Česká společenská Nej

Podsekce této stránky

Vážení uživatelé stránek,
je velmi složité nashromáždit vyčerpávající údaje týkající se lidské činnosti. Vždyť každým dnem, přibývají nové a nové lidské rekordy. Přesto doufám, že zde najdete něco zajímavého co vám pomůže a obohatí…

Zpět na začátek Historie

Pravěk a starověk

Nejstarší doklad o existenci člověka – na našem území jsou kamenné nástroje vyrobené z pazourku nejstarším dokladem o existenci člověka. Byly nalezeny v naplaveninách řeky Berounky při stavbě dálničního mostu. Jejich stáří lze určit přibližně na 1 až 0,5 milionu let.

Nejstarší sídliště člověka – na Zlatém kopci u Přezletic (okres Praha-východ), nalezli v roce 1934 archeologové ve štěrkovém lomu nejstarší lidské sídliště na našem území. Nález obsahoval kosterní pozůstatky téměř 40 druhů pravěkých obratlovců, několik set kamenných nástrojů a uhlíky, které dokazují, že přezletický člověk již dokázal používat oheň. Zlatý kopec byl osídlen člověkem vzpřímeným (Homo erectus) v období asi před 600-650 tisíci lety. Tehdy byl kopec na břehu širokého mělkého jezera, protékaného řekou Labe.

Nejstarší pozůstatky člověka na našem území – v roce 1880 nalezl archeolog K.J. Maška v jeskyni Šipka u Štramberka na severní Moravě dolní čelisti neandrtálce (Homo sapiens neanderthalensis) z období asi před 100 tisíci lety. Později byly nalezeny v Moravském krasu kosterní pozůstatky dalších nejméně čtyř neandrtálců.

Nejstarší pozůstatky člověka dnešního typu – nálezy člověka dnešního typu (Homo sapiens sapiens), žijícího v posledním (würmské) době ledové, byly nalezeny na několika lokalitách v Čechách i na Moravě. Například v Koněpruských jeskyních u Berouna, Předmostí u Přerova nebo v Moravském krasu.

Nejstarší lidské obydlí – nejstaršími obydlími nebyly jeskyně, ale nejspíš obydlí stanového typu. Pozůstatky takového přístřešku byly nalezeny při výzkumu poblíž vsi Bečov (okres Most), kde asi žil před 200 000 lety žil pravděpodobně neandrtálec nebo předchůdce člověka dnešního typu. Ze zdejšího výzkumu je jasné, že pračlověk v té době už uměl používat oheň, ale pravděpodobně jej ještě neuměl rozdělat.

Nejstarší pravěké sídliště – světové prvenství má jihomoravské pravěké sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naší předkové v období před asi 25 000 lety. Na břehu řeky Dyje tehdy vznikla sídliště čítající asi 500 až 700 lidí. Pavlovští obyvatelé již dokázali vyrábět jednoduché nádoby vypalované na ohni. Na jednom z nálezů se zde nalezl i nejstarší otisk lidského prstu, který je k nerozeznání od otisku prstu dnešního člověka.

Nejstarší pravěké umělecké dílo – bylo nalezeno v Dolních Věstonicích (okres Břeclav) v roce 1925. Jedná se o sošku ženy vysoké asi 11,5 cm, vymodelované z hlíny a popela. Podobně jako další pravěké Venuše i ta z Věstonic zdůrazňuje především ty partie ženského těla, které souvisí s mateřstvím – tedy ňadra, břicho a pozadí. Možná šlo o talisman pro zdárný průběh porodu či sošku související s kultem ženy-matky. Její stáří je odhadováno na 25 000 let.

Nejstarší náčrt krajiny – v Dolních Věstonicích byla také nalezena jednoduchá kresba Dyje a Pavlovských vrchů. Byla vyryta na pravěkým lovcem do mamutího klu asi před 25 000 lety. Někdy je tento náčrt považován za vůbec nejstarší mapu na světě.

Nejstarší doklad o užívání uhlí – u hradu Landek u Bohumína, bylo nalezeno ohniště o stáří asi 18-20 tisíci let. Jde o vůbec první doklad o užívání uhlí nejen u nás, ale i ve světě. V nedalekých Petříkovicích byla nelezena také malá povrchová sloj, odkud uhlí pračlověk dobýval. I v tomto případě se jedná o světový primát, tentokrát o nejstarší těženou uhelnou sloj na světě.

Nejzáhadnější kameny – jsou Menhiry a kamenné řady. Menhiry obvykle jeden až tři metry vysoké vztyčené kameny neznámého původu, jsou datované do 2. tisíciletí př.n.l. Největším z menhirů je třímetrový Kamenný ovčák z Klobouk na Slánsku další stojí např. v Praze-Dolních Chabrech, u Rakovníka, v Droužkovicích u Chomutova či v Družici na Kladensku. Snad ještě záhadnější než menhiry jsou kamenné řady v lese Rovina mezi Louny a Rakovníkem, označované podle blízké obce jako Kounovské řady.

Nejstarší doklad užití kola – Milaveč (okres Domažlice) nález je datováný kolem roku 1200 př.Kr.

První nálezy skla – u vsi Strahovská Lhota (okres Hradec Králové) byl nalezeny drobné skleněné střepy, které jsou nejstaršími nálezy dovezeného skla na našem území z éry ze 2. čtvrti 2. tisíciletí př.n.l.

Nejstarší mince – jde o zlaté napodobeniny římských vzorů. Protože je naší pradědečkové nejčastěji nacházeli na polích po dešti, říkalo se jim lidově také duhovky. Keltské mince také tvořily největší poklad, který byl nalezen na našem území – v Podmoklech na Zbirožsku (okres Rokycany) jich v roce 1775 nalezli asi 5000 o celkové váze 40 kg, většinu nálezu ale nechal majitel panství, kníže Furstenberg roztavit.

Nejstarší města – Keltové stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů, která sloužila jako správní střediska v době míru a útočiště v období války. Největší oppidum bylo v Závisti u Zbraslavi a významem se mu blíží Stradonice u Berouna. Oppida byla nejvíce soustředěna podél řek či na obchodních stezkách.

První státní útvar na našem území – byla to říše, kterou vytvořil vůbec první jménem známý obyvatel našich zemí – velmož Marobud. Ten přišel do Čech jako vůdce germánského kmene Markomanů krátce před změnou letopočtu. Jeho říše se ale udržela jen asi dvě desítky let, pak ho sami jeho soukmenovci vyhnali (roku 19 n.l.) a Marobud dožil v tehdy římské Ravenně.

První mapa našich zemí – naše země jsou poprvé zachyceny na měpě řeckého astronoma a geografa Klaudia Ptolemaia, žijícího ve 2. stol.n.l. – na Ptolemaiově mapě „Velké Germánie“ je v oblasti Čech naznačeno několik horských pásem (Sudéta, Gabréta) a na dvě desítky sídel. Některá dodnes nelokalizovatelná např. Marobudum, jiné lze ztotožnit s některým známým místem. Například Meliodunon je zřejmě totožný s hradištěm Staré Zámky u Líšně (okres Brno-město) a je tak prvním jménem známou lokalitou u nás.

Největší tábor římských legií – v letech 179-180 za války římských vojsk (vedených Markem Auréliem) s Markomany, se nacházel při řece Dyji, u dnes zatopené vsi Mušov (okres Břeclav) tábor desáté římské legie o síle několika tisíc mužů.

Středověk

Nejstarší české pověsti – pravděpodobně nejstarší a nejznámější české pověsti se týkají mýtických počátků českého státu. Literárně je zpracoval už kronikář Kosmas. Nejslavnější jsou např. o příchodu praotce Čecha na Říp, o Libuši nebo o Přemyslovi aj.

První slovanský stát – prvním slovanským státem ve střední Evropě byla Sámova říše. Sjednocením slovanských kmenů proti společnému nepříteli, Avarům, ji kolem roku 623 n.l. vytvořil franský kupec Sámo. Kmenový svaz se ubránil i franskému vpádu krále Dagoberta I. porazili Slované v bitvě u Wogastisburku roku 631, ale po smrti svého tvůrce (asi 658) se rozpadl.

První písemná zmínka o Čechách – slovanské kmeny přišly do Čech z východu (oblast dnešního východního Polska) asi v 6. století. První písemná zmínka o Čechách pochází z roku 791, kdy sem směřovalo tažení císaře Karla Velikého. Morava, či přesněji Moravané, se v písemných pramenech objevují roku 822m kdy jsou jmenovány mezi národy, skládající hold Ludvíku Pobožnému ve Frankfurtu nad Mohanem.

První slovanská říše ve střední Evropě – prvním státem na našem území, který přetrval déle než jednu generaci, byla Velkomoravská říše, v níž vládla i první nám známá dynastie – Mojmírovi. Nejranější zmínky o Velké Moravě pocházejí z 30. let 9. století. Po dobu její asi osmdesátileté existence se na trůně vystřídali čtyři panovníci: Mojmír I., Rostislav, Svatopluk a Mojmír II., za něhož říše zanikla v důsledku maďarských nájezdů.

Největší sídla Velkomoravské říše – největší velkomoravská sídla objevili archeologové u Mikulčic na Hodonínsku a zejména v okolí Starého Města u Uherského Hradiště, které je nejspíše totožné s Veligradem (Velehradem), sídlem prvního arcibiskupa Metoděje. Odhaduje se, že tehdy zde žilo několik tisíc lidí. Stále je však neznámé nejvýznamnější část hradiště, akropole (s možným sídlem velkomoravského vládce), která pravděpodobně ležela v místech centra dnešního Uherského Hradiště.

Nejstarší města – první města na našem území vznikla za vlády Přemysla Otakara I. V listině z roku 1213, vydané pro moravské město Uničiv, je výslovný odkaz na práva města Bruntálu (který musí být ještě o nějaký rok starší). Přibližně ve stejné době získala městská práva i Cheb, který ale byl říšským městem a k Čechám tehdy nepatřil. V samotných Čechách tak jsou nejstaršími městy Hradec Králové (roku 1125) a Litoměřice (asi roku 1228). Prvním hornickým městem se stala roku 1240 Jihlava.

Nejstarší kostel – a tedy nejstarší křesťanská svatyně stála u dnešní vsi Modrá, asi 5 km severozápadně od Uherského Hradiště a je datován do doby kolem roku 830. Roku 2001 zde byla vysvěcena jeho kopie.

První dochovaná mapa Čech – vydal v roce 1515 mladoboleslavský lékař a kartograf Mikuláš Klaudyán. Má měřítko asi 1:600 000, orientaci k jihu a zachycuje na 280 bez jediného problému lokalizovatelných sídel, včetně náboženské orientace jejich obyvatel. Mapa má rozměry 46x55 cm. Na jediném dochovaném exempláři v Litoměřicích jsou do ní zakresleny i hlavní cesty se značkami přibližně po jedné míli.

Další nej starověku:

  • Největší slovanské opevnění – Češovské valy na Jičínsku dosahují výšky 14 m a jsou datovány do 8.-9. století.
  • První křesťanský panovník – byl Mojmír I. (asi 846), který byl pravděpodobně i prvním křesťanským panovníkem.
  • Nejvýznamnější kulturní osobnosti Velké Moravy – byla mise soluňských bratří Cyrila a Metoděje. Během svého působení (od roku 863) vytvořili první slovanský liturgický jazyk – staroslověnštinu a první slovanské písmo – hlaholici.
  • Nejvýznamnější vládnoucí rod – prvními sjednotiteli Čech byla knížata z rodu Přemyslovců (Bořivoj, Spytihněv, Vratislav, Václav a především Boleslav I. kterého arabský cestovatel Ibrahím íbm Jákub nazval jako „Pána Prahy, Čech a Krakova“.
  • První převrat – je vražda knížete Václava skupinou spiklenců (vedených jeho bratrem a nástupcem Boleslavem I.) 28. září 935 ve Staré Boleslavi.
  • Nejznámější únos – je riskantní akce knížete Břetislava I., který kolem roku 1021 odvážným způsobem unesl dceru markraběte Oty Bílého, Jitku z kláštera ve Schweinfurtu (Svinibrod).
  • První český král – prvním králem se stal roku 1085 kníže Vratislav II. (vládl 1061-1092). Dědičný (a papežem uznaný) titul získal až roku 1198 Přemysl Otakar I., kterému byla královská koruna potvrzena Zlatou bulou sicilskou (1212).
  • První česká věta – je na první dochované zakládací listině z roku 1057 a začíná slovy: „Pavel dal jest Ploskovicích zem´u, Vlach dal jest Dolas zem´u Bogu i svatému Ščepánu se dvěma dušníkoma, Bogučeja a Sedlatu.“
  • První česká kronika (tj. kronika týkající se dějin Čechů) – je latinsky psané dílo děkana pražské kapituly Kosmy (1125).
  • První česky psaná kronika – je veršovaná Dalimilova kronika, někdy zvaná boleslavská (počátek 14. století).
  • Nejvýznamnější listina – je Zlatá bula sicilská (1212), která byla udělena římským a také sicilským králem (odtud název) Fridrichem II. Králi Přemyslu Otakarovi I., která potvrzuje dědičný královský titul.
  • Nejmocnější Přemyslovec – byl „král železný a zlatý“ Přemysl Otakar II. (vládl 1253-1278).
  • Nejstarší městský erb – tím se může chlubit město Brno, doklady o jeho používání pocházejí už z 2. desetiletí 14. století.
  • Nejbojovnější král – Jan Lucemburský (vládl 1310-1346) bojoval téměř po celé Evropě od Itálie po Litvu. Janova smrt v bitvě u Kresčaku v roce 1346 byla pravděpodobně úmyslná sebevražda – nemocný král, který už zajistil postavení svému synovi (Karlu IV.) přece nezemře v posteli, ale v bitvě…
  • Nejslavnější panovník našich dějin – byl „otec vlasti“ císař a král Karel IV. (vládl 1346-1378).
  • Nejslavnější český vojevůdce – velitel polních vojsk českých husitů – Jan Žižka z Trocnova, jako vojevůdce husitských jednotek nebyl nikdy poražen.

Novověk

Největší stříbrná horečka – došlo při objevu stříbra v Krušných horách v roce 1518. Na místě zaniklé vesnice Konradgrun vyrostlo během několika let město Jáchymov, které mělo na 30 000 obyvatel a bylo v té době po Praze největším v Čechách. Jméno Jáchymov žije ve světové ekonomice dodnes. Z označení jáchymovských mincí joachimsthalerů se vyvinulo pojmenování tolar a z něho pak dolar.

První poštovní linka – po zvolení habsburského prince Ferdinanda I., sídlícího ve Vídni, na český trůn (1526), vyvstala nutnost rychlého spojení mezi hlavními městy. Proto byla zřízena první poštovní linka v naší zemi. Vedla z Prahy, Jesenici, Benešov, Košice u Tábora a Slavonice do Vídně.

Nejdelší válka – 23. května 1618 došlo ke známé defenestraci, když vzbouření čeští šlechtici vyhodili z oken Sněmovny na Pražském hradu dva z největších přívrženců habsburské moci, Viléma Slavatu a Jaroslava Bořitu, kteří pád přežili. Tím, asi i proti své vůli, zahájili čeští stavové nejdelší válku v českých dějinách, známou jako třicetiletá válka (1618-1648).

Válka s největšími následky – 8. listopadu 1620 v dopoledních hodinách proběhla několikahodinová šarvátka na Bílé hoře u Prahy, která měla nedozírné následky. České stavovské vojsko, ač bylo v mnohem lepším postavení, rychle podlehlo o málo silnější císařské armádě. Tím byla zakončena první fáze třicetileté války, tzv. česká válka (1618-1620), ale české země na dalších 300 let fakticky ztratily samostatnost a staly se přívěskem habsburského soustátí.

Nejznámější poprava českých dějin – porážka stavovského povstání se neobešla bez okázalých trestů, vykonaných na jeho protagonistech. Popravou 27 českých pánů na Staroměstském náměstí, kterou 21. června 1621 vykonal kat Jan Mydlář.

Nejbohatší a nejvrtkavější vojevůdce – na třicetileté válce se dalo i zbohatnout. Příkladem je Albrecht z Valdštejna (1583-1634). Původně chudý šlechtic zůstal za stavovského povstání na císařské straně. Při následných konfiskacích majetku českých pánů získal značné bohatství a dotáhl to až na vrchního velitele císařských vojsk. Sesazení a neuspokojené ambice ho dovedly až k tajným vyjednáváním s nepřátelským švédským vojskem. Nakonec byl Albrecht z Valdštejna, jeden z našich nejslavnějších vojevůdců, zabit v Chebu při důstojnickém spiknutí.

Největší čarodějnické procesy – na lichtenštejnském panství Velké Losiny (okr. Šumperk) se u nás konaly v 80. letech 17. století největší čarodějnické procesy. Prokurátor Jindřich Boblig z Edelstadtu vyvolal neuvěřitelnou protičarodějnickou hysterii, které vrchnost zcela podlehla. A během procesů bylo zabito na osm desítek obětí.

První sčítání lidu – po ukončení třicetileté války bylo třeba spočítat ztráty. Proto bylo iniciováno první sčítání lidu – Soupis poddaných podle víry (1651) a Berní rula (1654-1656), která zaznamenala nejen obyvatelstvo, ale i pozemkový majetek a domácí zvířectvo v celých Čechách. Oba soupisy dosvědčili značný pokles počtu obyvatel a zánik mnoha vsí v důsledku válečných událostí.

Největší morová epidemie – postihly Čechy na přelomu 17. a 18. století, zejména v roce 1680, tehdy ji do Čech přinesl pravděpodobně císařský dvůr, prchající před epidemií z Vídně do Prahy a Pardubic. Další pak i v roce 1701 a 1713.

Největší evropské nebezpečí – za největší barokní Evropy byli považováni Turci. Nejblíže byli v letech 1683, kdy obléhali Vídeň. Přes naše území několikrát táhly protiturecké armády (např. polský král Jan III. Sobieski). Jihovýchodní Morava měla dokonce zkušenosti s tureckými vpády – např. v roce 1664 Turci vyplenili okolí Uherského Brodu.

Největší selské povstání – zachvátilo Čechy v roce 1775, kdy se vzbouřili sedláci zejména v severovýchodních Čechách, Kolínsku a v okolí Prahy. Povstalci byli rychle poražení vojskem a několik předáků bylo popraveno. Přesto brzy došlo ke zmírnění některých nařízení, kterým se vzbouření poddaní protivili. Od největší bitky u Chlumce nad Cidlinou pochází úsloví „dopadli jako sedláci u Chlumce“.

Největší mapa barokních Čech – je mapa inženýra Johana Christophera Mullera, který v letech 1712-1720 vytvořil podrobnou mapu Čech v měřítku 1:132 000 a byla na ní zakresleno na 6000 sídel – tedy prakticky každá…Pro svou vysokou hodnotu zdobí toto dílo pracovnu prezidenta republiky.

Nejslavnější panovnice – první a také nejznámější panovnicí na českém tůně byla Marie Terezie (1717-1780). Do dějin českých zemí se mj. zapsala i výstavbou silnic a zahájení procesu reforem, který vyvrcholil za vlády jeho syna Josefa II.

Největší počet reforem – provedl u českých panovníků Josef II. (vládl 1780-1790). Už za účasti své matky Marie Terezie se na některých podílel, ale během svého panování provedl na 6000 reforem. K nejdůležitějším patří: zrušení nevolnictví (1781), toleranční patent (povoleních některých nekatolických náboženství 1781), sjednocení pražských měst v celek (1784), zákaz pohřbívání u kostelů, úpravy správního dělení aj.

Nejkrvavější bitva – pravděpodobně největší operaci v historii zašily Čechy za napoleonských válek. Tehdy přes naše území několikrát přešla vojska obou bojujících stran. K největší a také nejkrvavější bitvě – kolem 60 000 mrtvých – došlo roku 1805 u Slavkova na jižní Moravě, kde Napoleon I. Bonaparte porazil ruskou a rakouskou armádu.

První ústavní orgány – politická liberalizace v roce 1948 přinesla celou řadu změn. K nejvýznamnějším patřilo vytvoření první ústavy, vytvoření vlády a prvního parlamentu. V následujících letech došlo k sérii dalších státoprávních reforem, „konečným“ řešením se stal tzv. dualismus, tj. rozdělení státu na rakouskou a uherskou (Rakousko-Uhersko) v roce 1867. Na vypracování první ústavy pro rakouské císařství se podílel i brněnský rodák a první rakouský ministr z našich zemí Franz Xaver Pillersdorf. Prvními Čechy v rakouské vládě byli Josef Jireček a Emil Habětínek. Ústavodárný sněm – vlastně první parlament moderního typu - zasedal v letech 1848-1849 nejprve ve Vídni a pak v Kroměříži, z jeho výsledků bylo nejvýznamnější přijetí zákona o zrušení roboty, které navrhl slezský poslanec Hans Kudlich.

První celonárodní tělovýchovná organizace – Sokol byla založena v roce 1862 Jindřichem Fugnerem a Miroslavem Tyršem (Tyrš byl také tvůrcem českého tělocvičného názvosloví). Pravidelné cvičení bylo zahájeno 5. března 1862 v tělocvičně v Panské ulici v Praze. Ačkoli se Sokol nestal politickou organizací, hrál důležitou úlohu v českém národním hnutí.

První české svépomocné družstvo – jakýsi předchůdce dnešních odborů byl dělnický spolek Oul, který byl založen v Praze 1. března 1868.

Další novověká nej:

  • Nejznámější aféra – Ferdinand Tyrolský jako místodržitel vlády proslul nejznámější aférou manželského života, když si na zámku v Březnici vzal krásnou, ale neurozenou Filipínu Welserovou.
  • Největší císařská sbírka – za největšího sběratele na trůně je považován Rudolf II. Na Pražském hradě, kam přesídlil v roce 1583, byly uloženy největší sbírky tehdejší Evropy, včetně mnoha uměleckých děl, exotických zvířat, knih, mincí atd. Nejcennější část sbírky odvezli v roce 1648 Švédové, kteří vyplenili Pražský hrad.
  • Nejslavnější korunovaci – měl v Praze na podzim v roce 1791 císař Leopold II. Na jeho počest se konala celá řada plesů,dalších slavností a dokonce i průmyslová výstava, korunovační operu složil sám Mozart.
  • První noviny v Čechách – začaly vycházet v roce 1719 a vydával je Karel František Rosenmuller. Vycházeli dvakrát týdně a nesly dlouhý název: Sobotní (Outerní) pražské noviny z rozličných zemí a krajin přicházející s obzvláštním jeho císařské a královské milosti nadáním obdarované (pro většinu prostě Pražské noviny).
  • První gramatika českého jazyka – první moderní gramatiku zpracoval pod názvem Zevrubná mluvnice jazyka českého v roce 1809 Josef Dobrovský.
  • První česko-německý slovník – byl Josef Jungmann, který vydal svůj slovník s více než 120 000 výrazy v pěti dílech v letech 1834-1839.
  • Nejstarší odborný časopis – byl časopis Krok vydávaný skupinou kolem bratrů Preslových – časopis vycházel v letech 1821-1840 a pojednával o všech hlavních oborech (Preslovi jsou zakladateli některých názvoslovných pojmů – pojmy jako vodík a nebo prvohory nám už díky jim vůbec nepřipadají jako umělé…). Nejstarším dosud vycházejícím periodikem je Časopis českého muzea (nyní Časopis Národního muzea), jehož zrodu stál v roce 1827 František Palacký.
  • Nejstarší velký finanční ústav – je Česká spořitelna, která byla založena skupinou pražských velkoobchodníků a šlechticů již v roce 1825.

20. století

První dálkový let – uskutečnil jej inženýr Jan Kašpar 13. května 1911. Dálkový let z Pardubic do Prahy-Chuchle na letadle vlastní konstrukce. Vzdálenost 110 km překonal za 2 hodiny.

První sériově vyráběný automobil na území Česka - byl NW Präsident. Ten byl prvním továrně vyráběným sériovým automobilem na území Česka, resp. tehdejšího Rakouska-Uherska a jedním z prvních automobilů na světě vůbec. Automobil vyráběla továrna Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft A. G. (NW) v Kopřivnici, dnešní Tatra. Před ním byl na našem území sestrojen pouze Marcusův automobil, který byl vyroben v letech 1888-1889 pouze v počtu 1 kusu.

První automobil v Mladé Boleslavi – spatřil světlo světa v roce 1905 a firma Laurin a Klement dosáhla rychle úspěchu také na mezinárodním poli. První motocykl byl v Mladé Boleslavi vyroben již v roce 1897. Firma Laurin a Klement, od roku 1925 pak Škoda, se stala naší nejslavnější automobilovou značkou.

První autobusová linka – začala jezdit v roce 1908 v Rakousku-Uhersku a to mezi Pardubicemi a Lázněmi Bohdaneč. Později přibyla linka z Pardubic do Holic.

Největší počet objetí válek – největší počet padlých a nezvěstných Čechů – přes 200 000 – měla na svědomí první světová válka, která vypukla 28. července 1914. Lidé umírali nejen na frontě, ale i v zázemí kvůli zvyšujícím se nákladům a nedostatku potravin.

První československé vojsko – první zárodky československých legií vznikly v srpnu 1914 ve Francii (rota Nazdar) a v Rusku (Česká družina). Zběhnutí českých vojáků z rakouské armády se množila a vedla k vybudování prvního československého vojska – legií, ve Francii, Itálii a Rusku. Legie významnou měrou přispěly k formování svobodné republiky.

První moderní stát Čechů a Slováků – Republika Československá vznikla 28. října 1918 na troskách rakousko-uherské monarchie po ukončení první světové dálky, jako výsledek práce zahraničního a domácího odboje. Prvním prezidentem se stal T. G. Masaryk, předsedou vlády K. Kramář a ministrem zahraničí E. Beneš.

První rozhlasové vysílání – 18. května 1923 bylo zahájeno ve Kbelích rozhlasové vysílání jako jedno z prvních v Evropě. Stanice Radiojournal se ozývala nejprve z Prahy a později bylo zahájeno vysílání z Bratislavy.

První letiště – bylo otevřeno v Praze-Kbelích dne 29. října 1923 na později pravidelné lince z Prahy do Bratislavy. Cesta trvala tři hodiny a za první rok se přepravilo 426 cestujících. První mezinárodní leteckou linku provozovaly od roku 1930 Československé aerolinie (od roku 1938 z Prahy-Ruzyně) na trase Praha-Bratislava-Zahřeb (dnešní Chorvatsko).

První český zvukový film – byl natočen ve vinohradských ateliérech pod vedením režiséra K. Antona. Jmenoval se Tonka Šibenice a premiéru měl v roce 1930.

Největší hospodářská krize – světová hospodářská krize zasáhla ČSR v letech 1930-1933, když nejvyšší nezaměstnanost dosáhla v roce 1932 16% a výroba klesla proti roku 1929 na 62%.

Největší investiční akce – největším stavebním dílem a největší investicí první republiky byla výstavba pohraničního systému opevnění v letech 1935-1938 podle vzoru francouzské Maginotovy linie. Celkové náklady se plánovaly na několik desítek miliard korun a celé opevnění mělo být dokončeno v roce 1950. Stavební zakázky pomohly dostat z krize především stavebnictví a těžký průmysl. Bohužel po mnichovské dohodě musela armáda rozestavená a provizorně vyzbrojená opevnění bez jediného výstřelu opustit.

První rozdělení státu – 14. března 1939 vznikl první samostatný Slovenský stát a o den později byl po okupaci českých zemí zřízen Protektorát Čechy a Morava. 17. listopadu byly uzavřeny vysoké školy, devět studentů bylo zastřeleno a několik tisíc posláno do koncentračních táborů.

Nejvýznamnější odbojový čin – 27. května 1942 došlo k atentátu na představitele německé okupační moci zastupujícího říšského protektora R. Hendricha. Atentát vykonali v Praze-Libni Jozef Tančík a Jan Kubiš, členové skupiny Antropoid, ale podíleli se na něm členové několika výsadků z Velké Británie i domácí odbojáři. Většina statečných atentátníků zahynula 18. června 1942 vlastní rukou, po marném boji s přesilou, v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Odvetou za tento patrně nejdůležitější čin zahraničního i domácího odboje bylo vyhlášení stanného práva a zavraždění více než 3000 lidí, včetně obyvatel vypálených obcí Lidic a Ležáků.

Poslední výstřely druhé světové války v Evropě – padly 12. května 1945 u středočeského Milína (okr. Příbram).

Největší přesuny obyvatelstva v našich dějinách – odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války proběhl v několika fázích. Do listopadu 1946 bylo vysídleno za hranice přes 3 miliony Němců (oficiálně asi 2,2 mil.) a do pohraničí bylo dosídleno 1,5 milionu lidí z českého vnitrozemí, ze Slovenska, Ukrajiny, Maďarska, Rumunska a dalších zemí.

Největší vlna emigrantů – po komunistickém převratu 1948 odešlo ze země během prvních dvou let asi 200 000 lidí. Došlo také k největší vlně znárodňování a k největším majetkovým přesunům od dob třicetileté války. Poslední manifestací touhy po svobodě a demokracii byl všesokolský slet v létě roku 1948.

Největší soudní proces – proběhl v listopadu 1952 a je známý pod názvem proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského (tehdy generální tajemník KSČ). Celkem bylo ve zcela vykonstruovaném procesu vyneseno devět rozsudků smrti a několik celoživotních trestů. Celkově postihly represe v období 50. let několik set tisíc lidí, přes 200 osob bylo popraveno.

První televizní vysílání – 1. května 1953 se uskutečnilo z prvního televizního studia v Měšťanské besedě v Praze první televizní vysílání. Už v únoru 1955 mohli diváci sledovat první přímý sportovní přenos a v roce 1956 první přímý zahraniční přenos ze zimních olympijských her v Cotině d´Ampezzo.

První socialistický stát – Československá socialistická republika byla vyhlášena v roce 1960 spolu s novu ústavou a novým státním znakem. Změnilo se územně správní členění státu. Nic se nezměnilo na totalitním principu státu ani po vyhlášení nejrozsáhlejší amnestie, která se týkala několika tisíců vězňů. Tisíce nevinných lidí však stále zůstávali za mřížemi, někteří až do roku 1968.

Nejvýznamnější pokus o demokratizační proces – v roce 1968 se objevily snahy o nastolení tzv. socialismu s lidskou tváří a reformu KSČ. Vše zhatil nejtragičtější den naší poválečné historie – okupace vojsky Varšavského paktu 21. srpna 1968, která vyvolala vlnu odporu i solidarity po celém světě.

První metro – v květnu 1974 byl zahájen provoz na první lince metra trasy C v Praze. První vozy se rozjely mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov, kde bylo vybudováno první depo.

Unikátní přesun kostela – v Mostě došlo v roce 1975 k unikátnímu přesunu gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie na vzdálenost 841 m. Kostel a spolu s ním i celé historické město Most muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Přesun stavby vážící 10 000 t, trval 27 dní rychlostí 2,16 cm za minutu.

První kosmonaut – jako první Čech se 2. března 1978 dostal do vesmíru v kosmické lodi Sojuz 28 Vladimír Remek (po občanech SSSR a USA byl obyvatelem teprve třetího státu). Na Zemi se vrátil po týdenním pobytu.

První dálnice – v listopadu 1980 došlo k otevření celé trasy naší první dálnice Praha-Brno-Bratislava s celkovou dálkou 317 km. Výstavba dálnice byla zahájena v roce 1939.

Největší manifestace – nejvíce lidí (600 000) se sešlo při demonstraci proti komunistického režimu v listopadu 1989 na Václavském náměstí a Letenské pláni v Praze. Protesty probíhaly po celé zemi a vyvrcholily odstoupením vlády a demisí prezidenta G. Husáka a zvolením prvního nekomunistického prezidenta po 40 letech – Václav Havel.

První svobodné volby – po téměř 44 letech se konaly v červnu 1990 první svobodné volby. Účastnil se jich rekordní počet voličů, který nebyl ve svobodných volbách zatím překonán – přes 90%. S 51% hlasů zvítězilo hnutí Občanské fórum.

Největší přesun majetku v dějinách – byl rozdělen v letech 1992-1995 v rámci dvou vln kuponové privatizace, specifické české metody odstraňování majetku, jejímž cílem bylo ponechat podniky v českých ruko. Celkem bylo formou akcií zprivatizován majetek s hodnotou okolo 400 mld. korun. Další formou privatizace byly restituce majetku, který byl znárodněn nebo zabaven po roce 1948.

První moderní samostatný český stát – pod názvem Česká republika vznikla 1. ledna 1993 jako nástupnický stát rozděleného Československa, byla přijata i první česká ústava.

Největší povodně za posledních 100 let – po vydatných deštích došlo v červenci roku 1997 k nebývalým povodním především na Moravě. Při nich bylo zatopeno několik set obcí a měst a zahynulo přes 40 osob a materiální škody byly vyšší než 50 mld. Kč. Ještě se ani nepodařilo zahladit škody a v srpnu 2002 postihly další mohutné povodně téměř celé povodí Vltavy, pás území kolem Labe od Neratovic po státní hranici a na Moravě pak hlavně dolní tok Dyje. O život přišlo přes 15 osob a materiální škody Česká vláda předběžně odhadla na 60-90 mld. Kč.

Zpět na začátek Obyvatelstvo

První sčítání lidu – počet obyvatel byl na našem území sledován už od středověku. Jsou známy tzv. berní seznamy ze 14. století, seznamy poddaných z 15. – 17. století, později pravidelné soupisy obyvatel. Podle odhadu žilo v českých zemích na konci 12. století 1,1 milionu obyvatel, počátkem 15. století 2,3 milionu obyvatel a na začátku 17. století asi 3 miliony obyvatel. V polovině 17. století však počet obyvatel následkem útrap obyvatelstva za třicetileté války a poklesl zhruba na 2 miliony, ve druhé polovině 18. století však již přesáhl 4 miliony.

První moderní sčítání lidu – v českých zemích, provedené již podle zásad stanovených mezinárodními statickými kongresy, se konalo 31. prosince 1869. Na dnešním území ČR se vykázalo celkem 7 617 230 obyvatel. Od této doby se sčítání provádí vždy po deseti letech.

Poslední sčítání – proběhlo v roce 1. března 2001 a v ČR žilo celkem 10 230 060 obyvatel. Tímto počtem se ČR řadí na 14. místo ze 43 států Evropy a na 75. místo ze 191 států světa (r. 2001). Počtem obyvatel je ČR srovnatelné např. s Belgií, Maďarskem, Portugalskem nebo Řeckem.

Nejvíce obyvatel při sčítání – 10 674 386 obyvatel bylo zaznamenáno v českých zemích při sčítání lidu 1. prosince 1930. Toto sčítání bylo druhým sčítáním lidu v samostatném Československu.

Průměrný věk obyvatel – v ČR je 39 let. Nejvyšší průměrný věk mají obyvatelé Prahy, a to 41,2 let, nejnižší je v okrese Česká Lípa 36,2 let.

Průměrná hustota zalidnění – je v ČR 130 obyvatel na kilometr čtvereční.

Kraj s největší a nejmenší hustotou zalidnění – největší hustotu zalidnění má Praha 2358 obyvatel na kilometr čtvereční. Nejmenší průměrnou hustotu zalidnění má Jihočeský kraj a to 62,2 obyvatel na kilometr čtvereční.

Okres s největší a nejmenší hustotou zalidnění – největší hustotu zalidnění má okres Brno-město 1647 obyvatel na kilometr čtvereční, nejmenší okres Český Krumlov 37,1 obyvatel na kilometr čtvereční.

Největší a nejmenší podíl obyvatel mladších 15 let – Nejvyšší podíl obyvatel pod 15 let má kraj Vysočina – 17,3% a z okresů Sokolov 18,7%. Nejnižší podíl byl zaznamenán z krajů v Praze 13,4% obyvatel a z okresů v okrese Plzeň-město 14,4%.

Nejvyšší a nejnižší podíl seniorů – největší podíl věkové skupiny nad 60 let má kraj Praha 20,7% obyvatel z okresů Brno-město 20,3%. Nejmenší podíl má kraj Karlovarský a Ústecký 16,7% z okresů Česká Lípa 14,2%.

Národnostní složení – z hlediska národnostního složení je ČR vysoce jednotným (homogenním) státem. České národnosti se přihlásilo 90,4%, moravské 3,7% a slezské 0,1% obyvatel – k těmto národnostem, které spojuje společný mateřský jazyk se přihlásilo 94,2% všech obyvatel Česka. Z národnostních menšin jsou nejpočetnější Slováci, Poláci a Němci. Specifická je situace Romů, kterých se při sčítání přihlásilo k romské národnosti pouze 11 746 obyvatel (tedy 0,1% populace), avšak jejich odhadovaný skutečný počet je mnohonásobně vyšší.

  • Okres s největším podílem Čechů – okres Pelhřimov 97,3% obyvatel.
  • Okres s největším podílem Moravanů – je jim okres Brno-venkov s podílem 21,1% obyvatel. Absolutně nejvíce Moravanů však žije v okrese Brno-město 69 455 (18,3% obyvatel okresu).
  • Okres s největším podílem Slezanů – v okrese Opava se přihlásilo k slezské národnosti 4 488 osob, což je 2,5% obyvatel okresu a téměř 40% obyvatel, kteří se hlásí v ČR ke slezské národnosti.
  • Okres s nejvyšším podílem Slováků – v okrese Karviná tvoří Slováci 5,5% obyvatel. Je to celkem 15 582 osob, což je po Praze nejvíce v ČR.
  • Okresy s největším podílem Poláků – nejvíce Poláků žije v okresech Frýdek-Místek (7,9% obyvatel okresu) a Karviná (6,6%). V těchto dvou okresech žilo k 1. březnu 2001 36 501 Poláků, což je 71,6% všech osob hlásících se v Česku k polské národnosti.
  • Okres s největším podílem Němců – byl zjištěn v okrese Sokolov 4,5% obyvatel okresu. Je to i okres s největším počtem osob německé národnosti 4 215 Němců (v roce 2001).

Náboženské vyznání – při sčítání lidu v roce 2001 bylo zjištěno že celkem 59% obyvatel je bez vyznání. Věřících bylo napočítáno 32,1% obyvatel státu a u 8,8% osob nebylo náboženské vyznání zjištěno. Nejvíce věřících se přihlásilo k římskokatolické církvi. Další pořadí – církev českobratrská evangelická, československá husitská a ostatní. Největší podíl věřících je tradičně v moravských krajích a kraji Vysočina, nejmenší v severních Čechách.

  • Kraj s největším podílem věřících – je ve Zlínském kraji 55,2% obyvatel. Tento kraj má současně i největší podíl katolíků 48,9% obyvatel kraje.
  • Kraj s nejmenším podílem věřících - v Ústeckém kraji je pouze 15,8% věřících a současně je zde i nejmenší podíl katolíků 12% obyvatel kraje.
  • Okres s největším podílem věřících – v okrese Uherské Hradiště je 63,8% obyvatel věřících a je zde i největší podíl katolíků 60,5%.
  • Okres s nejmenším podílem věřících – v okrese Most je pouze 11,9% věřících a zároveň je zde i nejmenší podíl katolíků – pouze 9% obyvatel okresu.
  • Okres s největším podílem evangelíků – v okrese Vsetín se přihlásilo k církvi českobratrské evangelické 8,1% obyvatel okresu.
  • Okres s největším podílem věřících církve českobratrské husitské – v okrese Náchod se k této církvi přihlásilo 3,9% obyvatel okresu.

Zpět na začátek Města a obce

MĚSTA

Nejrozlehlejší město – je Praha, jejíž rozloha činí 49 589 ha (495,89 kilometrů čtverečních). Pouze 13 měst má rozlohu větší než 10 000 ha, za Prahou následuje Brno (23 020ha) a Ostrava (21 423ha). Mezi další rozlohou velká města patří: Hradec Králové, Plzeň, ale i Bor u Tachova a Volary.

Největší moravské město podle počtu obyvatel – je krajské město Jihomoravského kraje – Brno s 379 000 obyvatel.

Nejmenší české město podle počtu obyvatel – je Pec pod Sněžkou v okrese Trutnov, které má jen 572 obyvatel (údaj z roku 2000). Městem je teprve od roku 1987.

Nejmenší moravské město podle počtu obyvatel – je Úsov v okrese Šumperk s 1 112 obyvateli v roce 2001.

Nejmenší obec podle katastru – Rudolfov v okrese České Budějovice má rozlohu jen 319 ha.

Nejmenší moravské město podle katastru – město Adamov (okres Blansko) má rozlohu pouze 378 ha. Kromě toho je Adamov i našim prvním městem podle abecedy.

Nejstarší město – nelze jednoznačně určit, které město v Česku je nejstarší, protože si musíme ujasnit, které sídlo považujeme za město. Jedno z nejstarších a největších keltských oppid se nachází v Závisti u Zbraslavi. Řada hradisek z období Velké Moravy může být považováno za nejstarší sídla – např. Mikulčice nebo Staré Město. Písemně je jako první doložená Praha. Uničov v okrese Olomouc, který byl založen jako Nova Civitas, se může pochlubit nejstarší městkou listinou z roku 1213. Jeho zakladatelem byl bratr krále Přemysla Otakara I., moravský markrabě Vladislav Jindřich. Mnozí soudí, že městské listiny Bruntálu byly ještě starší, ale které se nedochovaly. První městské privilegium v Čechách vlastní již od roku 1225 město Hradec Králové.

Nejmladší město – za nejmladší město můžeme považovat jednak sídlo, které získalo historicky jako poslední status města, a nebo které bylo nově vybudované. Parlament ČR uděluje status města na základě tří kritérií: velikosti města, jeho významu, historickému hledisku a přiklání se i k přání obyvatel – posledních letech se tak městy stalo například: Kopidlno a Libáň na Jičínsku, Staré Město u Uherského Hradiště, Plumlov na Prostějovsku a další. Našim nejmladší vybudovaným městem je Havířov v okrese Karviná. Havířovu byl statut města připsán až v roce 1955. Prakticky celé město bylo postaveno až po 2. světové válce. Hlavním důvodem jeho vzniku byla potřeba zajistit byty pro pracovníky dolů a hutí v období rozvoje průmyslu na Ostravsku.

Nejvýše položené město – je jednoznačně Pec pod Sněžkou, která má nadmořskou výšku 769 m. Na katastru města se také nachází nejvyšší vrchol Česka, vrchol Sněžky – 1602 m..n.m.

Některé materiály uvádí za nejvýše položené město Boží Dar v Krušných horách, město leží v nadmořské výšce 1028 m.n.m.

Nejníže položené město – je severočeský Děčín na Labi s nadmořskou výškou 135 m.

Extrémní postavení měst v zeměpisné síti nejseverněji je Šluknov v okrese Děčín na 51°00´s.š., nejjižněji položené město je Vyšší Brod v okrese Český Krumlov 48°38´s.š., nejzápadněji položené město je Aš v okrese Cheb 12°12´v.d., nejvýchodněji položené město je Jablůnkov v okrese Frýdek Místek 18°46´v.d..

Nejmenší město, které není městem – je Nové Město u Chlumce nad Cidlinou (okres Hradec Králové) má pouhých 399 obyvatel, i když v názvu se objevuje „město“.

Město nejblíže k pomyslnému středu republiky – leží Golčův Jeníkov v okrese Havlíčkův Brod.

OBCE

Na území České republiky se nachází 6 254 obcí (údaj z roku 2001).

Největší obec podle počtu obyvatel – bylo do roku 2002 Zubří v okrese Vsetín s 5 371 obyvatel, na jaře 2002 bylo povýšeno na město, čím se největším obcí bez městského statusu stal Králův Dvůr v okrese Beroun s 5 359 obyvateli.

Nejmenší obce podle počtu obyvatel – podle počtu obyvatel je nejmenší obec Prostatín v okrese Žďár nad Sázavou, která má pouze 14 obyvatel. Vůbec nejméně obyvatel má Březina na Vyškovsku, ale je součástí vojenského prostoru, která má 7 obyvatel (5 mužů a 2 ženy). Zajímavostí tohoto sídla je i extrémně velký katastr přes 15 800 ha.

Extrémně velké katastry obcí – největší obcí bez městského statusu podle rozlohy je Ralsko v okrese Česká Lípa s katastrem 17 025 ha. Tato obec vznikla teprve po roce 1991, z bývalého vojenského prostoru užívaného od roku 1968 sovětskou armádou. Podobně velké katastry mají také dvě šumavské obce Prášily (okr. Klatovy) s rozlohou 11 227 ha, a Stožec (okr. Prachatice) s rozlohou 10 476 ha.

Nejvýše položená obec – je Horská Kvilda v okrese Klatovy ležící v nadmořské výšce 1070 m. Nejvýše položeným sídlem u nás je Filipova Huť, část obce Modrava, ležící na Šumavě v okrese Klatovy v nadmořské výšce 1093 m.

Nejníže položená obe – je Hřensko v okrese Děčín s nadmořskou výškou 130 m, ležící při ústí říčky Kamenice do Labe a při výtoku Labe z Čech do německého Saska.

Extrémní postavení měst v zeměpisné síti nejseverněji položená obec je Lobendava v okrese Děčín na 51°03´s.š. (ještě o něco severněji leží její osada Severní, která je zároveň silničním přechodem do SRN) , 4328 km od severního pólu. Nejjižněji položená obec je Horní Dvořiště v okrese Český Krumlov ležící na 48°37´s.š. - 5396 km od rovníku, nejzápadněji položená obec je Krásná v okrese Cheb ležící na 12°10´v.d. (nedaleko obce je také naše nejzápadněji položená železniční zastávka – Štířaty). Nejvýchodněji položená obec je obec Hrčava v okrese Frýdek-Místek leží na 18°50´ v.d. (Hrčava je nejvýchodnějším centrem obce, katastrem je však nejvýchodnější obcí Bukovec, na jejímž území nejvýchodnější bod ČR 18°03´40´´ v.d.).

Jediná obec na ostrově – Lužec nad Vltavou (okr. Mělník) je oddělena od ostatní souše Hořínským kanálem, který má usnadnit lodní dopravu. Vltava má zde šířku 62 m. Na ostrově dále leží část obce Lužec a Chramostek a části obcí Vrbno, Telčím a Hořín.

Názvy obcí:

  • Nejobtížnější název mají obce: Okřvalov, Phov, Vrtěžíř, Kfely, Lazišťsko, Mcely, Osrblie, Ptruksa.
  • Kuriózními názvy se mohou pochlubit tyto obce: Onen Svět, Klec, Hrob, Stodola, Poušť, Bláto, Krám, Spáleniště, Doupě aj. „Krvežíznivé“ obyvatele měli zřejmě kdysi obce: Hrdlořezy, Vrahovice, Pobistrýce, Zabijaná aj.
  • Nejkratší název obce se mohou pochlubit: Aš a Eš (obec na Pacovsku). Ve spojení se jménem můžeme sestavit nejkratší adresu: Jan Eč, Aš.
  • Nejdelší jednoslovný název obce Prostředkovice mají 14 znaků (kraj Vysočina na silnici č. 38/E59). V dalším pořadí jsou obce na 13 písmen. Nositelů těchto názvů je více např. Hejtmánkovice, Jindřichovice aj. Složením slov pak vznikají názvy obcí na 29 písmen Hněvkovice na pravém břehu Vltavy, stejný počet, ale se započítáním dělící čárky má i Brandýs nad Labem-Stará Boleslav. 28 písmen, kupříkladu Buková u Rožmitálu pod Třemšínem, Albrechtice v Jizerských horách aj.
  • Nejvíce obcí má za základ mužské jméno Petr (např. Petříkov, Petrov aj.) a z ženského jména Kateřina (např. Kateřinky, Kateřinice aj.).
  • Nejvíce dvojníků z našich měst mají Hluboká (11x), Hradčany (8x), nejvíce dvojníků ze známých měst v zahraničí má Janov (13x), Benátky (8x).
  • Nejčastějším názvem obce je Lhota, která se samostatně nebo s přívlastkem vyskytuje celkem 248krát.

Zpět na začátek Kultura - hudba, divadlo, film, literatura, malířství

Hudba:
Nejstarší dochovaná česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny (Pane, smiluj se) pochází nejpozději z 11. století.
Nejslavnější válečná píseň je husitský chorál Ktož sú boží bojovníci.
Nejčastěji hranou operou je Prodaná nevěsta poprvé byla hrána 30. května 1866 (třítisící repríza se konala 22. října 1983).
Světově nejznámější operetou českého skladatele je skladba Rose Mary, jejichž autorem je Rudolf Friml, který ji složil v roce 1916.
Nejslavnější polkou na světě je skladba Jaroslava Vejvody Škoda lásky. Vznikla roku 1929 a za druhé světové války se stala hitem vojáků na západní frontě.
Největší dudáckou přehlídkou jsou Mezinárodní dudácké festivaly ve Strakonicích.
Největší a nejvýznamnější folklórní festival se koná ve Strážnici koncem června.
Největším festivalem duchových hudeb je Kmochův Kolín, pořádaný každoročně v červnu.
Nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším hudebním festivalem je u nás Pražské jaro. Od roku 1952 festival začíná vždy 12. května, v úmrtní den Bedřicha Smetany, slavnostním uvedením jeho symfonické básni Má vlast a končí 3. června Beethovenovou 9. symfonií.
Největší rockový festival je Masters of Rock ve Vizovicích pořádaný na začátku črvence.
Ojedinělého rekordu dosáhla písnička skladatele Karla Vágnera a textaře Pavla Žáka Holky z naší školky v podání Stanislava Hložka a Petra Kotvalda. V jediném roce byl u nás prodán 1 milion alb s její nahrávkou.
Nejdelší cyklus gramofonových nahrávek vydal Supraphon, jde o komplet 17 desek s nahrávkou Osudů dobrého vojáka Švejka Jaroslava Haška v jedinečné interpretaci Jana Wericha.
Nejstarší zvon byl ulit v Čechách roku 1300 a je zavěšen ve věži děkanského chrámu v Havlíčkově Brodě. Říká se mu Vilém, má hmotnost 1 900 kg. Za 2. světové války byl nacisty zabaven pro válečné účely, po válce byl nalezen na Maninách v Praze.
Největší zvon v ČR je Zikmund, zavěšený ve zvonici chrámu sv. Víta v Praze. Ve svém největším průměru měří 260 cm a je vysoký 203 cm a má hmotnost 270 centýřů, což v přepočtu znamená 16 500 kg zvonoviny. Byl ulit Tomášem Jarošem v roce 1548.
Největší zvonkovou hrou se může pochlubit pražská Loreta. Jejich 27 zvonů a zvonků o celkové hmotnosti 1 500 kg bylo odlito v roce 1694. Pražský hodinář Petr Neumann opatřil loretánské zvonky složitým mechanismem.

Divadlo a film:
Nejstarší dochovanou divadelní budovu má Městské divadlo v Českém Krumlově. Byla vybudována coby jezuitské školní divadlo a otevřena v roce 1691. Nejstarší profesionální divadlo je pak Tylovo divadlo, původně Nosicovo pak Stavovské v Praze z let 1781-1783.
Unikátní zámecké divadlo , které odborníci počítají mezi nejvzácnější památky svého druhu v Evropě, je v zámku v Litomyšli z roku 1796. Je jedinečné tím, že se zde z této doby dochovaly obě opony a všech 16 původních kulis.
Jediné divadlo s otočným hledištěm je v zámeckém parku v Českém Krumlově. První představení se konalo v roce 1958. V prvních letech bylo otáčeno ručně silou až 50 vojáků dnes má pohon elektrický a pojme 800 diváků.
Největším divadelním komplexem je budova Janáčkova divadla v Brně, které bylo otevřeno 2. října 1965. Jeho hlediště má 1 383 sedadel hloubku jeviště 33 m. V budově je 359 místností, z toho 40 šaten.
Nejslavnější opona se nalézá v Národním divadle v Praze. Její autor malíř Vojtěch Hynais ji vytvořil na námět „Národ sobě“ se dvěma spolupracovníky za tři měsíce v roce 1883. Opona je 12,7 m široká a 11,2 m vysoká.
Nejznámější loutková scéna je Divadlo Spejbla a Hurvínka od roku 1930 hrála už ve více než 30 zemích a loutky promluvili 16 jazyky mimo jiné arabsky či japonsky. Známá dvojice Spejbl a Hurvínek profesora Josefa Skupy byla vytvořena Karlem Noskem v letech 1919 (Spejbl) a 1925 (Hurvínek).
Nejstaršími festivaly ochotonických divadelních festivalů jsou festivaly v Hronově a v Napajedlích.
Prvním skutečně českým dlouhým zvukovým filmem byla Innemannova Fidlovačka z roku 1930.
Nejvíce filmových rolí - kolem 300 – vytvořil Theodor Pištěk.
Prvním našim celovečerním filmem je Jan Roháč z Dubé. Byl natočen v roce 1947 režisérem Vladimírem Borským podle románu Aloise Jiráska, hlavní roli vytvořil Otomar Korbelář.
První loutkový film - Ferda Mravenec – byl dílem Hermíny Týrlové. K jeho natočení v roce 1944 ji inspiroval hrdina kreseb Ondřeje Sekory.
První dlouhý kreslený film Jablůňka se zlatými jablky vytvořil se svými spolupracovníky Eduard Hofman v roce 1952.
Nejvýznamnější a nejstarší filmový festival je Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který je pořádán vždy na začátku července.

Literatura:
Nejstarší původní vylíčení českých dějin od legendárních počátků až do roku 1125 představuje Kosmova Kronika česká (Chronica Boemorum), kterou její autro – děkan pražské kapituly – psal latinsky od roku 1119 až do své smrti 1125.
Nejstarší český překlad bible pochází z roku 1411.
Nejstarší kniha v Čechách tištěná v českém jazyce je Kronika trojánská, přeložena z latinského spisu Historia destructionis Troiae od Quidona de Kolumna. Byla vytištěna pravděpodobně v Plzni roku 1476. Vyšla v jednom svazku o 195 listech.
Největší česká tištěná kniha je Máchův Máj z roku 1925, který kresbami doprovodil Karel Svolinský. Kniha má formát 68,5x49 cm a váží 7,5 kg.
Nejmenší česká tištěná kniha je v Památníku národního písemnictví v Praze, je to sedmijazyčný Otčenáš, který měří 6x6 mm.
Největší kniha, jaká kdy byla u nás vytištěna, byl německý Velký zlatý nebeklíč, dílo vysoké téměř 2 m, široké 130 cm, o 704 stranách. Bylo vytištěno ve Vimperku.
První český časopis – měsíčník – začal vycházet v roce 1786 v Praze, v tiskárně c.k. normální školy pod názvem Učitel lidu.
První pravidelně vycházející české noviny vyšly poprvé 4. února 1719 nákladem Karla Františka Rosenmullera jako Sobotní (Outerní) Pražské poštovské noviny.

Malířství:
Nejrozsáhlejším malířským panoramatem je Marodova Bitva u Lipan v Praze. Luděk Marod ji vytvořil v roce 1897 pro výstavu inženýrství a architektury. Panorama má kruhový půdorys o průměru 30 m, plocha plátna měří 1 040 metrů čtverečních.
Největší historický obraz – olejomalba na plátně o rozměrech 8,5x10 m – je vystaven v Turnově. Obraz vytvořil Mikoláš Aleš s dalšími malíři v roce 1895 na objednávku Klubu českých turistů v Praze. Námět obrazu je Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou.
Nejstarší umělecké spodobnění nezahalené ženy představuje proslulá Věstonická venuše, nalezená v popelu v sídlišti lovců mamutů v Dolních Věstonicích na Břeclavsku. Její stáří bylo vědeckou analýzou stanoveno na 25 000 let. Soška je 111 mm vysoká a v bocích je 43 mm široká.
Nejlépe oblečenou soškou je bezesporu Pražské Jezulátko, v katolickém světě proslulá soška ze 17. století v chrámu P. Marie Vítězné v Praze na Malé Straně. Má 45 šatiček, darovaných jedinci i organizacemi z různých zemí, mnohé z nich jsou zdobeny diamanty a perlami.

Zpět na začátek Architektura - městská, hrady, zámky, tunely a mosty, různé

Městská:
Nejvyšší železná rozhledna, volná kopie Eiffelovky v Paříži, je na vrchu Petříně v Praze, je vysoká 60 m. Byla vyrobena a postavena v roce 1891 tehdejší Českomoravskou strojírnou podle projektu P. Prášila a J. Součka. Na vrchol vede 299 schodů.
Nejšikmější věž u nás je možno vidět v Ústí nad Labem. Odklon 65 m vysoké věže arciděkanského kostela o 186 cm je následkem náletu amerických letedel na město v roce 1945.
Největší náměstím je Václavské náměstí v Praze, jeho plocha činí 45 500 metrů čtverečních. Prostor zde vznikl v roce 1348, již od roku 1362 tu byly konány trhy, zejména koňské, proto se náměstí až do roku 1848 nazývalo Koňský trh.
Nejdelší kolonáda je v Květné zahradě v Kroměříži (památka UNESCO). Celková délka činí 233 m. Byla současně s přilehlou zahradou dokončena v roce 1766. Vynikající akustika jejího klenutí umožňuje nést šepot až na vzdálenost 100 m.
Nejdelší kolonády z našich lázeňských měst mají Mariánské Lázně – 180 m a Karlovy Vary – 169 m.
Jedinečné dílo svého druhu je 36 metrů vysoké sousoší Nejsvětější Trojice v Olomouci (památka UNESCO). Jeho stavba, s níž bylo započato roku 1716 na paměť velkého moru, trvala 38 let a vyžádala si úctyhodnou částku 150 000 zlatých.
Nejvyšší věž má chrám sv. Bartoloměje v Plzni. Věž této stavby, na níž jsou patrna tří vývojová období gotiky, je vysoká 103 m (obytný dům stejně vysoký by měl asi 30 poschodí).
Nejrozsáhlejší labyrint chodeb je pod Znojmem. Rozprostírá se na ploše větší než 80 ha a tvoří ji chodby, sály, sklepy a sklípky. Nejhlubší z nich jsou 12 metrů pod úrovní náměstí. Celková délka se odhaduje na 26 km. Podzemní labyrint pochází ze 14. a 15. století. Podobné bludiště najdeme i pod náměstím v Táboře.

Hrady a zámky:
Nejrozsáhlejší skalní hrad je vytesán do pískovcové skály u obce Sloup na Českolipsku. Vznikl koncem 13. století.
Nejrozlehlejší hrad - Pražský hrad je podle Guinessovy knihy rekordů největším hradem na světě.
Kuriózní rozhledna v podobě minaretu je v areálu zámku Lednice (památka UNESCO) na jižní Moravě. Osmiboká stavba, zakončená typickou kamennou přilbou a půlměsícem, je vysoká 59,39 m. K nejvyššímu ochozu, který slouží jako rozhledna vede 302 schodů. Protože stojí na bažině, má základy zpevněny 500 dubovými a olšovými pilotami. Ke stavbě na přelomu 18. a 19. století prý došlo ze vzdoru, když obec nevyhověla žádosti knížete Lichtenštejna o postoupení pozemku pro stavbu kostela.
Kuriózní zřícenina je bezesporu Janův hrad v areálu Lednického parku. Jako umělá zřícenina byl postaven v roce 1806 ve slohu gotiky 14. století.

Tunely a mosty:
Nejdelší železniční tunel je stavebně dvoukolejný s jednou provozovanou kolejí. Je to tunel Špičácký na trati Železná Ruda - Plzeň, mezi stanicí Špičák a zastávkou Hojsova Stráž - Brčálník, a jeho délka činí 1 747,25 m.
Nejkratším železniční tunelem je rovněž stavebně dvoukolejný a dvoukolejně provozovaný tunel u Kralup nad Vltavou, na trati Praha Masarykovo nádraží - Děčín hlavní nádraží. Je to první ze tří Nelahozeveských tunelů mezi žst. Kralupy nad Vltavou a Nelahozeves zastávka, a to tunel Nelahozeveský I, jehož délka činí pouhých 23,3 m.
Nejdelší jednokolejný tunel je Polubenský na trati Liberec - Harrachov, mezi zastávkou Kořenov a žst. Kořenov, s délkou 940 m.
Nejkratší jednokolejný tunel je tunel Žlutický na tr. Rakovník - Bečov nad Teplou, mezi žst. Žlutice a zastávkou Borek u Žlutic, s délkou 25 m.
Nejmladší je jednokolejný tunel Blanenský dlouhý 556,71 m, mezi žst. Adamov a žst. Blansko na trati Brno hl. n. - Česká Třebová, uvedený do provozu v r. 1992.
Nejobtížnější byla jednoznačně stavba tunelu Třebovického, která byla prováděna v extrémně nepříznivých geologických podmínkách (zvodnělé bobtnavé jíly, tekuté písky) a před cca 150ti lety to byla jedna z nejobtížnějších staveb v Evropě. Je to původně tunel stavebně dvoukolejný, do něhož je vestavěno ostění jednokolejného tunelu. Po 21 letech provozu byl tunel z důvodu závažných poruch v r. 1866 po vybudování povrchové objízdné trasy na 66 let vyloučen z provozu. V r. 1932 při zdvoukolejňování trati Přerov - Olomouc - Česká Třebová byl přestavěn na jednokolejný a jedna traťová kolej v úseku žst. Třebovice - žst. Rudoltice je vedena tímto tunelem.
Nejvyšší nadloží má tunel Špičácký, vyražený na Šumavě pod horou Špičák.
Nejmenší nadloží, cca 2 m má tunel Dejvický v Praze ve Stromovce, na tr. Praha Bubny - Chomutov
Nejdelší silniční tunel je Panenský tunel. Stavba byla zahájena 19. září 2003 a tunel byl dokončen v říjnu 2006. Je složen ze dvou tubusů, levý měří 2 0589 m a pravý 2 030 m. Najdeme jej na dálnici D8 (Praha – Ústí nad Labem).
Nejdelší železniční most – Negrelliho viadukt v Praze, po kterém zdolává Vltavu trať z Masarykova nádraží do Buben a dál na Kralupy nad Vltavou a Ústí nad Labem. Měří 1110 m, je vystavěn z kamene a původně měl 85 klenutých oblouků. V místech, kde se křížil s městskými komunikacemi, byly některé oblouky časem nahrazeny plochými konstrukcemi. V polovině devatenáctého století, kdy vznikl, byl největší železniční stavbou v celé Evropě.
Nejdelší silniční most - současným rekordmanem je mostní stavba na dálnici D8 dlouhá 1181 metrů, která v úseku mezi Doksany a Litoměřicemi překračuje řeku Ohři. Do provozu byl most uveden v roce 1998.
Nejznámější most je Karlův most v Praze. je nejstarší stojící most přes řeku Vltavu v Praze a druhý nejstarší dochovaný most v České republice. Mostu se původně říkalo jen Kamenný, nebo Pražský most. Jméno Karlův most získal až v roce 1870. Karlův most nahradil předchozí Juditin most, stržený roku 1342 ze 2/3 při jarním tání ledů. Výstavba „Karlova mostu“ začala v roce 1357 pod záštitou krále Karla IV. a byla dokončena v roce 1400. Karlův most byl až do roku 1841 jediný most přes Vltavu v Praze a byl tak jediným spojníkem (kromě převozníků) mezi Starým Městem, Pražským hradem a jinými čtvrtěmi. Most je 516 metrů dlouhý a téměř 10 metrů široký. Přesněji 9,40 až 9,50 m. Výška vozovky je 13 m nad normální hladinou. Most je ozdoben dvěma řadami 30 soch a sousoší.
Nejstarší most - Kamenný most v Písku či Jelenní most je nejstarším dochovaným mostem v Česku Je postaven v gotickém slohu. Na mostě jsou umístěny barokní sochy a kříž. Most byl vybudován někdy okolo roku 1300. První písemné záznamy o něm existují ale až okolo roku 1348, kdy se o něm zmiňuje Karel IV. Most je dlouhý 109,75 m včetně zdí na levém předmostí a široký 6,25 metrů. Most stojí na 6 pilířích a je tvořen 7 oblouky.

Různé:
Ojediněle zachovanou stavbu větrného mlýna lze nalézt v Kuželově na Hodonínsku. Je tzv. holandského typu a byl postaven v roce 1842. naposled sloužil svému účelu v roce 1946. Dokázal sešrotovat 100 kg obilí za necelé 2 hodiny. První větrné mlýny se u nás objevily ve 13. století. Jen na Moravě jich bylo okolo 680.
Nejstarší a největší skanzen (muzeum v přírodě) je v Rožnově pod Radhoštěm. Byl založen v roce 1925. Má rozlohu asi 800 000 metrů čtverečních a na 120 dřevěných staveb.
Největší okno umělecky ztvárněné je v katedrále sv. Víta. Bylo zhotoveno v letech 1937 – 39 podle návrhu Maxe Švabinského a nazývá se Poslední soud. Zaujímá plochu 160 metrů čtverečních.
Neobyčejnou stavbou připomínající svým kuželovým tvarem a hliníkovým pláštěm kosmickou loď, je hotel a televizní vysílač na Ještědu. Za projekt získal autor Ing. architekt Karel Hubáček jako čtvrtý na světě nejvyšší uznání v architektuře – Perretovu cenu. Stavba 90 m vysoká má vrcholek ve výši 1 094 m.n.m. V jejích prostorách je možno nabídnout občerstvení najednou 216 návštěvníkům, v hotelové části pak v 11 pokojích ubytování 33 hostům.

Zpět na začátek Osobnosti

Zrychlené vyhledávání:

Během roku 2006 probíhala anketa Největší Čech, ve které si obyvatelé ČR zvolili nejvýznamnější osobnosti Čech, Moravy a Slezska.

Pokud by jste chtěli vyhledat informace o dalších významných osobnostech, na které se v soutěží Největší Čhech pozapomělo, můžete se podívat do internetové encyklopedie Kdo byl kdo v českých dějinách do roku 1918 a nebo Kdo byl kdo v českých dějinách ve 20. stoeltí.

Zpět na začátek Geografové

Absolón Karel (1877-1960) paleontolog, speleolog. Zasloužil se o poznání Moravského i balkánského krasu.

Dědina Václav (1870-1956) geomorfolog, který se zabýval fyzickou geografií Československa.

Dvorský Viktor (1882-1960) zakladatel Československé ekonomické geografie a geografie politické a sídelní.

Holub Emil (1847-1902) proslulý africký cestovatel z Holic u Pardubic. Který v Holicích vytvořil největší stálou expozici africké fauny v ČR.

Klaudyán Mikuláš (?-1526) lékař, spisovatel, knihtiskař. V Mladé Boleslavi vytiskl roku 1518 první mapu Čech .

Komenský Jan Ámos (1592-1670) polyhistor, autor úvah o postavení zeměpisu v pedagogické soustavě. Sestavitel mapy Moravy z roku 1627.

Korčák Jaromír (1895-1989) demograf a ekonomgeograf. Zabýval se regionalizací Československa.

Kořistka Karel (1825-1906) český geodet a kartograf. Zabýval se statistikou, topografií a kartografií.

Kuchař Karel (1906-1975) kartograf , autor mnoha mapových děl. Odborník v historii československé kartografie.

Palacký Jan (1830-1908) první český profesor zeměpisu na Karlově univerzitě, syn Františka Palackého.

Říkovský František (1901-1942) zakladatel české sídelní geografie, věnoval se geomorfologii, klimatologii, regionální geografii. Byl umučen nacisty.

Vitásek František (1890-1973) fyzický geograf, zaměřený na glaciální a krasovou geomorfologii i klimatologii. Autor třísvazkového „Fyzického zeměpisu“.

Zpět na začátek Cestovatelé

První Evropanem, který se dostal do Tibetu - byl Odorik z Podenone. Syn českého vojáka a Italky byl františkánským mnichem, z papežského pověření podnikl v letech 1316-1330 veliké poselství, při němž v navštívil Mezopotámii, Indii, Jávu a Čínu, kde se setkal s císařem, zpět se vrátil přes Lhasu a Tibet a asijské velehory. Zemřel těsně po návratu, stačil však ještě nadiktovat cestopis o svém putování. V roce 1755 byl papežem prohlášen za blahoslaveného.

Nejvýznamnější český cestovatel – byl Samuel Fritz (1654-1725), který působil jako jezuitský misionář na horním toku Amazonky, po které podnikl v letech 1689 plavbu až do And až k ústí. Při cestě mapoval celý tok řeky, a v následujících letech se několikrát vydal i k jejím pramenům a několikrát překročil Andy. Fritzovo učení pramenů Amazonky (na horní tok Maraňonu) opravila až česko-peruánská expedice pod vedením Bohumíra Janského v roce 2000.

Nejzapomenutelnějším českým cestovatelem – je asi Josef Wunsch, který celý život působil jako středoškolský profesor. V letech 1881-1883 si vzal dovolenou a vydal se do Kurdistánu, kde přesně zmapoval rozsáhlá území a zejména rozřešil záhadu pramenů Eufratu a Tigridu. Ze své cesty nevydal žádný cestopis, jen drobné články, které nepřinesly cestovateli žádnou slávu ani bohatství.

Jediný Čech, který objevil novou zemi – byl Julius Payer, jež v letech 1872-1874 velel německo-rakouské polární výpravě, při niž byla objevena dosud neznámá Země Františka Josefa (dnes patří Rusku). Při výpravě zemřel český strojník Ota Kříž – jeho hrob na Rudolfově ostrově je někdy považován za nejsevernější hrob na světě.

Nejznámější český cestovatel – je Emil Holub (1847-1902), jako absolvent medicíny působil od roku 1872 v jižní Africe, po návratu uspořádal v Praze a ve Vídni úspěšnou výstavu a zisk z ní mu umožnil zorganizování expedice. Z jižní Afriky se dostal k řece Zambezi. Kromě zpřesněných map se zasloužil zejména o objevení skalních maleb Sanů (Křováků), naopak jeho význam pro geografii je poněkud „přeceňován“.

Nejpopulárnější čeští cestovatelé 20. století – jsou jistě Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kteří v letech 1947-1950 a 1959-1964 podnikly dvě expedice s automobily Tatra, na kterých procestovali Afriku, Ameriku i Asii. Pro angažovanost v roce 1968 jim bylo zakázáno vydávání jejich cestopisů, které vycházeli ve statisícových vydáních. Rovněž jim byly odebrány pasy, což znamenalo konec cestování.

Jediná oběť kanibalismu – pokud je známo, jediným Čechem, kterého snědli kanibalové, byl námořník Gustav Chaloupka (zemřel v roce 1896). Tato událost se stala během výpravy, při které se posádka lodi Albatros pokusila o zdolání Tatuve, nejvyšší hory ostrova Guadalcanal (Šalamounovy ostrovy). Velitel výpravy podcenil fakt, že hora je posvátná…

Více o cestovatelích najdete ZDE.

Zpět na začátek Panovníci

Největší počet dětí a manželek – kupec Sámo zplodil celkem 37 potomků (15 synů a 22 dcer). Sámo je rekordman i v počtu manželek, vzal si jich hned dvanáct najednou.

Nejplodnější manželský pár – bylo manželství Františka Štěpána Lotrinského a Marie Terezie. Měli spolu 16 potomků, to toho 5 synů a 11 dcer.

Nejstarší panovník – byl František Josef I., který zemřel jako císař ve věku 86 let, 3 měsíce a 3 dny. Z královen se nejvyššího věku dožila královna Zita, manželka posledního krále Karla I., dožila se 96 let a 10 měsíců. V důsledků brzké smrti svého muže (1922) byla také nejdéle vdovou – více než 66 let.

V nejvyšším věku na trůn – nastoupil Zikmund Lucemburský a to ve věku 68 let a 4 měsíce.

Nejmladší panovník – byl Ladislav, řečený Pohrobek na trůn se s ním počítalo již před jeho narozením. Vládu nastoupil korunovací roku 1453, ve svých 13 letech. Ovšem v 17 letech zemřel na leukémii.

Nejdelší doba vládnutí a nejdéle trvající manželství – panování Františka Josefa I. má takřka nepřekonatelný rekord v délce. Vládl bez několika dnů 68 let (vládl 1848-1916). Manželství Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou zvanou Sissi trvalo 44 let.

Nejkratší doba vlády – pouze tři měsíce mezi lety 1191-1192 setrval na trůně přemyslovský kníže Václav II.

Poslední český král – Karel I. (vládl 1916-1918) byl prasynovcem Františka Josefa I., korunním princem se stal po atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu v červnu 1914.

Nejčastější a nejméně časté jméno českého panovníka – jméno Václav nosilo celkem šest vládců, dvě knížata a čtyři králové. Naopak celkem 14 jmen (např. Sámo, Jaromír, Jan, Jiří či Marie) nosil pouze jediný panovník.

Poslední korunovaný panovník – byl v roce 1836 Ferdinand V. (vládl 1835-1848). Jeho nástupce František Josef I. (vládl 1848-1916) si během své rekordně dlouhé vlády „nenašel čas“ na korunovaci svatováclavskou korunou.

Nejtlustší panovník – byl pravděpodobně Jiří z Poděbrad. Trpěl vleklou chorobou žláz s vnitřní sekrecí, která se projevovala nadměrnou otylostí. V posledních dnech života se již nemohl postavit a zemřel vsedě na trůně.

Nejméně inteligentní panovník – nejnižší inteligenci z českých králů měl pravděpodobně Ferdinand V. zvaný Dobrotivý (vládl 1835-1848), jeho duševní věk se zastavil na úrovni třináctiletého hocha, ovládal sice pět jazyků a velmi dobře hrál na housle, ale nebyl zcela způsobilý k vládě (tu za něj obstaral kancléř Metternich).

Nejustrašenější panovník – byl Václav II., dětství strávené ve vězeních na Bezdězu a ve Spandau, se na něm podepsalo natolik, že se panicky bál koček a utíkal před bouřkou…

Zpět na začátek Šlechtické rody

První šlechtický rod – byl rod Slavníkovců, sídlícího po polovině 10. století na Libici nad Cidlinou. Předpokládá se jeho příbuzenství s Přemyslovci.

Nejvýznamnější šlechtický rod – pravděpodobně je to rod Vítkovů, rozvětvený rod sídlící převážně v jižních Čechách a používali erb růže. Poslední Vítkovci po meči vymřeli za třicetileté války.

Nejbohatší šlechtické rody – byli Schwarzenbergové a Lichtenštejnové. Středoněmečtí Schwarzenbergové se u nás objevili až ve 2. pol. 17. století, dědictvím i koupí získali rozsáhlý majetek hlavně v jižních Čechách (Krumlov, Hluboká, Třeboň, Orlík). Lichtenštejnové původem z Rakouska, sídlili na jižní Moravě už od 13. století, k největší části svého majetku přišli po bitvě na Bílé hoře. Hlavním sídlem rodu byla Lednice, Valtice a dále pak Úsov, Moravská Třebová, Moravský Krumlova aj.

Zpět na začátek Biskupové a arcibiskupové

První biskupství v Čechách – již roku 869 bylo zřízeno velkomoravské arcibiskupství. Papež ustanovil arcibiskupem Metoděje (jednoho ze věrozvěstů), ale moravské arcibiskupství nepřežilo počátek 10. století. Bylo obnoveno až roku 1063 v Olomouci jen jako biskupství. Prvním dosud existujícím biskupství bylo zřízeno v Praze roku 973.

První arcibiskupství – první pražským arcibiskupem se stal v roce 1344 Arnošt z Pardubic, který patřil k předním rádcům Karla IV. Prvním arcibiskupem olomouckým byl roku 1777 jmenován Antonín Theodor.

Nejdéle biskupem/arcibiskupem – v biskupském úřadě to byl Jan IV. Z Dražic. Tento pražský biskup strávil v úřadě 42 let, ale strávil 11 let víceméně nedobrovolně u papežské kurie v Avignonu, kam byl předvolán kvůli svému kritickému postoji vůči inkvizici. Z arcibiskupů vytvořil rekord olomoucký arcibiskup Bedřich kníže z Furstenbergu a to 39 let.

Nejmladší/nejstarší biskup (arcibiskup) – nejmladším biskupem byl sv. Vojtěch, zvolený v lednu 982 jako 26 letý. Nejstarším byl František kardinál Tomášek (1899-1992), který se úřadu vzdal až krátce před smrtí ve věku 93 let.

Zpět na začátek Světci

Nejznámější český světec – a patron české země je sv. Václav, čtvrtý kníže přemyslovského rodu (zemřel 935), byl zabit ve Staré Boleslavi spiklenci vedenými jeho vlastním bratrem.

První světci – působícími na našem území byli Cyril (Konstantin) a Metoděj.

První česká světice – sv. Ludmila (zemřela 921), manželka prvního Přemyslovce Bořivoje I. Byla umučena na svém dvorci Tetíně (okres Beroun) vrahy najatými snachou Drahomírou.

Světoznámý český světec – ve světě nejznámějším českým svatým je Jan Nepomucký (zemřel 1392), vysoký církevní úředník, zabitý ve sporech mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Protože byl po smrti svržen z mostu, stal se po kanonizaci (1729) ochráncem mostů a jako takovému mu bylo u nás i ve světě postaveno množství soch, především na mostech.

Zpět na začátek Prezidenti

První prezident – Tomáš Garrigue Masaryk se stal 14- listopadu 1918 první prezidentem ČSR.

Nejdiplomatičtější prezident – Edvad Beneš, který se marně snažil čelit nástupu hitlerovského Německa.

První komunistický prezident – Klement Gottwald

Nejlidovější prezident – Antonín Zápotocký

Voják prezidentem – Ludvík Svoboda

První Slovák prezidentem – Gustáv Husák

První prezident České republiky a poslední prezident Československa – Václav Havel

Zpět na začátek Politici

Nejstarší politici – nejstarší politikem ve funkci byl T.G. Masaryk, který odstoupil z prezidentského úřadu ve věku necelých 86 let. Vůbec největšího věku se dožil Ivan Parkány, tento ministr bez portfeje ve vládě druhé republiky, zemřel jen několik let před svými 101. narozeninami.

Nej…ve funkci premiéra – nejdéle předsedou vlády byl Lubomír Štrougal, premiér z let 1970-1988, tedy celkem 18 let, 9 měsíců. Naopak jen 70 dní (22. prosince – 1. prosince 1938) byl premiérem Jan Syrový, který za tu dobu stihl sestavit dokonce dva kabinety.

Nej…parlament – nejdelší funkční období měl parlament v období první republiky, a to šest let Poslanecká sněmovna a dokonce osm let Senát. Naopak v letech 1946-1990 se volil parlament jen na dva roky. Nejdéle byl předsedou palamentu Alois Indra, který stál v čele Federálního shromáždění celých 18 let (1971-1989). Naopak nejkratší dobu v čele parlamentu stál jeho nástupce Stanislav Kukrál, který byl předsedou jen od 4. do 28. prosince 1989, tj. 24 dní.

Ženy v nejvyšších funkcích – první ženou-ministryní se stala v listopadu 1947 Ludmila Jankovcová, které Klement Gottwald svěřil ministerstvo průmyslu. Nakonec byla ze strany vyloučena a patřila k prvním signatářům Charty ´77. Dvě ženy se neúspěšně pokusily o prezidentsko kandidaturu: Marie Kristková v červenci 1992 a Marie Stiborová v lednu 1993. Nejvyššího postavení v cizině dosáhla Madelaine Albrightová, narozená v roce 1937 v Praze, která se v letech 1997-2001 státní tajemnicí (ministryně zahraničí) USA.

Cizí politici českého původu – na našem území se narodili dva rakouští prezidenti (Karl Renner a Adolf Scharf) a celá řada rakouských ministrů. Polský premiér Jerzy Karol Buzek. Českého původu byl i Brazilský prezident z let 1956-1961 Juscelinho Kubitschek (1902-1976), jehož otec se vystěhoval za oceán z Třeboňska.

Jediný před norimberským soudcem – jediným českým rodákem postaveným pře norimberský tribunál (po II. Světové válce) byl Artur Seyss-Inquart, původem sudetský Němec. Jako hlavní vůdce nacistů v Rakousku, říšský ministr správce v Nizozemsku byl v Norimberku odsouzen k smrti a popraven.

Zpět na začátek Podnikatelé

Julius Meinl (1824-1914) – zakladatel největší potravinářské firmy, je rodák z Kraslic, založil v roce 1862 ve Vídni obchod s potravinami.

Emil Škoda (1839-1900) – zakladatel našeho nejslavnějšího strojního závodu (děla, dělostřelecké vybavení, lokomotivy a osobních automobilů).

František Křižík (1847-1941) – zakladatel českého elektrotechnického průmyslu (konstruktér obloukové, první elektrické tramvaje, lanové dráhy na Letnou a na Petřín, elektromobilu a elektrické železnice z Tábora do Bechyně).

Emil Kolben (1862-1943) – jeden z nejvýznamnějších českých podnikatelů a vynálezců, který působil i jako asistent T.A. Edisona a zakladatel světoznámé značky ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk).

Tomáš Baťa (1876-1932) – zakladatel obuvnické dynastie a nejúspěšnější český podnikatel. Zkušenosti získával i v zahraničí (mj. v pásové výrobě u Forda), jeho předností byla nízká cena, kvalita a zákaznický servis a pobočky po celém světě. Příkladná byla i jeho péče o zaměstnance a o modernizaci města Zlína, který se stal učebnicí funkcionalistické architektury.

Jan Nehra (1899-1958) – byl zakladatelem největší firmy na výrobu oděvní konfekce. V roce 1923 založil v Prostějově malou krejčovskou dílnu, která se do roku 1939 rozšířila na podnik s 1500 zaměstnanci.

Václav Fischer (*1954) – zakladatel největší české cestovní kanceláře, která provozuje i vlastní leteckou společnost. V roce 1999 se v doplňkových volbách stal senátorem za volební obvod v centru Prahy.

Zpět na začátek Nobelovy ceny

Z České republiky pochází celkem pět laureátů Nobelovy ceny. Řada dalších pak byla na tuto cenu navržena. S výjimkou fyziky a ekonomie pochází ze všech oborů, v nichž se nejprestižnější vědecká cena uděluje.

Mír – Berta von Suttnerová , která jako přítelkyně Alfreda Nobela stála u zrodu ceny míru, která jí byla také roku 1905 udělena. Navrženi byli také navrženi: Edvard Beneš a Václav Havel.

Lékařství – Carl a Gertha Coriovi za objev glukóza-1-fosfátu (tzv. Cori-ester), a za výzkum funkce hypofýzy v látkové přeměně cukrů v lidském organismu, byli oba manželé ocenění Nobelovou cenou v roce 1947. Navržen byl také kardiolog a cévní lékař Bohumil Prusík.

Chemie – Jaroslav Heyrovský objevil novou metodu – polarografii, sloužící k určení malých množství cizorodých látek v roztocích – oceněn byl v roce 1959.

Literatura – Jaroslav Seifert tento básník napsal celkem na 20 sbírek, mnohé z nich mohly vycházet pouze v exilu (v období komunismu). Když byl v roce 1984 oceněn, nemohl již schopen ze zdravotním důvodů cenu převzít. Na Nobelovu cenu za literaturu byla nominována ještě řada českých autorů: Jaroslav Vrchlický, Josef Svatopluk Machar, Otokar Březina, Alois Jirásek, Karel Čapek, Óndra Lysohórský.

Zpět na začátek Historici

První historik – v dnešním slova smyslu, byl pravděpodobně kronikář Kosmas (11. století).

Největší fabulátorem mezi českými historiky – byl nejspíše katolický kněz Václav Hájek z Libočan (15.-16. století).

Největší český historik – je považován František Palacký (1798-1876), který sepsal nejčtenější historické dílo u nás Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě. Jeho jméno nese i olomoucká univerzita.

Nejvlivnější z univerzitních profesorů – byl zřejmě Josef Pekař (1870-1937), který byl navržen na prezidenta, ale svou kandidaturu (proti Masarykovi či Benešovi) nikdy nepřijal.

Největší věhlas z českých historických věd – mají čeští egyptologové. Zakladatel byl František Lexa (1876-1960) a jeho následovníci Zbyněk Žába a Miroslav Verner. Od 60. let se započala série archeologických expedic v Abú Simbelu, Abúsíru a dalších lokalitách.

Zpět na začátek Jazykovědci

Největším „objevem“ české jazykovědy – je zavedení háčků a čárek, které bylo poprvé navrženo v anonymním spise De ortographica Bohemica z roku 1406 (někdy se autorství připisuje Janu Husovi). Místo dosavadních spřežek se zavádělo „nabodeníčko krátké“ – později háček a „nabodeníčko dlouhé“ – později čárka. Zatímco čárka je používána ve většině jazyků, háček je původní český vynález, který převzala celá řada jazyků (slovinština, chorvatština, slovenština, litevština, lotyština).

Nejvýznamnější český lingvista – Vladimír Skalička (1909-1991) během výzkumu ke svým celosvětově uznávaným teoriím o rozdělení světových jazyků se seznámil s více než tisícem jazyků z celého světa. A je pravděpodobně Čechem, který ovládal nejvíce cizích jazyků.

Zpět na začátek Orientalisté

Nejvýznamnějším orientalistou – byl Bedřich Hrozný (1879-1952), který objevil příklady nejstarších receptů na výrobu piva na světě (z 25. stol.př.n.l.), v roce 1915 učinil největší objev: rozluštil jazyk Chetitů (národa žijícího v dnešním Turecku ve 2. tis.př.n.l.). Neúspěšně se pokoušel i o rozluštění hieroglyfických písem staré Indie a Kréty).

Zpět na začátek Filozofové, pedagogové

Filozof s největším vlivem na českou společnost - Jan Patočka, který se věnoval především antické filozofii, osobnostem J.A. Komenského a T.G. Masaryka. Patřil k zakladatelům Charty ´77 a zemřel po sérii výslechů komunistické Státní bezpečnosti v roce 1977.

Nejznámější a nejvýznamnější pedagog – byl bezkonkurenčně Jan Amos Komenský (1592-1670) – učitel národů. Nebyl jen pedagogem, ale i teologem, kartografem (vytvořil nejznámější historickou mapu Moravy) a politikem. Rovněž ho můžeme zařadit k našim nejznámějším českým exulantům.

Nejvýznamnější pedagog-reformátor – který se podílel na většině reforem císařovny Marie Terezie a syna Josefa II., byl Ferdinand Kindermann (1856-1939), jež byl díky tomu povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „von Schulenstein“. Připisuje se mu např. vytvoření systému triviálních a hlavních škol pro všechny děti od 6 do 12 let.

Zpět na začátek Lékaři

Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) byl největším biologem 19. století. Zabýval se zkoumáním a řešením nepřeberného množství problémů v oboru fyziologie, farmakologie, morfologie, psychologie, daktyloskopie aj. Svými výsledky položil základy k rozvoji řady oborů a jeho jméno dodnes nese odborná terminologie: Purkyňovy buňky, Purkyňovy vlákna aj. Ve své době byl natolik známý, že stačilo napsat adresu: Purkyně – Evropa a dopis došel!

Ferdinand von Arlt (1812-1887) – je největším tvůrcem moderního očního lékařství. Navrhl mimo jiné: stupnice písmen pro zjišťování ostrosti zraku, prosul i jako operatér.

Vítězslav Chlumský (1867-1942) – objevil nejznámější dezinfekční roztok – tzv. „chlumský“, tedy chlumského roztok. Tento dezinfekční karbolkafrový roztok použil roku 1925. Jan Jánský (1874-1921) - za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje rozdělení do krevních skupin, k němuž v roce 1907 dospěl právě Jánský.

Karel Raška (1909-1987) – je nejvýznamnějším epidemiologem u nás, tento profesor na UK a vysoký činitel Světové zdravotnické organizace, vypracoval metodu epidemiologické bdělosti, které je dnes základem ochrany před epidemiemi (celosvětové přijata 1968) a má velké zásluhy na vymýcení pravých neštovic na celém světě a řady, zejména dětských, chorob z našeho území.

Zpět na začátekMatematici, fyzici, chemici

Johann Widmann (1460-1528) – první na světě, kdo použil znaménka „+“ a „-“ pro sčítání a odečítání v tištěné práci. Plus a mínus odvodil ze znaků, které používali lipští kupci při zapisování prodaného a dodaného zboží.

Jobst Burgi (1552-1633) – byl prvním, kdo definoval logaritmy, ale předběhl ho nezávisle na jeho objevech skotský matematik John Napier.

Johanes Kepler (1571-1630) – byl nejvýznamnějším matematikem a astronomem, který působil v našich zemích. Do Prahy přišel na pozvání císaře Rudolfa II. v roce 1600, aby zde spolupracoval s dalším vynikajícím astronomem Tychonem Brahem.

Bernard Bolzano (1781-1848) – byl nejvýznamnějším matematickým analytikem, zabýval se teorií množin, geometrií, matematickou logikou a v řadě otázek předběhl svou dobu a jeho zásluhy byly plně doceněny mnoho let po jeho smrti.

Kurt Godel (1906-1978) – je považován za nejvýznamnějšího světového logika 20. století. Jehož nejvýznamnějším objevem je věta o neúplnosti, kterou přesvědčil o nemožnosti vytvořit formálně dokonalou matematiku – tohoto faktu se využívá mj. při tvorbě programovacích jazyků.

Ernst Mach (1836-1916) – byl nejvýznamnějším fyzikem z našich zemí. Zabýval se především výzkumem rychlosti – je po něm pojmenována jednotka mach, udávající poměr rychlosti tělesa k rychlosti zvuku) – a byl prvním na světě kdo zachytil na fotografii letící střelu.

Diviš Prokop (1696-1765) vynikající badatel a vynálezce v oboru fyziky, lékařství a mechaniky. Je znám především jako vynálezce bleskosvodu roku 1754 (nezávisle na Franklinovi).

V letech 1911-1912 na pražské univerzitě přednášel i nejvýznamnější světový fyzik Albert Einstein.

Jaroslav Heyrovský (1890-1961) první československý nositel Nobelovy ceny. Tuto poctu získal v roce 1959 za objev a mnohostranné využití nové metody chemických analýz – polarografie.

Ivo Zvára (*1934) – je jediným Čechem, který spoluobjevil chemický prvek, významně se podílel na výrobě umělých prvků č. 104 (Rf) a 105 (Db).

Zpět na začátekBiologové

Kašpar ze Šternberka (1761-1838) – nejdůležitější dílo světové paleobotaniky

Mendel Gregor (1832-1884) byl první, kdo formuloval zákony dědičnosti. Při křížení rostlin poznal zákonitosti ve výskytu znaků u kříženců. Výsledky jeho pozorování se staly základem klasické genetiky.

Benedikt Roezl (1824-1884) – nejznámějším sběratelem orchidejí, ze sbírky evropských spolků sběratelů orchidejí mu byl postaven pomník na Karlově náměstí v Praze.

Alberto Vojtěch Frič (1868-1944) - největší znalec kaktusů.

František Vejdovský (1849-1939) – nejvýznamnějším českým zoologem.

Zpět na začátekVynálezci

Jakub Husník (1837-1916) táborský profesor přišel jako první na princip světlotisku, v roce 1875 získal patent na tisk nenapodobitelných cenných papírů a bankovek, zlepšil techniku vodotisku aj.

Viktor Kaplan (1876-1934) vynálezce rychloběžné vodní turbíny s natáčivými lopatkami oběžného kola na využití nízkých spádů při velkém přítoku – tzv. Kaplanovy turbíny.

František Křižík (1847-1941) první praktické použití obloukové lampy vynalezl právě tento „český Edison“. Zdokonalil zabezpečovací zařízení na železnici, postavil naše první elektrárny, vytvořil první pražskou tramvaj, vybudoval první elektrifikovanou dráhu Praha – Bechyně.

Josef Ressel (1793-1853) první kdo realizoval myšlenku použití Archimédova šroubu k pohonu lodí.

Alois Senefelder (1771-1834) vynálezce kamenotisku (litografie) na jehož principu je založena moderní tiskové technika – ofset.

Otto Wichterle (1913-1998) český chemik, kterému se koncem roku 1961 podařilo ve svém bytě vyrobit první čtyři gelové oční čočky. Tak byl objeven způsob hromadné výroby čoček odstředivým odléváním. Jeho "gely" se však využívají i v řadě dalších oborů medicíny a také v kosmetickém průmyslu, a to včetně plastických operací při úpravách poprsí. Vědec a vynálezce Otto Wichterle je znám nejen jako autor více než 150 vynálezů.

Zpět na začátekUmělci literáti

Jan Hus (1371-1415) – největší reformátor pravopisu a reformátor církve.

Václav Hájek z Libočan (konec 15. století-1553) – autor nejrozporuplnější kroniky – Kroniky české.

Josef Kajetán Tyl (1808-1856) – nejznámější dramatik 19. století je také autorem slov národní hymny Kde domov můj.

Karel Hynek Mácha (1810-1836) – nejznámější romantický básník, jež je autorem naší nejslavnější milostné básně Máj.

Božena Němcová (1820-1864) – naše nejznámější spisovatelka a autorka dodnes nejpopulárnější české knihy 19. století – Babičky, které je jedno z nejčastěji vydávaných děl naší literatury a jedním z nejpřekádanějších děl vůbec.

Karel Havlíček Borovský (1821-1856) – zakladatel české žurnalistiky a satiry v české literatuře. Uvedl do literatury žánr krátkého úsečného epigramu.

Jan Neruda (1834-1891) – zakladatel žánru fejetonu (během svého život jich napsal více než 2000) a jeden z nejlepších básníků a spisovatelů 19. století.

František Xaver Šalda (1867-1937) – největší divadelní a literární kritik, jeho umělecká kritika v jeho pojetí se stala novým uměleckým oborem. I když stál mnohdy proti oficiálním postojům, včetně prezidenta Masaryka, stal se z jednou z morálních autorit meziválečného Československa.

Franz Kafka (1883-1924) – nejslavnější český (přesněji řečeno pražský) spisovatel.

Jaroslav Hašek (1883-1924) – nejznámější český humorista, autor největšího protiválečného satirického románu Osudy dobrého vojáka Švejka, nejčastěji vydávaného a překládaného díla české literatury.

Karel Čapek (1890-1938) – nejznámější spisovatel a dramatik 1. pol. 20. století, který byl za svá díla několikrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Mimo jiné tvůrce novotvaru “robot”.

Vladislav Vančura (1891-1942) – spisovatel s nejpoetičtějším jazykem. Jeho knihy byly často zfilmovány, sám Vančura patřil ve 30. letech 20. století k prvním scénáristům a režisérům českého filmu.

Jaroslav Seifert (1901-1986) básník, spisovatel, novinář a překladatel. Spoluzakladatel poetismu a nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984).

Bohumil Hrabal (1914-1997) – nejvýznamnější český spisovatel 2.pol. 20. století, který je mimo jiné autorem předlohy k oskarovému filmu Ostře sledované vlaky.

Ota Pavel (1930-1973) – nejlepší autor literatury se sportovní tématikou.

Milan Kundera (*1929) – nejpřekládanější současný autor.

Zpět na začátekUmělci sochaři a malíři

Matyáš Bernard Braun (1684-1738) – největší český barokní sochař, autor nejzachovalejšího a nejrozsáhlejšího souboru barokních soch – alegorií ctnosti a neřesti na zámku v Kuksu.

Josef Václav Myslbek (1848-1922) – nejvýznamnější sochař 19. století, autor nejslavnějšího pomníku naší země – jezdecké sochy sv. Václava na Václavském náměstí v Praze.

Ladislav Šaloun (1870-1946) – největší secesní sochař a tvůrce jednoho z nejvýznamnějších a nejdéle diskutovaných děl – pomník Mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze.

Bohumil Kafka (1878-1942) – autor největší jezdecké sochy na světě – jde o sochu Jana Žižky na Vítkově.

David Černý (*1967) – nejznámější a zároveň nejkontroverznější sochař současnosti. K jeho nejznámějším dílům patří například Růžový tank, obrácená socha sv. Václava nebo lezoucí miminka, která jsou umístěna na žižkovské televizní věži.

Mistr Theodorik (14. století) – nejznámější gotický malíř, který vyzdobil kapli sv. Kříže na Karlštejně, tento cyklus alegorie nebeského Jeruzaléma patří k vrcholům soudobé evropské malby.

Josef Mánes (1820-1871) – zakladatel novodobého českého malířství.

Mikoláš Aleš (1852-1913) – největší výtvarný umělec 19. století, který zároveň patřil k nejvýznamnějším výtvarníkům, kteří se podíleli na výzdobě Národního divadla.

Vojtěch Hynais (1854-1925) – autor nejznámější české divadelní opony vytvořil na mytologický námět oponu pro Národní divadlo v Praze.

Alfons Mucha (1860-1939) – nejvšestrannější výtvarník, autor návrhu našich prvních poštovních známek (Hradčany z roku 1919), i platidel. Začal pracovat na největším cyklu našeho výtvarného umění – Slovanské epopeje – která je vystavena na zámku v Moravském Krumlově.

Josef Čapek (1887-1945) – jeden z nejvšestrannějších umělců, byl malířem, dramatikem, spisovatelem, novinářem, scénickým výtvarníkem a výtvarným kritikem. Pro generace dětských čtenářů zůstává tvůrcem nejkrásnější knížky Povídání o pejskovi a kočičce.

František Kupka (1871-1957) - celosvětově významný český malíř a grafik, jeden ze zakladatelů moderního abstraktního umění vycházejícího z kubismu – orfismu.

Josef Lada (1887-1957) – nejslavnější malíř tvořící pro děti byl nejen malířem, ale i ilustrátorem, scénickým výtvarníkem a spisovatelem dětských knížek.

Toyen (1902-1980) – nejvýznamnější moderní malířka, vlastním jménem Marie Čermínová je spoluzakladatelem nového stylu imaginativní abtrakce artificialismu, který vyústil v surrealismus.

Zpět na začátekUmělci hudebníci

František Škroup (1801-1862) – autor hudby k nejslavnější písně Kde domov můj, naší národní hymny.

Bedřich Smetana (1824-1884) – autor nejznámější symfonické básně Má Vlast, a je autorem i nejhranější a nejvíce zpracovávané české opery – Prodaná nevěsta.

Antonín Dvořák (1841-1904) – je první český skladatel, který se proslavil v celosvětovém měřítku. Těžištěm jeho díla je devět symfonií (asi nejznámější Novosvětská) a devět oper (např. Rusalka), jeho 9. symfonie e moll “Z Nového světa” je jednou z nejhranějších symfonií celého světa.

František Kmoch (1848-1912) – nejslavnější český kapelník a skladatel dechové hudby.

Leoš Janáček (1854-1928) – největší sběratel moravských lidových písní a jeden z nejvšestrannějších hudebníků.

Ema Destinnová (1878-1930) – nejslavnější operní pěvkyně přelomu 19. a 20. století a zřejmě nejlepší česká operní pěvkyně všech dob.

Karel Hašler (1879-1942) – největší český písničkář a velký popularizátor české písně (např. Ta naše písnička česká, Po starých zámeckých schodech aj.).

Bohuslav Martinů (1890-1959) – nejznámější český skladatel 20. století, jeden z nejvšestrannějších skladatelů 20. století, ale také jeden z nejvíce svobodomyslných tvůrčích talentů.

Jaromír Vejvoda (1902-1988) – autor nejslavnější české melodie Škoda lásky, tato česká písnička obletěla celý svět (pod názvy Rosamunde nebo Beer Barrell Polka) a za druhé světové války byla vůbec nejoblíbenější písničkou.

Jaroslav Ježek (1906-1942) – nejlepší český jazzový skladatel, který je nerozlučitelně spjat s dvojicí V+W (Voskovec a Werich) a Osvobozeného divadla.

Jiří Suchý (*1931) a Jiří Šlitr (1924-1969) – největší autoři hitů populární hudby. Spolu napsali přes 20 her a téměř 300 písniček. K největším šlágrům patří např. Včera neděla byla, Ach ta láska nebeská, Písnička pro Zuzanu.

Karel Svoboda (1938-2007) – nejproduktivnější autor populární hudby a skladatel řady hitů.

Eva Urbanová (*1961) – nejslavnější operní pěvkyně současnosti – sopranistka.

Magdalena Kožená (*1973) - pěvkyně, v roce 2003 se stala Rytířem řádu umění a literatury Francouzské republiky.

Zpět na začátekUmělci architekti

Petr Parléř (1333-1399) – nejvýznamnější gotický architekt se stal nezapomenutelný stavbami chrámu sv. Víta, na Pražském hradě dále postavil kapli Všech svatých, přes Vltavu kamenný (Karlův) most se Staroměstskou mosteckou věží a nově rozestavěl chrám sv. Barbory v Kutné Hoře.

Giovanni Santini (1677-1723) – nejvýznamnější český architekt a stavitel tzv. barokní gotiky.

Kilián Ignác Dientzehofer (1689-1751) – nejvýznamnější autor pozdního baroka.

Jan Kotěra (1871-1923) – první moderní český architekt.

Josef Gočár (1880-1945) – nejvýznamnější představitel kubistické architektury.

Vladimír Karfík (1901-1996) – nejvýznamnější funkcionalistický architekt, který byl hlavním architektem ve Zlíně.

Karel Hubáček (*1924) – autor stavby století – vysílače na vrcholu Ještěd, který dnes patří už neodmyslitelně k panoramatu Ještědu a města Liberce.

Jan Kaplický (*1937) - architekt, jeho novinářské centrum na londýnském kriketovém stadionu Lords a obchodní dům Selfridges v Birminghamu byly zařazeny deníkem The Independent mezi nejvýznamnější moderní stavby světa.

Vlado Milunič (*1941) – architekt nejkontroverznější moderní stavby Prahy – Tančícího domu na Rašínově nábřeží.

Zpět na začátekUmělci a osobnosti filmu

Viktor Ponrepo (1868-1921) – první provozovatel stálého kina v Karlově ulici v Praze.

Jan Kříženecký (1868-1921) – první český filmař a průkopník české kinematografie.

Jiří Trnka (1912-1969) - nejvýznamnější tvůrce animovaného a loutkového filmu.

Jan Kadár (1918-1979) a Elmar Klos (1910-1993) – držitelé prvního filmového Oscara pro Československo za film Obchod na korze.

Věra Chytilová (*1929) – nejúspěšnější česká režisérka.

Ladislav Smoljak (*1931) a Zdeněk Svěrák (*1936) – je nejúspěšnější autorská dvojice českého filmu, spoluzakladatelé veleúspěšného Divadla Járy Cimrmana. Patří i k nejoblíbenějším českým hercům. Oba dva vytvořili největšího českého génia, vynálezce, spisovatele, myslitele, vědce, pedagoga a renesanční osobnost Járu da Cimrmana.

Miloš Forman (*1932) – nejúspěšnější český režisér a držitel Oscarů za filmy Přelet nad kukaččím hnízdem a Amadeus.

Theodor Pištěk (*1932) – jediný český držitel Oscara za návrhy kostýmů za film Amadeus. Je rovněž autorem návrhu uniforem hradní stráže.

Jiří Menzel (*1938) – první český režisér, který získal Oscara za svůj režijní debut, v roce 1967 za film podle předlohy Bohumila Hrabala – Ostře sledované vlaky.

Jan Svěrák (*1965) – režisér posledního českého oscarového filmu. Už v době svých studií získal studentského Oscara za film Ropáci. Film Kolja získal Oscara v roce 1996. Jeho snímek Tmavomodrý svět je zatím nejdražším projektem v dějinách české kinematografie.

Zpět na začátekUmělci herci

Matěj Kopecký (1775-1847) – zakladatel tradice českého loutkového divadla, k nejznámějším postavám jeho společnosti patřily loutky Kašpárka a Škrholy.

Eduard Vojan (1853-1920) – zakladatel moderního českého herectví, vynikající úspornými gesty a výjimečný hlasovým projevem.

Hana Kvapilová (1860-1907) – největší česká divadelní herečka 19. století, častá partnerka E. Vojana.

Vlast Burian (1891-1962) – nejlepší komik 1. poloviny 20. století – „král českých komiků“.

Zdeněk Štěpánek (1896-1968) – nejvýznamnější divadelní a filmový herec 20. století.

Jaroslav Marvan (1901-1974) – herec s největším žánrovým rozpětím. A patří k nejobsazovanějším filmovým hercům – celkem hrál ve více než 200 filmech.

Jiří Voskovec (1905-1981) a Jan Werich (1905-1980) – nejúspěšnější herecká i autorská dvojice divadla i filmu meziválečného období. (A pro mě osobně vůbec největší osobnosti českého umění).

František Filipovský (1907-1993) – nejlepší filmový dabér. Každoročně se v Přelouči uděluje výroční cena Františka Filipovského za dabing.

Vladimír Menšík (1929-1988) – nejlepší komik 60. a 80. let 20. století. Byl výborným vypravěčem a moderátorem.

Jiřina Bohdalová (*1931) – nejúspěšnější herečka, ale i komička druhé poloviny 20. století.

Zpět na začátekSportovci

Wilhelm Steinitz (1836-1900) – byl vůbec prvním mistrem světa v šachu. Mistrem světa se stal v roce 1886 a titul si udržel až do roku 1894.

Jiří Stanislav Guth-Jarkovský (1861-1943) – nejvýznamnější funkcionář a zakládajícím členem Mezinárodního olympijského výboru a jediným českým účastníkem prvních novodobých olympijských her v Athénách v roce 1896. V roce 1900 založil Český (později Československý) olympijský výbor, jemuž předsedal až do roku 1929.

František Janda-Suk (1878-1955) – první medailista na olympijských hrách v Paříži v roce 1900 za hod diskem, i když pařížské OH se konaly pouze jako součástí Světové výstavy. Byl rovněž znovuobjevitelem diskařské otočky, který ovšem za svůj výkon obdržel místo stříbrné medaile jen stolní kalendář.

Gustav Frištenský (1879-1957) – byl náš nejúspěšnější zápasník ve volném stylu a jeden z nejdéle aktivně působících sportovců. Vybojoval přes 10 000 vítězství, v roce 1931 (ve svých 52 letech) získal na mistrovství Slovanských národů stříbrnou medaili.

Karel Koželuh (1895-1950) – nejvšestrannější sportovec a člen naší nejslavnější sportovní rodiny, která inspirovala Eduarda Basse k napsání jeho nejpopulárnější knihy Klapzubova jedenáctka. Věnoval se fotbalu (útočník Sparty Praha a třikrát oblékl dres naší reprezentace), ve stejné době nás reprezentoval v ledním hokeji (a v letech 1923-1925 se stal mistrem Evropy), asi největších úspěchů dosáhl jako tenista (stal se třikrát profesionálním mistrem světa a třikrát vyhrál US Open).

Bedřich Šupčík (1898-1957) – první olympijský vítěz, který na hrách v Paříži v roce 1924 zvítězil ve šplhu na 6metrovém laně. Tento gymnasta získal i dalších velkých úspěchů – stříbrná medaile v OH v družstvech v roce 1928, bronz ve víceboji v roce 1924.

Eliška Junková (1900-1994) – byla nejúspěšnější světovou automobilovou závodnicí.

Josef „Pepi“ Bican (1913-2001) – nejlepší fotbalový útočník naší historie jeden z nejlepších kanonýrů světa, který celkem nastřílel do branek svých soupeřů přes 5000 gólů.

Emil Zátopek (1922-2000) – nejlepší sportovec, stal se jediným světovým atletem, který získal na olympijských hrách zlaté medaile v běhu na 5 km, 10 km, a v maratónu (ten běžel poprvé v životě). Stalo se tak v roce 1952 na OH v Helsinkách. V letech 1949, 1951 a 1952 byl vyhlášen nejlepším sportovcem světa, osmnáctkrát překonal světové rekordy v různých běžeckých disciplínách. Byl zvolen českým sportovcem století. Jeho manželka Dana Zátopová-Ingrová se stala vítězkou v hodu oštěpem na helsinské olympiádě, spolu tak vytvořili jediný náš pár, který přivezl zlato z jedněch olympijských her.

František Šťastný (1927-2000) – náš nejúspěšnější motocyklový závodník. Původně se věnoval cyklistice a v roce 1948 jel i první ročník Závodu míru. Od roku 1953 se stal zkušebním jezdcem továrny Jawa a začal závodit. Byl známý svými pády a neohroženým způsobem jízdy, později se věnoval komentování závodů.

Josef Masopust (*1931) – nejlepší fotbalista, který v roce 1962 jako první Čech získal Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy. V roce 2001 byl Josef Masopust zvolen českým fotbalistou století.

František Venclovský (1932-1996) – jako první přeplaval průliv La Manche a to ve směru z Francie do Anglie 31. července 1971 za 15 hodin 26 minut. Legendární jsou slova, která vykřikl po úspěšném překonání kanálu: „Já su tak šťastný!“ Spolu s Janem Novákem (náš druhý přemožitel kanálu La Manche) přeplavali jako první napříč jezero Bajkal později i sibiřskou řeku Angaru. První ženou, která doplavala z Anglie do Francie, byla roku 1988 Ludmila Jelínková.

Jiří Raška (*1941) – nejlepší skokan na lyžích a první olympijský vítěz na zimních olympijských hrách v roce 1968 v Grenoblu na středním můstku , k tomuto úspěchu přidal i druhé místo z velkého můstku. V roce 1971 dokázal zvítězit v prestižním Intersporturné.

Věra Čáslavská (*1942) – nejlepší sportovní gymnastka. Na OH v Tokiu v roce 1964 získala tři zlaté medaile a jednu stříbrnou, tento úspěch však překonala v roce 1968 v Mexiku, kdy získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile. Stala se tak sedminásobnou olympijskou vítězkou, nejúspěšnější v naší historii a sportovkyní světa pro rok 1968! V roce 1990 se stala první místopředsedkyní Českého olympijského výboru.

Jindřich (*1942) a Jan (*1945) Pospíšilové – získali nejvíce titulů mistrů světa – v kolové získali celkem dvacetkrát titul mistra světa. Republikový šampionát vyhráli třicetkrát.

Jan Kodeš (*1946) – první český vítěz Wimbledonu, kterým se stal v roce 1973. V roce 1980 stál jako nehrající kapitán u dosud jediného triumfu našich tenistů v Davisově poháru (ve finále porazili Itálii 4:1).

Josef Rakoncaj (*1951) – je náš nejúspěšnější a nejznámější horolezec. K jeho největším úspěchům patří dvojnásobné dobytí druhé největší hory K2. Tu zdolal jako jediný na světě ze severní i jižní strany (1986, 1989). Jarmila Kratochvílová (*1951)- nejlepší atletka a naše první mistryně světa z Helsinek v roce 1983 v běhu na 400 a 800 m, držitelka světového rekordu v běhu na 400 m (první žena na světě která se dostala pod 48 s) a 800 m (1:53,28 s), který zůstává již přes 20 let nepřekonán.

Martina Navrátilová (*1956) – naše nejúspěšnější světová tenistka všech dob žije od roku 1975 v USA. V roce 1984 získala Grand Slam (turnajové vítězství ve Wimbledonu, Flushing Meadows, Roland Garros a Australien Open). Wimbledon vyhrála devětkrát ve dvouhře, sedmkrát ve čtyřhře a jednou ve smíšené čtyřhře a stala se tak rekordmankou v počtu vítězství na tomto turnaji.

Ivan Lendl (*1960) – nejlepší český tenista historie a jeden z nejlepších světových tenistů vůbec žije od roku 1984 v USA. Získal celkem osmkrát vítězství v Grand Slamu a v roce 1980 společně s Tomášem Šmídem Davisův pohár.

Dominik Hašek (*1965) – nejlepší hokejový brankář současnosti, olympijský vítěz z Nagana, vítěz NHL (Stanley Cupu 2002). Dvojnásobný držitel ceny pro nejlepšího hráče NHL – Hart Trophy a šestinásobný držitel Vezin Trophy pro nejlepšího brankáře NHL (1994, 1995, 1997, 1998, 1999 a 2001).

Jan Železný (*1966) – nejlepší atlet, trojnásobný mistr světa, trojnásobný olympijský vítěz (1992, 1996, 2000) a držitel světového rekordu v hodu oštěpem. V roce 1996 zvítězil v anketě pro nejlepšího atleta Evropy.

Roman Šebrle a Tomáš Dvořák – nejúspěšnější desetibojaři přelomu 20. a 21. století. Oba dva jsou zlatí medailisté z mistrovství světa (T. Dvořák – trojnásobný držitel zlata z MS – 1997, 1999 a 2001, R. Šebrle – se stal mistrem světa v desetiboji v roce 2007) a držitelé medailí z OH (T. Dvořák – 3. místo v Atlantě a R. Šebrle - 1. místo 2004) Roman Šebrle překonal jako první desetibojař magickou hranici 9000 bodů ziskem 9026 bodů!

Jaromír Jágr (*1972) – nejlepší hokejový útočník a nejznámější český hokejista. Dvojnásobný vítěz Stanley Cupu (1991 a 1992), držitel řady trofejí pro nejlepšího hráče NHL, jeden z nejlépe placených hokejistů světa, člen zlatého olympijského týmu z Nagana (1998) a mnohonásobně vyhlášený nejlepší hokejista Česka.

Aleš Valenta (*1973) – první držitel individuální zlaté medaile za ZOH v barvách samostatné České republiky. V roce 2002 v Salt Lake City v disciplíně akrobatické skoky, když jako první na světě skočil skok se třemi salty a pěti vruty.

Tomáš Enge (*1976) – první český závodník ve Formuli 1 si svou premiéru odbyl při Velké ceně Itálie v Imole v roce 2001.

Kateřina Neumannová (*1973) – nejlepší klasická lyžařka přelomu 20. a 21. století. Mistryně světa z roku 2005 (mnohonásobná držitelka medailí z MS 2. a 3. místa), držitelka zlaté medaile z OH v roce 2006. V roce 2003 získala 2. místo v anketě o nejlepšího lyžaře naší země ve 20. století (za Jiřím Raškou).

Více o sportu a turistice najdete ZDE.

I slavným osobnostem v českých dějinách se nevyhnul útok na jejich život. Zde si můžete prohlédnout deset neslavnějších atentátů v českých dějinách.

Zpět na začátek Hospodářství

Zrychlené vyhledávání:

Česko patří k hospodářsky vyspělým zemím světa s tržní ekonomikou, která dokončuje svou transformaci a prochází tak největšími změnami své novodobé historie. Nejvyšší průměrná mzda je v Praze a na Mladoboleslavsku a nejnižší v okresech Bruntál a Jeseník (v roce 2007). Nejnižší nezaměstnanost okolo 3% je v Praze a okolí, nejvyšší na Mostecku (přes 20%) a dále Teplicku a Lounsku (v roce 2007).

Největší podnik podle obratu – Auto Škoda Mladá Boleslav ze skupiny automobilek Volkswagen. Tržby našeho největšího výrobce osobních automobilů dosáhly v roce 2000 136 mld. Kč. Vyrobilo se 460 000 automobilů a i z hlediska vývozu je Škodovka nejvýznamnějším exportérem (9,6% exportu celého Česka), když na vývoz jde 80% produkce. Součástí koncernu Volkswagen se stala v roce 1991 a je to první velká investice a jedna z největších německých investic u nás. Druhá v pořadí co do obratu je elektrárenská společnost ČEZ a.s.

Největší podnik podle zisku - největšího zisku v roce 2005 dosáhl Český Telecom, a to 6,35 mld. Kč. Jeho akcie patří k nejžádanějším a nejhodnotnějším na pražské burze cenných papírů.

Největší podnik podle počtu zaměstnanců - České dráhy s.p v roce 2001 zaměstnávaly 83 800 osob. Tento počet se postupně snižuje. Ještě před několika lety zaměstnávaly přes 100 000 lidí. Druhá v pořadí byla Česká pošta s 39 400 pracovníky.

Největší zahraniční investice na „zelené louce“ - vůbec největší investicí je továrna na výrobu osobních vozů v Kolíně, společný podnik automobilek Toyota, Citroen a Peguot, vyrábí 300 000 aut ročně. Celkové investice dosáhly přes 650 milionů Eur. Automobilka zaměstnává asi 3 500 zaměstnanců.

Zpět na začátekEnergetika

Největší podíl ve výrobě energie - tepelné elektrárny se podílely na výrobě energie více než 70% v roce 2000. Tento podíl se však bude zmenšovat po postupném spouštění dvou bloků jaderné elektrárny Temelín do provozu.

Nejstarší fungující elektrárna - je to městská elektrárna v Praze-Holešovicích, která byla dána do provozu na počátku 20. stol. Vyrostlo v několika českých městech několik pozoruhodných městských vodních elektráren, například secesní budova labské elektrárny v Hradci Králové s unikátním jezerem, nebo další elektrárna na Labi v Kolíně.

Nejstarší jaderná elektrárna - první blok jaderné elektrárny Dukovany v okrese Třebíč, která má ve svých čtyřech blocích kapacitu 1750 MW (4 tlakovodní reaktory VVER 440), celkem dodává 13% elektrické energie vyrobené v Česku. První blok byl uveden do provozu v roce 1985 a poslední v roce 1987. Obohacený oxid uraničitý, který se používá jako palivo, dokáže za rok nahradit 12 mil. t hnědého uhlí. Její životnost je plánovaná ještě na dalších 20 let, přibližně do roku 2020. Nízkou úrovní radiace patří jaderná elektrárna Dukovany k nejlepším na světě.

Největší výkon elektrárny - po spuštění svých obou bloků bude mít největší výkon jaderná elektrárna v Temelíně v okrese České Budějovice. Po dokončení druhého bloku(první byl zkušebně spuštěn na jaře 2001) bude celkový výkon 1962 MW (dva tlakovodní reaktory VVER 1000). Temelínská elektrárna je největší českou investicí v historii: stavba byla zahájena na konci 70.let 20. stol. A celkem si vyžádá přes 100 mld. Kč. Zařízení jaderné elektrárny je kombinace ruské a západní techniky a mělo by splňovat nejnáročnější bezpečnostní kritéria, přesto je asi nejkontroverznější stavbou 90. let 20 stol. A vyvolává protesty především ze strany našich rakouských a německých sousedů.

Největší výkon vodní elektrárny - Dlouhé Stráně, v okrese Šumperk, u Koutů nad Desnou, Horní nádrž na vrcholu hory Dlouhé Stráně(rozsoha Mravenečníku) v Jeseníkách leží v nadmořské výšce 1348 m a je tak nejvýše položenou vodní hladinou u nás. OD horní nádrže vedou dva přivaděče dlouhé 1.5km, které jsou, spolu s podzemní lanovkou pro přístup do elektrárny, z větší části ukryté v masivu hory. Výkon elektrárny je ve špičce je 2 x 325MW(reverzní Francoisovy turbíny jsou největší na přečerání elektrárně v celé Evropě) a vše doplňuje dolní zásobovací nádrž. Náklady na výstavbu dosáhly 5.8 mld. Korun a stavělo se od roku 1978 do roku 1996. Elektrárna se mlže pyšnit také největším spádem 510.7m. Odpadní tunely z elektrárny do dolní nádrže jsou dlouhé 354 a 390 m.

Nejvyšší hráz - má vodní přečerpávací elektrárna Malešice, na řece Jihlavě, v okrese Třebíč, která byla dokončena v roce 1978 jako zásobárna technické vody pro jadernou elektrárnu Dukovany. Výkon reverzních Francoisových turbín je 450 MW. Její sypaná zpěvněná hráz má výšku 100m a spád na turbíny je 90m. Pod hrází se rozkládá nádrž Mohelno, která slouží jako dolní nádrž přečerpávací elektrárny. Malešická nádrž dnes slouží i rekreaci.

Největší kaskáda vodních elektráren - byla vybudována postupně od roku 1934 (Vraný) až do 90. let 20. stol. (Hněvkovice) na řece Vltavě. Celkem 8 velkých přehradních děl plní svou hlavní funkci-regulaci průtoků a obranou před povodněmi, které předtím často postihovaly i Prahu. Zastává ovšem i úlohu rekreační (především Slapy a Lipno) a elektrárenskou. Největší přehradní nádrž nejen na Vltavě, ale v celém Česku je Lipno I (plocha nádrže je 4 870 ha), napuštěné v letech 1949-1956. Nejvyšší výkon z vltavské kaskády, celkem 364 MW( 4 x 91MW, 4 Kaplanovy turbíny) má elektrárna na přehradní hrázi Orlické přehrady, která byla dokončena v roce 1961.

Největší výkon tepelné elektrárny - dosahují ho Počerady, v okrese Louny, (mezi Louny a Mostem), s původně instalovaným výkonem 1200MW v šesti 200MW blocích. Elektrárna byla postavena v letech 1973-1979 v roce 1990 byl odstaven první blok-od té doby je tedy výkon 1000 MW. Dva bloky elektrárny byly jako první u nás odsířeny v roce 1994. Elektrárna má jeden z nejvyšších komínů u nás (stejně jako elektrárna ve východočeských Chvaleticích).

Největší koncentrace energetických zdrojů - nedaleko Mělníka u obce Horní Počáply pracují celkem tři elektrárny. Elektrárny Mělník 1 až 3 mají výkon 330,440a 500MW, přičemž poslední (EMĚ 3) má jediný 500MW blok, který je největší v síti tepelných elektráren u nás. Mělnické elektrárny vyrobí 8% veškeré elektřiny v Česku. Přebytečné teplo je navíc vedeno dálkovým parovodem do Prahy, kde se užívá k vytápění téměř 100 000 bytů.

První elektrizované město - již v roce 1887 se jim stal Jindřichův Hradec. Praha se elektrického osvětlení (po neúspěšných pokusech z roku 1883) dočkala až v roce 1894. První větší městská parní elektrárna byla postavena v roce 1899 v pražských Holešovicích.

Zpět na začátekPrůmysl

České země patřily k prvním a nejvíce industrializovaným územím rakousko-uherské monarchie. Především těžké strojírenství a specializované obory jako výroba skla, bižuterie, textilu, zbraní nebo piva patřily ke světové špičce i v období předválečného Československa. Hospodářská krize v letech 1930-1933 a především druhá světová válka naše hospodářství silně poškodily. Komunistický puč v roce 1948 nás pak jednostranně orientoval na těžký průmysl a materiálově náročná odvětví, přičemž plánovaná ekonomika nebyla schopna zachytit nové trendy světového hospodářství (zejména v elektrotechnice, elektronice, ale i v dalších odvětvích). Tento stav se Česko snaží napravovat od roku 1989, dnes ve struktuře průmyslu převažuje výroba dopravních prostředků, výroba elektrotechniky a potravinářství. Dříve masivní těžba hnědého uhlí v severních Čechách (v 80. letech 20.stol až 85 mil. t ročně a 3. místo na světě) ustupuje ekologičtějším palivům, které se dovážejí (ropa, zemní plyn). Změnila se také struktura vývozu (na prvním místě dopravní prostředky, přes 13%) a dovozu a také obchodní partneři. Před rokem 1989 bylo přes 80% obchodu realizováno ze socialistickými státy a dnes je přes 80% zboží vyvezeno především do Západní Evropy; největším obchodním partnerem je pro nás Německo ( 34.3% dovozu a 38.6% vývozu) s velkým náskokem před Slovenskem a Rakouskem.

První manufaktura - byla založena v roce 1664 krátce po skončení třináctileté války v Brně po ní rychle následovaly další (Soběchleby u Teplic, 1684). Hlavními výrobními odvětvími bylo původně textilnictví se souvisejícími obory a sklářství. Majiteli byli šlechtici, ale i církev, někdy i stát a řada ukázek byla určena pro potřeby armády.

Největší manufaktura - Allasonova továrna na sukno v Rumburku (okr.Děčín), zaměstnávala v pol. 18. stol. Na 16 000 lidí, ať už přímo v dílně, či nepřímo- nákladnickým systémem, kdy faktoru obcházeli domácí dělníky a zadávali a přebírali jejich práci.

První parní stroje - významným impulsem k rozvoji průmyslu se stalo využití páry. První parní kotel byl postaven ve Stráži nad Nisou v roce 1804. První parní stroj využitý k pohánění strojů byl dán do provozu v Brně v roce 1814, a další v Markvaticích u Jablonného v Podještědí v roce 1823.

Zpět na začátekHutnictví

Preference hutního průmyslu v období komunistického režimu, podporovaná dlouhou tradicí tohoto průmyslového odvětví u nás, udělala z českých zemí „kovárnu socialismu“ s přední pozicí vyrobené oceli a železa na obyvatele ve světovém měřítku. Po roce 1989, díky menší potřebě hutních výrobků, obor prožívá největší omezení výroby a pád i tak slavných značek, jako byl nejznámější hutní podnik Poldi Kladno, první výrobce nerezavějící oceli (1910).

Největší hutní kombinát - v současnosti je to Nová huť v Ostravě, kde pracuje 12 500 zaměstnanců (2001). Připravuje se sloučení tří největších firem (kromě Nové huti i Vítkovice a podniku Vysoké pece Ostrava) do českého ocelářského podniku, který by měl celkem přes 15 000 zaměstnanců. Jen o málo menší je další kombinát – železárny v Třinci (okr. Frýdek-Místek).

Nej… z historie hutnictví - někdy se uvádí, že první vysoká pec byla postavena už v roce 1495 v Králově Dvoře na Berounsku. Tento primát ovšem naráží na kusé doklady a na otázku, co lze za vysokou pec považovat. První tavba koksem byl povedena v roce 1821 v Darové na Rokycansku; jako pravidelný výrobní postup byla užívaná od roku 1836 ve Vítkovicích.První válcovna plechu byla zprovozněna v roce 1821 v Ondřejovicích u Zlatých Hor v okrese Jeseník. V roce 1878 byla postavena ve Vítkovicích první martinská pec a o 12 let později jako první na světě vyrobili v chomutovských železárnách Mannesmann bezešvou trubku. Největším výrobkem českého hutnictví byly 4 stojany speciální obří válcovací stolice pro sovětský hutní podnik Azovstal, vyrobené v letech 1967-1970 ve Vítkovických železárnách. Každý z nich měl rozměry 12.8 x 5.8 x 2.5 m a hmotnost 350t.

Zpět na začátekStrojírenství

Strojírenský průmysl patří diky své tradici i současnosti k nejznámějším odvětvím našeho hospodářství. Vždyť první automobil byl vyroben již v roce 1897 a český zbrojařský průmysl patřil vždy k nejlepším na světě.

První strojírenský podnik - o první strojírně jako opravdové továrně na výrobu strojů zařízení se dá mluvit od roku 1821, kdy byla otevřena strojírna ve Šlapanicích u Brna. Rychle ji následovaly další, ale skutečný rozvoj českého strojírenství nastal v 2. pol. 19. stol. (Škoda Plzeň, Kolbenova a Daňkova strojírna v Praze, Ringhofferova vagonka aj.).

Největší výrobce aut - Auto Škoda Mladá Boleslav dnes součást koncernu Volkswagen, vyrobila v roce 1999 ve svých třech závodech (hlavní v Mladé Boleslavi a pobočné ve Vrchlabí a ve Kvasinkách, v okrese nad Kněžnou)460 tisíc osobních a užitkových aut. Převládají typy Octavia, Fabia a nejnovější Super. Nákladních automobilů vyrobila i přes hospodářské potíže nejvíc naše nejstarší automobilka Tatra Kopřivnice.

Nejvíce autobusů - produkuje Karosa ve Vysokém Mýtě v okrese Ústí nad Orlicí, která je dnes součástí francouzského koncernu Renault a prosazuje se i na evropských trzích (školní autobusy pro Francii). Firma vyráběla i užitkové vozy, např. hasičské cisterny.

Největší vagónka - je ve Studénce, v okrese Nový Jičín. Vyrábějí se zde také nejmodernější pantografové jednotky řady 471, jezdící mezi Prahou a Pardubicemi. V současné době přechází závod ve Studénce s novým americkým majitelem na výrobu nákladních vagonů.

Nejvíce tramvají - vyrábí ČKD dopravní systémy v Praze. Tradiční výrobce tramvají ČKD Tatra Smíchov přemístil své výrobní prostory na okraj Prahy do Zličana. V důsledku podniku byla podstatně omezena výroba a dřívější největší světový producent tramvají spojí své síly s firmou Siemens. Tramvaje ČKD jezdí nejen v řadě evropských měst, ale třeba i v Manile na Filipínách.

Největší výrobce trolejbusů - Škoda Ostrov nad Ohří, v okrese Karlovy Vary, je největším výrobcem trolejbusů na světě. O jeho výrobky je zájem i v zahraničí, trolejbusy jezdí například v San Francisku v USA, ale především u nás, ve všech trolejbusových provozech, V současné době podnik prochází restrukturalizací a budoucnost výroby není příliš optimistická. I když Česko patří k trolejbusovým velmocem již přes 60 let a trolejbusy prožívají v současnosti v našich městech svou renesanci, v Praze dnes trolejbus nepotkáte. Brázdily pražské ulice jen v období let 1936-1972, ale díky trendu prosazovanému v 70.letech byl jejich provoz nesmyslně zrušen

Největší výrobci elektrospotřebičů – ačkoliv v rámci socialistického plánování se většina elektrovýroby přesunula na Slovensko, několik elektrotechnických podniků zůstalo i v českých zemích. Největším výrobcem drobných elektrospotřebičů je ETA Hlinsko (dříve Elektropraga), vyrábějící např. vysavače, žehličky, kuchyňské roboty apod. Na rozdíl od řady dalších podniků si svou pozici udržela i v silné konkurenci v 90.letech. S mnohem většími obtížemi se potýká náš největší výrobce praček, akciová společnost ROMO Fulnek. Naopak výroba mrazící techniky byla původně pouze na Slovensku;největším výrobcem ledniček a mrazáků u nás by se měl stát nový závod italský fimy Candy, který zahájil provoz na podzim 2002 v Podbořanech (okr. Louny).

Zpět na začátek Chemický

Chemický průmysl prodělal největší rozvoj po druhé světové válce, ale již před ní a v jejím průběhu byly postaveny velké výrobní závody, především petrochemické a zbrojní výroby. Chemický průmysl je lokalizován většinou u velkých řek, především na Labi. Největší podniky jsou v severních Čechách.

Největší chemická továrna - v roce 1943 zahájila provoz továrna v Záluží u Mostu (původně Hermann-Goring-Werke) na výrobu syntetického benzinu a dalších strategických surovin pro německou armádu. Na konci války přešla silně poškozená rafinerie do rukou SSSR jako válečná kořist, pak předána našemu státu a obnovena. Dnes jsou chemické závody v Litvínově (Chemopetrol) jedním z největších závodů v Česku. Vede sem ropovod z německého etylénovou z Bohlenu u Halle (Německo).

Největší a nejmodernější rafinerie - byla postavena v 60. letech 20. stol. V Kralupech nad Vltavou (okr.Mělník). Česká rafinerská je největším výrobcem pohonných hmot s téměř 50% zastoupením na trhu pohonných hmot u nás. Zpracovává zejména ruskou ropu, od ruku 1994 je napojena i na západoevropskou soustavu ropovodů (ropovod Ingol-stadt-Kralupy). V sousedství stojí závod umělého kaučuku pro gumárenský průmysl.

Nejproslulejší výbušnina - nejznámějším produktem naší chemie je proslulá plastická průmyslová trhavina semtex, která se díky svým kvalitám dostala i do výzbroje některých armád a bohužel především teroristických skupin celého světa. Název získala podle výrobce (Synthesia Semtín u Pardubic), podniku, kter byl jako Explosia Semtín postaven ve 20. letech 20.stol. jako první československá továrna na výbušniny. Tím byla založena tradice chemické výroby v Pardubicích.

První chemický trust - první moderní podnik se zaměřením na rozsáhlou chemickou výrobu byl Spolek pro chemickou a hutní výrobu (dnešní Spolchemie) v Ústí nad Labem. Podnik byl založen jako akciová společnost na počátku 20.stol a pro své potřeby si postavil administrativní budovu, která je považována za první mrakodrap u nás. Dnes vyrábí kromě produktů pro domácnost (mýdla, saponáty), také polotovary pro další zpracování.

Zpět na začátek Dřevozpracující a papírenský

Největší výrobce zápalek - Solo Sušice je jedním z prvních výrobců bezpečných zápalek „safety matches“ na světě. Sirky ze Sušice byly pojmem už v pol. 19..stol., jak se dozvídáme z Havlíčkových satirických textů „ harfenice, sirky ze Sušice, ty zná celý svět“. Zatímco potulné muzikantství už vymizelo, sušické zápalky (vyráběné od r. 1839) se stále vyvážejí do mnoha zemí celého světa. Vyrábějí se zde kromě klasických zápalek i speciální krbové, jedny z největších vůbec.

Nejproslulejší kus nábytku - až do 19.stol. se nábytek pro běžné použití vyznačoval konzervativními tvary; teprve Michel Thonet (1796-1871) přišel na to, jak ohýbat dřevo, a vyrábět ohýbaný nábytek. Nejznámějšími se staly židle Thonet č.14, které se vlastně beze změny vyrábějí v Koryčanech přes 100let. Dnes známá i na výrobu kuchyní značky Koryna. Největší továrna na ohýbaný nábytek je spojena s Bystřicí pod Hostýnem na Kroměřížsku (rovněž založená rodinou Thonetů); vyrábějí se zde nejen židle, ale i stojanové věšáky, křesla a další originálná kusy nábytku.

Největší papírny - největší papírenský kombinát je ve Štětí, v okrese Litoměřice, na břehu Labe. Blízkost řeky není náhodná. Na výrobu papíru je kromě dřevní hmoty, celulózy a speciálních kaolinů potřeba také velké množství vody. Vyrábí se zde mj. většina novinového papíru v Česku. Po privatizaci je v současné době pobočkou německého koncernu. Druhou největší papírnou jsou Jihočeské papírny (JIP) ve Větřní, na břehu Vltavy, nedaleko Českého Krumlova. Denně se zde vyrobí okolo 40 t papíru nejen pro noviny, ale i pro časopisy a obalovou techniku. Zajímavost je přes 10km dlouhá železniční vlečka kolem řeky do Kájova a známá krytá dřevěná lávka tzv. rechle, s sousedství papíren. Našim jediným výrobcem ručního papíru je papírna ve Velkých LEsninách (okres Šumperk).

Zpět na začátek Textilní a obuvnický

Díky tradici i šikovným podnikatelům a dělníkům, ať už Čechům nebo Němcům jsme vždy patřili mezi tradičně nejlepší výrobce textilu a obuvi na světě. Zásluhou manufaktur a nákladnického systému bylo textilnictví i jedním z prvních průmyslových odvětví v Česku vůbec.

Nej… z výroby textilu - první strojní přádelna byla postavena v roce 1797 ve Verneřicích v okrese Děčín. Naše největší textilní manufaktura začala pracovat ve 18,stol. V Rumburku. Největší koncentrací výroby konfekce se mlže pyšnit město Prostějov, kde několik dřívějších velkých podniků, například Rolný nebo Nehera, bylo po roce 1948 spojeno do Oděvního podniku Prostějov, naší konfekční firmy.

První punčochové kalhoty - „Punčocháče“ poprvé na světě vyrobily podniky Antona Josefa Mullera (1888-1969), textilního podnikatele v severních Čechách (majitele podniku v Brtníkách, Mikulášovicích a Přiboru) již před druhou světovou válkou.

Nej… z výroby obyvy - největší továrny na bory jsou ve Zlíně, kde tradici obuvnického průmysl založil rod Baťů, který dal své jméno nejproslulejší značce bot světa a založil slávu hlavního města obuvi. Po roce 1948 dostaly továrny název Svit, dnes už zase část produkce nese značku Baťa. Největší podnik na výrobu sportovní obuvi byl postaven ve Skutči, kde se pod značkou Botas vyráběly všechny druhy sportovního obuvi, včetně lyžařské. Bohužel výroba skončila v pol. 90. a 20. stol.

Zpět na začátek Sklářství a keramika

První zmínka o výrobě skla - jeden z kronikářů ve 12.stol zaznamenal, že Silvestr (1162), opat kláštera na Sázavě, že umí foukat skleněnou mozaiku.

Nejstarší dosud provozovaná sklárna - je v Chřibské (okr. Děčín); byla založena už v roce 1414. Dříve vyráběla hlavně džbány a nápojové sklo, od 2.pol.20.stol. je zaměřena na výrobu hutnického skla.

Unikátní sklo - Hyalitové sklo se začalo vyrábět v 1. pol. 19. stol. Ve sklárnách v Jiříkově Údolí u Nových Hradů (okr. České Budějovice) a v Harrachově (okr. Semily). Techniku výroby hyalitu- černého ( vzácněji červeného) neprůhledného skla, blízkého obsidiánu, objevil sám majitel novohradského panství Georg Buquoy( 1781-1852) v roce 1816. Krása hyalitového skla se zvyšovala rytím či zlatou malbou.

První a největší sklárna na technické sklo - Sklárna Kavalier v Sázavě byla založena rodinou Kavaliérů už v roce 1837 a zaměřila se především na výrobu technického a laboratorního skla. Ve výrobě zkumavek, laboratorního vybavení, kojeneckých láhví a dalšího sortimentu patří k největším výrobcům v Evropě.

Největší sklárna - podnik Crystalex se sídlem v Novém Boru (okr. Česká Lípa) s pobočkami v dalších místech Česka. Sklárny vynikají vysokým podílem ruční práce na výrobě a produkcí především broušeného skla. V poslední době procházejí restrukturalizací spojenou s koncentrací výroby (uzavření závodu ve Stráni v okrese Uherské Hradiště).

Největší podnik na strojní výrobu skla - Sklounion Teplice, jeden z největších výrobců automobilových skel v Evropě, který dodává své výrobky především pro automobilku Škoda. Dnes patří k nejúspěšnějším podnikům v severních Čechách, v 90. letech 20. stol pomohl rozvoji skláren vstup strategického partnera.

Největší keramička - v rámci velké privatizace počátkem 90. let 20. stol. Skoupil rakouský koncern Lassenberger několik továren keramického průmyslu v západních Čechách, mimo jiné Západočeské keramické závody Horní Bříza a Chluměčanské keramické závody v Chlumčanech (okr. Plzeň-jih). K hlavnímu sortimentu firmy, ovládající více než 70% keramické výroby v Česku, patř zejména dlaždice, obkladačky, ale také nejznámější malířská barva- Primalex, vyráběná v pobočném závodě v Břasích (okr. Rokycany).

Největší porcelánka - Karlovarský porcelán, s první továrnou založen v roce 1797, patří k největším podnikům svého druhu u nás. Jeho nejznámější značka Thun patří k nejúspěšnějším exportálním artiklům celého českého průmyslu.

Zpět na začátekPotravinářství

Největší masokombinát - Martinov na okraji Ostravy byl postaven v 70.letech 20.stol. Po zásobování severomoravské metropole masem a uzeninami. Jatka soustředila výrobu z několika tradičních závodů a stala se jedněmi z nejmodernějších u nás.

Nejznámější značka uzenin - Satrapa, tradiční značka uzenin z Vysočiny,která byla založena na počátku minulého století. Výrobky ze závodů v Kostelci u Jihlavy, Studené nebo Krahulčí jsou známé dodnes, i když pod jinou značkou. Bohužel porevoluční pokus o vzkříšení této značky,ve kterém se angažoval i bývalí předseda fotbalového svazu František Chvalovský, nevyšel. Výrobky firmy Satrapa se mohou rovnat sou proslulostí i se známou Pražskou šunkou.

Největší výrobce čokolády - Orion-Nestlé vznikl spojením tradičních domácí značky Orion s nevětším světovým výrobcem cukrovinek a čokolády se sídlem ve Švýcarsku. Největší závod tohoto podniku je v Praze-Modřanech. K tradici firmy patří i firemní znak v podobě čtyřcípé hvězdy a řada výrobků, jako je třeba čokoláda Kofila, vyráběná již téměř 70 let.

První cukrovary - růst počtu obyvatel a především stále rostoucí potřeba sladidel se staly impulsem pro první stavbu cukrovarů. První zpracovávanou surovinou byla cukrová třtina. První cukrovary zpracovávající tuto surovinu byly postaveny v roce 1718 ve Zbraslavi u Prahy a v Nových Dvorech u České Skalice, v okrese Náchod. Blokáda evropských přístavů za napoleonských válek si však vyžádala náhradní řešení, které přišlo s pěstováním cukrové řepy. První řepný cukrovar byl postaven v Hořovicích v roce 1801 a postupně se typická architektura cukrovarů začala objevovat v úrodných oblastech v Čechách i na Moravě.

Největší cukrovary - Hrušovany nad Jevišovkou, v okrese Znojmo, jsou naším cukrovarem s největší kapacitou. Původní cukrovar byl založen již v 1. třetině 19.stol. Jako jeden z prvních u nás. V Čechách je největší Hrochův Týnec, v okrese Chrudim, vybudovaný v 80. letech 20. stol. A nejmodernější v Česku. V 90.letech 20.stol. Se v důsledku zrušení řady cukrovarů nejen ve východních Čechách stal týnecký závod jediným fungujícím cukrovarem v této oblasti.

První kostkový cukr na světě - byl vyroben v roce 1841 v Dačicích v okrese Jindřichův Hradec, jako ředitele místního cukrovaru Jakuba Kryštofa (Christopha) Rada. Do této doby používané homole byly nepraktické a to byl hlavní důvod, proč se nová úprava cukru rychle rozšířila. Od roku 1843 se kostky začaly vyrábět ve velkém. V Dačicích se nachází i pomník se symbolickou kostkou cukru.

Největší pivovar - Prazdroj Plzeň, který spolu se sousedním pivovarem Gambrinus tvoří Plzeňské pivovary. Jedno z nejslavnějších piv na světě, které dalo jméno celému jednomu typu piva, je světlé plzeňské Pillsner. Tradice vaření piva je v Plzni dlouhá, ale plzeňské, které známe dnes, se tady vaří od roku 1842, kdy byl založen Měšťanský pivovar a původně bavorský tip piva našel svůj domov v Plzni. Ve městě lze navštívit kromě pivovarské restaurace také pivovarské muzeum ) nejstarší svého druhu na světě)

Nejstarší pivovar - tradice vaření v Čechách je jednou z nejstarších na světě a dosud existují pivovary, které pivo vaří nepřetržitě po několika století. Nejstarším pivovarem je domažlický, kde se vaří pivo od roku 1318. Dodnes se vaří pivo pod značkou Refent v jihočeské Třeboni, a to již od roku 1379.

Nejproslulejší značka piva - jednou z nejproslulejších světových značek piva se pyšní pivovar Budvar v Českých Budějovicích. V současnosti je veden spor o použití ochranné známky,,Budweiser“ mezi pivovarem Budvar a americkým gigantem Anheuser-Busch. Pivovar založený v roce 1895 je jedním z několika málo podniků plně ve státním vlastnictví.

Nejproslulejší likér - Karlovarská becherovka je známá nejen u nás,ale i za hranicemi, jako žaludeční bylinný likér. Její receptura je pečlivě strženým výrobním tajemstvím už od roku 1807. Poválečné spory mezi státem a potomky odsunutých majitelů byly vyřešeny až koncem 90. let 20. stol., kdy recepturu odkoupil nový majitel becherovky.,francouzský koncern Pernod-Ricard. Dnes se kromě klasické becherovky vyrábějí i další likéry,ale ,,třináctý pramen“ , jak se také říká, patří k nejčastějšímu suvenýru pro zahraniční turisty a oblibu neztrácí ani na domácím trhu.

Nejznámější výrobce čaje - proslulým se stal čaj ze společnosti Jemča v Jemnici (okr.Třebíč). Je to náš největší výrobce balených čajů. Balírna a třídírna čaje je známa především značkou Pigi. Kromě čajů pro domácnost se tady vyrábějí i speciální velká balení pro restaurace a další stravovací zařízení.

Nejznámější pálenka - oblast Valašska není vhodná pro pěstování révy vinné, a tak víno nahrazují ovocné delikáty. Nejproslulejší je slivovice ze švestek, především pálená v domácích pálenicích. Ve velkém se vyrábí Vizovická slivovice. R.Jelínek, která šíří dobré jméno tohoto nápoje i za mořem.

Zpět na začátekNerozlišený průmysl

Největší podnik na výrobu dechových hudebních nástrojů - městečko Kraslice na Karlovarsku v krušných horách je známé výrobou hudebních nástrojů již od 17. stol., ale věhlas si získalo především jako místo první sériové výroby foukacích harmonik na světě, a to už od roku 1827. Pravděpodobně tento nástroj spatřil světlo světa vůbec poprvé právě v Kraslicích. Dnes tu firma Amanti vyrábí dechové a strunné nástroje (kytary).

Největší výrobce varhan - Varhany Krnov v okrese Bruntál jsou jedním z největších výrobců varhan vůbec a práci místních varhanářů mohou obdivovat na celém světě. Zdejší výroba uměleckých varhan má tradici sahající až do roku 1825. Krnovští vyrobili také koncertní varhany pro Kongresové centrum v Prase se 7 184 píšťalami, z nichž nejdelší měří 8 m a má průměr 38 cm.

Největší výrobce klavírů a pianin - Petrof Hradec Králové vznikl jako rodinný podnik na severním předměstí města v roce 1864. Dnes je opět v držení rodiny Petrofů a jeho výrobky zdobí nejen naše koncertní podia, jako třeba pražské Rudolfinum, ale i věhlasné světové koncertní haly.

Zpět na začátekNejznámnější české výrobky

Semtex – plastická trhavina vyráběná firmou Explosia v Pardubicích-Semtíně.

Petrof – Hradec Králové, největší evropský výrobce pianin a klavírů, rodinný podnik s téměř 150letou tradicí.

Firma Baťa a Baťův Zlín – světově proslulé obuvnické impérium podnikavé ševcovské rodiny vtisklo jedinečný funkcionalistický charakter moravskému městu.

Remoska – tradiční česká pečící trouba, získala velký ohlas nejen v Británii, kde se stala hitem (“The Remoska Pan”) a je považována za “nejlépe střežené české tajemství”.

Výroba puků – firma Gufex je špičkovým výrobcem hokejových puků. Pro olympijské hry v Turíně 2006 a pro mistrovství světa v hokeji 2006 v Lotyšsku se stala výhradním dodavatelem.

Lázeňské oplatky – světoznámá vaflová pochutina s více jak 150letou tradicí, vyráběná za použití minerálních vod podle neměnných receptur.

Jablonex – vůdčí vývozce módní bižuterie, bižuterních komponentů, vánočních ozdob a dárkových předmětů. Čerpá jak ze své více než padesátileté tradice, tak i z jedinečné sklářské a bižuterní historie severočeského regionu.

Jáchymov – se může vedle prvních lázní s radioaktivní vodou na světě pochlubit i svými mincemi – název amerického dolaru pochází z jáchymovského tolaru.

Automobilka Škoda – slavná značka s více než 100 lety historie, vozy Škoda jsou dnes jedny z mála evropských automobilů s rostoucími prodeji.

Becherovka – bylinný likér Jana Bechera. Na trh uvedena v roce 1807. Její recept je střežen stejně pečlivě jako recept na Coca Colu.

Ultralehká letadla – Česko patří ke světovým špičkám ve výrobě těchto strojů a je třetím největším výrobcem v Evropě (např. TL Ultralight, Fantasy Air, Atec, Czech Aircraft Works).

Prazdroj – Ode dne, kdy byla v Měšťanském pivovaru v Plzni uvařena první várka světlého ležáku, 5. října 1842, hledali naši předchůdci to správné označení pro tento mimořádný, ohromující výrobek, jenž překonal svými vlastnostmi vše dosud vytvořené ve světovém pivovarnictví. Plzeňský pramen nebo též Prapramen, Měšťanské plzeňské, Plzeňský pravý zdroj – to jsou značky, které si Měšťanský pivovar nechal zapsat koncem 19. století. Ujala se však jiná, česky zvukomalebná: Prazdroj.

Zpět na začátek Zemědělství

Historie zemědělství

První plodiny se u nás začaly pěstovat už v neolitu – jedna z vesnic prvních zemědělců byla odkryta u vsi Bylany na Kutnohorsku. První podmínky o pěstování vína máme z legend o sv. Václavu, lze tedy předpokládat, že první vinice v Čechách vznikly ve středních Čechách nejpozději v 10. stol. První zmínky o chmelu, ale ještě o sběru divokého, se nacházeli v listině pro litomyšlsky klášter datované do roku 1167. Z plodin dovezených z Nového světa jsou nejvýznamnější brambory, poprvé byly vypěstovány v pražském klášteře u Hybernů (na dnešním náměstí republiky) kolem roku 1700 - ale ještě jako okrasná květina... Více se pěstování brambor rozšířilo až v 70. letech 18. stol. po rozsáhlém hladomoru let 1770-1772, kdy se už vědělo, že je to potravina. První zmínka o zavedení střídavého hospodaření (1. rok obilnina, 2. rok pícnina, 3. rok okopanina), které nahradilo dřívější systémy s úhonem, pochází z roku 1808. Toho roku ho začali provozovat na panstvích Libochovice a Budyně nad Ohří.
Celý pravěk, starověk i rozsáhlou část novověku si čeští zemědělci vystačili s hnojením přírodními hnojivy. Teprve z roku 1789 máme první zmínky o hnojení mletou sádrou, kterou používali pro lepší růst pícnin na panství Postoloprty na Lounsku. Ještě později – roku 1830 – se k hnojení začaly používat kostní moučky, první pokusy s kostní moučkou, proběhly na panství Bzí na Českobudějovicku. Největší růst míry hnojení, mnohdy až neúměrný, nastal v období socialismu, zejména co se týče chemických hnojiv, ze 13 kg/ha ve 30. letech stouplo použití hnojiv až na 250kg/ha kolem roku 1980. Nárůst produkce ovšem zdaleka nebyl devatenáctinásobný... Po roce 1990 bylo hnojení výrazně omezeno, jak z ekologických, tak ekonomických důvodů. V éře ,, budování komunismu“ se také provádělo rozsáhlé odvodňování zemědělské půdy – meliorace, v okresích s nejaktivnějšími ,,průkopníky meliorací“ (Hradec Králové) bylo odvodněno i více než 50 % zemědělské půdy.

Největší podíl na zemědělské produkci - živočišná výroba vytváří asi 53,5 % produkce českého sektoru (1999), její podíl ale v posledním desetiletí poněkud klesá.

Nejproduktivnější oblast Česka - Dyjskosvratecký úval na jižní Moravě a Polabská nížina ve střeních Čechách.

Největší podíl zavlažované půdy - v okrese Mělník se v důsledku tepelného klimatu a nedostatku srážek zavlažuje celkem 32 % zemědělské půdy. Celkově se ale zavlažování týká asi 4 % ploch.

Využití půdy - 39,3 % orná půda (3,1 mil. ha), 12 % louky a pastviny (950 000 ha, 665 000 + 285 000 ha), 2,7 zahrady a ovocné sady (210 000 ha), 0,2 vinice (15 200 ha), 0,15 chmelnice (11 400 ha), 33,0 % lesy (2,6 mil.ha), 2% vodní plochy (159 000 ha), 10,3 % ostatní (812 000ha).

Nejvýznamnější plodiny rostlinné výroby - největší úrodu zaznamenalo české zemědělství v roce 1990. Tehdy se sklidilo například 4,6 mil. Tun pšenice, 3,15 mil.tun ječmene, 557 000 tun žita, 4.mil. Tun cukrovky a 1,7 mil. Tun brambor.

Zpět na začátek Rostlinná výroba

Nejrozšířenější obilnina - je pšenice, ročně se jí vypěstuje kolem 4. mil t. Nejvíce pšenice se vypěstuje v nejteplejších regionech, tedy v jihomoravských úvalech, v Polabí a Poohří. Na jižní Moravě má pšenice největší výnosy dosahující téměř 6 t/ha (nejvíce v okrese Vyškov, 5,8 t/ha,což je téměř o třetinu více než celorepublikový průměr). Nejvíce ječmene se vypěstuje ha Hané, zejména na Olomoucku, Prostějovsku a Kroměřížsku. Pěstuje se zde především nejkvalitnější druh ječmene, sladovnický, užívaný pro výroku piva a také na export. Méně se pěstuje žito hlavně ve středních polohách, oves na Českomoravské vrchovině a v dalších méně úrodných oblastech. Nejvíce kukuřice na zrno se pěstuje v jihomoravských okresech (Znojmo, Břeclav, Hodonín) kukuřice se pěstuje i v dalších krajích, ale pouze na siláž nebo jako krmivo. Ročně se sklidí 200-250 000 tun. Největší silo na uskladnění obilí je ve Zdislavicích (okr. Benešov). Bylo postaveno v éře ,,industrializace zemědělství“ v 80.letech 20.stol. (dokončeno 1988).

Nejrozšířenější luskovinou - je hrách (119 300 t, 1990), pěstovány zejména v Polabí a při dolní Ohři, méně na jižní Moravě. Dále se pěstuje čočka, fazole a především krmné luskoviny, jako bob, peluška aj.

Nejrozšířenější okopatinou - jsou brambory, více pěstované na další průmyslové zpracování (hlavně škrob) a krmivo pro hospodářská zvířata než jako potravina, jejich celková produkce se v současnosti pohybuje kolem 1,4 mil.t, osevní plocha (71 500ha, rok 1999), ale nedosahuje ani poloviny stavu před druhou světovou válkou (tehdy byly brambory jednou z hlavních složek jídelníčku). Největší výnosy na okres Kladnou, kde průměrně dosahují 19t/ha.

Další rostliny - nejproslavenější cibule je ve Všetat (okr.Mělník), pěstováním křenu proslul Malín na Kutnohorsku. Nejvíce léčivých rostlin se vypěstuje ve východních Čechách (Přeloučsko, Chrudimsko, Orlickoústecko). Největší plochu zabírá námel, pěstovaný jako cizopasná rostlina na žitu (1600 ha,1995), dále heřmánek pravý a máta peprná. Nejrozšířenějším kořením je kmín, pěstovaný hlavně na Českomoravské vrchovině (okr.Chrudim a Havlíčkův Brod). Roční produkce kmínu v celém Česku dosahuje asi 1 800 t (rok 1999), což je jen asi třetina produkce z 80.let 20.stol. Z dalších koření je významné pěstování fenyklu (nejvíce v Hustopečích u Brna) a majoránky (Blatná).

Ovoce - ovocné sady a zahrady pokrývají celkem 210 000 ha ploch. Největšími sadařskými oblastmi jsou Litoměřicko (,,zahrada Čech“) a Českobudějovicko, největší podíl sadů mají okresy Kolín (5,1 % zemědělské půdy), Břeclav (4,2 %)a Litoměřice (4%). Nejvíce se pěstují jabloně (téměř 20 mil.stromů) a rybíz (12 mil.keřů). Nejvíce se sklidí jablek (264 000 t, rok 1999), mnohem méně hrušek a rybízu (obojí kolem 23 000 t, rok 1999). Švestky (16 000t, rok 1999) jsou rozšířeny hlavně na Moravě, kde se ze značné části zpracovávají na slivovici. Ještě méně se sklízejí třešně, meruňky (Litoměřicko) a ořechy. Nejušlechtilejší plodina réva vinná – se na území Česka pěstuje celkem na 15 200 ha ploch, vesměs v nejteplejších oblastech našeho území. Zatímco v Čechách se pěstuje jen na minimálních rozlohách na Mělnicku, Litoměřicku, Mostecku a dokonce i na území hlavního města Prahy, stěžejní produkční oblastí je jižní Morava, dělená na tři oblasti: znojemsko-mikulovskou, velkopavlovickou a bzenecko-strážnickou. Téměř všechny hrozny se lisují na víno.

Nejrozšířenější technickou plodinou - je cukrová řepa, u nás více pěstována od doby blokády za napoleonských válek, kdy také vznikly první cukrovary. Tradičními oblastmi pěstování cukrovky jsou Polabí, Poohří, jižní a střední Morava (největší výnosy má cukrovka na Vyškovsku, až 42 t/ha). Celková roční produkce cukrovky dosahuje kolem 3,5 mil.tun.

Nejrozšířenější olejninou – a nejvíce se expandující plodinou – je řepka olejka. Zatímco před druhou světovou válkou se pěstovala jen na 6 000 ha, v posledních letech žlutě kvete už na 230 000 ha v roce 2001 produkce řeky poprvé přesáhla 1.mil.t.(za posledních deset let se produkce zdvojnásobila). Řepka se pěstuje jak na produkci oleje (více než 60 % rostlinných olejů u nás je vyráběno z řepky), tak ve stále rostoucí produkcí míře na výrobu bionafty.

Nejrozšířenější textilní plodinou - je len, zejména na Českomoravské vrchovině, největším střediskem jeho pěstování i zpracování je Humpolec. Roční produkce dosahuje asi 18 000 t (ale pře deseti lety 5x více). Malá náročnost lnu umožňuje jeho produkci v oblastech, kde se obilnina či jiným plodinám nedaří.

Nejproslulejší zemědělskou plodinou - je chmel, pěstovaný asi na 11 000 ha chmelnic v suchých regionech Čech (Žatecko, Lounsko) i Moravy (Tršice na Přerovsku). Nejproslulejší odrůdou chmele je tzv. Žatecky červeňák, který se používá k výrobě nejkvalitnějších piv a ze značné části vyváží, mj. i do Japonska. Roční produkce chmele kolísá okolo 7,5 tisíce tun, ve výnosech jsou ale i značné výkyvy (4,5-10,5 tisíce t).

Nejrozšířenějšími pícninami - jsou jetel a vojtěška, jetel se pěstuje spíše ve vyšších plochách,vojtěška v údolních regionech. K nejvýnosnějším plodinám - patří květina, pěstují se hlavně ve sklenících v okolí velkých měst. Z jednotlivých lokalit jsou nejproslavenější Blatná (růže) a Klatovy (karafiáty).

Pravděpodobně nejexotičtějším pokusem - bylo pěstování rýže, o které se snažila jistá čínská firma v Březovicích na Uherskohradišťsku. Na vypěstování byť jen jediné úrody však moravské klimatické podmínky nestačily...

Zpět na začátek Živočišná výroba

Nejdůležitějším odvětím živočišné výroby - je chov skotu, zajišťující nejen produkci masa, mléka a mléčných výrobků, ale také surovin pro další výrobu (zpracovává se kůže, rohy, kopyta a další části). Po značném snížení produkce i stavů v 90.letech 20.stol. Se chová kolem 1,5 mil. kusů dobytka (v pol. 80. let to bylo kolem 3,5mil.kusů). K hlavním oblastem chovu skotu patří východní Čechy a stření Morava. V posledních letech došlo v chovu skotu k řadě změn, ať již jde o zavádění nových plemen (např.z Kanady), nebo přechod z chovu v kravíně k pastvě.

První výskyt BSE - první výskyt ,,novodobého moru“ choroby ,,šílených krav“(bovinní spongiforní encefalitida, BSE) byl zaznamenán počátkem června 2001 v Dušejově (okr.Jihlava). Kráva se nakazila zřejmě z krmivové kostní moučky, dovezené z Německa.

Největším vepřínem - je kombinát Gigant v Třeboni, vejde se do něho až 65 000 prasat. Při takovém množství nepřekvapí, že v 80.letech 20.stol. byl třeboňský závod zároveň největším znečišťovatelem prostředí v širokém okolí (vyprodukoval více odpadu, než České Budějovice a Tábor dohromady). Další velké vepříny jsou například ve Miřicích (22 000 prasat), Mimoni, Bílovci či Hodoníně.

Největší hřebčín - (a součastně nejstarší dosud existující) se nachází v Kladrubech nad Labem. Založil ho již v roce 1579 císař Rudolf II. Kapacita patří k nejušlechtilejšímu koňskému plemenu u nás, kladrubské koně mělo už zájem několik korunovaným cílem jejich návštěv v Česku.

Největší drůbežárna - je v Písku, chová se v ní na 240 000 kusů drůbeže, a to nejen pro jihočeský region, ale také pro zásobování Prahy a okolí drůbežím masem. Vůbec jejího vrcholného rozkvětu (kolem roku 1980 )chovalo 392 000 slepic, po roce 1990 ale tento mamutí podnik zanikl.

Nejvýznamnější oblastí chovu ovcí - je východní pohraničí republiky, zejména Moravskoslezské Beskydy, kde se ovce chovají nejen kvůli vlně, ale také kvůli mléku, z nějž se vyrábí kvalitní ovčí sýry. Soběstačnost Česka ve spotřebě vlny je necelých 5 %.

K nejexotičtějším chovům - patří farmy věnující se chovu pštrosů (např.v Neratově u Pardubic, Olší na Dačicku, Kameničkách u Hlinska, Nových Dvorech na Přerovsku), celkem se v Česku chová na 3 000 těchto ptáků na maso i na vejce. Chov bizonů (v Červené u Kašperských Hor na Šumavě). Již od roku 1925, kdy byla založena první farma v Jablonném nad Orlicí, má tradici chov kožešinových zvířat. Jeho hlavním organizátorem je trutnovský podnik Kara, ročně se v Česku zpracuje na 35 000 kožek nutrií,13 000 činčil a 8 000 lišek.

Nejproslulejším odvětvím živočišné výroby - je tradiční český rybolov, zejména chov kaprů. Ročně se z českých řek a rybníků vyloví přes 20 000 t ryb. Nejčastěji chovanou rybou je kapr. Tvoří přes 85 % úlovku. Nejvýznamnější chovné rybníky jsou na Třeboňsku , včetně největšího z nich-Rožmberka (490ha).

Zpět na začátek Lesnictví

První zmínky o ochraně lesů pocházejí už ze středověku. Jedny z prvních zpráv se dochovaly v lesním řádu města Chebu z roku 1379. Řád přikazoval šetřit v městských lesích duby (kvůli žaludům, které byly významnou potravou pro lesní zvěř) a lípu (kvůli květům, z nichž včely získávají sladký med).

Zpět na začátek Jazyk - slova, jména, škola

Frekvence slov:
Nejpoužívanějšími slovy v češtině jsou: a, být, ten, v, on na, že, s, z.
Nejčastěji se vyskytujícími podstatnými jmény jsou: pán, život, člověk, práce, ruka, den, lidé, doba a hlava.
Nejpoužívanějšími slovesy jsou: být, mít, moci, muset, vědět, chtít, jít, říci, vidět a dát.
Nejčastěji používanými přídavnými jmény jsou: celý, velký, nový, starý, národní, český, dobrý, malý, možný, živý.
Nejčastěji se v naší řeči vyskytují: podstatná jména (40%) a dále slovesa (27%) nejméně pak citoslovce.
Nejvíce českých slov končí na písmeno „i“ – přes 23%.
Nejdelší české slovo bez samohlásek je „scvrnkls“.

Jména:
Nejzajímavější staročeská ženská křestní jména: Sestřena, Bratřice, Modliboha, Ubyněha, Rochna, Bušna či Děvule.
Nejoblíbenějším ženským jménem je zřejmě Anna a to nejen u nás, ale i na celém světě (holandsky – Antje, anglicky – Ann, maďarsky – Anikó, francouzsky – Annette aj.).
Nejoblíbenějším mužským jménem je jak u nás tak na celém světě Josef (Pepé, Joska, Pepík, Jusufa, José, Josipa aj.).
Nejkratší příjmení jsou jen dvouhlásková slova jako Ač, Šé, El, Ba, Jo, Uc aj. a naopak nejdelší příjmení je zřejmě Červenokostelecký, který má 17 písmen.
Nejvíce příjmení začíná písmenem „K“. Nejrozšířenější příjmení pak vychází ze zaměstnání „kovář“ a jeho odvozenin „smith“ (ovšem nejvíce je Nováků).
Nejznámější rýmovačka složená pouze z příjmení je: Starý Zajíc Vyskočil Tvrdý Bobek Vytlačil.

Škola:
Nejznámější postavou historie českého i světového školství se stal filozof, teolog, spisovatel a pedagogický reformátor Jan Amos Komenský (1592-1670). Jeho progresivní myšlenky v oblasti výchovy a výuky na školách byly aplikovány v průběhu staletí v desítkách zemí a v mnoha směrech mají platnost do dnes.
První vysoká škola ve střední Evropě či přesněji na východ od Rýna a na sever od Alp – Karlova univerzita v Praze – byla založena 7. dubna 1348. Karel IV. První byly zřízeny fakulty teologická, právnická, medicínská a artistická (neboli filozofická).
Nejstarší šperkařskou školou u nás a skladbou svých oddělení zřejmě jediná v Evropě je Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnově. Škola byla založena v roce 1883.
Nejstarší sklářská škola na světě je dnes Střední průmyslová škola sklářská v Kamenickém Šenově, založená roku 1856.
První vysoká škola loutkářská na světě je katedra loutkářství divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Vznikla v roce 1952 a jejím prvním vedoucím byl Josef Skupa (tvůrce Spejbla a Hurvínka).
První český slabikář byl vytištěn roku 1547 v Prostějově v dílně J. Gunthera. Za autora slabikáře je považován Jan Blahoslav, biskup a významný kulturní činitel jednoty bratrské. Je pozoruhodné, že povodní slovo slabikář zůstalo pojmem pro první dětskou knížku až do dnešní doby.
První tištěný a sériově vyráběný český glóbus se objevil v roce 1848. Měřil v průměru 6,5 cm, což odpovídalo měřítku 1:180 miliónům. Pro svoje rozměry si právem zasluhoval název „kapesní glóbus“. Byl vyroben ze sádrové koule, která byla polepena 12 segmenty mapy. Glóbus kreslil, vyrobil a svým nákladem vydal pražský mědirytec a kartograf Václav Merklas. Bohužel žádný exemplář se do dnešní doby nedochoval.
Nejstarší mapa Českého království je dílem Mikuláše Klaudiána, mladoboleslavského lékaře a člena jednoty bratrské. Za jeho dohledu byla mapa vytištěna v roce 1518 v Norimberku. Vlastní mapa má rozměry 46x55 cm. Mapa zaujme tím, že představuje naše první dílo s vyznačenou komunikační sítí a že je situována opačně, tedy k jihu.

Zpráva o celoživotním díle učitele Jakuba Haeberleho
O kuriózních pedagogických „výkonech“, které dosáhl za 51 let učitelování Jakub Haeberle, dle mjerného sečtenj sobě svěřené mládeži udělil (časopis Květy 1836):
911 517 ran prutem,
24 010 metlau,
20 988 linealem (tj. pravítkem),
136 715 rukau (mimo to rozdal 10 235 facek, 1 115 800 pohlavků, 12 673 upomjnáčků grammatikau a ginými kniham)i,
777 dětj klečelo na hráchu,
613 na tříhranných dřewách,
5 001 sskoláků chodilo a stávalo s oslowskýma ussima,
1 707 žáků metlu nosilo.
Mezi třemi tisíci přezdjwek měl prý třetinu, které sám byl vynassel.


Zpět na začátek Sport a turistika

Největší a nejvyužívanější dostihové závodiště – se nachází v Praze-Chuchli. Koná se zde každoročně okolo stovky dostihů a jiných akcí dostihového sportu. Jezdí se tady i klusácké závody, nejvýznamnějším dostihem je České derby. Závodiště bylo založeno v roce 1906 a kapacita jeho rekonstruovaných tribun (v roce 1985) činí 3 400 diváků.

Nejmladší hipodrom – byl vybudován na konci 90. let 20. století na výsypce Velebudického lomu u Mostu. Kvalitní areál hostil řadu mezinárodních dostihů. Areál slouží i jako rekreační zázemí Mostu. Je to příklad, jak lze využít rekultivovaný důl.

Nejstarší cyklistická dráha – je v Praze-Strašnicích. Má betonový povrch a v minulosti se na něm jela řada mezinárodních závodů. Byl postaven v roce 1942, od té doby byl dvakrát přestavěn, délka jeho dráhy je 333,3 m a kapacita je 600 diváků.

Nejstarší golfové hřiště – je hřiště v Mariánských Lázních, druhé nejstarší v Evropě, bylo otevřeno v roce 1907 za patronace častého návštěvníka zdejších lázní, britského panovníka Eduarda VII. Brzy poté byla zřízena i hřiště v Karlových Varech a v Šilhéřovicích u Opavy (pro barona Rothschilda). Všechna mají standardní počet 18 jamek.

Největší golfové hřiště – v Čeladné na úpatí Beskyd (okres Frýdek-Místek), hřiště o rozloze asi 1,5 kilometrů čtverečních s 27 jamkami. Budou tu podobné podmínky, které mají golfisté v zámoří a západní Evropě.

Nejstarší turistická stezka – nejstarší značená turistická cesta vede z Berouna přes Svatý Ján pod Skalkou a Bubovické vodopády na Karlštejn. Poprvé byla vyznačena v roce 1889. Stezku vyznačili členové našeho nejstaršího turistického spolku, Klubu českých turistů (KČT), který byl založen v roce 1888 (prvním předsedou byl Vojta Náprstek, který byl i iniciátorem první značené cesty).

Největší vodní areál – je v Praze-Podolí. Byl postaven v 60. letech 20. století. Ročně jim projde přes 120 000 návštěvníků. Jsou zde dva 50 m bazény, jeden krytý a jeden venkovní se skokanským můstkem, a další zařízení pro veřejnost i pro plavecké závody. Areál je možno využívat celoročně a roční tržby areálu jsou 30 milionů korun.

První krytý aquapark – vznikl přestavbou původního bazénu z roku 1928 v Hradci Králové. Ovšem bylo zde zachováno unikátní umělé vlnobití, jediné svého druhu u nás.

Největší krytý aquapark – je areál v centru Babylonu v Liberci byl uveden do provozu v roce 2000. Obsahuje několik tobogánů, skluzavek, masážních bazénů, podzemní řeku a celou řadu dalších atrakcí, vše ve stylu starověké Mezopotámie. Díky tomu, že je naším nejnavštěvovanějším zařízením svého druhu, chystá se dostavba dalších vodních atrakcí a zvýšení kapacity.

Největší plocha pro vodní sporty – Jihočeské moře – Lipno – postavené v letech 1950-1959 jako součást vltavské kaskády, je největší přehradou u nás – plocha 4 870 ha. V okolí Lipna stále vyrůstá řada rekreačních areálů a přehrada je oblíbena i mezi rybáři, surfaři a dalšími provozovateli vodních sportů.

Nejpopulárnější rekreační rybník – je Máchovo jezero, pod hradem Bezděz, u Starých Splavů u Doks, v okrese Česká Lípa. Nese sice název jezero, jedná se ovšem o umělou nádrž – rybník – ze 14. století, jeho plocha činí 284 ha. Na březích jsou písčité pláže, borové lesy, hotely, kempy a chatové osady. Jméno jezero získalo podle básníka K.H. Máchy, který do okolí umístil děj svého díla Máj.

Největší stadion na světě – je postaven na pražském Strahově. Tento betonový gigant nevznikl, jak by se mohlo zdát, v době totality, ale byl postaven pro všesokolský slet v roce 1932. Využíval se především pro slety a později pro spartakiády, do hlediště se vešlo přes 250 000 diváků a na pískovou plochu o rozměrech 200x300 m se vměstnalo téměř 25 000 cvičenců. V poslední době se zde konaly koncerty populární hudby a vyrostlo zde i provizorní výstaviště (byla to největší montovaná stavba u nás). Nyní probíhá přeměna plochy na tréninková travnatá fotbalová hřiště.

Největší a nejmodernější multifunkční hala – SAZKA Aréna v Praze představuje téměř 36 000 metrů čtverečních zastavěné plochy a více než 900 000 metrů krychlových obestavěného prostoru. Může pojmout až 1 500 000 návštěvníků ročně. Kapacita arény je 18 000 míst, 2460 Klubových a Komfortních sedadel, 66 Skyboxů a 4 Partyboxy. Téměř s 3000 míst v restauracích, barech a kavárnách je SAZKA Arena mj. i největším gastronomickým zařízením v České republice.

Největší krytá hala pro sálové sporty – v České republice se nachází dvě kryté haly podobných rozměrů. Jedna z nich se nachází v Hradci Králové a její rozměry jsou 40x90 m. Druhou z nich najdete v Brně na brněnské technice v areálu Pod Palackého vrchem, sportoviště s rozlohou větší než tři tenisové kurty stálo 110 milionů korun.

Nejznámější umělý veslařský kanál – kanál v Račicích (okr. Litoměřice) byl postaven v 80. letech 20. století v zatopené pískovně nedaleko Roudnice nad Labem.

Největší kanál na divoké vodě – se nachází v Praze-Troji. Největšími závody jsou každoročně klání o trojského koně.

Největší lyžařské středisko – Špindlerův Mlýn v Krkonoších (okr. Trutnov), je naše jediné středisko se srovnatelnými evropskými parametry. Ve dvou hlavních areálech – ve Svatém Petru a na Medvědině jsou celkem čtyři lanové dráhy a 19 vleků s hodinovou kapacitou téměř 20 000 osob.

Největší skokanský můstek – jedná se o mamutí K 185 v Harrachově v Krkonoších. V době mezi závody slouží jako netradiční rozhledna. Byl postaven pro mistrovství světa v roce 1983 a před mistrovstvím v roce 2002 byl rekonstruován. V Harrachově je dalších šest můstků a lyžařům slouží dále dvě lanovky na Čertovu horu a další vleky.

Nejdelší sjezdovka – vede z vrcholu Černé hory až ke spodní stanici lanovky v Jánských Lázních (okr. Trutnov). Má převýšení 565 m (1290-735 m.n.m.) a délku téměř 3 km. Sjezdovka z Lysé hory do areálů Horní Domky v Rokytnici nad Jizerou vede z nadmořské výšky 1312 m a vyvézt se na ni můžete sedačkovou lanovkou dlouhou téměř 2 300 m.

Nejvýš položené lyžařské středisko – nachází se na Pradědu (1491 m.n.m.) v Jeseníkách, na pomezí okresů Šumperk a Bruntál. Vleky na severních svazích Petrových kamenů šplhají do výšky přes 1400 m.n.m. Okolní terény uspokojí příznivce sjezdového i běžeckého lyžování, kteří mohou za sněhem přijet již koncem října a sníh se obvykle udrží až do začátku května. Lyžařům slouží celkem šest vleků a občerstvení jim může poskytnout restaurace v našem nejvýše položeném televizním vysílači s vyhlídkou.

Nejníže položený lyžařský svah – Němčičky u Hustopečí (okr. Břeclav) na okraji Dolnomoravského úvalu platí za ryze vinařskou obec, přesto si postavily 200 m dlouhý vlek. Nadmořská výška horní stanice nepřesahuje 250 m.

Jediné lyžařské středisko přímo ve velkoměstě – leží na svazích Ještědu na okraji Liberce. Obyvatelé Liberce mohou do Horního Hanychova, kde začíná lanovka na Ještěd i vleky a nová sedačková lanovka na Hnědý vrch, dojet tramvají.

Největším fotbalovým stadionem – disponuje klub 1. FC Brno (bývalá Zbrojovka). Do hlediště Za Lužánkami vejde 50 000 diváků. Největší stadion pouze k sezení má pražská Sparta na Letné. Pojme 21 360 diváků.

Nejstarším hokejovým stadionem – s umělou lední plochou se již od roku 1933, kdy se zde konalo mistrovství světa, může pochlubit pražská Štvanice. Nejprve bylo kluziště odkryté, ale později bylo zastřešeno. Druhý nejstarší stánek ledního hokeje mají v Českých Budějovicích (v letech 2000-2002 byl kompletně rekonstruován).

Nejznámější silniční běh – silniční běh z Běchovic (nyní Praha 21) do Prahy se v září 2007 konal již po 110, první ročník se pořádal v roce 1897. Běžci běží po kolínské silnici z Běchovic přes Dolní Počernice a Hrdlořezy (s proslaveným kopcem) až na křižovatku Ohrada na pražském Žižkově, kde je cíl. Délka trati je 10 km.

Nejvýznamnější maratónský běh – je pražský mezinárodní maratón se běhá každoročně v květnu. Hlavního závodu, se účastní tisíce běžců.

Nejznámější letní kros – je Velká kunratická, která se běhá v lese u Kunratic (Praha 4) vždy v říjnu. V roce 2007 se běžel již po 86. Na trati dlouhé 3100 m pro muže (ostatní mají kratší trať) se schází obrovský počte běžců. S ohledem na přírodu i památky je start povolen cca 3000 účastníkům.

Nejpopulárnější dálkový pochod – Praha – Prčice pořádá Klub českých turistů od roku 1966. První ročník šlo pouze 212 odvážlivců, ale v roce 1980, při rekordní účasti, ušlo trasu 35 174 turistů. Nejdelší trasa vede z Jižního Města v Praze a měří 70 km.

Největší etapový cyklistický závod – Závod Míru se koná od roku 1947 v květnu na silnicích území Česka, Polska a bývalé Německé demokratické republiky (Praha, Berlín, Varšava). V posledních letech zařazen do závodů druhé kategorie mezinárodní cyklistické federace.

Nejvýznamnější motoristický závod – Velká cena České republiky silničních motocyklů, konaná vždy v srpnu na Masarykově okruhu v Brně. Je pravidelně zařazována do seriálu mistrovství světa. Okruh v lesích na západ od moravské metropole, byl otevřen v roce 1987, má délku 5394 m. Trať splňuje i parametry pro pořádání závodů Formule1.

Nejprestižnější lyžařský závod – v Novém Městě na Moravě (okr. Žďár nad Sázavou) se v lednu 2007 pořádal již 69. ročník lyžařských závodů „Zlatá lyže Českomoravské vrchoviny“. Z původně domácího závodu se stala mezinárodní akce, zařazována do Světového poháru v běhu na lyžích.

Nejvýznamnější lyžařský dálkový běh – nejznámějším lyžařským maratónem je každoročně „Jizerská padesátka“ (od roku 1971 s přídomkem „Memoriál expedice Peru“). Běhá se na 50 km dlouhé trati se startem a cílem u Bedřichova. Od poloviny 90. let 20. století je akce zařazena do mezinárodní série dálkových běhů – Worldoppet. Ohromný zájem o účast v běhu nakonec vedl k tomu, že brzy po hlavním závodu se koná ještě běh „Ve stopě Jizerské padesátky“ pro amatérské lyžaře. Hlavní závod měl v zimě 2007 jubilejní 40. ročník.

Největší a nejstarší překážkový dostih – Velká pardubická steeplechase je u nás nejstarším a v Evropě druhým nejstarším překážkovým dostihem. Poprvé se konal v roce 1874, v roce 2007 se běžel již 117. ročník. Největší překážkou je Taxisův příkop. Poprvé se běželo o 8 000 zlatých, dnes se běhá o čtyři miliony korun. Závod má délku 6 900 m.

Více o sportovcích najdete ZDE.

Zpět na začátek Platidla a známky

Mince

První mince na území Čech, Moravy a Slezska – kmen Bójů, byl podle dochovaných nálezů první, který u nás zhotovoval zlaté mince, tyto mince z 1. poloviny 2. století př.n.l. měly předlohu zlatých satérů Alexandra Makedonského o váze asi 8 g.

První mince českého státu – první stříbrné denáry razil asi v 70. letech 10. století kníže Boleslav I. Razila se i polovina denáru – obolus. Podle dochovaných zpráv mohl jeden člověk žít za jeden denár celý měsíc.

První zlaté mince českého státu – tzv. florény, jedny první v Evropě vůbec razil od roku 1325 král Jan Lucemburský za pomoci florentských odborníků. Byly bernou mincí po celé Evropě.

První měděné mince – razila Marie Terezie. Osm století mincovnictví si vystačilo pouze zlatem a stříbrem. V roce 1760 však byly oficiálně zavedeny měděné mince – krejcary, půlkrejcary, čtvrtkrejcary (feniky) a osminy krejcaru (haléře). Zvláštním nominálem byla grešle odpovídající 3/4 krejcaru.

První vyobrazení krále na české minci – denár prvního českého krále Vratislava II. z doby po roce 1085 má již stylizovaný portrét panovníka s korunou.

Nejmenší a nejlehčí mince (před rokem 1918) – nejmenší českou vládní mincí je haléř s korunou z poloviny 15. století. Byl čtrnáctinou pražského groše a byl vůbec nejlehčí mincí (průměr 9-10 mm a 0,1 g). Nejmenšími zlatými mincemi byly čtvrtdukáty, ražené v době baroka. Z měděných mincí byly nejmenší haléře (1/8 krejcaru) v 60. letech 18. století.

Nejmenší a nejvzácnější československé mince – Československá republika ponechala v roce 1918 v platnosti korunový měnový systém zavedený v roce 1892. nejmenší mincí první republiky byl měděný pětihaléř z let 1923-1938, tento pětihaléř s ročníkem 1924 je také nejvzácnější československou mincí.

Největší mince před rokem 1918 – drobné mince středověku nemohou soupeřit s masivními barokními ražbami tolarů císaře a krále Ferdinanda II., Ferdinanda III., Leopolda I., Josefa I. a Karla VI. Jsou největšími oběžnými mincemi vůbec.

Nejznámější mince

  • České denáry 12. století jsou v Evropě ojedinělou ukázkou originality tvůrců. Řemeslným zpracováním patří k Evropské špičce, ale jejich kupní síla však byla nízká (díky nízkému obsahu stříbra).
  • Pražský groš byl nejproslulejší českou mincí středověku, ražen v letech 1300-1547. Pražské groše obíhali i v 17. století a kopa (60) grošů zůstala jako početní jednotka do 19. století.
  • Jáchymovský tolar byla těžká stříbrná mince ražená hrabaty Šliky v letech 1520 v Jáchymově. Je nejproslulejší českou mincí novověku. Dal jméno všem dalším tolarům, od kterých je odvozen název dolar, jako nejužívanější měnová jednotka ve světě. Název tolar vznikl zkrácením německého „joachimsthaler“, což česky znamená jáchymovský tolar. Důležitou novinkou na českých mincích bylo umístění letopočtu.
  • Příbramský zlatník byla pamětní mince, která po 256 letech opět nesla český text. Tato stříbrná mince z roku 1875 oslavila mimořádnou událost: dosažení kolmé hloubky dolu 1 km v Příbrami.

Nejpodivnější platidla

Brakteáty (plecháče) – tenké a lehké peníze, které bylo možno odfouknout, se nejdříve nazývaly plecháče, od 17. století brakteáty (latinsky – plech). Byly to zvláštní mince ražené přemyslovskými panovníky po roce 1210. Tenkost mince měla zaručit, že je zhotovena z kvalitního stříbra.

Tlustý groš – byl silný odražek pražského groše ve stříbře, vážící i několik desítek gramů. Podle některých názorů byl spíše vyznamenáním.

Pokladniční poukázka – v souvislosti s rozvratem státních financí po revoluci 1848-1849 vznikla habsburskému domu naléhavá potřeba financí. Byly vydány zvláštní zúročitelné (3%) pokladní poukázky v hodnotě 5-1000 zlatých. Byl přijímán jako hotové peníze + úrok.

Papírové peníze

První papírové peníze – bankocetle – v roce 1762, v šesté zemi v Evropě, byly v monarchii zavedeny papírové peníze. Nazývaly se konkocedule (v doslovném překladu bankovní listy). Nejstarší zachovaný papírový peníz pochází ze 14. století v Číny. Jako první evropský stát zavedlo papírové peníze v roce 1661 Švédsko.

První bankovky – v roce 1816 byla založena nezávislá Privilegovaná rakouská národní banka, která od státu získala monopol na vydávání papírových peněz. První emise jednostranných bankovek byla inspirována bankovkami Bank of England.

Největší papírový peníz před rokem 1918 – je tisícizlatka z roku 1853, nazývaná česky pokladní list s rozměry 225x144 mm. Jednalo se o velmi vysokou hodnotu, s kterým se běžný člověk vůbec nesetkal.

Největší a nejvzácnější papírový peníz po roce 1918 – je petitisícikoruna z roku 1919. Její rozměry jsou 192x128 mm. Tato bankovka existuje ve 26 exemplářích a je současně i nejvzácnější československým papírovým penízem.

Nejdrastičtější měnové reformy – za posledních tisíc let proběhlo přibližně 15 měnových reforem. Ne všechny tyto měnové reformy byly spojeny s úpadkem a s poškozením obyvatelstva. Drastické byly měnové reformy z let 1623 (znehodnocení na 16,7-6,7%) a 1811 (20%). Nejvíce však obyvatelstvo poškodila měnová reforma v roce 1953. Peněžní hotovost do 300 Kč na osobu byly redukovány na 20%, nad tuto částku na 2%. Vklady byly znehodnoceny na 20-2% podle výše vkladu a data uložení.

Známky

První kolkovaná známka – kolek jako doklad sloužící k úhradě poplatku je u nás znám od roku 1689. Zprvu měl podobu razítka, kolkovaná známka je vynálezem rakouského eráru z roku 1854 v hodnotách 1 krejcaru – 20 zlatých.

První poštovní známka – jako doklad o zaplacení poplatku a přepravu dopisu byla vynalezena v roce 1840 ve Velké Británii. Do Rakouského císařství a tedy i k nám přišla v roce 1850. Poslání běžného dopisu stálo v roce 1850 3 krejcary, 1900 10 haléřů, 1921 1 Kč, 1953 60 haléřů, 1990 1 Kč a v roce 2008 má být cena 10 Kč.

První korespondenční lístek – byl c.k. rakouským vynálezem a poprvé spatřil světlo světa roku 1869. Je charakterizován jako lístek z tuhého papíru s vytištěnou známkou (u prvního korespondenčního lístku samozřejmě s Františkem Josefem I.), sloužící pro kratší sdělení. První poštovní známka po roce 1918 – vyšla 18. prosince 1918. Jejich autorem byl Alfons Mucha. Jednalo se o výtvarně hodnotné známky s obrazem Hradčan, nad nimiž vychází slunce, což má symbolizovat vzestup československého národa.

Zpět na začátek Rarity a zajímavosti

Česká jména na mapě světa

Nejčastější český název na mapě světa – ve světě je asi 40 míst s názvem Lidice. Většina těchto obcí byla založena po brutálním vyhlazením středočeské vsi nacisty 10. června 1942. Největší z nich 30 000 obyvatel leží v jihovýchodní Brazílii (stát Rio de Janeiro). Dřivé se jmenovalo Santo Antonio de Capivary. Další sídlo s tímto názvem leží v Mexiku (San Jeronimo Lidice) a bylo přejmenováno jako první už 30. srpna 1942.

Nejvíce pojmenování po českých městech – čeští exulanti v 19. století založili ve Spojených státech amerických mnoho sídel, která nesou názvy z původní vlasti. Největší z nich je Carlsbad (Karlovy Vary) ve státě Nové Mexiko, které má 25 600 obyvatel (v roce 2000). Z městských čtvrtí je to čtvrť Pilsen v Chicagu. Zejména na americkém středozápadě najdeme celou řadu „českých vesnic“ – např. Prague, Protivin, Hostyn, Dubina atd.

Česká jména ve vesmíru

„České“ planetky – nejvíce českých jmen ve vesmíru se vyskytuje mezi planetkami, je jich více než 400. Zasloužili se o to zejména astronomové z observatoře na Kleti a v Ondřejově, kteří mají také právo navrhnout jejich pojmenování. Nejvíce planetek bylo objeveno v observatoři na jihočeské hoře Kleť, celkem 249.

První českou planetkou – byla v roce 1886 Oppavia, kterou po svém rodném městě pojmenoval vídeňský astronom Johann Palisa (1848-1925). Největší planetkou je Palisana o průměru 76,6 km. Nejjasnější z „českých“ planetek je planetka Libussa, pojmenována po mytické kněžně, má hvězdnou velikost 8,42 a je tedy asi 25 krát méně jasná, než je hranice pozorovatelnosti pouhým okem.

České názvy na Měsíci – pocty pojmenovat kráter na Měsíci podle významného vědce se zatím dostalo jen asi dvěma desítkám osobností z naší země. Největší z českých kráterů nese jméno astronoma a kartografa Měsíce, Karla Anděla (1874-1948). Krátery pojmenované podle českých rodáků: Anděl, Bečvář, Biela, Byrgius, Hagecius, Heinrich, Kepler, Littrow, Mach, Mendel, Nušl, Oppolzer, Palisa, Purkyně, Rabbi Low, Šafařík, Weinek.

České jméno na Merkuru/Venuši – jediným Čechem, který má jméno na Merkuru je Antonín Dvořák – je po něm pojmenován asi 80 km velký kráter nedaleko Merkurova rovníku. Rovněž na Venuši je české jméno jen jedno – pohoří Boženy Němcové.

„České“ komety – pojmenování komet se řídí jednoduchým pravidlem – nese jméno pozorovatele, který ji uviděl jako první. Nevíce komet objevil astronom Antonín Mrkos (1918-1996). Po sluneční soustavě tak létá celkem 13 Mrkosů… Nejjasnější z „českých“ komet byla Kohoutkova, která se v blízkosti Slunce objevila v roce 1973. Zatím poslední „českou“ kometu objevil v roce 2000 Miloš Tichý z observatoře na Kleti.

První „Čech“ na Měsíci – jediným mužem českého původu, který se procházel po Měsíci, je Eugene Andrew Cernan (*1934, Chicago, USA), syn slovenského otce a české matky. Tento americký pilot se po Měsíci prošel v prosinci 1972 jako velitel kosmické lodi Apollo. K českému původu se hlásí i další z amerických astronautů, např. velitel nešťastného Apolla 13 Jim Lovell, jehož rodina pochází z Plzeňska, nebo John Blaha, který v 90. letech čtyřikrát vzlétl v raketoplánu a pracoval i na orbitální stanici Mir.

První Češi ve světě

První Čech na moři – byl pravděpodobně sv. Vojtěch. Spolu se svými průvodci se roku 997 plavil z Gdaňska k ústí Visly při své misionářské cestě do Pruska, jen krátce před svou smrtí.

První Čech v Asii – prvním Čechem, který opustil Evropu, byl pražský kanovník Osel (též Asinus). Někdy před rokem 1092 „šel přes Uhry do Jeruzaléma“. Zprávu o tom zanechal ve své kronice kanovník Kosmas. V následujících staletích se staly poutnické cesty do Svaté země běžnějšími. Zkušenost se západní Asií získala i celá řada bojovníků, kteří se pod vlivem knížete Vladislava II. účastnili roku 1147 druhé křížové výpravy.

První Čech, který vykonal pouť do Mekky – byl Mohammed Adballáh Brikcius (původním jménem Alois Bohdan – do svatého města všech muslimů dorazil v roce 1933, za druhé světové války se značně zkompromitoval aktivní spoluprácí s nacisty.

První Čech v Africe – chybí hodnověrné zprávy o tom, kdo z Čechů se jako první dostal do Afriky. Do její severní části, do Kartága a Tunisu, se určitě dostal v roce 1490 humanistický básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, majitel prvního globu v Čechách.

První Češi v Americe – přes Atlantik doplula do Ameriky první skupina horníků z Jáchymova a ze Slezska v roce 1529. Nechali se tehdy zlákat nabídkou podnikatelské rodiny Fuggerů, aby se podíleli na pokusech o těžbu drahých kovů na karibském ostrově Hispaniola (Haiti). Většina z nich se ale brzy vrátila, aniž by se dočkala slibované odměny.

První Češí v Austrálii – na nejmenší kontinent doplul již v roce 1792 Tadeáš Haenke, který se účastnil plavby španělských lodí Descubierta a Atrevida. Velitel expedice, Antonio Malaspina, vedl lodi z Filipín přes Novou Guineu, Novou Kaledonii a Dusky Sound na Novém Zélandě k australskému kontinentu. Tam přistáli v oblasti Botany Bay (poblíže Sydney), ale brzy nato zamířil přes Tongu a Tahiti do Ameriky, odkud se Haenke již domů nevrátil.

První Čech na cestě kolem světa – byl Franz Wilhelm Sieber, nedostudovaný medik a zapálený přírodovědec. Po úspěšných cestách do Itálie a Egypta se rozhodl obeplout celý svět. V roce 1822 vyplul z Hamburku, přes Mauritius plul do Austrálie, kde rok prováděl botanické výzkumy. Přes Galapágy a kolem Hornského mysu se vrátil domů po necelých dvou letech.

První Čech v Antarktidě – prvním Čechem v Antarktidě byl Václav Vojtěch, který se na přelomu let 1929-1930 doslova vnutil jako pomocný topič do výpravy Američana Richarda E. Byrda. Nedlouho před chystanou československou expedicí však tragicky utonul v Labi.

První Čech na severním pólu – na severní pól se dostal jako první český fyzik František Běhounek, který ho přeletěl při dobrodružném letu vzducholodi Italia v roce 1928. Při návratu loď ztroskotala a Běhounek spolu s dalšími osmi kolegy prožili dva měsíce na ledové kře. Pěšky na severní pól došel až v květnu roku 1993 Miroslav Jakeš, horolezec a polárník, který mj. dvakrát přešel napříč Grónsko.

První Čech na jižním pólu – byl v roce 1961 Josef Sedláček, entomolog působící v Austrálii a v USA, který na pól doletěl helikoptérou v rámci výzkumu vzdušného planktonu. Z československých občanů se na jižní pólu objevil v roce 1969 geolog Josef Sekyra. Pěšky tam došel v poslední den roku 1999 Oldřich Bubák a Vilém Rudolf. Bubák a Rudolf v roce 1996 došli i na severní pól, takže jsou prvními Čechy, kteří stanuli na obou pólech.

Více o cestovatelích najdete ZDE.

Zpět na začátek Další odkazy