REKORDY Z ŘÍŠE ZVÍŘAT A ROSTLIN

Podsekce této stránky

Zpět na začátek 10 Nej ze světa savců

Člověku nejbližšími tvory jsou savci. Máme je nejraději a nejvíce se o ně zajímáme. V následujících řádcích se podíváme blíže na tělesné schránky a porovnáme některé výkony. (Zdroj 21. století)

Nejtěžší - Plejtváci jsou vůbec nejtěžšími žijícími savci, jejich hmotnost se pohybuje kolem 100 tun. Určení hmotnosti živého zvířete je obtížné, protože u mrtvého jedince může dojít ke ztrátě krve a jiných tělních tekutin. V roce 1948 byla ulovena 26,5 m dlouhá samice, která byla celá vážena po kusech. Součet hmotností masa, krve i obsahu žaludku se rovnal váze 134,2 tun. Údajně nejtěžším jedincem byla dospělá samice plejtváka obrovského, která vážila 190 tun. Nejtěžším člověkem na světě je Baster Simkus z Dallasu ( narozen 1959), který se svým apetitem dosáhl v roce 1995 plných 610 kg živé váhy. Po dlouhé dietě nyní údajně váží 97 kilogramů a čeká ho odstranění 22 kilogramů přebytečné kůže. Ze současných suchozemských savců je největší a nejtěžší slon africký (Loxodonta africana).
Nejdelší - Nejdelším jedincem světa, který byl kdy zaznamenán, byla samice plejtváka obrovského vyplavená v jižním Atlantiku. Na délku měřila 33,6 m. Delší než dosud známý největší plejtvák mohli být podle nejnovějších výzkumů někteří dinosauři. Kostra jednoho nově objeveného druhu, kterou vědci postupně odhalují ze země, ukazuje na možnou celkovou délku až 50 m.
Nejvyšší - Člověk dorůstá v průměru do 170 -180 cm. Podle Guinnessovy knihy rekordů byl vůbec nejvyšším mužem světa Robert Wadlow ze státu Illinois v USA, který měřil 2,72 m. Stále ještě rostl, až do roku 1940, kdy ve svých 22 letech zemřel. Mezi ženami kraluje Číňanka Čeng Ťin-Lien, která zemřela v 17 letech a po smrti měřila 2,48 m. Nejvyšším savcem vůbec je žirafa (Giraffa camelopardalis), která žije v suchých afrických savanách a polopouštích jižně od Sahary. Lidem se údajně podařilo zastřelit až 7 m vysokého žirafího samce. Největší výška však byla změřena u samce poddruhu G. c. tippelskirchi
z Keni. V devíti letech věku jeho “růžky" drhly o strop žirafího pavilonu zoo v Chester ve Velké Británii, který byl vysoký 6,1 m.
Nejmenší - Určení nejmenšího savce je sporné, záleží na způsobu měření a špatně lze porovnávat zcela rozdílné formy savců. Hmotnost nebývá -zvláště přímo v terénu - často zjišťována, upřednostňuje se pak měření délky těla. Výzkumy založené na měření muzejních materiálů se zase nejčastěji zakládají na měření délky lebek. Pravděpodobně nejmenším savcem světa a nejmenším evropským savcem je bělozubka nejmenší (Suncus etruscus). Bez ocasu měří (3,35) 3,6 -  5,18 (5,3) cm. Ocas je dlouhý  2,4 – 2,9 cm. Celková průměrná délka tohoto hmyzožravce je asi 6,5 cm. Bělozubka nejmenší váží (1,2) 1,42 - 2,55 (2,7) g. Díky své velikosti (nebo spíše malinkosti) je bělozubka schopna procházet chodbičkami velkých druhů žížal.
Nejrychlejší - Nejrychlejším savcem je gepard (Acinonyx jubatus), který dosahuje nejvyšší rychlosti na krátkou vzdálenost, tedy asi na 0,5 km. Na krátkých tratích dosahuje v běhu maximální rychlosti okolo 100 km/h. V únoru 1999 na gepardích dostizích Cheetah Outreach oficiálně naměřili gepardu jménem Nyana-Spier na 100 m 6,08 sekund se zrychlením z 0 na 80 km/h za 3,6 vteřin, což znamená průměrnou rychlost 59,6 km/h. Nejrychlejším mužem planety je Tim Montgomery z USA, který zdolal 100 m za 9,78 sekund (2002). Jen o setinu sekundy “pomalejší" je Maurice Greene.
Nejdelší skok do dálky - Světový rekord ve skoku dalekém drží mezi lidmi Mike Powel z USA, který na světovém šampionátu v japonském Tokiu skočil 30. srpna 1991 8,95 m daleko. Osm metrů daleko skočí kůň, zajíc polní skočí na jeden odraz do vzdálenosti 7 m a klokan rudý (Macropus rufogriseus) přeskočí vzdálenost 12,6 m. Dvanáctimetrovou délku zvládne i jelen lesní (Cervus elaphus), rekordmany v říši savců jsou však s 15 metry jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) nebo i irbis (Uncia uncia).
Nejvyšší skok - Mezi savci by za příhodných okolností překonal laťku ve výšce 8 m delfín skákavý (naměřeno 6,2 m). Ze suchozemských savců vyskočí nejvýše jaguár (5,5 m), levhart a puma by přeskočili 4,5 m. Mezi lidmi drží prvenství ve skoku vysokém Javier Sotomayor z Kuby. Laťku o výšce 2,45 metru, což je jako největší výskok jelena lesního (2,4 m), překonal 27. července 1993 ve španělské Salamance.
Nejvýše žijící - Nejvýše položená trvale obydlená lidská obydlí se nacházejí ve výšce 4 800 m n. m. Ještě o 1200 m výše však vystupují jaci (Bos grunniens) v Tibetu a v horách Sečuánu v Číně. Do výšky 6 kilometrů vystupují, aniž by tam trvale žili, například jelen bělohubý (Cervus albirostris), irbis (Uncia uncia), langur (Pygathrix). Vikuňa (Vicugna vicugna) se dostává do výšky 5 600 m n. m., jelen huemul (Hippocamelus) do 5 000 m n. m. Člověk se ovšem dostal až na vrchol nejvyšší hory světa Mt. Everestu (8 848 m. n. m.), takže drží mezi savci rekord.
Nejhlouběji žijící, potápějící se - Dne 25. dubna 1969 byl uloven 160 km jižně od jihoafrického Durbanu samec vorvaně (Physeter catodon), který se vynořil po 1 hodině a 52 minutách. V jeho žaludku byli nalezeni dva malí žraloci rodu Scymnodon, kteří žijí pouze na oceánském dně a kteří museli být spolknuti asi tak před hodinou. V místě ulovení vorvaně je dno v hloubce přes 3 km, což znamená, že vorvaň se musel ponořit, byť jen krátkodobě, pro potravu až do hloubky téměř 3 km. Zdá se, že hloubka ponoru vorvaňů je omezena spíše časovou výdrží jednoho nadechnutí než tlakem vody v hloubce. Až do 162 m hloubky, nejsou-li kladeny téměř žádné limity na techniku sestupu a výstupu (obvyklá kombinace je použití sledu pro sestup a balónu naplněného vzduchem pro výstup), sestoupil Francouz Loic LeFreme.
Nejvyšší věk - Žádný savec nedosahuje věku jako  člověk (Homo sapiens). Z nezpochybnitelných případů žila nejdéle Francouzka Jeanne Lousie Calmentová (21. 2 1875 - 4. 8. 1997) - 122 let a 164 dní. Ze současně žijících je nejstarším člověkem Kamato Hongo, která se narodila 16. září 1887 v Japonsku. Ze savců je hned za člověkem slon indický (Elephas maximus), který se dožívá v průměru 60-70 let. Nejvyššího objektivně doloženého věku dosáhla samice Mudoc chovaná v zajetí v zoo Santa Clara (Kalifornie) - zemřela ve věku 78 let.

Zpět na začátek 10 Nej ze světa ryb, hadů a želv

Dovolte, abych tentokráte využil odkazu na pěkné stránky nadšenkyně říše zvířat.

  • 10 nej ze světa ryb: ZDE
  • 10 nej ze světa hadů: ZDE
  • 10 nej ze světa želv: ZDE

Zpět na začátek Oceán

Více než dvě třetiny naší planety – přesně 70,92% - pokrývá světový oceán. To znamená,že 94% veškeré vody na celé Zemi. Všechen život pochází z moře. Před mnoha miliony let bylo moře domovem prvních jednobuněčných organismů, které se pak dále vyvíjeli. Asi před 400 miliony let žily v oceánu chrupavčité ryby podobné žralokům a lalokoploutvé ryby. Ty jsou pro vědce velmi zajímavé, neboť patří k nejstarším živočichům za světě.

Největší hejna ryb – kojluška tříostrá (Gasterostetus aculeatus) jejíž hejna čítají na 500 miliard jedinců.
Největší rybou – a zároveň největším druhem žraloka je až 18 metrů dlouhý žralok velrybí (Rhincodon typus).
Nejrychlejší ryba – mečoun (Xiphias gladius) dosahuje špičkové rychlosti 90 km/h a je tak nejrychlejší rybou ve světových mořích.
Největší savec – plejtvákovec obrovský je s délkou 25-33 m a váhou 100-150 tun největším živočichem na Zemi. Přes všechna ochranná opatření jsou velryby a tedy i plejtváci ohroženy vymřením. Ve vodách Antarktidy žije například asi tisíc plejtváků obrovských.
Největší dravec na světě – je kosatka s váhou šesti tun.
Největší želva – kožatka velká (Dermochelys coriacea) může vážit až 590 kg.
Největší rak – je velekrab japonský (Macrocheira kaempferi), jeho nohy mají rozpětí necelé dva metry.
Největší a nejrychlejší hlavonožec – krakatice obrovská (Architeuthis dux) dorůstá délky až 30 m.
Největším mlžem – je zéva obrovská (Tridacna giga) vážící až 300 kg a bývá přes 1,5 m široká.
Největší medúzy – jsou medúza modrá a medúza vlasatá (rod Cyanea), které mají zvon o průměru až 4 m a přes tisíc ramen.

Zpět na začátek Polární oblasti

V Antarktidě se nachází 90% veškerého ledu na Zemi, což se rovná kontinentu velkému jako Evropa. Místo pravidelného střídání dne a noci se v polárních oblastech střídají po šesti měsících polární den a noc. V těchto extrémních podmínkách nemohou existovat žádné rostliny a žije zde jen malé množství živočichů.

Největším suchozemským savcem - je lední medvěd (Ursus maritimus), který je zároveň největším dravcem Arktidy, váží až 1000 kg. Tento vynikající plavec a rychlý běžec, který dokáže žít i několik měsíců bez potravy, žije pouze v Arktidě a patří k ohroženým živočichům.
Největším vodní pták – tučňák císařský (Aptenodytes forsteri), který klade (v poměru ke svému tělu) nejmenší vajíčka ze všech nelétavých ptáků. Žije v obrovských koloniích a zpravidla nevychází nikdy na pevninu, ale hnízdí na ledových pláních Antarktidy.
Největší tuleň – jižní rypouš sloní (Mirounga leonina) je největší druh tuleně. Na severní polokouli žije na tichomořském pobřeží rypouš severní (Mirounga angustiostis).

Zpět na začátek Tundra a tajga

Když v letních měsících roztaje v tundře povrch půdy, objeví se tam rozmanité formy života. Jinak zde panuje extrémní životní podmínky (krátké trvání slunečního záření, větší část roku je teplota pod -10 stupňů Celsia, půda zamrzlá po většinu roku). S počátkem zimy se však většina živočichů stáhne do jižnějších jehličnatých lesů tajgy. Tajga zahrnuje největší zalesněné oblasti na Zemi – asi 13% souše (Kanada, Rusko, Skandinávie, Aljaška).

Největší kočkou – a zároveň největším zástupcem svého druhu je sibiřský tygr (Panthera tigris altaica), který je bez asi 90 cm dlouhého ocasu, až 2,4 m dlouhý. Bohužel je ohrožen vymřením, jeho stav se odhaduje pouze na 200 kusů.
Nejdelší srst – má ze všech savců pižmoň (Ovibos moschatus) což je jediný druh svého rodu. Přes hustou podsadu, která ho hřeje, mu visí pesíky dlouhé až jeden metr. Žije ještě v Grónsku, Kanadě a na Aljašce.
Největší rozpětí křídel z mořských ptáků – má albatros stěhovavý (Diomedea exulans) a to obdivuhodných 4,25 m. Díky tomu mohou tito ptáci urazit až 900 km za den. Zároveň sedí nejdéle ze všech ptáků na vejcích – 80 dnů a stará se nejdéle o mláďata – jeden rok.
Nejdelší cestu podniká – a to každý rok rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea). Trasa z Arktidy do Antarktidy a zpět měří 36 000 km.
Největší kuna – je rosomák severní (Gulo gulo), který má ze všech savců relativně nejširší šlapky, zabraňující tomu, aby se nepropadl do sněhu.
Nejdelší zimní spánek - má sysel (Spermophilus parryi barrowensis) žijící na Aljašce upadá do nejdelšího zimního spánku, který trvá 9 měsíců.
Největší paroží – má los (Alces alces). Evropský los je největším divoce žijícím evropským živočichem. Jeho severoamerický poddruh je největší žijící jelen.
Největší medvěd – je medvěd kodiak (Ursus arctos middendorfi), žijící na Aljašce. Je největší ze všech medvědů hnědých a patří k největším suchozemským dravcům. Váží až jednu tunu a může se vzpřímit až do výšky 3 metrů. Jeho blízký přístupný grizzly (Ursus arctos horribilis) dosahuje skoro téže velikosti.

Zpět na začátek Smíšené a listnaté lesy

Oblast těchto lesů je rozšířena hlavně na severní polokouli. Po staletém mýcení byly původní oblasti smíšených a listnatých lesů téměř zničeny – pro pralesy byla charakteristická rozmanitost – uchovala se jen symbióza fauny a flóry odpovídající rytmu roku. Na jaře se les probouzí, v létě se obyvatelé lesů věnují o potomstvo, podzim kdy se les chystá ke spánku a zima je čas odpočinku – čas vegetačního klidu.

Nejmohutnější stromy – a patrně nejstaršími stromy na Zemi jsou sekvoje (Sequoia sempervivens). Největší živý strom roste v kalifornském Národním parku Redwood a je vysoký majestátných 112 m.
Nejstarším druhem stromu – je patrně gingko (Gingko biloba), který se na Zemi vyskytovat už před 160 miliony lety. Odborníci se dlouho domnívali, že vymizel, ale roku 1690 byl zničehonic objeven v čínském Čeng-Jangu, kde ho pěstovali. Roku 1727 byl dovezen do Nizozemska a dnes roste volně i v Evropě.
Největší šelmy v oblasti smíšených lesů – jsou medvěd hnědý (Ursus arctos) a černý (Ursus americanus) vysocí dobré dva metry. Největším divoce žijícím zástupcem psovitých je vlk (Canis lupus) což je předchůdce našich psů domácích. V jejich smečce panuje jednoznačná a přísně určená hierarchie. Největší evropskou kočkou je rys (Lynx lynx), který byl vážně ohrožen, ale v 70. letech byl ve střední Evropě úspěšně vypuštěn do volné přírody. Dosahuje délky 110 cm a výšky 75 cm.
Nejlépe předvídají počasí – veverky (Sciurus vulgaris), které cítí změny povětrnostních podmínek šest až deset hodin předem a dávají tuto předpověď najevo čilým poskakováním.
Největším pěvcem na světě – je krkavec (Corvus corax), který je také nejchytřejší. Dosahuje velikosti 64 cm.
Nejmenším pěvcem – je jen 9 cm velký králíček obecný (Regulus regulus), který se vyskytuje i v jehličnatých lesech v ČR.
Nejrychlejším ptákem světa – je sokol stěhovavý (Falco peregrinus), dosahující špičkové rychlosti 250 km/h.
Nejvýše do vzduchu se vznese – rorýs obecný (Apus apus) se vznese do 2000 metrů.
Jediný pták mající čich – je nelétavý kivi (čeleď Aperigydae), kterého má ve svém znaku Nový Zéland.
Nejdokonalejšími sborovými pěvci – jsou flétnáci (Gymnorhina) kteří se slétají při západu slunce v hejnech až 5000 samečků, kteří se pak společně prozpěvují.

Zpět na začátek Subtropické bažiny a lesy

Přechodná oblast mezi tropickým a mírným klimatickým pásem se vyznačuje rozmanitými krajinami. Mimo rovníkovou oblast přecházejí deštné lesy v menší ekosystémy, jejichž vegetace se musí přizpůsobovat střídání ročních dob s pravidelným střídáním období dešťů a sucha.

Nejvyšší stromy světa – rychle rostoucí eukalypt (Eucalyptus regnans) jsou nejvyššími stromy na světě. Jejich výška může přesáhnout 130 metrů.
Největší kapradiny – v jižním Tichomoří rostou stromové kapradiny (Alsophila excelsa) jsou vysoké až 18 m. Z čeledi kapradinovitých , čítajících devět tisíc druhů, jsou největší.
Nejvyšší tráva – bambus (Bambusa) je nejvyšší a nejrychleji rostoucí tráva. Některé druhy povyrostou až o 90 centimetrů za den a jsou až 35 m vysoké.
Nejvzácnější medvěd na světě – panda velká (Ailuropoda melanoleuca) je nejvzácnější medvěd na světě. O toto smutné prvenství se dělí se svým příbuzným – pandou malou. Obživou pand je téměř výlučně bambus.
Nejdelší zobák – pelikán australský (Pelecanus conspicillatus) má nejen nejdelší zobák – 47 cm, ale tito ptáci, kteří žijí převážně v bažinách Everglades, jsou považováni za nejlepší lovce ryb a nejúspornější letce – mávnou křídly jen jednou za sekundu.
Jediný pták který dokáže postavit líheň – australský tabon (Leipoa ocellata) neustále kontroluje jazykem teplotu ve svém hnízdě a upravuje ji tak, že ho přikrývá čí odkrývá, aby v něm panovala teplota přesně 33 stupňů Celsia.

Zpět na začátek Tropický deštný prales

Deštné pralesy jsou pokladnicemi Země, protože se v nich vyskytuje více než polovina druhů zvířat a rostlin. Přesto je však půda v tomto zeleném ráji i pekle velmi chudá na živiny. V průběhu 60 a 100 milionů let se jak fauna tak flóra optimálně přizpůsobily extrémním podmínkám tohoto ekosystému. Ještě před třiceti lety bylo na Zemi 14 milionů km čtverečních tropického lesa – tj. asi 12 procent rozlohy pevniny – dnes neexistuje ani polovina. Největší soustředění lesa je v povodí Amazonky a nejstarší deštné pralesy existují již 100 milionů let a najdeme je v Malajsii.

Lidoopi – největší a nejsilnější lidoopem je gorila (Gorilla gorilla). Nejvzácnějším lidoopem je orangutan (Pongo pygmaens) a nejinteligentnějším lidoopem je šimpanz (Pan troglodytes).
Největší šelmou tropů – je v jižní Americe žijící jaguár (Panthera onca).
Největší hlodavec na světě – je kapybara (Hydrochoerus hydrocharis), nazývaný též vodní prase vážící až 100 kg.
Nejmenší ptáci – kolibříci, kteří kladou i nejmenší vajíčka vážící pouze 0,25 g. Jsou také jediní ptáci, kteří dokážou létat i dozadu.
Největší žába – se jmenuje strašilka (Gigantarana goliath). Nejjedovatější žába z rodu Dentrobates varuje okolí i živočichy pestrým zbarvením.

Zpět na začátek Savana

Savany jsou pořád ještě oblastmi, kde žije mnoho velkých zvířat, zejména v Africe. Po zdánlivě nekonečných travnatých pastvinách zde táhnou početná stáda kopytníků a ve stínu osamělých stromů odpočívají šelmy. Rozprostírají se mezi rovníkovými deštnými pralesy a pouštními oblastmi kolem obratníků. Pro všechny savany je typické klimatické rozdělení na letní období dešťů a zimní období sucha.

Největší nádrží na vodu – je baobab (Adansonia digita) je v říši rostlin největší nádrž na vodu. Dokáže se totiž přizpůsobit dlouhodobému období sucha tím, že v kmeni nashromáždí až 120 tisíc litrů vody.
Největší stáda savan – tvoří pakůň žíhaný (Connochaetes). Při hledání vody táhnou desetitisíce těchto pakoňů do míst vzdálených až 1 600 km.
Největším suchozemským savcem na světě – je slon africký (Loxodonta africana), který váží až 6 tun. Navíc se dožívá nejdelšího věku ze všech suchozemských savců – až 70 let.
Nejvyšší suchozemský savec – je žirafa (Giraffa camelopardalis), její hlava se vznáší až 6 metrů nad zemí.
Největší kočkovitá šelma – žijící na savaně je lev (Panthera leo) bývá pro svůj vzhled nazýván králem zvířat.
Nejrychlejším suchozemským zvířetem – je gepard (Acinonyx jubatus), který je na krátkou vzdálenost schopen vyvinout rychlost až 120 km/h. Tuto rychlost umožní gepardovi vyvinout pružné tělo a dlouhé nohy.
Největší pták na světě – jehož celková výška činí 2,7 metru a nedovede létat se jmenuje pštros africký (Struthio camelus). Dokáže běžet rychlostí až 70 km/h. Snáší také největší vejce vážící až 1,6 kg.
Nejtěžší antilopou – je antilopa losí (Taurotragus oryx), jejíž dospělí samci mohou vážit až jednu tunu a mohou tak dosáhnou i velikosti býka.

Zpět na začátek Pouště

Krajiny z písku, dun a kamení. Za rok tu naprší méně než 125 mm srážek což je dáno polohou pouští (v okolí obratníků). V tomto extrémním prostředí přežijí jen rostliny a zvířata, jež se mu dokonale přizpůsobila.

Největší pouštní rostlina – kaktus stromový (Carnegiea gigantea) rostoucí v Arizoně je až 15 m vysoká a 60 cm silná rostlina, která po dešti neuvěřitelně rychle rozkvete.
Největší živočichové – žijící na poušti jsou dromedáři (Camelus dromedarius). Jelikož je ideálně přizpůsobili podmínkám na poušti, byli už před 6 000 lety domestikováni a slouží dodnes obyvatelům pouště jako jezdecká zvířata i jako soumaři.
Nejnebezpečnějšími obyvateli pouště – je severoamerický chřestýš. Chřestýš diamantový (Crotalus adamantus), žijící na jihu USA, je dlouhý až 250 cm. Dokáže se zakousnout velmi hluboko a vyloučí přitom přes jeden gram jedu, který je pro člověka smrtelný.
Největší šelma pouští – je puma neboli stříbrný lev (Profelis concolor), žijící v polopouštích a pouštích Severní Ameriky, je největší kočkovitou šelmou tohoto životního prostředí. Její tělo měří až 135 cm a v kohoutku je vysoká 75 cm.

Zpět na začátek Stromy v ČR

Nejdůležitější rostlinné společenstvo – lesy, ovlivňují klima, snižují vysychání půdy, zpomalují odtok povrchové vody, zabraňují erozi, snižují rychlost větru a produkují kyslík. V ČR pokrývají lesy 1/3 plochy území (25 000 km čtverečních). Většina z nich byla uměle vysazena. Skladba: 55% smrk, 18% borovice, 6% dub, 5% buk, 3% modřin a bříza, 1% olše a 9% ostatní dřeviny.
Nejrozšířenější a nejvýše zasahující dřevina – smrk ztepilý (Picea excelsa) roste od nížin až po hornatiny, do výše 1 200 m a v důsledku mohutných výsadeb v minulosti dnes zaujímá 55% z celkové plochy lesů. Není příliš náročný na kvalitu půdy, mráz mu neškodí a roste poměrně rychle (60-70ti leté porosty se dají těžit). Nevýhodou jsou mělké kořeny, citlivost k vysokým teplotám, náchylnost k vysokým teplotám a suchu. Nejvýše rostoucí listnatý strom je jeřáb obecný (Sorbus aucuparia).
Největší keř nad horní hranicí lesa – kleč (Pinus mugo). Souvislé pásmo kleče se vyvinulo pouze v Krkonoších, ve výškách 1 200 až 1 550 m.
Nejrychleji rostoucí strom – olše lepkavá (Alnus glutinosa) dorůstá výšky 25 – 35 m, ve stáří 10 let je již 4 m vysoká, zatímco nejpomaleji rostoucí tis stejného stáří je jen 70 cm vysoký.
Nejrozšířenější plevelná dřevina – bříza (Betula), přizpůsobí se i zhoršenému životnímu prostředí, má malé nároky na půdní živiny a snáší výkyvy teplot i vlhkosti.
Nejméně náročný jehličnatý strom – borovice lesní (Pinus silvestris) má hluboké kořeny, roste na píscích i hlínách, na kamenitých, nadměrně suchých i mokrých půdách a ve všech výškových polohách.
Nejstínomilnější strom – tis červený (Taxus baccata) roste v hustém stínu jiných dřevin. Je jedovatý, kromě červeného plodu obsahující semeno. Roste nejpomaleji ze všech našich stromů, patří mezi dlouhověké dřeviny dosahující u nás stáří až 600 let (ve světě až 3000 let). Má těžké a tvrdé dřevo odolné vůči hmyzu.
Nejoblíbenější listnatý strom – lípa (Tilia) se stala symbolem slovanské vzájemnosti. Často se vysazovala na návsích, mezích a křižovatkách cest. Z květů se připravuje léčivý čaj, dřevo je měkké a dobře se opracovává. Maximální stáří lípy je 1000 let.
Strom poskytující nejlepší obkladové dřevo – modřín evropský (Larix decidua) má výraznou barvu dřeva, pevnost, pružnost a neobyčejnou trvanlivost (i pod vodou).
Nejmenší semínka – má z jehličnatých stromů modřín (do 1kg se jich vejde 222 000), z listnatých stromů bříza (do 1kg se vejde 6 600 000 semínek).
Nejnižší dřeviny – vysokohorské (plazivé) vrby, mohou být je 3 – 8 cm vysoké (např. vrba bylinná) dřeviny vytvářející kobercovité porosty v nejvyšších oblastech Krkonoš a Jeseníků.
Nejměkčí a nejtvrdší dřevo - tabulka nejměkčího a nejtvrdšího dřeva

Zpět na začátek Byliny v ČR

Nejvýznamnější stepní tráva - kavyl (Stipa), je suchomilný a zákonem chráněný.
Unikátní způsob rozmnožování – katrán tatarský (Crambe tataria), tato vytrvalá, až 1 metr vysoká bylina, se po dozrání odlomí a kutálí se po svahu dolů, přičemž se vytřásají semena – nazývá se proto „stepní běžec“. Je kriticky ohrožena – vyskytuje se vzácně na jižní Moravě u Pouzdřan a Mikulova.
Nejvýznamnější relikt z dob ledových – kosatec sibiřský (Iris sibirica). Navzdory velkým klimatickým změnám byly některé druhy rostlin a živočichů schopné udržet se do současnosti, ale jen v místech, kde jim to podmínky dovolovaly. Takovéto druhy se nazývají relikty, a pokud jsou z dob ledových – tak glaciální relikty. Mezi další ohrožené relikty paří: popelivka sibiřská (Ligularia sibirica), medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi).
Nejvyšší tráva rákos obecný (Phragmites communis) je vytrvalá, 2 až 4 m vysoká tráva.
Nejjedovatější rostlina – rulík zlomocný (Atropa belladona) je prudce jedovatá bylina z čeledi lilkovitých (nať, listy, květy, plody).Obsahují atropin, belladonin, hyoscyamin a skopolamin. Smrt hrozí už po požití několika bobulí.
Nejznámější masožravé rostliny – patří k nejzajímavějším a ojedinělým druhům. Nedostatek živin si vynahrazují chytáním hmyzu, proto mají vyvinuté lapací orgány. Patří zde například tučnice obecná, rosnatka okrouhlolistá, bublinatka obecná.
Největší a nejhouževnatější rostlinný vetřelec – bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum) je velmi agresivní až 2,5 m vysoký plevel původem v Kavkazu. Je to velmi nebezpečný plevel, který vytlačuje většinu rostlin. Hubení se provádí vykopáním rostliny i s kořeny a její spálení.
Zvláštní způsob opylování – aron plamatý (Arum maculatum) je rostlina, která uvězní svého opylovače na jeden den do svého kalichového květu. Je celý jedovatý a zákonem chráněný.
Nejranější květina – čemeřice (Helleborus) kvete už od ledna.
Nejvoňavější lesní bylina – třemdava bílá (Dicamnus albus) má skořicovo-citronovou vůni, způsobenou množstvím lehce prchavého éterického oleje.

Zpět na začátek Houby v ČR

Největší jedlá houba – vatovec obrovský (Langermannia gigantea) váží 10 i více kilo a měří 10 až 50 cm. Je považován za nejplodnější organismus na světě. Například plodnice o hmotnosti 4 kg obsahuje 1500 bilionů výtrusů, seřazené vedle sebe by vytvořily řadu dlouhou 625 000 km.
Největší trsovité houby – tyto houby rostou v trsech, které mohou mít váhu i více než 10 kg. Patří k nim hlíva ústřičná, vějířovec obrovský, líha nahloučená a jiné.
Nejvyšší bedlovitá houba – bedla vysoká (Macrolepiota procra) je vysoká až 40 cm.
Nejznámější jedlá houba – hřib dubový (Boletus reticulatus).
Nejméně červivějící jedlá houba – liška obecná (Cantharellus cibarius), její malá červivost je způsobená tím, že má poměrně tuhou dužinu a nemají lupeny, které bývají místem líhnutí červů.
Nejjedovatější houba na světě – muchomůrka zelená (Amanita phalloides) dříve nazvaná muchomůrka hlízovitá má na svědomí až 98% všech úmrtí způsobených otravou jedovatých hub. Dříve byla při otravě úmrtnost až 70%, v současnosti se díky intenzivní léčbě se úmrtnost podařilo snížit na 25%. Dospělému člověku stačí k smrtelné otravě jedna středně velká plodnice. První příznaky se objeví za 8 – 24 hodin jako nevolnost, malátnost, bolesti hlavy, závratě, potom 2 -3 dny trvající bolesti břicha, průjem, zvracení, následuje žloutenka, bezvědomí a 4. až 6. den smrt. I v případě uzdravení zůstanou trvalé následky.
Největší počet otrav – způsobuje muchomůrka tygrovaná (Amanita pantherina). Každoročně se touto houbou otráví asi 100 lidí. Pravděpodobně to způsobuje podobnost s muchomůrkou růžovkou, zvanou lidově masák, která je jedlá a chutná. Úmrtnost po požití je 10 až 15%. Průběh otravy je spojen se zvýšenou činností slzných, potních a slinných žláz, průjmy a kolikovými bolestmi doprovázejícími halucinacemi. Po požití většího množství se objevuje agresivita, zuřivost, které mohou vyústit do bezvědomí až smrt.
Nejzákeřnější houba – pavučinec plyšový (Cortinarius orellanus), je houba s nejdelším obdobím mezi konzumací a příznaky otravy. První příznaky se projeví po 2 až 20 dnech. Nejprve se pozoruje zvýšená tvorba moče, která se později zpomalí a objeví se bolesti žaludku, zvracení, sucho v ústech a žízeň. Nemocný nakonec přestane močit a umírá na urémii. Smrt nastává po 2 až 3 týdnech (je znám i případ úmrtí až po 161 dnech po požití pavučnice. Smrtelná dávka pro dospělého člověka je již 30 g čerstvé houby.
Nejznámější a nejzáhadnější houba – muchomůrka červená (Amanita muscaria) svůj název získala kdysi v minulosti, kdy byla používána na trávení much. Byla pokládána za velmi jedovatou, ale poslední výzkumy prokázaly, že je jedovatá jen málo. Za smrtelnou se považuje dávka ze 3 až 4 kg čerstvých plodnic. Obsahuje muscarin s halucinogenními účinky. Je opředena legendami a záhadami, Slované ji používali jako opium při kultovních slavnostech. Je to snad nejzdobnější lesní houba.

Zpět na začátek Bezobratlí živočichové v ČR

  • Mlži
    Největší měkkýš – škeble rybničná (Anodonta cygnea) je velká až 22 cm.
    Nejvzácnější mlž – perlorodka říční (Margaritana margaritifera) je mlž se silnými lasturami, vytváří uvnitř svého pláště perly. Ty vznikají podrážděním cizím tělískem, např. zrnkem písku, které se dostane mezi lastury.
  • Plži
    Největší plž – slimák největší (Limax maximus) je až 17 cm dlouhý.
    Nejkrásnější plž – modranka karpatská (Bielzia coerulans) je asi 10 cm dlouhý slimáček žijící v Jeseníkách.
  • Pavouci
    Největší pavouk – slíďák tatarský (Lycosa singoreinsis) až 5 cm dlouhý, sametově hnědý se světle kroužkovýma nohama.
    Nejhojnější a nejznámější pavouk – křižák obecný (Araneus diadematus) s charakteristickým křížem na bříšku (1 – 1,5 cm velký). Svou kořist (hmyz, mouchy) omráčí jedem z klepítkových žláz, vypustí do nich sliny, kterými se jejich vnitřní orgány rozpustí a potom tekutinu vysaje.
    Jediný vodní pavouk – vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica) je pavouk 1 – 2 cm velký, jediný, který dokáže žít trvale pod vodou. Může žít i delší dobu na souši, protože dýchá vzdušný kyslík. Buduje si mezi vodními rostlinami vzduchový zvon z pavučiny. Do něj si vnáší bublinky vzduchu mezi chlupy na zadečku. Ve zvonu bydlí a číhá na kořist (drobné vodní živočichy a malé rybky).
  • Křídlatý hmyz
    Nejodolnější hmyz – šváb obecný (Blatta orientalis) je kosmopolitní (rozšířený po celém světě) hmyz. Je všežravý, přizpůsobuje se jakýmkoliv podmínkám. Udává se dokonce jeho schopnost přežít smrtelné dávky radioaktivního záření. Je to také jeden z nejstarších dodnes se vyskytujících živočichů. Jeho fosilní nálezy pocházejí z druhohor, z doby před 200 až 250 miliony let.
    Největší kobylka – kobylka sága (Saga pedo) je zavalitá kobylka bez křídel, 6 – 8 cm velká. Žije v nejteplejších oblastech Moravy. Je považována za relikt stepního postglaciálního období. Sameček nebyl dosud na našem území nalezen. Kobylka se rozmnožuje vyhradně partenogeneticky (neoplodněná samička klade vajíčka, ze kterých se líhnou jen samičky).
    Nejvzácnější a jediný zástupce kudlanek – kudlanka nábožná (Manits religiosa) dostala jméno podle polohy předních nohou, které drží jakoby sepnuté k modlitbě. Je dravá, napadá vše co se kolem ní pohne. Zvláštní jevem je u ní kanibalismus. Po oplodnění sežere i samečka, pokud se jí to nepodaří dříve.
    Největší evropská vážka – šídlo královské (Anax imperator) má tělo dlouhé až 8 cm, přední křídlo až 5 cm. Jsou skvělí letci, umí prudce měnit směr, létají celé hodiny, za letu i loví, dokáží vyvinout rychlost až 90 km/h. Jsou dravci, stejně jako jejich larvy.
    Největší stejnokřídlý hmyz – cikáda viničná (Tibicen haematodes) je velká až 8,5 cm. Je býložravá, saje rostlinnou šťávu na révě. Larvy se líhnou z vajíček na větvičkách, potom padají na zem, zavrtávají se a živí se kořínky. V zemi žijí i několik let – až 13. Samečci pronikavě cvrčí, samičky zvukové orgány nemají.
  • Motýli
    Největší denní motýl – otakárek fenyklový (Papilio machaon) má rozpětí křídel až 10 cm s charakteristickými ostruhami na zadních křídlech. Jeho housenky žijí na fenyklu, kopru, kmínu apod.
    Největší noční motýl – martináč hrušňový (Saturnia pyri) má rozpětí křídel až 14 cm a je zároveň největším evropským motýlem. Spolu se smrtihlavem má největší housenku dlouhou 12 cm.
    Nejmenší motýli – drobničcí, u nás je tento druh zastoupen asi 70 druhy. Například drobniček javorový má rozpětí křídel jen 3 mm.
    Motýl s nejbizardnější kresbou na těle – lišaj smrtihlav (Acheronia atropos) s kresbou na horní straně jeho hrudi připomíná umrlčí lebku. Žije ve středomoří a jižní Evropě, občas podniká invazní tahy na sever dlouhé i 4 500 km, při rychlosti až 54 km/h. Larvy se zakuklí v zemi, ale kukly v našem podnebí v zimě zmrznou.
    Nejvzácnější motýl – jasoň červenooký (Parnassius apollo) je kriticky ohrožený, u nás téměř vyhubený. Je to horský motýl žijící nejčastěji na skalnatých vápencových svazích. Tělo má pokryté kožíškem, bílá křídla s červenými oky.
  • Brouci
    Největší brouk – roháč obecný (Lucanus cervus) měří i s kusadly až 10 cm. Samičky jsou bez kusadel.
    Nejmenší broučci – párnici (Ptiliidae) jsou velcí jen 0,5 – 1 mm.
    Nejužitečnější brouk – krajník pižmový (Calosoma sycophanta) má široké krovky zářivě kovově zelené. Hubí housenky škodlivé bekyně mnišky a bekyně velkohlavé, které ožírají jehlice smrku a borovice a napadají listnaté stromy.
    Nejškodlivější brouk – chroust obecný (Melolontha melolontha) má larvy žijící v půdě a ožírající kořeny, brouk pak požírá listí a oslabuje tak stromy. Vývoj chroustů je víceletý, a proto dochází k jejich masovému výskytu po několika letech – tzv. chroustí roky.
    Největší škůdce hospodářských plodin – mandelinka bramborová (Leptinotarsa decemlineata) pochází ze Severní Ameriky, kde žila původně na rostlině buffalo burr. V roce 1859 zde poprvé zemědělci zjistili, že jim zničila porosty brambor. Do Evropy se dostala v roce 1922, kdy se masově uchytila ve Francii.
    Největší škůdce lesů – lýkožrout smrkový, také kůrovec (Ips typographus) se velmi rychle rozmnožuje. Má za rok až tři generace, už ve druhé generaci se množí 120ti násobně. Jeho larvy vyhlodávají v lýku chodbičky. V období přemnožení způsobuje lesní kalamity.
    Největší vodní brouk – vodomil černý (Hydrous piceus) je jeden z největších vodních brouků na světě – je dlouhý až 4 cm.
    Nejvzácnější a nejkrásnější tesařík – tesařík alpský (Rosaria alpina) se vyskytuje už jen v několika posledních lokalitách např. v Bílých Karpatech.
  • Blanokřídlí
    Nejužitečnější hmyz – včela medonosná (Apis mellifera) je jedinečný zdomácnělý hmyz. Byl lidmi využíván a chován už v dávné minulosti. Včela je tvor společenský, v každém úluje jedna královna matka (žije několik let), dělnice (žije několik měsíců) a trubci (žijí několik týdnů). Včely se živý pylem a nektarem květů, z něhož vyrábějí zásobní látku – med. Chovají se nejen pro med, ale produkují ještě propolis (včelí tmel), vosk, mateří kašičku a jed (odebírá se pro lékařské účely). Jsou u nás nejhojnějšími opylovači kvetoucích rostlin.
    Nejmenší blanokřídlý hmyz – drobněnka nejmenší (Trichgramma minutum) je nejmenší příslušník rodu blanokřídlých, kam patří i včely, čmeláci, mravenci apod. Je velká 0,9 – 1,1 mm. Pochází se Severní Ameriky, u nás se aklimatizovala. Cizopasí na vajíčkách škodlivého hmyzu a je velmi užitečná.
  • Korýši
    Největší korýš – rak říční (Astacus fluviatilis) je náš původní a nejhojnější rak čistých potoků a řek, velký 5 – 18 cm. Je velmi citlivý na znečištění vody, zejména chemické, i proto je u nás kriticky ohrožen a přísně chráněný. Vyskytuje se už jen v lokalitách horních toků a čistých potoků.

Zpět na začátek Obratlí živočichové v ČR (ryby, obojživelníci, plazi, ptáci)

  • Ryby
    Největší ryba – sumec velký (Silurus glanis) měří až 2,5 m a váží až 100 kg (uvádí se, že za příznivých podmínek může samec dorůst až do 5 m a vážit až 300 kg). Dožívá se i více než 20 let.
    Hospodářsky nejdůležitější ryba – kapr obecný (Cyprinus carpio) je velká ryba dorůstající délky až 1 m a hmotnosti až 20 kg. Pochází z povodí Černého moře a Kaspického jezera. Byl loven už v neolitu. V oblibě ho měli i Římané, kteří ho už také pěstovali. Ve středověku byl pěstován u klášterů jako zdroj postního jídla. U nás má chov kaprů starou a bohatou tradici.
    Nejdravější ryba – štika obecná (Esox lucius) se již od mládí živí rybkami a jinými vodními živočichy. Dorůstá až 1,5 m délky a hmotnosti asi 30 kg.
    Jediná sladkovodní treskovitá ryba – mník jednovousý (Lota lota) je 50 – 80 cm dlouhý, má na bradě jeden dlouhý vous. Vyskytuje se na horních tocích řek, v některých rybnících a na přehradách. Je to ohrožený a chráněný druh.
    Největší rybí cestovatel – úhoř říční (Anguilla anguilla) je 70 – 120 cm dlouhý, bez břišních ploutví. V době tření táhne ze sladkých vod přes Atlantský oceán až do Sargasového moře u amerických břehů, kde po vytření hyne. Jeho listům podobné larvy plavou zpět ke břehům Evropy. Mladé samice potom táhnou proti proudu řek, samci zůstávají v moři.
    Nejběžnější lovná ryba čistých potoků – pstruh potoční (Salmo trutta) je typický obyvatel studených potoků a řek, velmi náročný na okysličenou vodu.
  • Obojživelníci
    Jediný středoevropský druh rosničky – rosnička zelená (Hyla arborea) je malá půvabná žabka, 3 – 5 cm velká. Zdržuje se často v korunách listnatých stromů, vždy poblíž vody. Na koncích prstů má diskové útvary, kterými se přisává k hladkému podkladu. Má schopnost měnit barvu podle svého prostředí (mimikry).
    Největší žába – ropucha obecná (Bufo bufo) dorůstá až délky 12 cm. Ve dne opouští svůj úkryt jen v době rozmnožování (březen-duben) nebo za deště, jinak jde o nočního živočicha. Většinou žije na suchu. Proti vysušení jí chrání bradavičnatá kůže. Po stranách hlavy má jedové žlázy, jejichž sekret je jedovatý i pro člověka. Žije nejdéle ze všech žab, v zajetí se dožila i 36 let.
    Největší čolek – čolek velký (Triturus cristatus) patří k největším středoevropským čolkům, dorůstá délky 14 – 18 cm. Samci mají na hřbetě mohutný hřeben.
    Nejvzácnější čolek – čolek karpatský (Triturus montandoni) Žije ve stojatých a pomalu tekoucích vodách v lesích asi do 500 m.
    Nejnápadněji zbarvený obojživelník – mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) dorůstá délky až 20 cm. Na rozdíl od čolků se páří na souši, samice klade živé larvy do vody. Občas se u něj projeví kanibalismus, zejména v době sucha. (Největší mlok na světě je velemlok obrovský žijící v Japonsku a dosahuje délky 150 cm, má chutné maso a lidé ho loví.)
  • Plazi
    Naše jediná želva – želva bahenní (Emys orbicularis) žije v klidných močálovitých vodách. Je dravá, živí se rybami, obojživelníky, červy a hmyzem. Je dlouhověká – až 50 let i více. Je velmi vzácná, žije jen v několika lokalitách severní Moravy.
    Nejdéle žijící ještěr – slepýš křehký (Anguis fragilis) je beznohý ještěr, až 50 cm dlouhý. V zajetí se dožil 54 let. Pro svoji podobnost s hady je slepýš často nesmyslně zabíjen.
    Nejdelší had – užovka stromová (Elaphe longissima) je dlouhá až 1,5 m. Kořist usmrcuje udušením. Vyskytuje se na teplých, křovinatých stráních jižní Moravy a Českého středohoří.
    Nejlépe plavající had – užovka podplamatá (Natrix tesselata) ke až 110 cm dlouhá, výborný plavec.
    Nejběžnější had – užovka obojková (Natrix natrix) je až 120 cm dlouhý had, po stranách hlavy má vzadu žlutooranžové půlměsíčky.
    Nejjedovatější živočich – zmije obecná (Vipera berus) je jediný u nás žijící jedovatý had dlouhý 70 – 100 cm, červenošedé nebo hnědavé barvy. Žije ve výškách nad 600 m na loukách, pasekách a mýtinách. Spí zimním spánkem, když teplota klesne pod 9 stupňů Celsia a na jaře se probouzí při teplotách nad 8 stupňů Celsia.
  • Ptáci
    Největší pták – labuť velká (Cygnus olor) je mohutný a silný pták, dlouhý až 1,6 m. Pochází ze severní Evropy a střední Asie. V Evropě byla labuť nejdříve pěstována pro okrasu, později tu zdomácněla. Zimuje u nás na nezamrzlých vodách. Labutí páry spolu žijí celý život.
    Největší dravý pták – orel mořský (Haliaeetus albicilla) majestátný dravec, jehož křídla mají rozpětí až 2,5 m. Je větší než orel skalní. Loví ryby a vodní ptáky, denně spotřebuje až 2 kg masa. Unese kořist až 10 kg těžkou. Hnízdí na vysokých stromech, staví obrovské hnízdo (až 2,5 m vysoké a 500 kg těžké), které obývá i několik let. Orel mořský je původem ze severních mořských pobřeží východní Evropy a západní Asie. Každoročně se u nás objevuje několik mořských orlů na podzim a v zimě v jižních Čechách.
    Nejhojnější dravý pták – poštolka obecná (Falco tinnunculus) je menší druh sokola, 35 cm velká, s rozpětím křídel 80 cm. Některé u nás přezimují, část populace je tažná. Nejdále odlétá do jižní Afriky.
    Největší kurovitý pták – tetřev hlušec (Tetryl urogallus) je největším středoevropským kurovitým ptákem. Samec je velký 94 cm, samice až 67 cm. Hlas tetřeva je charakteristický tokáním, spojeným s obřadním tancem.
    Nejtěžší pták – drop velký (Otis tarda), mohutný pták o hmotnosti až 22 kg, vzhledem trochu připomínající krocana.
    Nejmenší evropská sova – kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) je malá sovička velikosti špačka asi 20 cm dlouhá. Živí se drobnými savci a ptáky, který loví ve dne. V zimě sestupuje do nižších poloh.
    Největší evropská sova – výr velký (Bubo bubo) je dlouhý až 1 m, s rozpětím křídel až 1,7 m. Hnízdí na celém našem území v lesnatých a skalnatých místech. Loví v noci, především savce a ptáky do velikosti králíka. Svému hnízdišti je věrný, neopouští ho ani v zimě.
    Nejrychleji létající pták – rorýs obecný (Apus apus) má dokonale aerodynamický tvar těla. Létá rychlostí až 160 km/h. Hmyz loví za letu. Na zemi nikdy nesestupuje, nohy má přizpůsobené k zachytávání na kolmých zdech. Kromě sezení na hnízdě stále létá, v letu se páří, a dokonce i spí. Spící hejno krouží ve velkých výškách. Žije v tropech, u nás se zdržuje jen v době hnízdění, tj. asi 3 měsíce. V polovině srpna odlétá. (Největší okamžitá rychlost byla naměřena u sokola stěhovavého – 250 km/h, při lovu.)
    Nejpestřejší pták – ledňáček říční (Alcedo atthis).
    Největší datlovitý pták – datel černý (Dryocopus martius), mohutný černý pták, asi 60 cm dlouhý, je největším datlem Evropy.
    Největší zpěvný pták – krkavec velký (Corvus corax), největší pták krkavcovitých pěvců dosahující hmotnosti až 1,5 kg a délky 90 cm s rozpětím křídel až 1 m. Žije celý život v trvalém páru. Jeho zpěv je krákavý, daleko slyšitelný.
    Nejmenší zpěvný pták u nás i ve světě – králíček obecný (Regulus regulus) je dlouhý 9 cm a váží jen 5 – 6 g. Je nejmenším pěvcem na světě (nejmenší ptáček na světě, kolibřík, nepatří mezi pěvce).
    Nejlepší pěvec – slavík obecný (Luscinia megarhynchos), zpěv slavíka se skládá z několika částí, z nichž nejhezčí je vystupňování čistých tónů s následujícím tlukotem.

Zpět na začátek Šelmy - obratlí živočichové v ČR (Hmyzožravci, letouni, hlodavci, šelmy, sudokopytníci)

  • Hmyzožravci
    Jeden z nejstarších druhů savců – ježek (Erinaceus) je houževnatý savec, velmi odolný vůči rostlinným a zvláště živočišným jedům. Požírá jedovatý hmyz, snáší bez následků žihadla včel a vos. Dokáže bojovat i s jedovatou zmijí, po vítězném boji ji sežere i s jedovatými zuby. Je to samotářský noční živočich, zimní spáč. Na území ČR žijí dva druhy: ježek západní (kolem očí má tmavou kresbu „brýlí“) a ježek východní (bez kresby kolem očí).
    Nejdokonalejší podzemní savec – krtek obecný (Talpa europaea) je dokonale přizpůsobený životu pod zemí, málokdy vychází na povrch. Má válcovité tělo (asi 17 cm dlouhé), krátkou srst, přední nohy lopatkovitě rozšířené, není úplně slepý. Buduje složité systémy chodeb o délce až 800 m. Živí se larvami hmyzu a dešťovkami a je proto považován za užitečného živočicha.
    Nejmenší savec – rejsek malý (Sorex minutus) váží 2 – 7 g, je dlouhý asi 6 cm.
    Nejneobvyklejší vodění mláďat – bělozubka šedá (Crocidura suaveolens) má mláďata, která mají špatný zrak a ve složitém podzemí by se poztrácela. Proto se k nim matka natočí tak, aby se jedno z mláďat mohlo pudově chytit zoubky za chloupky u kořene jejího ocasu. Další mláďata se chytnou stejným způsobem svého sourozence před sebou. Vznikne tak řetězec navzájem pevně se držících zvířátek.
  • Letouni
    Nejcitlivější sluch ze všech suchozemských živočichů – má netopýr, který je zároveň jediný létající savec. Přední končetiny mají přeměněné na blanitá křídla. Ze smyslů mají nejcitlivější kromě sluchu ještě čich a hmat. Létají za tmy a orientují se pomoci echolokace. Vysílají zvuk o frekvenci až 70 000 kmitů za sekundu (ultrazvuk), odražené zvukové vlny opět zachycují a pomoci opakování těchto signálů zaměří předmět v prostoru.
    Největší netopýr – netopýr velký (Myotis myotis) má rozpětí křídel 30 cm, délku těla 8,5 cm a hmotnost 20 – 35 g. V létě žijí samice s mláďaty odděleně od samců. Zimují společně se samci, namačkáni jeden na druhého, v koloniích až o 2000 jedincích.
    Nejmenší netopýr – netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) váží jen 4 – 7 g, tělo má dlouhé 4 cm.
  • Hlodavci
    Největší hraboš – ondatra pižmová (Ondatra zibethica) je hlodavec velký až 35 cm, o hmotnosti až 1,4 kg. Má hustou jemnou srst (bizam), na nohou má plovací blány. Pochází ze Severní Ameriky. V roce 1905 byla vysazena v Dobříši ve středních Čechách.
    Největší evropský hlodavec – bobr evropský (Castor fiber) statný zavalitý hlodavec s vodorovně zploštěným ocasem může vážit i 30 kg, délka i s ocasem je asi 1,3 m. Na zadních nohách má plovací blány. Dobře plave, pod vodou vydrží až 14 min. Má silné hlodací zuby. V roce 1882 byl u nás zcela vyhuben. Nedávno byl znovu vysazen v CHKO Litovelské Pomoraví.
    Nejmenší hlodavec – myška drobná (Micromys minutus) je drobný hlodavec 5 – 7 cm dlouhý, a 5 – 9 g těžký.
  • Šelmy
    Největší lavicovitá šelma – jezevec lesní (Meles meles) váží až 20 kg, měří 60 – 85 cm. Má charakteristické bíločerné zbarvení hlavy. Má dokonalý sluch, výborně plave a je velmi čistotný. Se svou samicí žije v trvalém svazku. Zimu přečkává nepravým (přerušovaným) zimním spánkem.
    Největší vodní šelma – vydra říční (Lutra lutra) je přizpůsobena životu ve vodě (plovací blány, hmatové vousy, hustá lesklá srst). Měří až 1,3 m.
    Největší psovitá volně žijící šelma – vlk obecný (Canis lupus) je až 1,5 m dlouhý a až 80 kg těžký. Žije někdy samotářsky, ale častěji ve smečkách. Živí se drobnými i většími obratlovci, z hladu požírá i zdechliny nebo napadá domácí zvířata. Na území ČR už trvale nežije, poslední vlk byl zastřelen 1891 na Šumavě. Občas zatoulá na Moravu ze sousedního Slovenska.
    Největší kočkovitá šelma – rys ostrovid (Lynx lynx) je zároveň i největší kočkovitá šelma Evropy. Má krátký ocas, prodloužené chlupy na tvářích a stětičky chlupů na konečcích uší. Tělo má až 130 cm dlouhé a váží až 36 kg. Loví zesláblé a nemocné kusy srnčí zvěře, takže plní úlohu lesní policie. U nás žije pouze na Šumavě a Beskydech.
    Největší šelma – medvěd hnědý (Ursus arctos) na našem území trvale nežije, poslední medvěd byl v ČR zastřelen v roce 1893. V současnosti se na naše území zatoulá medvěd ze Slovenska. Dospělý samec dosahuje hmotnosti až 350 kg. Je to všežravec. Zimu přečkává nepravým zimním spánkem (občas se probouzí) v brlohu.
  • Sudokopytníci
    Největší všežravec – prase divoké (Sus strofa) je nepřežvýkavý sudokopytník vážící až 300 kg a je až 1 m vysoký.
    Nejznámější a lovecky nejvyhledávanější zvěř – jelen lesní (Cervus elaphus) je vysoký asi 1 m (ve hřbetě) a 160 kg těžký. Jeho paroží se cení jako trofej. Největší historické paroží jelena je paroží šestadvacáteráka z roku 1730. Byl zastřelen na Českokrumlovsku, jeho paroží má hmotnost 13,1 kg.
    Nejotužilejší sudokopytník – kamzík horský (Rupicapra rupicapra) je statný přežvýkavec o délce až 145 cm a hmotnosti až 45 kg. Podobá se kozám, ale některými znaky připomíná antilopy. Žije nad horní hranicí lesa.

Zpět na začátek Další odkazy a použitá literatura