VODOPÁDY

Jak vznikají vodopády?

Ať jde o tenké stužky nebo zpěněné proudy, všechny vděčí za svůj vznik ostré změně ve výšce říčního koryta. Celá řada největších vodopádů na světě padá z okraje široké náhorní plošiny. Silné deště zajišťují řekám na těchto plošinách dostatečný přítok vody, a když dosáhnou okraje, nezbývá jim nic jiného než řítit se dolů. Výškový rozdíl může rovněž vzniknout pohybem zemské kůry. Když se zemská kůra na jedné straně zlomu zvedne nebo na druhé straně klesne, je dalším důvodem vzniku vodopádů. Srázné horské svahy rovněž zdobí početné vodopády a peřeje. Nejkrásnější z nich můžeme vidět v horách zbrázděných ledovci. Tam, kde se splazy vedlejších ledovců napojovaly do hlavního ledovcového proudu, se hlavní údolí často prohlubovalo nabývalo podoby příkopu se sráznými stěnami. Vedlejší ledovcové splazy si vyrývali mnohem mělčí cesty a ty dnes končí vysoko nad hlavním údolím jako visutá údolí. Dnes z jejich ústí vytékají říčky a vytvářejí například v Alpách jedny z nejkrásnějších vodopádů. I norské fjordy zdobí péřovité vodopády z bočních údolí.

Jsou vodopády věčné?

Každý vodopád je předem odsouzen k zániku! I když jde o postupný proces s mnoha odchylkami, životní cyklus vodopádů v podstatě probíhá podle jednoho ze dvou základních modelů. V prvním případě jde o postupné rozrušování odolné hrany útesu zpětnou erozí, protože se řeka snaží vyrovnat spádové poměry svého řečiště. V místech, kde k tomu dochází, se může původně jeden vodopád rozpadnout na celou řadu menších kaskád. Pokračující zpětná a hloubková eroze pak dále mění kaskády v pásma vířící bíle vody nebo peřeje, které nakonec přejdou v hladký tok níže položené části řeky. V jiném případě jsou vrchní vrstvy horniny odolnější než jejích podloží a tím vzniká jakási „čapka“ vzdorující hloubkové erozi. Tehdy začne pracovat zpětná eroze při úpatí vodopádu, kde dopadající proud vyrývá v měkčím podloží hlubokou tůň. Vířící suť zároveň rozrušuje méně odolné horniny v spodní části útesu. Časem se skalní čapka naruší zespodu, začne se odlamovat, občas i v celých masivech, a zbude po ní přepadová hrana o něco výše proti proudu. Tento proces se opakuje, vodopád pomalu postupuje proti proudu a často za sebou zanechává celou řadu hlubokých tůní jako svědectví o své předchozí poloze.

Kde jsou nejvyšší vodopády na světě?

Nejvyšší vodopád světa najdeme ve Venezuele, jmenuje se Kerepakupai-Meru/Salto Angel (měří 979 metrů). Za svůj vznik vděčí strmému zlomu v náhorní plošině i jihoafrické vodopády Tugela – s výškou 850 metrů jsou druhé nejvyšší na světě. Další pořadí najdete ZDE.

Které vodopády jsou nejmohutnější?

Mezi skutečné titány patří laoské vodopády na řece Mekong. Výškový rozdíl činní pouze 24 metrů, ale proteče jimi 11 000 metrů krychlových za vteřinu. Asi 275 samostatných kaskád a přes tři kilometry široký útes se valí vody vodopádu Iguazú na řece Paraná u brazilsko-argentinské hranice. Kdy při zvýšeném stavu vody protéká průtok vody na více než 11 000 metrů krychlových za vteřinu. Naprosto nejmohutnějšími bývaly na světě vodopády Guaíra, ležící o něco níže na řece Paraná s průměrným průtokem 13 000 metrů krychlových za sekundu, ale v roce 1982 zmizely pod hladinou jezera Itaipú.

Jak vznikly Niagarské vodopády?

I když Niagarské vodopády zdaleka nepatří k nejvyšším, rozhodně je můžeme zařadit mezi nejslavnější. Tyto vodopády ležící uprostřed délky řeky Niagary, tekoucí do Erijského jezera na sever od Ontarijského jezera, tvoří dvojité kaskády o výšce asi 50 metrů. Vznikly koncem doby ledové, před více než deseti tisíci lety. Původně se valily ze srázu pokrytého odolnou vrstvou dolomitových vápenců. Když voda dopadající na dno rozrušila vrstvu měkčího podloží (jílovito-břidlicových a pískovcových vrstev), velké části srázu se začaly řítit. Postupné podemílání posunulo vodopády o více než jedenáct kilometrů proti proudu. I když to bude trvat dalších 25 tisíc let, vodopády nakonec pravděpodobně ustoupí až do Erijského jezera a zcela zmizí.

POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE