začátek Vodstvo - oceány, moře a jejich části

Největší oceán - Tichý oceán

Rozloha 179 679 000 kilometrů čtverečních (50% rozlohy světového oceánu)

Nejmenší oceán - Severní ledový oceán

Rozloha 13 100 000 kilometrů čtverečních (4% rozlohy světového oceánu)

Největší salinita - Rudé moře

Salinita dosahuje 41 promile. Je to obsah solí rozpuštěných v mořské vodě, největší část solí tvoří sodík a chlór (kuchyňská sůl) a to 85% v moři rozpuštěných látek. Kdyby se voda z oceánů odpařila, vytvořila by se na všech kontinentech 150 m silná vrstva soli. Nejnižší salinitu má Baltské moře 7,2 promile - důvodem je přítok sladké vody do tohoto moře. Průměrná salinita moře je mezi 33 až 37 promile.

Teplota mořské vody

Teplota je ve velkých hloubkách stejná, má asi 0-3 stupňů Celsia, na povrchu se mění podle podnebí a mořských proudů. Teplota závisí na salinitě (při 35 promile je -1,91 stupně Celsia), proto mořská voda zamrzá déle než sladká. Teplota vody na mořské hladině se pohybuje od -2 stupňů Celsia v Bílém moři až po 35,6 stupňů v mělkých částech Perského zálivu.

Nejčistší voda - Weddellovo moře

U Antarktidy ležící Weddellovo moře vědci pomocí Sechiho desky v hloubce 80 m pozorovali čirost vody, blížící se čirosti, která se dá dosáhnout u destilované vody.

Mořské proudy

Nejrychlejší mořský proud 29,6 km/h je Nakwakto Rapids v Slingbyjském průlivu v Britské Kolumbii v Kanadě. Vlny jsou nejznámější projev ocánů a moří. Energie vln, znásobená silným větrem, může mít ničivé následky. Například bouřlivé vlny, vysoký příliv a silný výtr způsobily, že hladina Severního moře vystoupila v roce 1953 o 3 m nad mormál, což v Holandsku způsobilo rozsáhlé záplavy.

Nejvyšší vlny

Na otevřeném moři byla pozorována vlna vysoká 34 m, vytvořila se během hurikánu. Vlny tsunami vznikají díky podmořskému zemětřesení a sesuvech. Dosahují rychlostí až 800 km/h. Na otevřeném moři jsou to nízké vlny, ale při nárazu na pobřeží narůstají až do výšky několika desítek metrů. V roce 1771 se u ostrovů Rjúkjú vytvořila tsunami, jejíž výška se odhaduje na 85 m!

Největší hloubka oceánu - Mariánský příkop (Tichý oceán,340km jihozápadně od ostrova Guam)

Hloubka 10 924m. Mariánský příkop má délku2 550km a průměrnou šířku 70km. Jako první určila jeho hloubku 10 863m v roce 1951 britská výzkumná loď Challanger. V roce 1959 provedla nové měření posádka ruské lodě Vitjaz‘. Zjistila hloubku 11 034m. V roce 1960 americký batyskaf Trieste sestoupil do hloubky 10 917m. Podle posledního měření Japaonska pod záštitou UNESCO (v roce 1984) dosahuje největší hloubka 10 924+/- 10m.

Pořadí hloubek oceánů

Největší moře - Filipínské moře (Asie - Oceánie)

Plocha - 5 726 000 km čtverečních, max. a hloubka 10 830m. Okrajové moře Tichého oceánu. Jeho hranice tvoří řetězce ostrovů - Filipíny, Taiwan, Rjúkju, Japonské ostrovy, Mariany a Karolíny. Portugalský mořeplavec Fernao de Magalhaes se ve španělských službách jako první Evropan přeplavil přes Filipínské moře.

Pořadí rozlohy moří

Největší záliv - Bengálský záliv (Asie)

Plocha - 2 172 000 km čtverečních. Maximální hloubka 3 955 m. Obrovský záliv Indického oceánu mezi přední a zadní Indii, Andamanami a Nikobarami. Do Bengálského zálivu společně ústí veletoky Ganga a Brahmaputra a vytvářejí nejmohutnější deltu na světě pod mořskou hladinou. Charakteristické jsou podmořské říční kaňony. Oblast je známá i největším řáděním cyklónů. Katastrofu století způsobil cyklón v roce 1970. Trval 15 hodin, zahynulo při něm asi půl miliónu lidí a další milión Bengálců přišli o úrodu a o přístřeší.

Pořadí rozlohy zálivů

Největší lagunou je Laguna Patos

Rozloha: 10 145 km čtverečních. Leží na jihovýchodě Brazílie a úzkým průlivem je spojena s Atlantským oceánem a s lagunou Mirim - 2 965 km čtverečních.

Nejdelší průliv - Mosambický průliv (Afrika)

Délka - 1760 km, šířka – 422 až 925 km Mosambický průliv odděluje největší africký ostrov Madagaskar od pevniny. V severní části průlivu leží hornaté sopečné souostroví Komory. Průlivem proudí rychlostí 2,8 km/h teplý povrchový Mosambický proud. V roce 1497 obeplul Afriku portugalský mořeplavec Vasco da Gama a jako první Evropan se plavil Mosambickým průlivem.

Nejširší a nejhlubší průliv - Drakeův průliv (Jižní Amerika - Antarktida)

Šířka více než 1 100 km, délka 460 km, průměrná hlubka 3 400 m (max. hlubka 5 248 m), teplota vody na hladině 0,5 - 6 stupňů Celsia. Průliv vznikl mezi jihoamerickou pevninou (Ohňová země) a Antarktickým poloostrovem. Spojuje Atlantský a Tichý oceán. Vyznačuje se chladným počasím a častými bouřkami. Průlivem se pohybuje nejmohutnější oceánský proud - drift západních větrů (intenzita jeho průtoku je třikrát větší než intenzita průtoku Golfského proudu). Jeho povrchová rychlost je asi 0,75 km/h. Pojmenován byl podle viceadmirála sira Francise Drakea, prvního Angličana, který v letech 1577 - 1580 obeplul svět. Tento pirát a mořeplavec proplul průlivem v roce 1578.

Nejužší mezikontinentální průliv – Bospor (Evropa – Asie/ Turecko)

Minimální šířka 660 m, délka 32 km, hloubka 33 až 105 m. Průliv mezi Evropou a Asií, spojuje Černé a Marmarské moře. Vznikl zatopením říčního koryta s vysokými strmými břehy a mnohými zátokami (největší Zlatý roh). V Istanbulu je přemostěn dvěma mosty. Bosporem vede významná námořní cesta. Na jeho březích bylo v 8. století před naším letopočtem založeno řecké město Byzantion, od roku 330 Konstantinopolis (hlavní město východní části Římské říše), v roce 1453 byl dobyt Turky a přejmenován na Istanbul.

Vybrané charakteristiky průlivů

Nejmohutnější fjord – Vestfjorden (Evropa/ Norsko)

255 km dlouhý záliv mezi severozápadním pobřežím Norska a souostrovím Lofoty. Pobřeží ostrovů i pevniny je skalnaté a horizontálně velmi členité. Fjord je zvláštní mořského zálivu vytvořen činností ledovce. Je úzký a dlouhý, má velmi strmé svahy a sahá daleko do pevniny. Fjordy jsou mnohem hluboké, protože úroveň mořské hladiny, do které ledovec sestupoval, byla v dobách ledových mnohem nižší. I proto jsou vody fjordu, oddělené od sousedního moře skalnatým prahem, který obyčejně uzavírá dno fjordu, jsou i málo provzdušněné a chudé na mořské živočichy.

Vybrané charakteristiky fjorů

Nejvyšší mořské útesy – Milfordský záliv (Oceánie/ Nový Zéland)

Břehy vystupují z vody 1 584 m nad hladinou a pod ní ještě klesají do hloubky 400 m. Najdeme jej na Jižním ostrově Nového Zélandu, jde o fjord, vymodelovaný ledovcem. Zasahuje 20 km do vnitrozemí. Je to krajina vysokých útesů, vodopádů a zelených lesů. Vlhké podnebí tady vytvořilo jeden z největších vodopádů na světě Sutherland falls – 579 m vysoký.

Nejvyšší mořský příliv – záliv Fundy (Severní Amerika/ Kanada)

Při přílivu stoupá hladina moře v zálivu až o 19,6 m. Záliv v délce 151 kilometrů je vklíněn mezi pevninu a poloostrov Nové Skotsko na východním pobřeží Kanady. K poloostrovu v roce 1498 připlul Ital Giovanni Caboto. Později Francouzi prohlásili území za svoji državu (1535) – Arkádie. V roce 1623 byla založena první anglická kolonie na kanadském území Nová Skotia.

Místa nejvyšších přílivů

Zpět na začátek Ledovce

Největší plocha mořského ledu - Arktida (Evropa, Asie, Severní Amerika/ Norsko, Rusko, USA, Kanada)

Rozloha mořského ledu koncem léta 9 milionů kilometrů čtverečních. Rozloha ledu koncem zimy 12 milionů kilometrů čtverečních. Průměrná tloušťka ledu je 3 až 5 m. Souvislé plochy ledu otevřeného moře tvoří tabulový led, silný 2 až 2,5 m. Vlivem vlnění, mořských proudů a přílivu se rozlámou tabule na kry a vytvoří 5 až 6 m vysoké ledové vrstvy, pod hladinou až 3 násobně větší (dohromady 15 až 20 m). Ledové kry na moři nemají svůj původ v mořském ledu. Tyto mohutné plovoucí kry vznikly ulomením (telením) kontinentálního ledovce. Tyčí se až 80 metrů nad hladinou (přitom je to jen 1/9 jejich výšky, zbytek ukryt pod vodou). Tyto obrovské masy ledu mohou díky mořským proudům a větru cestovat do velkých vzdáleností. V Atlantiku až po 36 stupeň s.š. a mohou ohrožovat i námořní dopravu (např. Titanic r. 1912).

Největší plocha kontinentálního ledu – Antarktida

Celá Antarktida je z 99% zaledněná. Rozloha ledu tedy činí 13 802 000 kilometrů čtverečních. Roztáním ledu by vzniklo 24 900 000 kilometrů krychlových vody, čímž by se zaplavilo asi 10% souše. Průměrná tloušťka ledu je 2 200 m, maximální tloušťka je 4 776 m.

Nejdelší vysokohorský ledovec – Beringgův ledovec (Severní Amerika/ USA – Aljaška)

Jeho délka je 170 km. Vysokohorský ledovec se plazí z Vrchů svatého Eliáše (Mt. Logan 5 951 m) až k ostrovu Kayak ležícímu u břehu Aljašky. Ledovec je pojmenován podle dánského mořeplavce Viruse Jonassena Beringa, který ze v roce 1741 přistál s ruskou výpravou u aljašského břehu. Ledovce se pohybují různou rychlostí. Například alpské se pohybují 80 – 150 m/rok, himalájské 700 - 1300 m/rok, na pobřeží Grónska je ovšem rychlost až 9 900 m/rok.

Více o ledovcích najdete ZDE.

Zpět na začátek Jezera

Největší jezero – Kaspické moře (Evropa, Asie/Ruko, Kazachstán, Turkmenistán, Írán, Azerbajdžán)

Plocha 371 000 kilometrů čtverečních a max. hloubka 1 025 m. Bezodtokové jezero v nejrozsáhlejší depresi – Kaspické proláklině (-28,5 m pod hladinou moře). Před asi 12 miliony lety bylo spolu s Černým mořem a Aralským jezerem součástí velkého moře Tethys. Asi 3 vody pochází z řeky Volhy. Salinita se pohybuje od 0,05 promile u ústí řeky Volhy po 350 promile v zálivu Garabogazköl. Průměrná salinita je pak 11-13 promile.

Největší sladkovodní jezero – Velká kanadská jezera (Severní Amerika/USA, Kanada)

Celková rozloha jezer je 244 725 kilometrů čtverečních. Spojený komplex pěti jezer tektonického a ledovcového původu odvodňuje řeka sv. Vavřince do Atlantického oceánu. Největším jezerem je Hořejší jezero – 82 414 kilometrů čtverečních (větší než ČR). Dalšími jezery jsou jezero Huronské (59 596 km čtverečních), Michiganské (57 441 km čtverečních), Erijské (25 745 km čtverečních) a jezero Ontario (19 529 km čtverečních).

Největší jezera světa

Nejhlubší jezero – Bajkal (Asie/Rusko)

Maximální hloubka 1 637 m (průměrná hloubka 730 m), rozloha 31 500 km čtverečních. Najdeme jej v tektonické proláklině na jihu východní Sibiře. Obsahuje asi 18% světových zásob pitné vody na Zemi (21 670 km krychlových), což je tolik, jako Velká kanadská jezera dohromady. Napájí ho 336 řek, ale vytéká jenom jediná Angara. V průzračné málo mineralizované vodě žije asi 1 200 druhů živočichů (z toho 3 endemických) a 600 druhů rostlin.

Nejhlubší jezera světa

Nejvýše položené splavné jezero – Titicaca (Jižní Amerika/Peru, Bolívie)

Leží v nadmořské výšce 3 810 m. Jeho rozloha činí 6 900 – 8 300 km čtverečních a max. hloubka je 304 m. Toto bezodtoké jezero tektonického původu zásobují krátké, ale vodnaté řeky z okolních svahů And. Je spojeno řekou Desaguadero se sousedním jezerem Poopó.

Největší občasné jezero – Eyreovo jezero (Austrálie/Australský svaz)

Pouštní jezero s rozlohou 9 000 až 15 000 kilometrů čtverečních po několika suchých letech úplně mizne. Jezero velmi výrazně mění svou velikost. Je nejníže položeným velkým jezerem (-16 m). Nejzvláštnější je na něm to, že je v něm málokdy voda. V důsledku nízkých srážek (méně než 120 mm ročně) je většinou suchou slanou pánví. Solná kůra bývá často až 1 metr silná. Maximální naplnění 1,2 metru ovšem jezero dosahuje jen několikrát za století.

Největší soustředění jezer – Finská jezerní plošina (Evropa/Finsko)

Více než 60 tisíc jezer a jezírek hustě propojených řekami tvoří rozsáhlý vodní systém. Finskou jezerní plošinu vytvořil pleistocénní kontinentální ledovec. Jezera pokrývají asi polovinu plošiny což je 9% území Finska. Největšími jezery je Saimaa (4 377 km čtverečních), Inari (1 102 km čtverečních). Krajina v okolí je charakteristická morénami, močály a hlavně jehličnatými lesy (tajgou).

Nejdelší název jezera – Lake Chargoggagoggmanchauggagoggchaubunagungamaugg (Massachusetts/USA)

Lake Chargoggagoggmanchauggagoggchaubunagungamaugg má neuvěřitelných 46 písmen, což z něj činí jezero s nejbizardnějším názvem na světě. Místní obyvatelé z městečka Webster toto jezero nenazývají tímto dlouhým indiánským jménem, ale již dlouhá léta označují jezero jako Websterské. Důvod je poměrně očividný.

Zpět na začátek Řeky

Nejdelší a nejvodnatější řeka světa - Amazonka (Jižní Amerika/Peru, Kolumbie, Brazílie)

Amazonka (Río Amazonas) je nejvodnatější (219 000 metrů krychlových za sekundu) a nejdelší (6 296 km až 7 062 km - záleží na tom, odkud se počítá) řeka světa (v druhém případě je někdy její prvenství zpochybňováno, vážného konkurenta zde představuje Nil - 6695 km). Plocha jejích povodí činí 6 915 000 km čtverečních a zabírá 40% Jižní Ameriky, přičemž podstatná část jejího toku protéká Amazonským deštným pralesem. Ústí do Atlantského oceánu. Řeka pramení v Peruánských Andách. Za hlavní zdrojnici se považuje řeka Carhuasunta (podle doc. Janského, PřF UK). Protéká Peru, pak tvoří relativně krátkou hranici mezi Peru a Kolumbií a nakonec se vnořuje do Brazílie, napříč jejím územím teče k Atlantiku. Amazonka má nad 1 000 větších přítoků. Zde jsou ty nejvýznamnější: Branco, Casiquiare canal, Madeira, Maranon, Negro, Tapajós, Ucapali, Xingu, Yapura.

Nejdelší řeky světa (U Amazonky je zastaralý údaj)

Nejvodnatější řeky světa

Zpět na začátek Vodopády

Nejvyšší vodopád – Kerepakupai-Meru/Angel´s Waterfalls/Angelův vodopád (jižní Amerika/ Venezuela)

Padá 979 m z plochého Ďáblova vrchu (Auyan Tepui). Voda nejdřív stéká 807 m na kamennou římsu a potom dalších 172 m až do jezera ležícího na úpatí vrchu. Název dostal podle amerického pilota, hledače zlata a diamantů Jimmiho Angela, který ho objevil v roce 1935.

Nejvyšší vodopády světa

Největší vodopádový systém – vodopády Iguazú (Jižní Amerika/ Brazílie, Argentina)

Šířka 4 km, výška 72 m, průměrný roční průtok vody 1 725 metrů krychlových vody za sekundu, 275 oddělených ramen. Vodopády vytváří řeka Iguazú. Těsně před ústím do řeky Paraná padá přes okraj plošiny do hloubky 72 m. Vytvořila se tu rokle zvaná Ďáblův chřtán (Garganta del Diablo). Hukot těchto mohutných vodopádů je slyšet do vzdálenosti 25 km. Žádné jiné vodopády nejsou tak rozsáhlé i proto byla tato oblast v roce 1939 vyhlášena národním parkem.

Nejmohutnější vodopády světa

Nejkrásnější vodopády – Viktoriiny vodopády (Afrika/ Zambie, Zimbabwe)

Řeka široká 1 700 m padá do hloubky 128 m kaňonem širokým 44 až 100 m. Oblaka vodní páry dosahující výšky až 300 m jsou vidět už ze vzdálenosti 50 km. Vodopády se zde řítí do hluboké skalní rokle, která kolmo protíná koryto řeky. Viktoriiny vodopády se dělí na Východní katarakt, Duhové vodopády, Ďáblův vodopád, Podkovové vodopády a Hlavní vodopády. Tyto vodopády objevil 17. listopadu 1855 skotský misionář David Livingstone, který vodopády pokřtil jménem královny Viktorie. Pro domorodce to byl jenom „dým, který hřmí“ (mosi-oa-tunya).

Nejznámější vodopády – Niagara (Severní Amerika/ USA, Kanada)

Vodopády, které vznikly asi před 10 000 lety, jsou nejnavštěvovanější vodopády na světě. Přitahují kolem 10 milionů návštěvníků ročně. Vodopády se vytvořili na řece Niagara, která vytéká z Erijského jezera a ústí do jezera Ontario. Kozím ostrovem jsou rozděleny na kanadskou Koňskou podkovu (Horseshoe Falls) – vysoké 48 m, široké 792 m. A na Americké vodopády (American Falls) a Svatební závoj (Bridal Veil Falls) – vysoké 51 m, široké 305 m. Průměrný průtok je 5 936 metrů krychlových za sekundu. Díky úsilí Fredericka Law Olmsteada byly již v roce 1885 vodopády vyhlášeny za národní park USA.

Více o vodopádech ZDE.

Zpět na začátek Gejzíry

Největší soustředění gejzírů – Yellowstonský národní park (Severní Amerika/ USA – Wyoming)

Nejstarší národní park světa – 1872, je místem největšího soustředění gejzíru na Zemi. V oblasti se 8 991 kilometrů čtverečních se nachází více než 200 gejzírů a 10 000 horkých pramenů a množství fumarol (proudy vodní páry a horkých plynů vystupující z trhlin a pukliv v zemi). Kromě oblasti Old Faithful jsou dalšími atrakcemi gejzíry White Dome, Pink Cone, Narcissus a jezero Firehole Lake. V letech 1962-1969 tu eruptoval nejvyšší periodický činný gejzír – Steamboat. V intervalu od 5 dnů do 10 měsíců stříkal vodu do výšky až 115 m. Od roku 1955 nečinný Velký Gejzír měl největší výron vody – 3 785 000 litrů vody. V této oblasti leží i nejznámější a nejnavštěvovanější gejzír Old Faithful (Starý věrný), pravidelně v rozmezí 60 až 65 minut eruptuje do výšky 40 metrů již nejméně 200 let. Území bývalo domovem mnoha indiánských kmenů, Siuxové se zasloužily o jméno parku, když útesy u řeky nazývaly „Mi-tsi-a-da-zi“ (žlutý kámen).

Místo s největším počtem termálních pramenů – Island (Evropa/ Island)

Na ostrově se nachází 800 geotermálních oblastí a asi 7 000 termálních pramenů. Na jihozápadě se nachází gejzír s islandským názvem Geysir (výron), který vymršťoval každých 24 hodin po dobu 10 minut vodní sloupec do výšky 30 m. Podle něho dostaly název všechny ostatní gejzíry. Island má i světové prvenství i ve využívání termálních pramenů na vytápění bytů a skleníků.

Nejmohutnější gejzír – Waimangu (Oceánie/ Nový Zéland)

Horkou vodu, bahno a kameny vyvrhoval v intervalu 30 hodin do výšky 300 až 400 metrů! Vznikl v roce 1900 a existoval 4 roky. Při jeho posledním neočekávaném projevu (1. dubna 1917) zahynuli čtyři lidé. Dnes se na jeho místě nachází stejnojmenné jezero.

Více gejzírech najdete ZDE.

Zpět na začátek Povrch - ostrovy, poloostrovy

Nevětší ostrov - Grónsko (Severní Amerika/ Grónsko)

Plocha 2 130 750 km čtverečních. Největší vrch - Gunnbjorns Fjeld (3 734m.n.m.). Ostrov objevil v roce 875 Vikingský mořeplavec G. Gunnbjorn. V letech 982-985 prozkoumal jihozápadní pobřeží Erik Rudý, později jej osídlili přistěhovalci z Islandu. Od roku 1380 zámořské území Dánska a od roku 1979 rozsáhlá vnitřní samospráva. Grónsko má členité pobřežím, více než 80% povrchu je zaledněno (pokryto druhým největším pevninským ledovcem světa) s max. tloušťkou 3 400 m.

Největší ostrovy světa

Největší souostroví - Malajské souostroví (Asie/Malajsie-Filipíny-Indonésie-Singapur-Brunej)

Asi 21 000 sopečných a korálových ostrovů, rozloha 2 000 000 km čtverečných. Patří k němu Malé Sundy (Timor, Sumbawa, Sumba, Bali, Flores, Lombok, Wetar…..), Velké Sundy (Kalimantan, Sumatra, Jáva, Sulawesi,…..), Filipíny (Luzon, Mindanao, Mandoro, Palawan, Samar, Negros, Panay), Moluky (Halmabera, Seram, Buru….), Aruské ostrovy aj. Celá oblast je seismicky velmi aktivní, nachází se tu více než 300 sopek, z toho 128 činných, častým jevem jsou zemětřesení.

Největší korálový útes - Velká útesová bariéra (Austrálie/ Australský svaz - stát Queensland a Teritorium ostrovů Korálového moře)

Délka je 2 300 km, šířka 2 až 150km. Většina útesů je během přílivu ponořena pod hladinu moře, během odlivu ční některé až metr nad vodu. Vzdálenost útesů od pobřeží je na severu 30-40 km, na jihu 200km. V celém pásu je jenom 20 průchodů pro větší lodě.

Největší korálový ostrov (atol) – Kiritimati (Oceánie/ Polynésie – republika Kiribati)

Původně se jmenovala Vánoční ostrov. Plocha 642 km čtverečních, plocha souše je 288 km čtverečních. Atol objevili v roce 1643 španělští mořeplavci. Na vánoce v roce 1777 k němu připlul anglický mořeplavec James Cook.

Nejodlehlejší ostrov – Velikonoční ostrov (Oceánie/ Chile)

Nejvýchodnější obývaný ostrov Polynésie vzdálený asi 3 300 km od pobřeží Jižní Ameriky. Polynésané jej nazývali Rapa Nui což znamená Pupek Světa. Tento skalnatý sopečný ostrov v Tichém oceáně s rozlohou 180 km čtverečních, nazvaný nejosamělejším místem, objevil Holanďan Jakob Roggeveen roku 1722. Od roku 1888 je ostrov chilské závislé území. Velikonoční ostrov se proslavil i obřími kamennými sochami – moai.

Nejvzdálenější místo od moře – Džungarská brána (Asie/ Kazachstán, Čína)

Toto místo ležící ve střední Asii je vzdáleno od nejbližšího moře 2 650 km. Sníženina se suchým podnebím má nadmořskou výšku 450 m, šířku 10 až 40 km a délku 100 km. Džungarskem vedla významná starověká a středověká obchodní hedvábná cesta. Spojovala Čínu s Římskou a Byzantskou říší. Od 2. století před n.l. se její zásluhou dostal do Evropy čínský papír, hedvábí a porcelán.

Největší poloostrov – Arabský poloostrov (Asie/ Saúdská Arábie, Omán, Jemen, Spojené arabské emiráty, Kuvajt, Katar)

S rozlohou 2 780 000 km čtverečních je nejrozlehlejším poloostrovem světa. Poloostrov omývá Rudé moře, Adenský záliv, Arabské moře, Ománský a Perský záliv. Většinu povrchu tvoří rozsáhlá plošina s pouštěmi a rozvětvenou sítí vádí. Nacházejí se zde nejbohatší ložiska ropy na světě. Na jihu a západě vyzdvižená pohoří s nejvyšším vrchem Hanhúr 3 760 m.n.m.

Největší poloostrovy světa

Zpět na začátek Povrch - pohoří, hory

Nejdelší pohoří – Kordillery/ Andy (Severní, Střední, Jižní Amerika/ Kanada, USA, Mexiko, Guatemala, Honduras, Salvador, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile, Argentina)

Kordillery jsou pásmem pohoří s ledovci a činnými sopkami. Táhnou se západním okrajem amerického kontinentu v délce asi 16 000 km. V Severní Americe jsou široké až 1 700 km, v Jižní Americe 700 km. Maximální výšky dosahují Kordillery v Severní Americe na Aljašce Mt. McKinley – 6 149 m.n.m. a v Jižní Americe v Argentině – Aconcagua (6 959 m.n.m.).

Nejpříkřejší stěna – Half Dome (Severní Amerika/ USA – Kalifornie)

Severozápadní stěna je vysoká 670 m a široká 975 m, ale v žádném bodě se neodchyluje od vertikály o více než 7 stupňů. Útvar Half Dome, symbol Yosemitského národního parku (vyhlášen v roce 1890), je vysoký 1 490 m.

Největší absolutní výška – Mauna Kea (Oceánie/ USA – stát Havaj)

Vrchol ční jen 4 205 m nad mořskou hladinu, její podmořská část je však vysoká 6000 m, takže celková délka je 10 205 m. A můžeme ji považovat i za nejvyšší sopku světa. Ostrov osídlili kolem roku 500 n.l. Polynésané. V roce 1778 ho objevil anglický mořeplavec James Cook.

Nejvyšší pohoří – Himálaj (Asie/ Indie, Pákistán, Nepál, Čína, Bhútán)

Délka 2 500 km, šířka 180 až 350 km, 11 vrcholů dosahuje výšky nad 8 000 m.n.m. Himálaj je pohoří, které se nedá srovnat s žádným jiným na světě. Je gigantické nejen svoji výškou, ale i rozlohou. Pohoří ležící v několika souběžných horských pásech, bylo vyvrásněno ve třetihorách a podle propočtů se v posledních 100 000 letech zvyšují každý rok o 4 cm! Pohoří se dělí na tří pásma, která se postupně zvyšují k severu: Siválik, Malý Himálaj, Vysoký Himálaj.

Nejvyšší hora – Mount Everest/ Ču-mu-lang-ma/ Qomolangma Feng/ Sagarmatha (Asie/ Nepál, Čína)

Nejvyšší hora světa leží v Centrální Himálaji na hranici Nepálu a Číny. Je to mohutná pyramida se třemi mohutnými stěnami a třemi hlavními hřbety, které od severu, jihu a západu stoupají k vrcholu. Nejdelší z těchto ohromných pilířů je severní hřeben. Masiv je tvořen krystalickými horninami a vápenci. Ledovce stékají z jeho svahů do výšky 5 000 m.n.m. V roce 1852 se poprvé podařilo změřit nejvyšší horu planety, kterou pojmenovali po vedoucím geodetické skupiny George Everesta na Mt. Everest. Pokořiteli nejvyšší hory světa se jako první stali 29. května 1953 Novozélanďan Edmund Hillary a Šerpa Tenzing Norgay. První žena pokořila Mt. Everest v roce 1975 a byla to Japonka Junko Tabei. Území v okolí této střechy světa je obýváno hlavně příslušníky etnické skupiny Šerpů – název pochází z tibetských slov Shar (východ) a Pa (lidé) a znamená tedy východní lidé.

Nejvyšší hory světa

Nejhezčí hora – Matterhorn (Evropa/ Švýcarsko, Itálie)

S výškou 4 478 m není nejvyšším vrcholem Evropy, dokonce ani nejvyšším vrcholem Alp (leží v Pevninských Alpách), ale přesto je Matterhorn považován za nejhezčí horu pro svou nádhernou linii, která je ještě zvýrazněna tím, že stojí o samotě. Matterhorn má čtyři stěny se čtyřmi velmi výraznými hranami, což mu dává vzhled pyramidy. První úspěšnou výpravu na tento nádherný vrchol vedl anglický horolezec Edward Whymper v roce 1865. Čtyři z devíti členů výpravy však na severní stěně tragicky zahynuli.

Zpět na začátek Povrch - sopky a zemětřesení

Nejvyšší sopka – Volcán San Pedro (Andy/ Chile)

S nadmořskou výškou 6 154 m je v současnosti pokládána za nejvyšší sopku světa. Ale vítězství je to prozatímní, neboť vulkány se mohou silou výbuchu zcela rozmetat a nebo díky silným lávovým výlevům mohou navýšit sopečný kužel. Ovšem je zcela jisté, že nejvyšší sopky světa najdeme v pohoří lemující západní okraj Americké pevniny – Andy. V první patnáctce nejvyšších sopek světa jsou totiž všechny právě v těchto místech.

Nejvyšší sopky světa

Absolutní nejvyšší sopka –Mauna Kea (Oceánie/ USA – stát Havaj)

Viz. největší absolutní výška.

Největší sopečný výbuch – Théra/ Santorin (Evropa/ Řecko)

Výbuch v roce 1625 před n.l., byl asi 130-krát silnější než současná vodíková bomba. Ostrov Théra leží v jižní části Egejského moře. Je součástí souostroví Kyklady a je asi 100 km vzdálen od největšího řeckého ostrova Kréta. Obrovským výbuchem v polovině 17. století před našim letopočtem skoro celý zmizel. Původně to byl asi 1 300 metrů vysoký ostrov, který vznikl opakovanou sopečnou činností. Výbuch ho skoro celý zničil a do atmosféry vrhl téměř 100 km krychlových horniny. Po katastrofálním výbuchu z něj zůstal pouze obrovský kráter – kaldera, který se zaplnil mořskou vodou. Okraje kaldery ční dnes 566 m nad mořskou hladinou. Předpokládá se, že tento obrovský výbuch způsobil zánik vyspělé starověké minojské kultury na Krétě. Podnítil možná i vznik legendy o Atlantidě – o velké civilizaci na ostrově, který prý zničila přírodní katastrofa.

Největší historicky doložený sopečný výbuch – Krakatau (Asie/ Indonésie)

Malý sopečný ostrov Krakatau, ležící v Sundském průlivu mezi indonéskými ostrovy Sumatra a Jáva, je vysoký 813 m a má rozlohu jen 15 km čtverečních. Sopka, která se na ostrově nachází od roku 1860 spala. Její nečekaný výbuch 26. srpna 1883 zničil dvě třetiny ostrova. I když tato exploze byla pouze pětinou santorijské (thérské) katastrofy, považuje se za nejsilnější historicky doložený sopečný výbuch. Způsobil přílivovou vlnu, která smetla 163 vesnic a zahubila 36 000 lidí. Balvany byly vyvrhovány do výšky 55 km a popel padal o deset dnů později ve vzdálenosti až 5 330 km. Explozi bylo slyšet v okruhu 5 000 km jako dunění děl. Slyšitelná byla na 1/13 povrchu Země!

Největší kráter způsobený dopadem meteoritu – Barringerův kráter/ Meteor Crater (Severní Amerika/ USA – stát Arizona)

Průměr 1 264 m, hloubka 174 m. Před 20 až 50 tisíci lety dopadl na území Arizonské pouště obrovský meteorit o průměru nejméně 30 metrů. Před nárazem měl hmotnost asi 70 000 tun, ale protože dopadl rychlostí 70 000 km/h, se po nárazu roztříštil na kousky. Exploze byla tak silná jako 40 násobek atomové bomby, která zničila Hirošimu. Evropané ho objevili v roce 1871 a domnívali se, že jde o sopečný kráter. Až v roce 1902 Daniel Barringer dokázal, že jde o meteorický kráter. Horniny v okolí totiž nejsou sopečného původu a vykazují stopy toho, že je roztříštilo velké těleso, které na ně dopadlo velkou rychlostí.

Nejdelší zlom zemské kůry – zlom San Andreas (Severní Amerika/ USA – stát Kalifornie)

Zlomová linie je dlouhá 1 050 km a sahá asi 16 km pod zemský povrch. Posun místy činí až 120 m. V oblasti západního pobřeží Severní Ameriky se proti sobě posunují dvě litosférické desky Země. Dno Tichého oceánu se podsouvá rychlostí 5 cm ročně pod americký kontinent, což způsobuje častá zemětřesení. Od San Franciska až ke Kalifornskému zálivu se táhne zlomová linie, nazývaná zlom San Andreas. Jedno z nejničivějších zemětřesení, způsobených pohybem v oblasti tohoto zlomu, proběhlo v roce 1906 v San Francisku. Zemětřesení a následné požáry zničily velkou část města a zahynulo 700 lidí.

Zpět na začátek Části povrchu

Nejvyšší náhorní plošina – Tibetská náhorní plošina (Asie/ Čína)

Délka 2000 km, šířka 1 100 km činí s celkovou rozlohu přes 2 000 000 km čtverečních s Tibetské náhorní plošiny největší náhorní plošinu na Zemi. Navíc s průměrnou nadmořskou výškou 4 875 m také plošinu nejvýše položenou. Leží ve Střední Asii obklopena vysokým pohořím Himálaj, Karakoram, Kunlun Shan. V rovnoběžkovém směru protínají plošinu pohoří vysoká nad 7 000 m (Transhimálaj) oddělena hlubokými údolními jezery (např. největší tibetské jezero Nam-Co leží v nadmořské výšce 4 627m). Vysokohorské, výrazně suché podnebí s ročním úhrnem 100-200 mm je způsobeno hradbou Himálaje, která brání pronikání vlhkého vzduchu od jihu. Sněžná čára vede ve výšce 5 800 m.n.m. Již v 7. století sjednotil zde žijící kmeny panovník Srong-tzan-sgam-po. V současnosti je Tibet autonomním oblastí v rámci Číny (2 mil. obyvatel). Hlavní město Lhasa bylo do roku 1959 sídlem dalajlámy.

Nejnižší bod pevniny – Mrtvé moře (Asie/ Izrael, Jordánsko)

Mrtvé moře leží v nejhlubší proláklině Země. Hladina jezera (79 km dlouhé, 5-17 km široké) leží 400 m pod hladinou moře. Vzniklo v části Velké příkopové propadliny. Hloubka je velmi rozdílná od 9 m v jižní části po 401 m hloubky na severu. Podnebí v okolí Mrtvého moře je suché (50-100 mm srážek) a horké 12 stupňů Celsia v zimě a 31 stupňů Celsia v létě). Množství srážek ovlivňuje také vodní výšku hladiny. V dlouhodobém průměru byly zaznamenány až 12-ti metrové výkyvy. Téměř všechna voda, která do Mrtvého moře vtéká z řeky Jordán, se vypaří, čímž se nadměrně zvyšuje koncentrace soli. Vzhledem k vysoké salinitě (až 310 promile), která je 7,5-krát větší než u mořské vody, v něm žijí jen některé baktérie.

Nejhlubší prolákliny světa

Největší údolí – Velký Kaňon/ Grand Canyon (Severní Amerika/ USA – stát Arizona)

Délka 350 km, maximální hloubka 1 800 m, šířka 200 m až 29 km. Velký kaňon je vyhlouben do vyklenuté Koloradské plošiny (celková rozloha dosahuje téměř 350 tisíc kilometrů čtverečních). Hloubka kaňonu dosahuje v průměru 1 600 až 1 700 m a je dílem zahlubující se řeky (koryto řeky Colorado se místy zužuje až na 7 m a je hluboké do 30 m), zatímco šířka a především všechny skalní útesy, svislé stěny a stupně vznikly spolupůsobením dešťů, tajícího sněhu, mrazu a horka. Hloubková eroze je umocněna skutečností, že řeka Colorado sbírá svou vodu na svazích Skalnatých hor (Rocky Mountains), bohatých na srážky. Tok řeky má na úseku od Powellova jezera po jezero Mead nespočet zákrutů hlavního kaňonu a spleť desítek bočních kaňonů. Ty tvoří jednu z nejúchvatnějších přírodních scenérií světa, která je už od roku 1919 součástí národního parku (Grand Canyon National park) s rozlohou 4 930 km čtverečních – ročně jej navštíví téměř 4,5 milionů turistů. Překrásné stěny Velkého kaňonu se skládají z desítek různých vrstev hornin. Každá jednotlivá vrstva vznikla v jiném geologickém období. Nejmladší horniny na okraji plošiny jsou 225 milionů let staré a horniny tvořící dno kaňonu jsou staré více než 2 miliardy let.

Nejvelkolepější skalní útvary – Údolí monumentů/ Monument Valley (Severní Amerika/ USA – státy Arizona a Utah)

Jednotlivé skalní monumenty dosahují až výšky 300 metrů. V oblasti, která leží jižně od arizonské řeky San Juan, se nachází monumentální rezavočervené skály. Před 250 miliony let byla tato oblast pokryta pískovcem, na kterém se rozlévalo mělké moře. Vněm se ukládalo bahno, které se postupně měnilo na jílovitou břidlici. Voda se pomalu vypařovala a později, asi před 70 miliony let, se zemská kůra vyzvedla. Od té doby vrstvy hornin zvětraly působením deště a větru a vytvořily stovky věžiček, jehel, tabuli a osamocených vrchů, nazývaných „buttes“. V současnosti je Údolí monumentů částí Indiánské rezervace Navahů. Panuje tu velmi sucho, průměrné roční srážky nedosahují ani 200 mm. Téměř jedinými rostlinami jsou keře a kaktusy, které vydrží dlouhý čas bez vody.

Největší poušť – Sahara (Afrika/ Maroko, Západní Sahara, Mauretánie, Mali, Alžír, Tunisko, Libye, Niger, Čad, Súdán, Egypt)

Největší poušť – rozloha 9 000 000 km čtverečních – na severu Afriky podél obratníku Raka mezí Atlantským oceánem a Rudým mořem. Jižní okraj tvoří řeka Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero a soutok Nilu s Atbarou. V poslední době vlivem extrémního sucha poušť postupuje dále k jihu do oblasti zvané Sahel. Povrch Sahary tvoří většinou plošina ve střední části se nacházejí osamocená pohoří Tibesti a Ahaggar. Nánosy navátého písku na Sahaře jsou velmi silné a souvislé. Písečná poušť (erg) zabírá však jen 1/9 celkové plochy Sahary. Větrem vznikají dlouhé písečné přesypy, které se stěhují. Veškerý jemnější prachový materiál odvál vítr. Písečné přesypy (barchany) se mohou pohybovat až 100 metrů ročně. Pouští oblasti, jejichž povrch je pokryt štěrkovými nánosy nebo drobnější kamenitou sutí, se nazývá – serir. Vyskytují se například v Libyi. Výše položené pláně a plošiny s příkrými skalními svahy, ze kterých všechny jemnější částice odvál vítr, se nazývají – hamada. Karavany přecházející Saharu se hamadám vyhýbají, raději vyhledávaly cesty přes štěrkové seriry.

Pouště světa

Další pouštní nej:

Největší podíl pouští – v Austrálii až 75% území (Evropa nemá prakticky žádné větší pouště. Rozsah pouští narůstá o 60 000 km čtverečních ročně – téměř 2/3 ČR).
Nejvýše položená poušť – Cchajdamská pánev na Tibetské náhorní plošině s průměrnou nadmořskou výškou téměř 3 000 m.
Největší teplotní rozdíly – má poušť Gobi, kde teplota v létě dosahuje 45 stupňů Celsia a v zimě chladné větry vanoucí ze severu ochlazují poušť až na –40 stupňů celsia. Přinášejí i sníh, který může zůstat na povrchu Gobi až do jara (velké denní rozdíly teplot – přes den přes 40 stupňů Celsia v noci klesají pod bod mrazu).
Největší písečný přesyp (duna) – dlouhý téměř 5 km a vysoký 430 m byl objeven v saharské písečné oblasti ve středním Alžíru.
Nejpestřejší zbarvená poušť – Malovaná poušť (Painted Desert) v USA ve státě Arizona. V této barevné poušti, která vznikla vpíjením minerálních látek do hornin, vznikla oblast Zkamenělého lesa nazývaná Blue Mesa. Ten vznikl tak, že kysličník křemičitý ze sopečného popela, rozpuštěný ve vodě, vsákl do dřeva a vykrystalizoval a změnil se na kámen (pertifikoval).

Největší přírodní most – Duhový most (Severní Amerika/ USA - stát Utah)

Skalní most je 94 m dlouhý, 88 m vysoký, překlenuje kaňon 85 m široký, ve vrcholu je silný 10 m. Pilíře přírodního kamenného mostu jsou tak pravidelné, že je těžké uvěřit, že nejsou dílem člověka. Vrchol mostu je téměř dokonalý čtvrtkruh čnějící z okraje skalního útesu, který tvoří jednu stranu rokle. Na druhé straně se postupně stáčí až na dno kaňonu.

Nejdelší přírodní most – Borovicový oblouk (Severní Amerika/ USA – stát Utah)

Ve státě Utah v Krajině oblouků (Landscape Arch) se nachází nejdelší přírodní most na Zemi. Tento pískovcový oblouk má rozpětí 89 m a klene se do výšky 32 m nade dnem kaňonu. V nejužší části má jen 1,8 m.

Největší ostrovní hora – Uluru/ Ayersova skála (Austrálie/ Australský svaz – Severní teritorium)

Výška skály je 335 m a její obvod 9 km. Ostrovní hora „inselberg“ je tvořena pískovcem, pocházejícím z nejstarších prvohor. Ten je bohatý na živec, který má červenavý odstín. Podle toho, jak na něj dopadají sluneční paprsky, mění barvu od okrové, oranžovou až tmavě červenou. Leží v samém středu australského kontinentu, asi 400 km jihozápadně od města Alice Sprinte. Je starý více než 500 milionů let. Kupole vznikla erozí a denudací okolních hornin. Suti nahromaděné v suchém období na úpatí hory jsou během lijáků odnášeny. Tak se neustále obnovuje příkrost a čerstvost stěn. Hladké, téměř svislé stěny modeluje hlavně působení přímého slunečního záření (insolace). Žlábky na povrchu stěn vytvořila stékající dešťová voda, která skálu také rozrušuje. Pro původní obyvatele Austrálie (Aboregines), kteří horu nazývají Uluru, byla ostrovní hora posvátným místem. Evropští osídlenci ji nazvali po siru Henrym Ayersovi premiéru Jižní Austrálie.

Nejrozsáhlejší travertinové terasy – Pamukkale (Asie/ Turecko)

Terasy mají délku 2 500 m a průměrnou výšku 150 m. Bílé terasy se rozprostírají po celé horské stráni Cal Dagi v Pumakkale (turecky „bavlněný zámek“) v západní Anatolii u města Denizli. Horká podzemní voda – 38 stupňů Celsia – tu rozpustila v horninách velké množství vápníku. Rozpuštěný vápník se vysráží ve formě pevné horniny – vápenatého sintru (uhličitan vápenatý). Sintr se ukládá zejména na okrajích vodních nádrží, čímž se jejich stěny přirozeně zvyšují. V průběhu desetitisíců let se na svazích vytvořily pohádkové sněhobílé kaskády s ohrádkami a jezery. V antické době zde Římané založili lázeňské město Hierapolis. Léčili zde onemocnění srdce, kožní nemoci a revmatismus.

Největší jeskynní systém – Mamutí jeskyně/ Mammoth Cave (Severní Amerika/ USA – stát Kentucky)

Jeskynní systém Flint – Mammoth – Doplel Caves mají celkovou délku 530 km (zpřístupněných je 15 km). Mamutí jeskyně byla objevena v roce 1799 lovcem medvědů Houchinsem. Spojení mezi jeskynními systémy Mammoth a jeskynním systémem v pohoří Flint Ridge potvrdila výzkumná skupina v roce 1972. Jeskynní systém je součástí Národního parku Mammoth Cave. Tento národní park tvoří vápencová planina, jejíž povrch rozrušila eroze. Povrchová voda vtéká tisíce závrtů do jeskyní. Samotné jeskyně jsou spojeny četnými chodbami.

Další jeskynní nej:

Největší stalagmit – měří 32,7 m a nachází se v Krásnohorské jeskyni ve Slovenském krasu.
Nejdelší stalaktit – se opírá o stěnu v jeskyni Cueva de Nerja u Mélage ve Španělsku – jeho délka je 59 m a sahá ze stropu téměř až na dno jeskyně.
Nejdelší jeskynní pilíř (stalagnát) – je vysoký 39 a nachází se v čínské jeskyni Daji Dong.
Největší ledová jeskyně – je Eisriesenwelt (Svět ledových obrů) v Rakousku, jejíž prozkoumaná část má délku 42 km.
Nejhlubší jeskyně – je Réseau Jean Bernard – 1 535 m. Vchod leží v nadmořské výšce 2 150 m ve francouzských Alpách.
Nejhlubší propast – Gouffre de la Pierre St. Martin v západních Pyrenejích ve Francii, která má hloubku 1 174 m.

Více o jeskyních ZDE

Zpět na začátek Doly, díry, jámy

Diamantový důl Mirnyj, Sibiř - je absolutní gigant a je držitelem titulu největšího otevřeného diamantového dolu na světě. V hloubce 525 metrů, s průměrem 1200 metrů, nad kráterem je zóna zákazu přeletů, protože už vtáhla několik helikoptér. Více zde.

obr. Diamantový důl Mirnyj, Sibiř (kliknutím zvětšíte obrázek)

Velká jáma Kimberley, JAR - Jde zřejmě o největší ručně vykopanou jámou na světě. Tento 1097 metrů hluboký důl poskytl přes 3 tuny diamantů před tím, než byl v roce 1914 uzavřen. Množství zeminy, odvezené dělníky, je odhadováno na 22,5 milionů tun. Více zde.

obr. Velká jáma Kimberley - Jižní Afrika (kliknutím zvětšíte obrázek)

Glory Hole (Slavná jáma), přehrada Monticello, Kalifornie (USA) - slavná jáma je používána jako přehrada, je naplněna k hranici své kapacity a potřebuje být zčásti vypuštěna. Patří k přehradě Monticello v Kalifornii a je největší přehradou na světě. Její maximální průtok je 14 400 krychlových stop vody za sekundu.Jámu můžeme vidět v levé horní části fotografie. Pokud byste z nějakého důvodu skočili dovnitř, vaše poněkud navlhlé tělo by mělo být vymrštěno někde v dolní části přehrady (po proudu). Více zde.

obr. Slavná jáma - přehrada Monticello (kliknutím zvětšíte obrázek)

Důl Bingham canyon, Utah (USA) - toto je pravděpodobně největší, člověkem vytvořená, jáma na světě. Těžba započala v roce 1863 a dodnes pokračuje, velikost prohlubně se neustále zvětšuje. Její současné rozměry jsou: hloubka - 3/4 míle, šířka - 2,5 míle. Více zde.

obr. Důl Bingham canyon, Utah (kliknutím zvětšíte obrázek)

Velká modrá jáma, Belize - leží 60 mil daleko od pevniny Belize a je úžasným "geografickým fenoménem" známým jako modrá jáma. Existuje větší počet modrých jam, které jsou různě rozmístěné po světě, ale žádná není tak ohromující, jako tato. Povrchová hladina, s téměř dokonale kruhovitým tvarem, je 1/4 míle široká, uprostřed hloubka dosahuje 145 metrů. Jáma je samozřejmě velice oblíbena a využívána potápěči. Více zde.

obr. Velká modrá jáma, Belize (kliknutím zvětšíte obrázek)

Důl Diavik, Kanada - tento neuvěřitelný důl můžete najít 300 km severovýchodně od Yellowknife v Kanadě. Důl je obrovský a nachází se v tak odlehlé oblasti, že má dokonce své vlastní letiště s dostatečně velkou ranvejí, aby na ní mohla přistávat letadla typu Boeing 737. Úžasný pohled je také na okolní zamrzlé vodní plochy. Více zde.

obr. Důl Diavik, Kanada (kliknutím zvětšíte obrázek)

Sinkhole, Guatemala - propadliště vzniklo nadměrným vsakováním vody (obvykle dešťové nebo odpadních vod) do země a důsledkem toho se půda propadla do hloubky. Toto jsou fotky propadliště, které vzniklo na počátku letošního roku v Guatemale. Jáma pohltila více než 10 domů a zabila nejméně 3 lidi. Úředníci obvinili stvůru, žijící v jámě, že narušila odpadní potrubí. Více zde.

obr. Sinkhole, Guatemala (kliknutím zvětšíte obrázek)

Zpět na začátek Přírodní katastrofy

Nejsilnější zemětřesení minulého století (Magnitudo podle Richterovy stupnice)

Chile, 22. 5. 1960 (9,5 Richterovy stupnice)
Aljaška, 28. 3. 1964 (9,2)
Aljaška, 9. 3. 1957 (9,1)
Rusko, 4. 11. 1952 (9,0)
Ekvádor, 31. 1. 1906 (8,8)
Japonsko, 6. 11. 1958 (8,7)
Aljaška, 4. 2. 1965 (8,7)
Indie, 15. 8. 1950 (8,6)
Argentina, 11. 11. 1922 (8,5)
Indonésie, 1. 2. 1938 (8,5)

Nejničivější výbuchy sopek (podle počtu obětí)

Tambora, 1815, stát Zimbabwe, 90 000 obětí.
Miyi-Yama, 1793, ostrov Jáva (stát Indonésie), 53 000 obětí.
Pelé, 1902, ostrov a stát Martinique, 40 000 obětí.
Krakatau, 1883, stát Indonésie, 36 300 obětí.
Nevado del Ruiz, 1985, stát Kolumbie, 22 000 obětí.
Etna, 1669, ostrov Sicílie a stát Itálie, 20 000 obětí.
Laki, 1783, ostrov a stát Island, 20 000 obětí.
Unzen, 1792, stát Japonsko, 15 000 obětí.
Vesuv, 79, stát Itálie, 10 000 obětí.
El Chichón, 1982, stát Mexiko, 3 500 obětí.

Nejničivější bouře a záplavy (podle počtu obětí)

Chuang-che, 1887, Čína, 900 000 obětí.
Tsunami, 1896, Japonsko, 22 000 obětí.
Uragán, 1900, USA – stát Texas, 6 000 obětí.
Tornáda, 1925, USA, 689 obětí.
Záplavy, 1962, severní Německo, 315 obětí.
Tajfun, 1970, Bangladéš, 300 000 obětí.
Tajfun, 1991, Bangladéš, 150 000 obětí.
Zimní bouře – Blizard, 1993,USA/ Kanada/ Karibik, 220 obětí.
Tsunami, 2004, Indonésie/ Indie/ Thajsko/ Srí Lanka, 300 000 obětí.

Zpět na začátek Pořadí států - světová čísla

Rozloha, obyvatelstvo:

Státy podle rozlohy: Rusko 17 075 200 km čtverečních (Další pořadí ZDE)
Státy podle počtu obyvatel: Čína 1 313 973 713 (Další pořadí ZDE)
Úhrnná plodnost: je ukazatel, který uvádí počet dětí na jednu ženu. Niger: 7,46 dětí na jednu ženu v roce 2006 (Další pořadí ZDE)
Přirozený přírůstek: Niger 35,11 ‰ v roce 2006 (Další pořadí ZDE)
Střední délka života: je nejvyšší ve státě Andorra kde je celková celková náděj na dožití 83,5 let, muži pak 80,59 let a ženy 86,59 let (Další pořadí ZDE)
Hustota zalidnění: se uvádí v oby./km čtvereční a nejvyšší má Monako a to 16 135 (Další pořadí ZDE)
Hrubá míra porodnosti: Niger 35,11 ‰ v roce 2006 (Další pořadí ZDE)
Hrubá míra úmrtnosti: Svazijsko 29,74 ‰ v roce 2006 (Další pořadí ZDE)
Kojenecká úmrtnost: Angola 185,36 ‰ 2006 (Další pořadí ZDE)
Počet obyvatel s AIDS: nejvíce obyvatel nakažených AIDS má Jižní Afrika (Jihoafrická republika, JAR) a to 5 300 000 obyvatel (Další pořadí ZDE)
Míra urbanizace: stát, kde největší podíl obyvatel žije ve městě mají městské státy Momako, Singapur, Vatikán a to 100%. (Další pořadí ZDE)

Ekonomické ukazatele:

Stát s nejvyšším celkovým HDP (hrubým domácím produktem): mají Spojené státy americké (USA) a to 12 360 000 000 000 USD (Další pořadí ZDE)
HDP na jednu osobu: Lucembursko 55 600 USD (Další pořadí ZDE)
Růst HDP: neuvěřitelný růst HDP má v součastnosti stát Ázerbájdžán a to 26,4% (Další pořadí ZDE)
Objem vývozu (export): v milionech USD mají Spojené státy americké - 714 500 (Další pořadí ZDE)
Objem dovozu (import): v milionech USD mají Spojené státy americké - 1 260 000 (Další pořadí ZDE)
Míra inflace: nejnižší míru inflace měny má Nauru a to -3,36 %, nejvyšší inflace je v Zimbabwe a to neuvěřitelných 266,8 % (Další pořadí ZDE)
Nezaměstnanost: nejnižší míra lidí bez práce je v Andoře - 0%, nejvyšší nezaměstnanost a to 90% je na ostrovním státě Nauru (Další pořadí ZDE)
Veřejný dluh: nejvíce zadluženým státem jsou USA (Spojené státy americké) s 8 837 000 000 000 USD (Další pořadí ZDE)
Energie: Stát s nejvyšší celkovou spotřebou energie jsou s 3 602 000 mil. kWh Spojené státy americké (Další pořadí ZDE), které zároveň i produkují nejvíce energie a to 3 719 000 mil. kWh. (Další pořadí ZDE). Ovšem největším producentem energie na jednoho obyvatele je stát Island - 26 853,45 kWh na 1 obyv. (Další pořadí ZDE)

Zpět na začátek Města

Největší město světa (s aglomerací) - je s 35 197 000 obavytel  hlavní město Japonsku Tokyo. Název znamená Východní hlavní něsto.Nachází se na ostrově Honšú v regionu Kantó. Žije v něm více než 12 milionů obyvatel (s předměstími okolo 30 milionů), což je asi 10 % (resp. 25%) japonské populace, a je největším městem Japonska. Až do roku 1868 se město jmenovalo Edo. (Pořadí na dalších místech najdete ZDE.)
Největší město světa (bez aglomerace) - je v Indii ležící město Mumbai (Bombay, Bombaj) s 11 914 398 obyvatel. Je to hlavní město indického státu Maháráštra a největší přístav západního pobřeží Indie. (Pořadí na dalších místech najdete ZDE.)
Nejstarší hlavní město světa - je syrský Damašek, který je označován jako nejstarší trvale osídlené město na světě. Předpokládá se, že město bylo osídleno před 10 000 až 8 000 lety před Kristem. Nejstarším známým opevněným městem bylo Jericho na území dnešního Izraele.
Nejvýše položené hlavní město - Hlavní město Bolívie La Paz je povazováno za nejvýše položené hlavní město světa - leží v Andách v nadmořské výšce 3 631 m.n.m. V Bolívii rovněž najdeme nejvýše položené město světa. Jmenuje se Potosí a leží ve výšce  4070 m.n.m. Žije zde více než 123 327 obyvatel a spravuje se odtud department Potosí. Blolívijským andám se také říká "americký Tibet". Jiné údaje uvádí, že nejvýše položené město je Wenchuan v Číně, ležící v nadmořské výšce 5 100 m.n.m.
Rozlohou největší město na světě je Mount Isa v Austrálii, jehož území (přes 41 000 km čtverečních) odpovídá rozloze Švýcarska.

Nejsevernější hlavní město - Reykjavík (hlavní město Islandu) leží na 64 stupňů 08 minut N 21 stupňů 56 ninut W.
Nejsevernější město - je Longyearbyen (Svalbard - Špicberky) v Norsku 78 stupňů 13 minut N 15 stupňů 33 minut E.
Nejsevernější milionové město - St Petersburg v Rusku 59 stupňů 56 minut N 30 stupňů 20 minut E má 4 661 219 obavatel.
Další infromace o nejsevernějších místech na Zemi najdete ZDE.

Nejjižnější hlavní město - je Wellington na Novém Zélandu 41 stupňů 17 minut S 174 stupňů 47 minut E.
Nejjižnější město - Puerto Toro v Chile 55stupňů 05 minut S 67 stupňů 06 minut W.
Nejjižnější milonové město - Melbourne v Australii 37 stupňů 49 minut S 144 stupňů 58 minut E.
Další informace o nejjižnějších místech na Zemi najdete ZDE.

Zpět na začátek Náboženské svatyně

Nejposvátnější město světa – Jeruzalém (Asie/ Izrael)

Městem světových náboženství je Jeruzalém v Izraeli. Právě díky množství kulturních i historických památek posvátných pro židy, křesťany i muslimy, je právem na celém světě považováno za „svaté město“. Zeď nářků je považována za poslední pozůstatek chrámu postaveného králem Šalamounem a je nejposvátnějším místem všeho židovstva. Chrám Božího hrobu postavený poprvé roku 335 nad údajným hrobem Ježíše Krista na pahorku zvaném Golgota je hlavním cílem poutníků různých křesťanských náboženství (římskokatolické církve, pravoslavných, Koptů, syrsko-ortodoxní církve a Etiopanů). Skalní chrám činí z Jeruzaléma svaté město pro všechny islámské věřící, protože stojí na hoře Moria, odkud prý okřídlená kobyla odnesla Proroka Mohameda do Sedmého nebe, kde sídlí Alláh.

Největší sakrální (církevní) stavby

Největší chrámový komplex na světě - je Angkor Vat v Kambodži. Tato stavba hinduistických kmérských králů byl postavena okolo roku 1150. Celý komplex má plochu neuvěřitelných 260 km čtverečních s více než dvousotvkou chrámů.
Největší kostel – je Notre Dame de la Paix najdeme ve městě Yamoussoukro ve státě Pobřeží Slonoviny. Až do dostavění baziliky v roce 1989 byl největším chrámem sv. Petra ve Vatikánu.
Největší katedrála – Dóm St. John the Divine v New Yorku.
Největší synagogu – zasvěcenou židovství je chrám Emanu-El rovněž v New Yorku.
Největší mešita – největší muslimskou stavbou je mešita šacha Fajsala v Islámábádu.
Největší buddhistický chrám – najdeme v Jogjakartě (Indonésie) a jmenuje se Borobudur. Buddha v Pesanu (Čína) je největším kamenným Buddhou na světě.
Největší hinduistická svatyně – je chrám Menakshi ve městě Madurai v Indii.

Nejvýznamnější poutní místa

Křesťanství: Chrám sv. Petra, Santiago de Compostela, Lourdy. Islám: Medina, Mekka. Hinduizmus: Mathura, Benáres. Buddhizmus: Jokhang, Potala (Lhasa).

Zpět na začátek Stavby

Nejvyšší budova světa – je mrakodrap Tchaj-pej 101. Nachází se ve městě Tchaj-pej, hlavním městě Tchaj-wanu. Má celkem 101 pater a dosahuje výšky 509 m. Tchaj-pej 101 byla dokončena v roce 2004 a slavnostně otevřena 31. prosinece. (Další pořadí největších budov najdete ZDE, pokud vás zajímají mrakodrapy podívejte se ZDE.)

Nejvyšší stavba světa - Canadian National Tower (také CN Tower) v Torontu je  nejvyšší stavbou světa. Její výška je  553 metrů.  Ale je to vlastně sporné. Některé zdroje, včetně Guinnessovy knihy rekordů, ji sice uvádějí jako nejvyšší stavbu světa, ve skutečnosti však jde o vyhlídkovou věž. a  nejde tedy o dům v “klasickém" slova smyslu s kancelářemi, obytnými prostorami a podobně.

Nejvyšší most - Millau (Francie) výška 343 metrů, délka 2460 metrů. Je ve výšce 245 metrů nad zemí, váží 400 000 tun, odolá větru 210 kilometrů za hodinu a jeho výstavba stála téměř 300 milionů euro. Konstrukce mostu Millau na jihovýchodě Francie je obrovskou inženýrskou stavbou, která svojí výškou dokonce předčí známou Eiffelovu věž o 16 metrů. Vzdoruje fyzikálním zákonům, ochraňuje horskou členitost údolí řeky Tarn. Most prodlužuje dálnici A-75 o 2 460 metrů, uvolňuje provovoz a zkracuje o více než 100 kilometrů trasu mezi Paříží a pobřežím Středozemního moře. Na výstavbě mostu se podílelo celkem 7 evropských zemí, design mostu je dílem britského architekta Sira Normana Fostera. Most stojí na 7 velkých pilířích, jeho délka je 2 460 metrů a v nejvyšším bodě dosahuje výšky 245 metrů nad zemí. Pokud započteme horní stožár a základnu pro vozovku, jejiž tloušťka je 4,20 metrů, most dosahuje celkové výšky 336 metrů.

Nejdelší most - podle celkové délky (neberu v úvahu nízké nadzemní mosty, používané ve městech či nestabilním terénu) je Obří most v Čching-tau (Qindao) na východě Číny přes zátoku Ťiao-čou na předměstí Chuang-tao v délce 42,58 km. Je tak o zhruba čtyři kilometry delší než dosavadní rekordman - most přes jezero Pontchartrain v americké Louisianě. Most přes jezero Pontchartrain v USA - stát Louisiana o celkové délce 38  422 m (tedy asi 38,5 km). Most byl dokončen v roce 1969. (Pořadí další dlouhých mostů najdete ZDE.)

Největší visutý most - Akaši-Kaikjó  je s rozpětím hlavního pole 1 991 m nejdelším visutým mostem na světe. Spojuje města Kóbe na ostrově Honšú a Awadži na stejnojmenném ostrově. Celková délka mostu je 3 911 m. Původně bylo rozpětí pouze 1 990 m, ale během zemětřesení v roce 1995 (ještě se stavěl) se o 1 m zvětšilo. Most je navržen tak, aby odolal větru o rychlosti 285 km/h a zemětřesení o stupni 8,5 Richterovy stupnice. (Pořadí dalších největších visutých mostů najdete ZDE.)

Nejdelší silniční tunel - Laerdal v Norsku, tunel je dlouhý 24 510 m. Práce na něm byly zahájeny 15. 3. 1995 a do provozu byl uveden asi po pěti letech - 27. 11. 2000. Konstrukce tunelu bere v úvahu stresovou zátěž, jíž jsou vystavováni řidiči jedoucí dlouhými tunely, a tubus tunelu je rozdělen na čtyři části třemi příčnými tunely. Příčné tunely narušují jednotvárnost hlavního tubusu, poskytují rozptýlení a umožňují řidičům si odpočinout(Další pořadí nejdelších silničních tunelů najdete ZDE.)

Nejdelší podvodní silniční tunel - je japonský Tokyo Aqua tunel dlouhý 9 583 m vedený pod Tokyjským zálivem. Je tvořen ze dvou tunelů jeden měří 9 583 m a druhý 9 576 m. Do provozu byl uveden 18. 12. 1997. (Pořadí dalších nejdelších podvodních tunelů najdete ZDE.)

Nejhlubší podvodní tunel - je tunel Eiksund. Najdeme ho v Norsku v hloubce: -287 m. Jeho výstaba začla v roce 2004 a termín ukončení je v roce 2007.

Nejdelší železniční tunel - je Seikan v Japonsku. Jeho celková délka je 53, 85 km (z toho 23,3 km vede pod mořským dnem). Od 13. 3. 1988 tento tunel spojuje ostrovy Honšů a Hokaidó. (Další nejdelší železniční tunely najdete ZDE.) Tento tunel je zároveň nejdelším tunelem na světě (více ZDE.)

Nejdelší podmořský železniční tunel - je Eurotunel (ang. Channel Tunnel) pod Lamanšským průlivem, vedoucí mezi anglickým Folkestone a francouzským Calais. Tunel umožňuje od roku 1994 přímé železniční spojení mezi Londýnem a Paříží a je provozován společností Eurotunnel. Tunel je dlouhý 50 km, z toho 39 km je pod mořským dnem. Průměrná hloubka je 45 m pode dnem moře. Nákladní doprava je provozována vlaky SNCF a EWS, z francouzské strany vede rychlodrážní trať napojující se na celofrancouzskou železniční síť. Z anglické strany se obdobná trať teprve staví, zatím je doprava vedena po asi 120 let staré trati z Doveru do Londýna. Osobní vlaky jsou vedeny jednotkami Eurostar. Ve městech Folkestone a Calais se nacházejí velké terminály, umožňující naložit do nákladních vagónů automobily.

Nejvýše položený tunel - Eisenhower Memorial v USA leží v nadmořské výšce 3 401 m.

Nejstarší tunel - byl pěší tunel pod řekou Eufrat, který lidé využívali již v roce 2500 před našim letopočtem. (Více o starých tunelech najdete ZDE.)

Absolutně nejdelší tunel - je prozatím japonský tunel Seikan, ale již v roce 2010 to nebude pravda. Nejdelším tunelem se stane švýcarský železniční tunel Gotthard (Gotthard Base Tunnel). Jeho celková délka  po první etapě 56 989 m a po druhé etapě (v letech 2015-2020) bude jeho celková délka 75 km. (Jaké tunely se mají v nejbližší době budovat zjistíte ZDE.)

Nejdelší skalní tunel - Päijänne Water Tunnel v jižní části Finska s délkou 120 km. Tunel přivádí vodu z druhého největšího jezera Finska (jezero Päijänne) do měst jižního Finska. Jeho výstavba trvala 10 let (1972-1982).

Nejdelší linka metra na světě - Serpuchovsko-Timirjazevskaja je jedna z linek moskevského metra. Bývá značena černou nebo šedou barvou, alternativně také číslem devět. Její celková délka je 41,5 km a byla postavena v letech 1983-2002.

Seznam tunelů najdete ZDE.

Budova s nejvíce patry - nejvíce podlaží 108  má mrakodrap Sears Tower v Chicagu (USA). Byl postaven v letech 1970 až 1973 podle návrhu firmy Skidmore, Owings a Merrill. Je nejvyšším mrakodrapem Spojených států amerických. Nejvyšší podlaží je ve výšce 412,7 m. Pracuje v ní přibližně 10 000 lidí a dalších 50 000 jí denně navštíví. Sears Tower váží celkem - 225 500 tun a je celý pokryt sklem.Od svého dokončení až do roku 2004 byl nejvyšší budovou světa; v roce 2004 jej předčil mrakodrap Tchaj-pej 101. K prvenství Sears Tower došlo po teroristickém útoku na mrakodrapy Word Trade Centra 11. září 2001, kteté měly 110 podlaží. (Pořadí dalších mnohopodlažních budov ZDE.)

Největší hrad - Pražský hrad je hrad v Praze, existující již od nejranější historie Prahy. Podle Guinessovy knihy rekordů jde o největší hrad na světě. Je symbolem města i celé země. Je 570 m dlouhý a 110 m široký.

Největší krytý stadion - Superdome v New Orleansu Jedná se vlastně o obrovskou mnohoúčelovou budovu z betonu a z oceli s největší kopulí na světě. Je vlastně jakýmsi centrem společenského dění. Budova je vysoká jako 26 poschoďový dům, plocha střechy je 4 ha. Kupole má průměr 207 m, její výška ve středu je 83 m. Kapacita stadionu je 75 000 sedících diváků. Tato kapacita se může pružně snížit o 15 000 míst, protože různé sporty žádají různou hrací plochu i mají jiné požadavky na hlediště.

Největší fotbalový stadion - je Rungnado May Day Stadium ve městě Pyongyang v KLDR (Severní Korea) s místy pro 150 00 fanoušků. Na stadionu hraje reprezentační mužstvo KLDR. (Pořadí dalších stadionů najdete ZDE.)

Nejvyšší konstrukce na světě - je mořská ropná věž Petronius Platform v Mexickém zálivu vzdálena 210 km od New Orleans. Je velká 610 metrů, ale pouze 75 metrů je nad mořksou hladinou. (Největší budovy a konstrukce světa najdete ZDE a největší konstrukce jednotlivých států najdete ZDE.)

Největší komerční budova na světě - Aalsmeer Flower Auction v Holandsku je s rozlohou  990 000 m čtverečních je zřejmě nějvětší komerční bodovou na světě.  Slouží jako hala na prodej květin (prodá se zde 20 milionů květin za den).

Nejvyšší budova všech dob - tou se zřejmě v roce 2010 stane s výškou jednoh  kilometru (1000 m) Buenos Aires Forum - Argentina. (Další pořadí najdete ZDE.)

Nejdelší zeď - Velká čínská zeď je starý systém opevnění táhnoucí se napříč severní Čínou. V dnešní podobě byla vybudována za dynastie Ming v době od konce 14. do začátku 17. století. Jejím účelem bylo chránit Čínu před mongolskými nájezdy. Zeď se táhne v ohromující délce 6 700 km. Nutno zdůraznit, že zeď v některých úsecích probíhá v několika liniích a vytváří odbočky (započteno do celkové délky), na jiných místech je naopak přerušena. (Další známé a dlouhé zdí najdete ZDE.)

Nejdelší lanová dráha na světě - se nachází ve venezuelských Andách. Lanovka vede přímo z centra správního města Merida, které se nachází ve výšce 1577 metrů nad mořem a vyváží turisty do výšky 4765 metrů na horu Pico Especho, odkud je nejvyšší hora Venezuely  - tj. Pico Bolívar (5007 metrů) prakticky na dosah. Pokud se některému z pasažérů udělá v důsledku překonání převýšení 3188 metrů během necelé hodiny špatně, je zde k dispozici lékařská služba vybavená dostatečným množstvím stlačeného kyslíku.

Nejdelší schody na světě - přísluší k lanové dráze celkem 11 674 stupňů služebního schodiště pozemní lanovky z Mülenen v Berner Oberlandu na Niesen vede na vrchol této hory. Schodiště však není běžně přístupné veřejnosti a využívá jej pouze personál údržby. Pokud by se však stalo, že by lanovka zůstala stát na trase, mohli by po něm cestující sejít dolů do údolí. Jednou za rok se schodiště otevírá pro zvláštní sportovní událost. Běžci zde při každoročním běhu po niesenském schodišti soutěží, kdo bude nejrychleji na vrcholku.

Nejdelší metro - New York délka - 398 km. Oficiální začátek existence podzemní dráhy v New Yorku se datuje rokem 1904. Síť této největší podzemní dráhy na světě měří 398 km a na 25 trasách leží 469 stanic. Nejfrekventovanější stanicí na Washingtonově náměstí prochází osm tras, jimiž ve špičce projede během hodiny téměř 80 vlaků. Na trasách jezdí jak lokální vlaky, které zastavují ve všech stanicích, tak expresní, jež staví až po delším úseku trasy. Nejmodernější a nejrychlejší trasou, kde jezdí jen expresní vlaky, je trasa JFK, spojující nejsevernější část Manhattanu s mezinárodním letištěm J. F. Kennedyho. (Další Nej kolem metra najdete ZDE.)

Nejstarší metro - Londýn první metro v dějinách, délka - 392 km. Výstavbu navrhl už v roce 1846 Charles Pearson, první šachta se ale začala hloubit až v roce 1860. První trasa metra byla otevřena už tři roky poté. Byla dlouhá pouhých šest kilometrů, na kterých bylo sedm stanic, a spojovala Paddigton s Farringdonskou ulicí. Dnes je metro dlouhé 392 km, má 10 tras a 245 stanic. První vlaky byly taženy parní lokomotivou a vagony osvětleny plynem. Ty pak vystřídaly první vlaky s elektrickým pohonem a elektrickým osvětlením. Ve druhé světové válce byly stanice metra využívány jako protiletecké kryty a jedna větev metra byla dokonce uzavřena, protože tam byly ukryty sbírky Britského muzea a národní poklad Anglie. V roce 1964 tu byly poprvé vyzkoušeny automatické vlaky bez řidičů. Největší stanice Baker Sreet a Morgate mají deset nástupišť, ze kterých lze přestoupit na další čtyři trasy. V roce 1975 postihlo metro tragické nehoda, při které zahynulo 43 lidí. Nejnovější úsek londýnského metra byl otevřen v roce 1999.

Největší vodní elelktrárna - Tři soutěsky je český název pro přehradu s největší vodní elektrárnou na světě, budovanou na řece Jang-c'-ťiang v Čínské lidové republice. Hráz byla dostavěna v květnu 2005, nyní ji čeká již jen doinstalace části zařízení. Objem nádrže je 39,3 miliard m³ vody. Naplnění nádrže a zahájení plného provozu se předpokládá v roce 2009. Postupné napouštění ohromné nádrže si vynutilo přestěhování asi 1,3 milionů lidí, pro něž musela být přesunuta celá města, hladina řeky stoupne o desítky metrů. Cena díla je 21,7 miliardy dolarů a po uvedení vodní elektrárny do provozu bude pokrývat až desetinu čínské spotřeby elektrické energie. (Další gigantická vodní díla najdete ZDE.)

Nejvyšší přehradní hráz - Rogunskaja na řece Vachš (Tádžikistán) má hráz vysokou 335 m. (Pořadí dalších přehrad najdete ZDE.)

Nejstarším plavebním kanálem - který člověk vytvořil a který je historicky doložen je Velký kanál v Číně, postavený v letech 485 až 283 př.n.l., ovšem nedůležitějšími průplavy jsou jednoznačně Suezský průplav a Panamský průplav.

Největší říční bariérou - je protipovodňová bariéra přes řeku Temži v Londýně Stavba má za úkol chránit úseky podél řeky před zaplavením vodami Severního moře. Tak jak nastává v moři příliv a odliv, zdvihá se i klesá hladina Temže. Rovněž rozbouřené moře způsobuje zvednutí hladiny Temže a docházelo tak zaplavování ulic a celých čtvrtí. Bariéra je 520 m dlouhá a 32 m vysoká. Byla postavena v letech 1975 - 1982 a náklady na ní dosáhly 500 miliónů liber. Sestává z 10 pohyblivých ocelových vrat, 9 pilířů a 2 příbřežních opěr. Vrata se přivírají a pootvírají podle situace v řece. Jakmile řeka stoupá, bariéra se začne vynořovat nahoru. Čím silnější záplava přichází, tím výš je hrazení vytlačeno. Takto je možno zcela přehradit řeku za 30 minut.

Nejdelší železnice - Transibiřská magistrála (Rusko) spojuje Moskvu s Vladivostokem 9 288, 2 km kolejnic. Cesta přes osm časových pásem (po celé trati platí moskevský čas) trvá jeden týden. Stavba byla zahájena v roce 1891 a první vlak vyjel v roce 1903.

Největší ropná věž - Ropná plošina Statfjord B Ropná plošina Statfjord B byla postavena v letech 1978 - 1981 a je jedním z největších a nejtěžších objektů, kterými dokázal člověk pohnout. Leží v Severním moři 180 km západně od Songefjordu a 185 km severovýchodně od Shetlandských ostrovů. Na stavbu věží bylo použito přes 837 000 tun železobetonu, ocelová konstrukce nad hladinou má hmotnost 40 641 tun. Ode dna až k vrcholu má celá stavba 271 m a je tedy jen o 30 m nižší než Eiffelova věž, je však 115 krát těžší. Stavba základny a plošiny probíhala odděleně a obě části byly smontovány až na moři. Celá stavba stála 1,84 miliard dolarů.

Největší vědecký přístroj - je Elektron - pozitronový kolidér u Ženevy (CERN). Pomocí přístroje je možno zkoumat nejmenší částice hmoty. Délka tunelu je 27 km, což je stejný obvod jako trasa Circle Line londýnského metra. Ve vzdálenostech 3,6 m po obvodu tunelu je umístěno 4600 obrovských magnetů. Na zařízení bylo spotřebováno celkem 61 000 t součástek. Spotřeba elektrické energie je 70 MW, což je pro srovnání spotřeba poměrně velkého města.

Nejstarší a nejvýznamnějšího kosmodromu na světě - je Bajkonur Za celou existenci kosmodromu zde bylo vypuštěno asi 2500 kosmických raket a více než 3000 aparátů a družic. První start nosné rakety se uskutečnil 4. října 1957, kdy byla dopravena na oběžnou dráhu umělá družice Sputnik 1 o hmotnosti 83,6 kg. Jednalo se o první těleso, které bylo vysláno člověkem do vesmíru. V listopadu 1957 vzlétl na raketě Sputnik 2 do vesmíru první živý tvor - pes Lajka. Startovala odtud Luna 2, která jako první dosáhla Měsíce i první sondy, vyslané k Venuši a Marsu. Nepochybně nejvýznamnější událostí světové kosmonautiky se stalo vyslání prvního člověka do vesmíru Jurije Alexejeviče Gagarina na kosmické lodi Vostok 1. Stalo se tak 12. dubna 1961 právě z kosmodromu Bajkonur. Jurij Alexejevič Gagarin jako první člověk v dějinách třikrát oblétl Zemi a vrátil se úspěšně na rodnou planetu. Stejně tak odstartovala z Bajkonuru první žena-kosmonautka Valentina Těreškovová.

Nejvyšším majákem na světě - je maják Marine Tower v Jokohamě v Japonsku, který byl postaven v roce 1961 při příležitosti oslav 100. výročí otevření Jokohamského přístavu. Celá konstrukce je z oceli, maják má svítivost 600 000 kandel a je vidět ze vzdálenosti přibližně 32 km. Nejslavnějším majákem je maják na ostrově Faru, který byl zařazen mezi oficiálních sedm divů světa a Nejstarším majákem na světě, který byl postaven na širém moři a který se zachoval až do současnosti a neustále funguje je maják Bell Rock v Severním moři 18 km od východního pobřeží Skotska.

Zpět na začátek Doprava

Komunikace:

Délka silniční sítě: nejdelší síť silnic mají Spojené státy americké a to 6 406 296 km. Pouze 8 km silnic najdeme v Tuvalu (Další pořadí ZDE)

Délka železniční sítě: i zde uhájilo prvenství USA - 228 464 km, nejméně železnic a to pouhých 6 km má Nikaragua (Další pořadí ZDE)

Počet internetových uživatelů: asi nikoho nepřekvapí, že nejvíce uživatelů internetu najdeme v USA, tedy ve státě, který byl u zrodu tohoto fenoménu dnešní doby. Počet celkových uživatelů je 203 824 428 obyvatel. Což je takřka celá americká populace. Nejméně uživatelů má Nauru 300, ale jelikož celkový počet obyvatel tohoto státu je pouze 13 000 tak to také není tak špatné. (Další pořadí ZDE)

Automobilismus:

Automobilismus je nejrychleji vyvíjejícím se oborem v dopravě, neustále se objevují nejrychlejší, nejmodernější, nejúspornější, nejbezpečnější a nejdražší auta, proto je i složité vypsat automobilová nej.

Rychlostní rekordy z historie - rychlost 100 km/hod překonal v roce 1899 elektromobil „La Jamais Contente“ Camille Jenatzyho. Rychlost 200 km/hod překonal v roce 1906 parní automobil firmy Stanley Brothers řízený Fredem Marriottem. Rychlost 1000 km/hod překonal v roce 1970 automobil s raketovým motorem The Blue Flame firmy Reaction Dynamics řízený Gary Gabelichem. Nadzvukovou rychlost překonal v roce 1997 automobil TrustSSC. Další rychlostní rekordy najdete ZDE.

Nejrychlejší silniční auto - Chrysler ME412 - 400 km/h Vůz, který se poprvé objevil na letošním autosalónu v Detroitu má pod kapotou dvanáctiválec o objemu 5999 kubických centimetrů, který dokáže podat výkon až 626 kW při 5750 otáčkách za minutu. Tento v současné době nejrychlejší silniční vůz na světě je osazen manuální sedmistupňovou převodovkou. Vyrobeno bude jen 100 kusů ročně. Cena: nemá prý přesáhnout 20.000.000 Kč. (Více no nejrychlejších automobilech najdete ZDE).

Nejdelším autem - které kdy bylo sestrojeno, je třicet metrů dlouhá limuzína kalifornského designéra Jaye Ohrberga. Uvnitř luxusního vozu s šestadvaceti koly najdete bazén i s prknem a obří vodní postel.

Největší nákladní automobil na světě má úctyhodné rozměry i váhu. Na výšku tento obr měří 7,4 metru, 8,8 metru na šířku a bezmála 15 metrů (jako vagon tramvaje) na délku. Váha prázdného nenaloženého automobilu, který uveze až 400 tun nákladu, je 240 tun (váha 160 osobních automobilů). Nese označení Liebherr T282B a jednotlivé jeho části přicházejí do amerického závodu Liebherr ze všech koutů světa. Např. motor dodává detroitský závod Detroit Diesel MTU a Cummins, společnost Siemens navrhla systém řízení a elektroinstalaci a pneumatiky speciálně pro tento vůz vyvinuly společnosti Michelin a Bridgestone. (Více ZDE). S podobnými rozměry se může pochlubit nákladní automobil Caterpillar 797 - Rozměry jsou následující: celková délka 14,5m a šířka 8,5m. Toto vozítko se používá pouze tam, kde se vejde a kde je ho opravdu třeba, jako např. pro odvoz suti v dolech Severní Ameriky. A kolik toho uveze? Na mega korbu naložíte 360 tun materiálu. Jen samostatný automobil bez nákladu váží 262 tun. Speciální pneumatiky (R63) pro toto maxi auto dodává Michelin. Turbo motor má dvacet čtyři válců o objemu sto sedmnáct litrů s výkonem 2537 kW (3400 k) při 1750 ot./min. a to už je znát. CAT 797 má sedmistupňovou automatickou převodovku se zpátečkou. Na nejvyšší rychlostní stupeň dosáhne maximální rychlosti 64 km/h. Při plném pracovním vytížení má tento speciál spotřebu "pouhých" 800 litrů na 100 Km. Na to je třeba mít docela objemnou nádrž. CAT 797 disponuje s nádrží na 3790 litrů. Chladící systém pojme necelých 1200 l chladící kapaliny. Tento drobeček pořídíte již za 135 miliónů Kč.

Nejdražším autem - je Bugatti Type 41 Royale. Ettore Bugatti založil v Miláně malou, ale slavnou automobilku v roce 1909. Do roku 1940 vyprodukovala továrna 8000 automobilů a jejím skvostem se stal výše uvedený model. Tento automobil je šest metrů dlouhý a na dokonalosti jeho třináctilitrového osmiválce pracoval Ettore téměř dvacet let. Aut se vyrobilo jen šest. Všechna jsou pojízdná a pokud je některý z majitelů nabídne k prodeji, cena se aukčními domy odhaduje na patnáct milionů dolarů.

Nejprodávanějším automobilem - je Toyota Corolla. První Corolly spatřily světlo světa v roce 1966, aby Toyota v roce 1997 slavila rekord 20ti milionů vozů prodaných po celém světě. Zákazníci i odborníci se shodují, že hlavní předností veleúspěšného modelu je spolehlivost. Není proto žádným překvapením, že japonská firma Toyota Motors patří na špici tří největších výrobců automobilů na světě. Tuto trojici doplňuje General Motors a Ford.

Letectví:

Největší letadlo – Antonov (An-225 Mriya) je největší letadlo, které kdy bylo zkonstruováno (rozpětí: 88,4 m, délka: 84 m, výška: 18,2 m). Bylo navrženo pro přepravu kosmoplánu Buran a částí nosné rakety Eněrgija nebo Proton. Po zrušení vývoje kosmoplánu bylo odstaveno, avšak po pěti letech znovu nasazeno do obchodního provozu. Letadlo je schpno pojmout až 150 tun nákladu. Vyroben byl pouze jeden letoun s označením CCCP-82060.

Největší osobní letadlo - Airbus A380, vyráběný společností Airbus S.A.S, je největší osobní dopravní letadlo světa. Má tři paluby, je poháněný čtyřmi ohromnými motory a pojme až osm set cestujících. A380 má úctyhodné rozpětí: 79,75 m, délku: 72,727 m, výšku: 24,199 m i dolet 15 100 km . V přepychové verzi mají cestující k dispozici vlastní postel, bar, společenskou místnost nebo tělocvičnu. Jeho cena je přibližně 8,2 miliardy korun.

Nejrychlejší letadlo - X-43A je nerychlejší letadlo, jeho nejvyšší rychlost dosahuje 11 000 km/h. Už v březnu 2004, uskutečnila americká vesmírná agentura první úspěšnou letovou zkoušku, při které malý bezpilotní model X-43A dosáhl rychlosti 7 machů. V listopadu téhož roku se mu podařilo pokořit i hranici 10 machů. Vzhledem k velké spotřebě paliva byl namísto startu ze země vypuštěn z obřího bombardéru B-52 a až k hranici 5 machů jej urychlil standardní raketový pohon. Dalšího zrychlování dosáhl za pomoci tzv. scramjetu, náporového motoru (ramjet) s nadzvukovým spalováním, který využívá vysoké rychlosti letounu k nasávání kyslíku z atmosféry a mísí jej s vodíkem z nádrží. Konstrukce scramjetovým motorů by v budoucnu měla umožnit rychlost letu až k hranici 15 machů. Pro srovnání kosmické rakety se při návratu do atmosféry mohou pohybovat rychlostí až 36 mach.(Další nejrychlejší letadla najdete ZDE).

Nejdražší stíhací letadlo - Lockheed Martin/Boeing F/A-22 Raptor je nejdražším stíhacím bojovým letounem světa. Je zároveň nejobratnější a téměř neviditelný radarem. Příď, nasávací otvory a ocasní plochy svírají úhel 48°, aby se radarové paprsky neodrážely zpět směrem k radaru. Jako jediný dosud známý bojový letoun má dosáhnou nadzvukvé rychlosti bez použití přídavného spalování. Cestovní rychlost: 1 850 km, nejvyšší rychlost: 2 484 km, dolet: 3 000 km. Cena jednoho exempláře dosahuje 71,2 milidy dolarů.

Největší letiště - největší světová letiště podle počtu cestujících - Atlanta (Hartsfield-Jackson/USA) 83,606.583. Největší světová letiště podle přepraveného nákladu v tunách - Memphis (International/USA) 3,554.575. Největší světová letiště podle počtu letů - Chicago (O`Hare/USA) 963.588. (Více informací o největších letištích najdete ZDE).

Železnice:

Železniční rekordy najdete ZDE.

Námořní doprava:

Největší cestovní loď - Queen Mary 2 byla postavena ve Francii a přepraví 2620 cestujících, kteří mají mimo jiné možnost vykoupat se v některém z pěti bazénů. Loď má 15 palub a je 345 metrů dlouhá. Její výška odpovídá výšce budovy o 23 podlažích. Kromě 2620 cestujících je na ní 1250 členů posádky.

Největší tanker na světě - Jahre Viking, vyrobený v roce 1979, uveze při plném zatížení 565 000 tun ropy. Přepravuje náklad v hodnotě 120 milionů dolarů. Tento námořní kolos měří 458 metrů na délku, což je téměř dvakrát více než pověstný Titanic.

Největší kontejnerová loď - Emma Maersk, je délkou která se přibližuje čtyřem fotbalovým stadiónům – měří 397 m a na šířku 56 m. je největší kontejnerovou lodí na světě. Její kapacita se odhaduje na 11,000 kontejnerů standartních rozměrů, experti ale říkají, že pokud by se loď vytížila na 100%, pojmula by až neuvěřitelných 13,500 kontejnerů. Analytici očekávají, že trh dokáže technicky dohnat tyto lodě až na konci desetiletí.Tento obří pojízdný kontejner je v mnohém výjimečný a tak jej může kvůli jeho velikosti obsluhovat jen asi 40 přístavů na světě.

Největší přístav - je nizozemský Rotterdam. Na ploše sta čtverečních kilometrů leží 1200 kilometrů potrubí a kabelů a pracuje třináct milionů lidí. Přístavem ročně projde 310 milionů tun zboží.

Největší replika - Jihoafrický multimilionář Sarel Gous chce postavit originální repliku Titaniku. Stavba Titaniku II bude stát v přepočtu asi 30 miliard USD.

Zpět na začátek Další odkazy a použitá literatura