Česká přírodní Nej

Podsekce této stránky

Zpět na začátek Základní údaje o ČR

Rozloha: 78 864 km čtverečních (řadí dle údajů OSN ČR na 21. místo v Evropě a 115. místo ve světě)
Hlavní město: Praha (1,24 mil. obyvatel)
Státní zřízení: parlamentní demokracie
Hlava státu: prezident volený na pět let, od 2003 Václav Klaus
Správní členění: 14 krajů (od 1. 1. 2002)
Obyvatelstvo: 10,3 mil. (řadí dle údajů OSN ČR na 13. místo v Evropě a 72. místo ve světě)
Jazyky: čeština, jazyky menšin: slovenština, němčina, polština
Měna: 1 česká koruna (Kč) = 2 x 50 haléřů
Státní symboly: hymna - "Kde domov můj"
HDP: 5 240 US $ na obyvatele

Další informace o ČR najdete zde

Zpět na začátek Poloha a rozloha ČR

Státní hranice

Celková délka státních hranic ČR je 2 290,2km. Nejdelší státní hranici má ČR s Německem (810,3km). Hranice s Polskem je dlouhá 761,8 km ,s Rakouskem 466,3 km. Nejkratší státní hranici má ČR se Slovenskem (251,8 km).Byla nově vymezena a vytýčena po rozpadu ČSFR (v roce 1993).

Délka státních hranic graficky

Nejkratší vzdálenost od moře

Je ze Šluknova ke Štětínskému zálivu Baltského moře (326 km). Vzdálenosti k dalším nejbližším mořím: z Vyššího Brodu k Jaderskému moři 332 km, z Aše k Severnímu moři 533 km a z Bukovce k Černému moři 991 km.

Vzdálenost k moři graficky

Krajní body ČR

Nejsevernější bod je na území obce Lobendava v okresu Děčín (51°03‘ 22“s.š.). . Nejjižnější bod leží na území obce Vyšší Brod v okresu Český Krumlov (48°33‘09s.š.). Nejzápadnější bod leží na území obce Krásná v okresu Cheb (12°05‘33“v.d.). Nejvýchodnější bod leží na území obce Bukovec v okresu Frýdek –Místek(18°51‘40“v.d.).

Geografický střed

Leží u obce Číhošt´ v okrese Havlíčkův Brod (49°44‘13“s.š. a 15°20‘01“v.d.).

Největší vzdálenost ve směru západ - východ

Je 493km, měříme-li vzdušnou čarou spojnici nejzápadnějšího a nejjižnějšího bodu CR. Měříme-li vzdálenost po rovnoběžce,dostaneme hodnotu 452km.

Největší vzdálenost ve směru sever - jih

Je 278 km (délka spojnice nejsevernějšího a nejjižnějšího bodu), největší vzdálenost ve směru poledníku je 276km.

Nejvyšší hora ČR

Je Sněžka (1602 m n. m.), nejvyšší hora Krkonoš na hranici s Polskem. Na jejím vrcholu stojí kaple ze 17.stol., na polské straně moderní chata s meteorologickou stanicí. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou.

Nejnižší položené místo ČR

S nadmořskou výškou 115m (za normálního stavu vody v řečišti) leží u Labe,v místě,kde řeka opouští naše území.

Nejníže položeným sídlem

Je Hřensko (130 m n. m.), obec ležící v pískovcovém kaňonu při ústí říčky Kamenice do Labe.

Nejvýše položený bod

Nejvyšší bod ČR se nalézá na Pradědu v Jeseníkách v nadmořské výšce 1654 metrů.Hora Praděd 1492 m.n.m plus vysílač 162 metrů to je celková nadmořská výška 1654 m.n.m.

Zpět na začátek Geologie ČR

Nejvýznamnější stratotyp - Záhořanský stratotyp

Světoznámá lokalita severně od králova dvora, tvořená sedimenty Ordovického stáří, s výskytem četných zkamenělin živočichů, zvláště trilobitů.

Nejvýznamnější geologický profil – Klonk u Suchomast

Na severním okraji obce Suchomasty (jižně od Koněprus) se nachází mezinárodní uznaný typický profil hranic mezi silurem a devonem, tj. dvěma geologickými obdobími prvohor. Platí od roku 1972 pro celý svět jako vzor. Byly zde nalezeny četné zkameněliny. U profilu byl postaven pomník, který tvoří dva 4,5 m vysoké sloupy ze zbuzanského vápence, sepnuté bronzovými deskami.

Významný doklad o zalednění - odkryv v Kravařích

Jde o jedinečný profil (východově od Opavy), dokládající sálské zalednění pevninským ledovcem ve čtvrtohorách. Obsahuje bludné balvany ve fluvioglaciálních nánosech (říční nánosy z uloženin tajících ledovců).

Nejznámější oblast geologického bádání – Barrandien

Je jádrem tzv.barrandiensko-železnohorské zóny.Je to území ve středních a západních Čechách, přibližně mezi Českým Brodem a Stříbrem. Je cenné tím, že algolikum (starohory) a prvohory jsou zde buď zcela nepřeměřené, nebo jen velmi slabě přeměřené, takže lze sledovat původní složení uloženin z těchto období. Charakteristické jsou například dobře patrné vrásy prvohorních vápenců a mnoho nalezišť zkamenělin rostlina živočichů. Centrální část Barrandienu, nazvaná Český kras (mezi Prahou a Berounem), byla jako geologicky a botanicky nejcennější oblast prohlášena za chráněnou krajinnou oblast. Celé území je pojmenováno na počest francouzského geologa Joachima Barranda (1799-1883), který žil většinou v Praze a věnoval se studiu algolika a starších prvohor. Napsal rozsáhlé dílo Silurský systém ve středních Čechách, který proslavil toto území jako světoznámou geologickou oblast.

Nejzřetelnější zlomové pásmo – Krušnohorské

Je soustavou variských zlomů na jihovýchodní hraně krušnohorské kuesta (mocná odolná vrstva s mírným úklonem). Dále na jihovýchod je ohraničena příkopovou propadlinou podkrušnohorskou. Zdvih kuesty byl ukončen v mladších třetihorách. Do Německa se kuesta sklání mírně, na českou stranu jsou svahy příkré, místy vysoké 500 – 600 m.

Nejsilnější zemská kůra

Největší mocnost zemské kůry na území ČR je v jižních Čechách (až 38 km). Směrem na sever a východ se její mocnost pomalu zmenšuje.

Nejaktivnější seizmické oblasti

Podle dlouhodobých záznamů leží nejaktivnější seizmická (zemětřesná) oblast v západních Čechách (Chebsko, Sokolovsko, Kraslicko). Na Moravě je to oblast Opavská a Ostravská. V Čechách dochází k tak zvaným zemětřesným rojům, tj. k otřesům trvající několik týdnů až měsíců.

Grafické znázornění maximální očekávání intenzity zemětřesení v ČR

Poslední největší zemětřesení

K největšímu otřesu posledních let došlo na Chebsku v roce 1985. Zemětřesný roj trval téměř dva měsíce. Nejsilnější otřes měl magnitudo (což je množství energie uvolněné v ohnisku zemětřesení) 4,7 stupňů Richterovy stupnice – opadaná omítka, trhliny ve zdi, popadané komíny. Zemětřesení bylo doprovázeno duněním.

Nejzachovalejší stratovulkán s kalderou – Doupovské hory

Jde o masiv složené sopky (láva a tuf) přibližně kruhového půdorysu s rozsáhlým kráterem (kalderou), který vznikl propadem střední části vulkánu. Nejvyšším vrcholem je Hradiště (934 m.n.m.).

Nejmladší sopka – Komorní hůrka u Františkových Lázní

Sopka byla aktivní ještě počátkem čtvrtohor. Přibližně stejného stáří je i Železná hůrka, ležící asi 10 km jižně od Chebu.

Nejstarší geologická rezervace – Pánská skála

Pánská skála v Práchni u Kamenického Šenova, nazývána také Kamenné varhany, je chráněná od roku 1895 jako vzácná ukázka sloupcové odlučnosti čediče. Pěti a šesti boké sloupy jsou až 12 m vysoké.

Světově ojedinělá tzv. Kamenná slunce

Nacházejí se ve stěně lomu jihovýchodně od obce Hnojnice v Českém středohoří u Libčevsi. Vznikla při výbuchu sopky, když létající jílovité balvany zapadaly do rozžhavené čedičové lávy. Při chladnutí se láva kolem balvanů smršťovala a paprskovitě popraskala.

Nejznámější pozůstatky čediče

Nejznámější vodorovná sloupcovitá odlučnost čediče – Čertova zeď (u Českého Dubu okres Liberec) Nejznámější vějířovitá odlučnost čediče – Vrkoč (na skalní stěně kopce Vrkoč na levém břehu Labe jižně od Ústí nad Labem).

Nejrozšířenější horniny v ČR

Nejrozšířenější vyvřelé (magmatické) horniny – žula (Českomoravská vrchovina, Středočeská pahorkatina, Karlovarsko, Liberecko), čedič (České středohoří, Doupovské hory, Trosky, Bruntálsko), znělec (České středohoří – Milešovka). Nejrozšířenější usazené horniny (sedimentární) – pískovec (skalní města v severních a severovýchodních Čechách a Vnějších Západních Karpatech), vápenec (Český a Moravský kras), břidlice (západní a jihozápadní Čechy). Nejrozšířenější přeměněné (metamorfované) horniny – rula (jižní Čechy a Českomoravská vysočina), svor (Šumava, Krkonoše – Sněžka, Hrubý Jeseník), fylit (Železnobrodsko, severní Moravě).

Zpět na začátek Těžba nerostných surovin

Nedostatek některých základních surovin, zejména ropy, zemního plynu, železné rudy, ale i některých dalších surovin, je třeba řešit dovozem. Přesto mnohé suroviny se v ČR těží.

Nejstarší rýžoviště zlata

Nejstarší archeologické nálezy dokládají rýžování zlata z 9. století před našim letopočtem. Velkého rozmachu dosáhlo v době keltského osídlení, předpokládá se, že se v této době vytěžilo asi 250 000 kg zlata.

Nejslibnější ložisko zlata

Průzkum v Kašperských Horách prokázal poměrně velká naleziště zlata. Ovšem ekologická rizika u případné těžby a poloha u hranic Národního parku Šumava narazil na odpor velké části veřejnosti. I proto se od těžby prozatím upustilo.

Nejvýnosnější stříbrné doly ve středověku

Mezi nejvýnostnější doly v Evropě patřily české stříbrné doly, zejména kutnohorské. Od roku 1300 se razily v Kutné Horře po téměř 250 let známé pražské groše.

Poslední těžba rud

Zlaté Horách ve Slezsku, zde se těžba polymetalických rud ukončila v roce 1994.

Nejdůležitější surovina

Naší nejdůležitější surovinou je uhlí, které slouží především k výrobě elektřiny (3/4 energie se vyrábí spalováním uhlí).Nejstarší nález používání a těžby uhlí najdeme v Ostravě - Petřkovvickích. Pochází z doby kamenné asi 20 000 let staré. Nejdůležitější oblastí těžby černého uhlí je ostravsko-karvinská pánev. Jelikož je těžba z hloubek až 1000 m příliš složité a nákladné, jsou doly postupěn zavírány. Celosvětové významná je těžba hnědého uhlí (v roce 1997 - 6. místo na světě). V současnosti se těžba pohybuje kolem 50 mil. tun. Místem těžby hmědého uhlí v ČR je severočeská pánev. Uhlí se těží povrchovým způsobem na Mostecku a Chomutovsku. Na tuto oblast připadá asi 4/5 naší těžby hnědého uhlí.

Největší ložiska kaolínu

U Horní Břízy a Kaznějova na Plzeňsku. Místní kaolín se používá jako plnivo při výrobě papíru a na výrobu keramiky. Na výrobu porcelánu se nehodí. Nejlepším kaolínem na výrobu porcelánu jsou ložiska na Karlovarsku.

Největší vápencový lom

Nejvíce vápence v ČR se těží ve velkolomu Čerotvy schody, který leží na okraji chráněné krajinné oblasti Český kras v těsné blízkosti Koněpruských jeskyní.

Nejznámější žulový lom

Patrně nejznámějším lomem u nás je Mrákotín na Českomoravské vrchovině. Odtud pochází žulový monolit, ze třetího nádvoří Pražského hradu. Monolit o výšce přes 16 metrů je položen na podstavci liberecké žuly. Byl vztyčen roku 1928 při příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky.

Největší těžba granátů

Nejvíce granátů pochází v současnosti z ložiska Podsedice u Lovosic. Zde byl začátkem 18. století nalezen náš největší granát, dlouhý 35 mm.

Nejznámější naleziště drahých kamenů - Kozákov

Známe naleziště drahých kamenů, zejména achátů a jaspisů. Unikátní nález kozákovského olivínu je uložen ve sbírce drahých kamenů Národního muzea.

Nejhlubší vrt

Najdeme u obce Jablůnka v okrese Vsetín a dosáhl hloubky 6 506 m. Byl zaměřen na ověření možností výskytu ropy a zemního plynu v hlubších vrstvách karbonských a devonských sedimentů.

Nejhlubší důl

Největší hloubky při důlní činnosti bylo u nás dosaženo v roce 1975 v Příbrami-Hájích při těžbě uranu - 1 838,4 m. V této hloubce přesahuje teplota horniny 40 stupňů Celsia. V Příbrami byla jako první na světě dosažena hloubka 1000 m při těžbě stříbra na dole Vojtěch-Březvové Hory v roce 1875. Zde můžete navšítit Hornický skanzen (jedna z věží Ševčického dolu je zařazena na seznam památek UNESCO).

Zpět na začátek Reliéf

Tabulka vyšších geomorfologických jednotek v ČR

Nejrozsáhlejší rovina – Polabí

Polabí je často užívaný název roviny, která není vymezená jako samostatná geomorfologická jednotka. Rozkládá se kolem středního toku řeky Labe a dolních toků labských přítoků. Povrch je plochý, rovinatý, převážně nížinný s nadmořskou výškou většinou do 300 m.n.m. Geomorfologicky je částí Středočeské tabule a zčásti Východočeské tabule. K Polabí nejsou zahrnovány ty části Středočeské tabule, které se zvedly při horotvorných pohybech spolu s okrajovými pohořími.

Nejvýraznější sníženina – Boskovická brázda

Boskovická brázda je protáhlá, v terénu dobře patrná sníženina o ploše 409 km čtverečních a široká 3-10 km. Tvoří brázdu mezi Českomoravskou vrchovinou na západě a Bobravskou a Drahanskou vrchovinou na východě. Žernovická hrást ji rozděluje na dvě části, Malou Hanou a Oslavanskou brázdu. Celkový dojem umocňuje její bezlesý povrch mezi okolním vyšším zalesněným terénem.

Největší pánev – Třeboňská pánev

Třeboňská pánev je součástí Jihočeských pánví. Má rozlohu 1 360 km čtverečních. Uprostřed pánve je rovinný reliéf, na východním a západním okraji pahorkatiny. Protéká jí řeka Lužnice. Většina plochy pánve je chráněnou krajinnou oblastí, sloužící jako ukázka citlivého přetvoření přírody člověkem, který zde již v 16. století vytvořil z močálů důmyslný systém rybníků a kanálů. Oblast byla zařazena mezi biosférické rezervace UNESCO.

Nejrozsáhlejší pahorkatina – Středočeská pahorkatina

Středočeská pahorkatina o ploše 6 328 km čtverečních je dosáhlé území v jižní a jihozápadní části Čech , s vrchovinným reliéfem v oblasti žul uprostřed a na jihozápadě. Charakteristické jsou hluboce zaříznutá údolí řek Vltavy a Sázavy. Nejvyšší bod je Drkolná (729 m.n.m.) v Blatenské pahorkatině.

Nejrozsáhlejší vrchovina – Českomoravská vrchovina

Též nazývána Vysočina je zároveň nejrozsáhlejším horským celkem v ČR. Je to rozsáhlé území na česko-moravském pomezí o rozloze 11 742 km čtverečních. Přes vrchovinu prochází hlavní evropské rozvodí mezi Severním a Černým mořem. Vrchovina je stvořena především s krystalických hornin – převážně rul. Největším vrcholem je Javořice (837 m.n.m) s věží televizního vysílače. Povrch je mozaikou polí, luk a lesů převážně smrkových.

Nejrozsáhlejší hornatina – Šumavská hornatina

S rozlohou 4 959 km čtverečních, je tvořena Šumavou se Šumavským podhůřím a Novohradským podhůřím. Nejvyšším vrcholem na území ČR je Plechý 1 378 m.n.m). Je zde možno pozorovat pozůstatky činnosti ledovců – kary, morény, ledovcová jezera (Černé, Čertovo jezero). Vznikla zde i četná rašeliniště. Od roku 1991 je nejvýznamnější část Šumavy národním parkem.

Nejvyšší hornatina – Krkonoše

Nejvyšší pohoří ČR má rozlohu 454 km čtverečních. Nejvyšším vrchole Krkonoš i ČR je Sněžka (1 602 m.n.m.). Krkonoše jsou složeny z krystalických břidlic s průnikem žul. Patrný je vliv údolních ledovců na modelaci terénu. Od roku 1963 jsou Krkonoše národním parkem (nejstarší v ČR).

Nejtypičtější průlomové údolí – Údolí Labe v Děčínské vrchovině

Děčínská vrchovina je složená především z pískovců, místy s průniky neovulkanických hornin. Hluboce zaříznuté, až 400 m hluboké kaňonovité údolí řeky Labe ji protíná napříč v délce 12 km. Příkré stěny jsou tu často narušovány zvětráváním – dochází tu k častému odlamování a hroucení skal.

Nejvýznamnější průlomové údolí – Porta Bohemica (Brána Čech) v Českém středohoří

Kaňonovité údolí Labe, hluboké až 400 m, užívané už v dávné minulosti k průchodu pohořím.

Unikátní funkci „střechy Evropy“

má vrch Klepáč (1 138 m) ve skupině Kralického Sněžníku. Na jeho jižním úpatí je rozvodí tří moří: Nysa Klodzka vtéká do Odry a ta do Baltského moře, Tichá Orlice do Labe, to pak do Severního moře a konečně řeka Morava je přítokem Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

Více o tvarech a vzniku reliéfu najdete ZDE.

Zpět na začátek Reliéf - výjimečné tvary

Nejrozsáhlejší skalní město - Adršpašsko-teplické skály

Adršpašsko-teplické skály mají rozlohu 17,72 km čtverečních. Celá tato oblast kvádrových pískovců, ve kterých se vlivem zvětrávání vytvořily zajímavé skalní útvary, kaňony a soutěsky, je rozdělena Vlčí roklí na menší severní Adršpašské a jižní Teplické skály. Oblast je národní přírodní rezervací, geologicky, botanicky i historicky cennou.

Nejnavštěvovanější skalní město – Prachovské skály

Prachovské skály jsou skalní město severozápadně od Jičína, tvořené kvádrovými pískovci, o rozloze 1,9 km čtverečních. Malebné skalní útvary, hluboké rokle, strže a vyhlídky jsou oblíbeným turistickým cílem a místem, kde mladí sportovci zkoušejí své horolezecké umění. Došlo zde i k zajímavým archeologickým nálezům.

Největší skalní most v Evropě – Pravčická brána

Pravčická brána je mohutný pískovcový skalní most v oblasti národního parku České Švýcarsko. Šířka mostu u dna je 26,5 m, výška oblouku je 16 m. Oblouk má uprostřed mocnost 3 m a šířku 7-8 m. Od roku 1980 je pro turistickou veřejnost uzavřen a zpevněn injektáží speciální pryskyřičné směsi. Unikátní přírodní výtvor je národní přírodní památkou.

Největší pokličky - v Kokořínském dole

V CHKO Kokořínsko se vlivem pomalejšího zvětrávání tvrdých železitých pískovců vytvořily až 1 m mocné a 4 m široké poklice, kryjící spodní sloupy z méně odolných pískovců. Tyto útvary připomínají hřiby jež jsou až 20 m vysoké.

Nejvýraznější čedičový sopouch - Trosky

Vrch Trosky v Českém ráji tvoří dominantu kraje. Je dvouvrcholovým čedičovým sopouchem třetihorní sopky, který byl obnažen pozdějšími erozními procesy. Ve 14. století byl na obou skalách postaven hrad se dvěma věžemi.

Nejmohutnější balvan - Dědek

Dědek je název obřího žulového balvanu v lese u obce Žihle na Plzeňsku. Má šířku 12 m a výšku 6 m. Poblíž se nachází ještě další balvan - Bába o výšce 4 m. Oba jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1933.

Nejznámnější viklan - Husova kazatelna

Husova kazatelna je viklan (balvan, který je erozí tak podemletý, že se viklá) o výšce 2 m u Petrovic na Sedlčansku. Je jedním z největších viklanů, má na temeni hlubokou mísu, tzv. skalní hrnec. Podle pověsti zde kázal Jan Hus.

Největší bludný balvan

V Ostravě - Kunčicích byl nalezen při hloubení základů stavby bludný balvan o hmotnosti 16.5 t. Je z načervenalé skandinávské žuly a je tedy dokladem přítomnosti pevninského ledovce na našem území. Po ústupu ledovce byly sypké ledovcové usazeniny zčásti odplaveny, velké balvany však zůstaly.

Nejvýraznější údolí ledovcového původu - Obří důl

Obří důl v Krkonoších, kterým protéká pramenný tok řeky Úpy, je 4,5 km dlouhé. Horským ledovcem vymodelované údolí ve tvaru písmene U. Příkré svahy v horní části jsou až 500 m vysoké. Po ústupu ledovce zde zbyly tří čelní morény (nánosy), navršené až do výše 20 m.

Nejdelší údolí ledovcového průvodu - Labský důl

Labský důl, dlouhý téměř 8 km, je hluboké údolí v Krkonoších, pod pramenem Labe. Horní část má téměř kolmé srázy, až 200 m vysoké. Labský důl je proslulý svými vodopády (Kaskádový Labský vodopád, Pančavským vodopádem).

"Kouřící" hora - Boreč

Boreč je zalesněný znělcový vrch. Uvnitř jeho masivu je mnoho velmi hlubokých puklin, ve kterých se udržuje stálá teplota kolem 11 stupňů Celsia. V zimě, když okolní teplota klesne, stoupá teplejší vzduch a pára na povrch. V okolním studeném vzduchu pak kopec jakoby "kouří". Země kolem puklin nezamrzá a nedrží se zde sníh. Zajímavé je i mikroklima kolem puklin.

Nejrozsáhlejší území změněné činností člověka - Mostecká pánev

Sníženina jež je poznamenána dlouhodobou povrchovou těžbou hnědého uhlí. Kvůli těžbě byly přemístěny celé úseky vodních toků (Bílina) a zbořeno nebo přemístěno několik desítek sídel.

Území s největšími poklesy povrchu - Ostravsko

Ostravsko je naše největší oblast těžby černého uhlí. Poklesy, místy až o 30 m, mají za následek velké hospodářské škody.

Nejzáhadnější balvany - Kounovské řady

Nacházejí se u obce Domoušice na Lounsku. Je to 14 řad křemencových balvanů. Balvany asi 2 500 kusů jsou z křemence, jehož nejbližší výskyt je vzdálen 30 km. Archeologický výzkum zatím neobjasnil příčinu a období jejich vzniku.

Zpět na začátek Reliéf - propasti, jeskyně

Největší a nejdokonaleji vyvinuté krasové území – Moravský kras

Území o rozloze 89 km čtverečních, s velmi pestrou škálou krasových jevů, včetně podzemních vodních toků. Území přibližně 25 km dlouhé a 3-5 km široké, rozkládající se na sever od Brna ke Sloupu a Holštejnu. Geologicky je tvořen devonskými vápenci moravského paleozoika. Na povrchu jsou vyvinutá škrapová pole, závrty, kaňony, slepá i poloslepá údolí, ponory i vývěry. Nejvýznamnějšími propadáními jsou propadání Sloupského potoka Bílé vody, nejvýznamnějším vývěrem je výtok Punkvy v Pustém žlebu. V podzemí se nacházejí jeskyně s velkolepou krápníkovou výzdobou, rozsáhlé jeskynní systémy a propasťovité jeskyně. Je zde evidováno na 1 062 jeskyní. Mnohé z nich jsou bohatými archeologickými nalezišti (nálezy jeskynních medvědů, světový význam mají nálezy člověka neandrtálského). Od roku 1956 je celé území CHKO.

Nejdelší jeskyně – Amatérská jeskyně

Jeskyní soustava Amatérské jeskyně o délce 34,9 km v Moravském krasu je rozsáhlý, vícepatrový systém rozměrných chodeb, dómů, komínů a jeskyní s bohatou krápníkovou výzdobou. Její součástí jsou mimo jiné také Punkevní jeskyně, propast Macocha, výtok Punkvy a jeskyně Piková dáma s téměř celoročním zaledněním. Soustavou protékají ponorné řeky Bílá voda a Sloupský potok, které se spojují v Punkvu, pokračují až k vývěru v Pustém žlebu.

Nejhlubší propast – Hranická propast

Hranická propast – nazývaná též Macůška – má hloubku 273,6 m (dosud zjištěný údaj, někdy uváděný údaj 329,5 m není ověřen a oficiálně uznán). Propast najdeme u města Hranice v Hranickém krasu. Výzkum neustále probíhá, předpokládá se, že hloubka je mnohem větší. Hloubka suché části propasti k jezírku je 69 m. Jezírko má slabě mineralizovanou vodu a je nejhlubším přírodním jezerem v ČR.

Nejdelší nekrasová jeskyně – Teplická jeskyně

Teplická jeskyně, dlouhá 1 065 m se nachází v pískovcích Adršpašsko-teplických skal v Broumovské vrchovině.

Nejhlubší nekrasová propast – Kněhyňská propast

Kněhyňská propast (též jeskyně), hluboká 57,5 m, se nachází poblíž Frenštátu pod Radhoštěm. Je to rozsedlinová propast s členitým systémem puklinových sítí a chodeb ve flyšových pískovcích Moravskoslezských Beskyd. Celková délka síní a chodeb je 280 m.

Nejdelší ledová jeskyně – jeskyně Naděje

Je 30 m dlouhá ledová puklinová jeskyně, která vznikla v neovulkanitech Lužických hor. Její zalednění je celoroční. Nachází se na úbočí Suchého vrchu u obce Krompach.

Nejdelší paledové jeskyně – Ledové sluje

U Vranova nad Dyjí jsou dlouhé více než 400 m. Část jeskyní je paledová, tzn. v chladném období má ledovou výplň.

Největší podzemní dóm – Obří dóm

Obří dóm je součástí jeskynního systému Rudického propadání v Moravském krasu. Dóm o půdorysu 70x30 m a výšce 60 m leží na podzemním řečišti Jedovnického potoka.

Unikátní aragonitové jeskyně – Zbrašovské aragonitové jeskyně

Jeskyně u Teplic nad Bečvou vznikly ve vápencích Hranického krasu. Zřícením a korozí podél puklin a později rozleptáním teplými kyselkami se vytvořil složitý systém chodeb, dómů a komínů. Na povrchu vápence vytvořily jehlicovité výrostky a krystaly aragonitu, tzv. keříčky. V jeskyních jsou světově unikátní gejzírové stalagmity, vzniklé průnikem minerálních pramenů vzhůru a usazováním aragonitu do kuželovitého tvaru. Tyto nejdelší aragonitové jeskyně o délce 930 m jsou přístupné od roku 1926.

Nejrozsáhlejší plynová jezera – Zbrašovské aragonitové jeskyně

Ve Zbrašovských aragonitových jeskyních jsou v hlouběji položených částech některých jeskyní smrtelně nebezpečné koncentrace oxidu uhličitého, který se drží v nejnižších částech jeskyně a vytváří plynová jezera.

Nejteplejší jeskyně – Zbrašovské aragonitové jeskyně

Teplota se zde po celý rok pohybuje od 15 do 20 stupňů Celsia. V ostatních krasových jeskyních bývá teplota mnohem nižší.

Nejmohutnější propast – Macocha

Tato mohutná propast v Moravském krasu vznikla propadnutím stropu velké podzemní dutiny. Na dne jsou jezírka a protéká tu říčka Punkva. Celková hloubka propasti k hladině jezírka je 138,7 m. Dolní jezírko je 48,9 m hluboké, celková hloubka je tedy 187,6 m. Dno je přístupné veřejnosti z Punkevní jeskyně.

Pár jeskynních nej na konec

Nejdelší jeskynní plavba – po Punkvě (Moravský kras)
Nejdelší podzemní tok – Punkva (více než 10km - Moravský kras)
Nejnavštěvovanější jeskyně a nejdelší zpřístupněná trasa – Punkevní jeskyně (1 260 m - Moravský kras)
Nejdelší veřejností zpřístupněné jeskyně – Sloupsko – Šosůvské jeskyně (celková délka přes 4 km, veřejnosti zpřístupněné trasa 1 230 m – Moravský kras)
Zpřístupněné jeskyně v ČR graficky
Největší veřejností zpřístupněná podzemní prostora – Hlavní dóm v Kateřinské jeskyni (diky výborné akustice se zde pořádají koncerty – Moravský kras)
Nejstarší záznam jeskyně na mapě – Hranická propast (zaznamenal již Komenský v roce 1627)
První elektronicky osvětlená jeskyně – Eliščina jeskyně (součást Sloupsko – Šosůvské jeskyně v Moravském krasu, osvětlena již v roce 1880)
Nejmohutnější propadání – Roudnické propadání (Jedovnického potoka v Moravském krasu vyvěrá v Býčí skále)
Nejkomičtější název jeskyně – V prdeli (u Koněprus v Českém krasu dlouhá jen 2,5 m)

Více o jeskyních a krasech najdete ZDE.

Zpět na začátek Vodstvo - řeky

Pomoří a rozvodí v ČR na mapě

Nejdelší řeka – Vltava

Její tok je dlouhý 433 km a povodí zaujímá plochu 28 090 km čtverečních. Průměrný průtok Vltavy před ústím do Labe je 150,9 metrů krychlových za sekundu. Vltava pramení na Šumavě na svahu Černé hory ve výšce 1 172 m a ústí u Mělníka ve výšce 155 m do Labe. Nejvýznamnější přítoky Vltavy jsou Lužnice, Otava, Sázava a Berounka. Na vltavském toku byla vybudována celá kaskáda vodních nádrží, mezi které patří i naše největší vodní nádrž Lipno I. i nádrž s největším zadrženým objemem vody – Orlík.

Nejmohutnější řeka – Labe

Labe je řeka s nejmohutnějším průtokem vody u nás. V Hřensku, kde opouští naše území v nadmořské výšce 115 m, protéká řečištěm Labe průměrně 312,5 metrů krychlových za sekundu. Délka na území ČR je 370 km. Celé Labe od pramene až k ústí do Severního moře je dlouhé 1 165 km a jeho průtok činí 790 metrů krychlových za sekundu. Pramení na Labské louce v Krkonoších ve výšce 1 384 m. Labe je splavné od Chvaletic. Největšími přítoky na našem území jsou Orlice, Jizera, Vltava a Ohře.

Řeka s největším povodím – Labe

Povodí Labe na území ČR má rozlohu 49 933 km čtverečních. Je to o něco více než 1/3 povodí celého Labe, které měří 146 500 km čtverečních.

Řeka s největším celkovým spádem – Labe

Pramení ve výšce 1 384 m a naše území opouští ve výšce 115 m. Rozdíl těchto dvou výšek udává celkový spád toku – 1 269 m.

Největší řeka pomoří Černého moře – Morava

Osou říční sítě na Moravě a největší moravskou řekou je řeka Morava. Její délka na území ČR je 246 km, povodí až po státní hranici má rozlohu 24 266 km čtverečních. Průměrný průtok nad ústím Dyje je 65 metrů krychlových za sekundu a po soutoku s Dyjí (už mimo naše území) je 108,8 metrů krychlových za sekundu. Morava pramení na jižním svahu Kralického Sněžníku ve výšce 1 380 m. Od Rohatce tvoří v délce 38,5 km přirozenou státní hranici se Slovenskem. V místě soutoku se svým největším přítokem Dyjí opouští Morava česko-slovensko-rakouské pomezí ve výšce 148 m naše území.

Největší řeka tekoucí do Baltského moře – Odra

Odra protéká územím ČR pouze svým horním tokem. Její délka od pramene po státní hranice činí 135 km, povodí až po státní hranici má rozlohu 5 835 km čtverečních. Průměrný průtok Odry v Bohumíně (nad ústím Olše) je 48,1 metrů krychlových za sekundu (při povodních v roce 1997 byl průtok v 2 160 metrů krychlových za sekundu – to je 45 krát více než je průměr). Odra pramení v Oderských vrších ve výšce 632 m a opouští naše území na česko-polské hranici ve výšce 193 m. Na našem území je Odra nesplavná. Největšími přítoky Odry u nás jsou Opava, Ostravice a na našich hranicích Olše.

Řeka s nejvíce jmény – Otava

Nejvíce jmen od pramene k ústí má Otava. Za pramen Otavy se považuje Lázeňský potok, který pramení na úpatí Luzného na Šumavě ve výšce 1 210 m. Od Březníku mění potok název na Modravský potok, od Modravy po soutok s Roklanským potokem nese název Vydra, která pak po soutoku s Křemelnou u Čeňkovy Pily má už jméno Otava.

Největší řeky v ČR graficky

Největší umělé řeky ze 16. století – Zlatá stoka, Nová řeka, Opatovický kanál

Při zakládání našich největších rybníků v Třeboňské pánvi byly vybudovány i důmyslné umělé vodní toky – Zlatá stoka a Nová řeka. Zlatou stoku v letech 1506-152 vybudoval vynikající rybníkář Štěpánek Netolický a napájí celou řadu rybníků – Svět, Tisý, Kaňov aj. je 47 km dlouhá a široká průměrně 2-4 m. Nová řeka odvádí část vody z Lužnice do Nežárky. Byla vybudována na ochranu rybníka Rožmberk před velkou vodou a k napájení několika dalších rybníků, vybudoval ji Jakub Krčín z Jelčan v letech 1584-86. Je mohutnou řekou, místy až 20 m širokou a 13,5 km dlouhou. Opatovický kanál dali vybudovat Pernštejnové na přelomu 15. a 16. století na Pardubicku (od Opatovic nad Labem po Semín), je dlouhý 30 km a 3-5 m široký. Sloužil k napájení rybníků a k pohonu mlýnů a hamrů. V současnosti se využívá pro závlahy a zásobování vodou.

První propojení povodí Labe a Dunaje – Švarcenberský kanál

Pozoruhodným technickým dílem je Švarcenberský kanál na Šumavě, vybudovaný v letech 1789-1822 pro plavení dřeva. Kanál začíná ve výšce 916 m v povodí Studené Vltavy. Ve výšce 790 m překonává hlavní evropské rozvodí a ústí do potoka Světlá (který ústí do řeky Mühl, která je přítokem Dunaje), kde vlastní kanál končí. Délka kanálu je 44,4 m a šířka až 4 m na úrovni terénu a 2 m u dna.

Zpět na začátek Vodstvo - vodopády

Nejvyšší vodopád – Pančavský vodopád

Nejvýznamnější oblastí vodopádů v ČR jsou Krkonoše, kde vznikly vodopády především na strmých stěnách hlubokých ledovcových údolí. Pančavský vodopád spadá ze skalní hrany na okraji Pančavské louky do Labského dolu v Krkonoších. Je to vodopád kaskádového typu, který nepadá kolmo k zemi, ale po strmé skalní stěně se řítí dolů v mnoha stupních. Jeho celková výška je 148 m. V Krkonoších najdeme i další dva z našich nejvyšších vodopádů: Horní Úpský vodopád v horní části Obřího dolu – 129 m vysoký a Pudlavský vodopád v Labském dole – vysoký 122 m.

Nejznámější vodopád – Labský vodopád

Našim nejznámějším vodopádem je Labský vodopád, kterým Labe překonává skalní stupeň v nejvyšší části Labského dolu v Krkonoších, v blízkosti Labské boudy. Má výšku 34,5 m a je nejatraktivnější na jaře, kdy má nejvíce vody z tajícího sněhu.

Více o vodopádech najdete ZDE.

Zpět na začátek Vodstvo - jezera a vodní nádrže

Největší jezero – Černé jezero

Největším jezerem ČR je Černé jezero na Šumavě o rozloze 18,47 ha a hloubce 39,8 m. Leží v ledovcovém karu na svahu Jezerní hory (1 343 m) v nadmořské výšce 1 008 m. Nad jezerem je strmá, skalnatá, 320 m vysoká Jezerní stěna. Toto jezero má zároveň nejvíce vody ze všech jezer u nás – 2 878 000 metrů krychlových. Voda jezera se využívá i k energetickým účelům. Jezero totiž funguje jako horní nádrž elektrárny, vybudované v letech 1929-30. Dolní nádrž leží o 275 m níže v údolí Úhlavy, do které směřuje i odtok z jezera, Černý potok. Černé jezero je také i nejhlubším nekrasovým jezerem v ČR.

Nejhlubší jezero – jezírko v Hranické propasti

Krasové jezírko v Hranické propasti na Moravě je nejhlubším jezerem v ČR. Jeho maximální hloubka nebyla dosud zjištěna. Potápěč dosáhl v roce 1993 hloubky 155 m a automatická sonda v roce 1995 dokonce hloubky 204,5 m. Předpokládá se, že jezero bude ještě mnohem hlubší. Měření musela být prováděna uvedenými technickými prostředky, protože přímé měření není možné. Jezero totiž vyplňuje krasovou dutinu, která ve své horní části klesá šikmo pod úhlem asi 60 stupňů.

Nejvýše položené jezero – Laka

Pomineme-li drobná bezejmenná rašelinná jezírka na Úpském rašeliništi v Krkonoších, z nichž jsou některá i ve výšce více než 1 430 m, pak nejvýše leží jezero Laka na Šumavě - 1 096 m. Plocha jezera je 2,53 ha a hloubka 3,9 m. Jezero postupně zarůstá vegetací, má slatinné břehy a na hladině jsou plovoucí rašelinné ostrůvky. Voda z jezera odtéká Jezerním potokem do Křemelné, jedné ze zdrojnic Otavy.

Nejneobvykleji vzniklé jezero – Odlezelské

Odlezelské (též Mladotické) jezero leží západně od Kralovic na Plzeňsku. Vzniklo u nás dosti neobvyklým způsobem. Po vydatných deštích se na jaře roku 1872 odtrhla a sesula část zalesněného svahu Potvorovského kopce, který byl předtím narušen při stavbě železniční tratě. Množství zeminy, balvanů a kmenů přehradilo údolí Mladotického potoka. Za touto překážkou se vytvořilo jezero o rozloze 5 ha a hloubce až 14 m.

Největší rašelinové jezero – jezírko na Chalupské slati

Jezírko na Chalupské slati u Borových Lad na Šumavě je největším rašelinným jezerem v ČR. Má rozlohu 1,3 ha a maximální hloubku 1,5 m. Jezírko s okolním údolním rašeliništěm je přírodní památkou s porosty kleče a vzácných rostlin.

Nejznámější rašelinové jezero – Velké Mechové jezírko

Leží na severním okraji Hrubého Jeseníku u Revízu, v nadmořské výšce 769 m. Má plochu 0,17 ha a maximální hloubkou necelých 3 m. Rašeliniště s jezírkem je národní přírodní rezervaci, kde je chráněna květena tundrového charakteru.

Jezero s neobvyklou vodou – Kamencové jezero

Kamencové jezero v Chomutově není přírodního původu, ale nevzniklo ani úmyslnou a plánovitou činností člověka. Jezero vyplnilo sníženinu, vzniklou pravděpodobně při těžbě břidlic, podle jiných pramenů přirozeným vyhořením uhelného sloje. Jeho voda obsahuje rozpuštěný kamenec (síran hlinitý). Jezero má velmi čistou vodu a je nevyhledávaným koupalištěm. Jeho rozloha je 16,3 ha a hloubka 3,25 m.

Seznam vybraných jezer graficky

Největší rybník – Rožmberk

Rybník Rožmberk v Třeboňské pánvi je největší ze všech rybníků v ČR. Má plochu 489 ha a maximální hloubku 6,2 m. Jeho hladina je v nadmořské výšce 427 m. Objem zadržované vody je 5,86 milionů metrů krychlových. Rybník byl vybudovaný v letech 1584-90 věhlasným rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a byl ve své době neobyčejným technickým dílem. Jeho hráz je dlouhá přibližně 2 430 m a vysoká 11 m. Rybníkem protéká řeka Lužnice.

Nejznámější rybník – Máchovo jezero

Máchovo jezero (též Velký rybník) leží u Doks, v malebné lesnaté krajině Ralské pahorkatiny. Má plochu 284 ha a hloubku až 12 m. Původně byl rybník určen k chovu ryb, v současnosti však souží především k rekreačním účelům.

Největší moravský rybník – Nesyt

Rybník Nesyt leží jihozápadně od Lednice. Má rozlohu 296 ha a hloubku 3 m. Využívá se k chovu ryb a je také rezervací vodního ptactva.

Nejvýznamnější rybníky v ČR graficky

Největší vodní nádrž – Lipno I

Z přehradních nádrží v ČR má největší rozlohu nádrž Lipno I na horním toku Vltavy – 4 870 ha. Hladina při normálním stavu leží v nadmořské výšce 726 m. Maximální hloubka je 20 m, celkový objem vody je 306 metrů krychlových. Nádrž byla vybudována pro energetické účely (elektrárna Lipno – 120 MW), ale slouží i pro vylepšení průtoků Vltavy, jako ochrana před velkou vodou a pro rekreační účely.

Nádrž zadržující nejvíce vody – Orlík

Největší objem vody zadržuje Orlík – 716,5 metrů krychlových. Nádrž má plochu 2 732 ha a maximální hloubka nádrže je 74 m. Hráz, která přehradní jezero zadržuje, je naší největší betonovou přehradou ¬– 91 m. Přehrada se využívá především na energetiku – 360 MW, ale i pro nadlepšení průtoku, plavbu a rekreaci.

Nejhlubší vodní nádrž – Dalešice

Nádrž Dalešice na řece Jihlavě na Třebíčsku má hloubku 85,5 m a je tak nejhlubší přehradou v ČR. Také přehradní hráz sypaná z kamene, která jezero zadržuje, je nejvyšší v ČR – 99, 5 m. Plocha nádrže je 480 ha a celkový objem vody je 127,3 milionů metrů krychlových. Nádrž je součástí soustavy přečerpávací elektrárny Malešice, ale využívá se i pro závlahy a k rekreaci.

Nejvýše položená vodní nádrž – Dlouhé Stráně

Nejvýše ze všech našich vodních nádrží leží horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně v Hrubém Jeseníku – 1 348 m. Byla vybudována na vrcholu stejné hory nad údolím Divoké Desné. Plocha je 15 ha, hloubka 48 m a objem 2,7 milionů metrů krychlových. Hladina může díky provozu elektrárny klesnout o více než 20 m.

Největší nádrž pro vodárenské účely – Švihov

Nádrž na řece Želivce je naší největší vodárenskou nádrží. Má rozlohu 1 670 ha, hloubka 55,7 m a objem vody 298,3 milionů metrů krychlových. Z nádrže je pitnou vodou zásobována Praha a řada středočeských měst a obcí.

Tabulka vybraných vodních nádrží v ČR

Zpět na začátek Vodstvo - podzemní vody

Nejvydatnější prameny prosté podzemní vody – v Mělnické Vrutici

Naše největší zásoby podzemních vod jsou v křídových sedimentech České tabule, nejčastěji v propustných pískovcích. Tyto vodou bohaté horniny jsou uzavřeny mezi vrstvami nepropustných jílů a slínů. V místech, kde jsou nadložní vrstvy porušeny, voda pod tlakem vystupuje a vytváří vydatné prameny. Nejvydatnější z nic je pramen v Mělnické Vrutici východně od Mělníka, který poskytuje 140 litrů vody za sekundu. Jinde v oblasti České tabule se voda získává také pomocí vrtů, hlubokých i několik set metrů.

Nejznámější hořká minerální voda – Šaratice

U Šaratice, jihovýchodně od Brna, vyvěrá naše nejznámější hořká minerální voda. Obsahuje síran hořečnatý a sodný. Užívá se zejména při zažívacích potížích, protože má projímavé účinky.

Nejteplejší minerální pramen – karlovarské Vřídlo

Podle teploty dělíme minerální vody na chladné (do 25 stupňů Celsia), teplé (25-50 stupňů Celsia) a horké neboli vřídla (nad 50 stupňů Celsia). Vřídlo v Karlových Varech je nejteplejší ze všech minerálních pramenů v ČR. Vyvěrá z hlubky 2 000-3 000 m a jeho teplota dosahuje 73 stupňů Celsia. Pramen alkalicko-salinicko-muriatické termální vody je vyveden do budovy Vřídelní kolonády, postavené v letech 1967-75. Vystřikuje do výšky až 12 m. Je zároveň našim nejvydatnějším pramenem – vychrlí totiž 1 800 litrů vody za minutu.

Naše největší a nejznámější lázně – Karlovy Vary

Karlovy Vary leží při soutoku Ohře a Teplé v nadmořské výšce 380 m. Lázeňská čtvrť je rozložena podél říčky Teplé. Podle pověsti objevil zdejší teplé prameny při lovu sám Karel IV. Karlovarské termální prameny vyvěrají ze žuly karlovarského plutonu z hloubek přes 2 000 m, v místě křížení zlomů. Pří cestě vzhůru se voda sytí minerálními solemi a kysličníkem uhličitým. Vydatnost pramenů je kolem 2 000 litrů za minutu, z toho 9/10 připadá na samotné Vřídlo. Teplota dvanácti karlovarských pramenů je v rozmezí od 41,2 stupňů Celsia (Sadový pramen) po 73 stupňů Celsia (Vřídlo). Léčí se zde zejména nemoci zažívacích orgánů a choroby lákové výměny.

Nejradioaktivnější prameny – v Jáchymově

Vody s největším obsahem radioaktivních látek vyvěrají v Jáchymově na Karlovarsku. Jáchymov byl proslulý od 16. století těžbou stříbra. Od 18. století se zde těžily také rudy olova a kobaltu a od 19. století i uranové rudy. Uran se tehdy využíval k barvení porcelánu a skla. Po objevu radioaktivity se tu začalo s léčením radioaktivní vodou. Otevřením lázeňského ústavu v roce 1911 zde vznikly první radioaktivní lázně na světě. Léčba byla rozšířena po ukončení uranové rudy v 60. letech 20. století, kdy byly podchyceny nové prameny z bývalých dolů. Zdejší léčba se zaměřuje na nemoci pohybového ústrojí, cévní a nervové choroby a poruchy látkové výměny.

Nejvýše položené lázně – Karlova Studánka

Karlova Studánka v Hrubém Jeseníku je svou polohou v nadmořské výšce 775 m nejvýše položenými lázněmi v ČR. Vyvěrá tu několik kyselek prostých a zemito-železitých. Největší obsah železa má pramen Norbertův, oblíbené jsou i prameny Maxmiliánův, Karlův, Antonínův, Vilémův a další. Všechny prameny jsou studené (6-7 stupňů Celsia), některé obsahují sirovodík. Léčí se tu nemoci dýchacích cest, srdeční a cévní choroby, nemoci z povolání, především silikóza.

Nejníže položené lázně – Hodonín

Uprostřed Dolnomoravského úvalu, při řece Moravě na hranici se Slovenskem, leží v nadmořské výšce 162 m lázeňské středisko Hodonín. Lázeňský provoz zde byl zahájen v roce 1979 v nově vybudovaných léčebných lázních, do kterých se přivádí jodobromová voda z pramene v nedalekých Lužicích. Léčí se tu nemoci oběhového a pohybového ústrojí.

Největší lázně Moravy – Luhačovice

Luhačovice leží uprostřed Vizovické vrchoviny v údolí Šťávnice, v nadmořské výšce 253 m. Je tu 17 alkalicko-muriatických pramenů a jeden sirný pramen. Nejznámější z nich je Vincentka. Léčí se tu choroby horních cest dýchacích a nemoci žaludeční pomocí inhalací, koupelí a pitné kůry.

Více o podzemní vodě najdete ZDE.

Zpět na začátek Počasí a podnebí

Nejchladnější místo - Sněžka

Nejchladnějším místem v ČR je vrchol Sněžky (1602 m) v Krkonoších s průměrnou roční teplotou pouhých 0,2 stupně Celsia. Jen o málo větší je průměrná teplota na Pradědu v Hrubém Jeseníku (0,9 stupně Celsia).

Nejchladnější měsíc - leden

Nejchladnějším měsícem roku je zpravidla leden (někdy však i únor nebo prosinec). Nejnižší průměrná teplota je na Pradědu (1491 m) v Hrubém Jeseníku a to – 7,4 stupně Celsia. Tato hodnota je ještě o 0,2 stupně Celsia nižší než průměrná teplota naší nejvyšší hory Sněžky, což je způsobeno větší kontinentalitou Pradědu, tedy větší vzdáleností od Atlantského oceánu.

Nejteplejší měsíc – červenec

Nejteplejším měsícem roku je v dlouhodobém průměru červenec. Nejvyšší průměrnou červencovou teplotu má oblast Dolnomoravského úvalu – téměř až 20 stupňů Celsia (Hodonín 19,8 stupně Celsia).

Nejvyšší naměřená teplota vzduchu – Praha-Uhřiněves

Nejvyšší teplota na území ČR byla naměřena 27.7. 1983 v Praze-Uhřiněvsi (277 m), a to 40,2 stupňů Celsia.

Nejnižší naměřená teplota vzduchu – v Litvínovicích

Nejnižší naměřená teplota vzduchu na našem území byla naměřena v Litvínovicích (391 m) u Českých Budějovic dne 11.2. 1929, a to -42,2 stupně Celsia. Únor toho roku byl na většině území ČR nejchladnějším měsícem 20. století.

Největší teplotní rozdíl

Největší teplotní rozdíl, způsobený vpádem studeného vzduchu, byl naměřen v noci z 31.12. 1978 na 1.1. 1979. Během 6 hodin poklesla teplota vzduchu o 20 stupňů Celsia a během 16 hodin o 30 stupňů Celsia.

Nejdeštivější místo – Bílý potok

Na srážky nejbohatším místem ČR je stanice Bílý potok – U studánky (900 m) v Jizerských horách s průměrným ročním úhrnem srážek 1 705 mm. Na Moravě je to Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm srážek.

Nejsušší oblast – Libědice

Srážkově nejchudší oblastí ČR je dolní Poohří, Kladensko a Rakovnicko, leží v dešťovém stínu Krušných hor. Vůbec nejmenší průměrný roční úhrn srážek vykazuje měření v obci Libědice v okrese Chomutov a to 410 mm.

Nejvyšší denní srážky – Bedřichov-Nová Louka

Nejvíce srážek za 24 hodin bylo zaznamenáno 29.-30. 7. 1897 na stanici Bedřichov-Nová Louka (780 m) v Jizerských horách a to 345 mm. V posledních letech potom 6. 7. 1997 na Lysé hoře v Moravskoslezských Beskydech – 233,8 mm srážek.

Největší roční úhrn srážek – Kořenov

Nejvíce srážek za rok bylo zaznamenáno v roce 1926 v Kořenově-Jizerce v Jizerských horách, a to 2 202 mm, v posledních letech pak v povodňovém roce 1997 na Lysé hoře v Moravskoslezských Beskydech – 2 085 mm srážek.

Nejmenší roční úhrn srážek – Velké Přítočno

Nejméně srážek během jednoho roku spadlo v roce 1933 ve Velkém Přítočnu (okres Kladno) a v roce 1959 na stanici Skryje – Písky (okres Rakovník), v obou případech 247 mm.

Největší měsíční úhrn srážek – Lysá hora

Nejvíce srážek za měsíc spadlo v červenci 1997 na Lysé hoře v Moravskoslezských Beskydech – 811,5 mm. Tehdejší vydatné srážky způsobily katastrofální povodně.

Nejvíce dnů se sněhem – Sněžka

Na Sněžce v Krkonoších leží sněhová pokrývka v průměru 186 dní v roce.

Absolutně největší sněhová pokrývka – Lysá hora

Nejvíce sněhu bylo naměřeno 19. 3. 1924 na Lysé hoře v Moravskoslezských Beskydech – 380 cm.

Nejnižší tlak vzduchu – Mariánské Lázně

Absolutně nejnižší tlak vzduchu byl na našem území naměřen 26. 2. 1989 v Mariánských lázních, a to 967,3 hPa.

Hora větrů a bouřek – Milešovka

Nejvyšší hora Českého středohoří Milešovka (837 m) je proslulá svým větrným počasím a častými bouřkami. Od roku 1904 je na jejím vrcholu meteorologická stanice, která tu od té doby nepřetržitě provádí pozorování, a proto je její podnebí velmi dobře známé. Průměrně 280 dní v roce zde vane silný vítr a jen 7 dní panuje bezvětří. Průměrná roční rychlost větru tu dosahuje 8,6 m/s (31 km/h). Ročně se tu vyskytne až 35 bouřek. Rekordem je 5 úderů blesků do budovy meteorologické stanice během 15 minut. Je tedy německý název hory – Donnersberg (Hromová hora) více než případný.

Nejdelší souvislá řada meteorologických pozorování – Klementinum

V pražském Klementinu byla meteorologická stanice založena již v roce 1752. Od roku 1775 se zde nepřetržitě sledují a zaznamenávají základní povětrnostní prvky. Vznikla tak jedinečná řada údajů, charakterizující každodenní počasí uplynulých dvou a čtvrt století.

Zpět na začátek Ochrana přírody

Tabulka národních parků a chráněných krajinných oblastí v ČR

Největší národní park - Šumava

Národní park Šumava o rozloze 683,3 km čtverečních je nejrozlehlejším národním parkem v ČR. Více o NP Šumava najdete ZDE.

Nejstarší národní park - Krkonoše

Národní park Krkonoše (KRNAP) byl vyhlášen v roce 1963, ale jeho současné hranice byly stanoveny roku 1991. Více no NP Krkonoše najedte ZDE.

Nejmenší národní park - Podyjí

Nejmenší národní park ČR Podyjí má rozlohu 60,5 km čtverečních. Více o NP Podyjí najdete ZDE.

Nejmladší národní park - České Švýcarsko

Národní park České Švýcarsko byl vyhlášen zákonem č. 161 ze dne 1.7. 1999 s účinností od 1.1. 2000 a je tedy našim nejmladším parkem. Více o NP České Švýcarsko najdete ZDE.

Největší chráněná krajinná oblast - Beskydy

Chráněná krajinná oblast Beskydy má rozlohu 1 197 km čtverečních. Více o CHKO Beskydy najdete ZDE.

Nejmenší chráněná krajinná oblast - Blaník

Chráněná krajinná oblast Blaník má rozlohu 40,4 km čtverečních. Více o CHKO Blaník najdete ZDE.

Nejmladší chráněná krajinná oblast - Poodří, Železné hory, Broumovsko

Všechny tyto tří chráněné krajinné oblasti byly vyhlášeny ve stejný den 27.3. 1991. Více o CHKO Poodří najdete ZDE. Více o CHKO Železné hory najdete ZDE. Více o CHKO Broumovsko najdete ZDE.

Nejvyšší chráněná krajinná oblast - Jeseníky

Nejvyšší horou Hrubého jeweníku i celé oblasti je Praděd (1 491 m), který je zároveň i nejvyšším bodem všech 24 chráněných krajinných oblastí. Více o CHKO Jeseníky najdete ZDE.

Bližší informace o všech NP a CHKO v České rebublice.

Nejstarší chráněné území - Žofínský prales

Národní přírodní rezervace Žofínský prales (97,7 ha) a národní přírodní památka Hojná voda (9,1 ha) ve východní části Novohradských hor jsou naše nejstarší chráněná území, zřízená už v roce 1838. Obě území leží v blízkosti státní hranice s Rakouskem a jsou od sebe vzdálena asi 4 km. Žofínský prales je přirozený smíšený porost buku, smrku, jedle a dalších dřevin. Hojná voda je původní bukojedlový prales s příměsí smrku a javoru klenu na žulovém balvanitém svahu, na němž místy vystupují i menší skalky. Důvodem ochrany obou chráněných území je uchování typického pralesa Novohradských hor.

Nejznámnější pralesní rezervace - Boubínský prales

Národní přírodní rezervace Boubínský prales o rozloze 666,4 ha je chráněná už od roku 1858 a patří tedy k našim nejstarším chráněným územím. Rozkládá se ve vrcholové části a na jihozápadních svazích rulového masívu Boubína (1 362 m) v CHKO Šumava. Rezervaci pokrývá většinou bukosmrkový porost s jedlí a klenem. Jádrem rezervace je vlastní prales s nejstaršími a nejcennějšími porosty o rozloze 47 ha na pravém břehu Kaplického potoka. Tato část je oplocená a veřejnosti nepřístupná, kolem plotu ovšem vede značená naučná stezka. Nejstarší smrky v pralese jsou až 300-400 let staré.

Nejvýznamnější chráněná step - Mohelenská hadcová step

Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step na Třebíčsku leží na příkrých svazích nad meandrem řeky Jihlavy u Mohelna. Má rozlohu 48,1 ha. Na mohutném, až 120 m vysokém amfiteátru hadcových skal vznikla unikátní step s četnými druhy teplomilných rostlin (kavyl tenkolistý, kavyl chlupatý, podmrvka Marantova, ostřice nízká, křivatec český a další stepní druhy). Tato rezervace patří k nejlépe prozkoumaným a nejvíce navštěvovaným u nás.

Rezervace největších jezer - Černé a Čertovo jezero

Národní přírodní rezervace Černé a Čertovo jezero je chráněným územím už od roku 1911. Leží u Železné Rudy, v západní části CHKO Šumava. Její rozloha je 174,9 ha. Na svazích Jezerní hory (1 343 m) jsou v ledovcových karech dvě naše největší jezera. Na severním svahu Černé jezero (úmoří Severního moře) a na jihovýchodním svahu Čertovo jezero (úmoří Černého moře).

Nejvýznamnější rezervace vodního ptactva - Velký a Malý Tisý

Národní přírodní rezervace Velký (317 ha) a Malý (26 ha) Tisý v Třeboňské pánvi zahrnuje oblast rybníků, luk, lesíků a mokřadů o rozloze 615,5 ha. Hnízdí tu na 95 druhů vodního i bažinného ptactva a dalších 80 druhů ptáků se zde zastavuje při svých pravidelných tazích.

Nejznámnější chráněné skalní město - Prachovské skály

Přírodní rezervace Prachovské skály o rozloze 243,5 ha se nachází u Jičína v blízkosti CHKO Český ráj, v samém středu Jičínské pahorkatiny. Prachovské skály byly jako typický a známý příklad pískovcového skalního města vyhlášeny přírodní rezervací již v roce 1933.

Nejpodivuhodnější chráněné území - Soos

Na Chebsku, severovýchodně od Františkových lázní, leží národní přírodní rezervace Soos. Území o rozloze 221 ha je z přírodovědeckého hlediska jedním z nejvýznamnějších a nejhodnotnějších v ČR. Najdeme tu vzácný projev postvulkanické činnosti – suché výrony oxidu uhličitého, tzv. mofety. Za vlhkého počasí se prohlubně zaplňují vodou, která následkem vystupujícího oxidu klokotá. Po vyschnutí vody již probublává v kráterech pouze bahno, a proto bývá tento jev nesprávně označován za „bahenní sopky“. Nejvydatnějším minerálním pramenem Soosu je velmi chutný Císařský pramen, který je také zachycován a využíván.

Zpět na začátek Příroda v ČR (rostliny a živočichové)

Na území ČR se nacházejí čtyři biogeografické zóny, jejichž prvky se tu stýkají. Je to zóna boreální (lesní) na severu, středoevropská lesní na západě, na jihovýchodě alpská a na východě karpatksá. Je tu proto množství rozmanitých rostlinných a živočišných druhů.

Rostlinstvo

Stromy, byliny, houby.

Živočišstvo

Bezobratlí, obratlovci, savci (obratlovci).

Zpět na začátek Další odkazy