KOLOBĚH SRÁŽEK A SRÁŽKY NA ZEMI

Koloběh srážek na Zemi

Světové zásoby vody jsou ohromné. Na zemi se vykytuje 1260 milionů krychlových kilometrů vody. Z 94 procent je však neustále obsažena ve světovém oceánu (oceány a moře) a další procenta tvoří ledovce a ledové nebo sněhové příkrovy. Méně než jedno procento se vyskytuje v podobě sladké vody v jezerech, rybních, potocích, řekách nebo v podzemí, kam proniká studněmi nebo vrty.

Zásoby vody na Zemi

Kdyby se tento slabý pramínek čerstvé vody stále nedoplňoval, jezera i řeky by vyschly, pole a lesy by uschly. Voda naštěstí stále koluje mezi mořem, vzduchem a souší v nekonečném cyklu. Zdrojem energie, která zajišťuje koloběh vody, je Slunce. Zahřívá mořskou hladinu a mění vodu a páru. Voda se vypařuje i z jezer, potoků, listů rostlin a dokonce i z ledovců. Ve vzduchu se tato neviditelná pára kondenzuje a vytváří miliardy drobných kapiček a ledových krystalků, z nichž se skládají mraky. Vlhkost z oblak se pak vrací na zem jako déšť, sníh nebo jiné druhy srážek. Potom se znovu vypaří a věčný koloběh pokračuje.

Oběh vody na Zemi

Jak vznikají dešťové kapky?

Oblaka majestátně plující oblohou se skládají z nezměrného počtu droboučkých kapiček vody a krystalků ledu. Ale i když jen jeden jediný oblak obsahuje třeba až několik tun vlhkosti, často se stává, že nám přejde nad hlavou, a přitom ani nesprchne. Vláha totiž spadne na zem jen za určitých podmínek. Droboučké kapičky vody v oblacích vznikají tak, že se stoupající teplý vlhký vzduch postupně ochladí a vodní páry se srazí. Kapičky na sebe nabalují prachové a jiné mikroskopické částice, kterým se říká kondenzační jádro. Zpočátku jsou tak malé, že se doslova vznášejí vzduchem. Při cestě vzdušnými proudy do sebe kapičky narážejí slučují se rostou. Po nějaké době, až dostatečně ztěžknou, můžou spadnout na zem v podobě deště. Osud jiných dešťových kapek je ještě složitější. Začaly svou dráhu jako sněhové nebo ledové krystalky v horních studených vrstvách marku. Když pak prolétaly spodním pásmem teplejšího vzduchu, roztály a na zem nakonec dopadly jako déšť. Asi polovina všech dešťových srážek pravděpodobně začíná jako sníh. Nejmenší vodní kapičky, které známe jako mrholení, padají k zemi tak líně, že se téměř vznášejí. Obří kapky o průměru až 6 mm můžou dosáhnout i rychlosti 8 metrů za sekundu. Ať jsou však jakkoliv velké, žádná nemá tvar slzy. Ty největší bývají sice zespoda zploštělé, většina z nich je však kulatá.

Jak vzniká sníh?

Mrak s dostatečně nízkou vnitřní teplotou se může zbavit svého nákladu vláhy ne v podobě deště, ale nadýchaných sněhových vloček. K tomu dochází proto, že se voda v oblacích chová často podivně. Pří velmi nízkých teplotách se kapičky v mracích přechladí a zůstanou v tekutém stavu, i když by podle vlastní teploty měly zmrznout. Za určitých podmínek se přechlazené kapičky vypaří, pára okamžitě zmrzne a přemění se v droboučké kousky ledu. Když na ně namrzne dostatečné množství dalších vodních par, vzniknou sněhové vločky. Tvary vloček se liší podle teploty a koncentrace vlhkosti v ovzduší. Vzhledem ke krystalické struktuře sněhových vloček tvoří 90 procent jejich objemu vzduch. Proto sníh dobře izoluje a tlumí zvuk. To ovšem současně znamená, že obsah vody v deseti centimetrech sněhových srážek odpovídá pouze jedinému centimetru deště. I tak je ale sníh pro mnohé oblasti důležitým zdrojem sladké vody. Suchá území na západě USA jsou velmi závislá na jarním tání sněhu ve Skalnatých horách, podobně je tomu i například ve střední Asii.

Tvary vloček sněhu

Jsou zmrzlý déšť a kroupy totéž?

Mráz a větrné turbulence si dovedou s dešťovou kapkou pěkně pohrát. Kapka na své cestě k zemi prochází vrstvami velmi studeného vzduchu a stane se z ní zmrzlá kulička nebo ledovka, která se po dopadu odrazí. Kapky můžou být i tak podchlazené, že na zemi zmrznou a pokryjí sklovitým pancéřem ledu všechno, s čím přijdou do styku. Kroupy se rodí vysoko v bouřkových mračnech. Ledové kuličky střídavě unášeny vzestupnými i sestupnými vzdušnými proudy na sebe nabalují další vrstvy ledu a rostou. Jejich konečná velikost závisí na tom, jak dlouho se v mracích takto pohybovaly. Většinou jsou při dopadu na zem veliké jako kulička hrachu. Mohou však dosahovat i velikosti vlašského ořechu nebo dokonce tenisového míčku! Dochované záznamy hovoří o kroupě s průměrem asi 13 cm a hmotností 670 gramů. Krupobití dokáže způsobit katastrofální škody. Občas poškodí střechy aut a budovy, nejvyšší škody pak páchá v zemědělství.

Je jinovatka zmrzlá rosa?

Pohled na korálky rosy vpletené do pavučiny nebo na květy nakreslené mrazem na sklech oken stojí za to, abychom si ráno přivstali. Sotva se do nich opřou sluneční paprsky se vytratí. Rosa i jinovatka se totiž rodí z chladného nočního vzduchu. Když se po setmění začne ochlazovat, teplota vzduchu začne klesat až k rosnému bodu (tj. teplota, při niž jsou vodní páry právě nasyceny a začínají se srážet). Při styku s listy a travou, které jsou o něco chladnější, se vodní páry srazí a pokryje je rosou. Asi tak, jako když se za parného letního dne orosí sklenice se studenou vodou. Jinovatka vzniká, až když teplota klesne pod bod mrazu. Když nasycený vzduch přijde do styku s mrazivým povrchem, vodní páry se nevypaří, ale přemění se přímo z plynného stavu v malé krystalky ledu. Tyto krystaly jsou tím větší, čím více páry zmrzne.

Jak vznikne mlha?

Mlhu stejně jako rosu a jinovatku vytváří vodou nasycený vzduch. Když se teplota vzduchu přiblíží rosnému bodu, srážejí se v něm vodní páry na drobné kapičky. Ty jsou právě tak jako kapky v mracích příliš malé a lehké, než aby mohly spadnout. Mlha není vlastně nic jiného než mrak, který vznikl u země. Na tvorbě mlhy se podílí celá řada různých okolností. Může se objevit proto, že se země v noci ochladila a sama pak ochlazuje vlhký přízemní vzduch. Může vzniknout i tehdy, když masa teplého vzduchu přechází nad studeným oceánským proudem nebo nad studenou oblastí souše. Mlhu můžou vytvořit i srážky mas teplého a studeného vzduchu nebo ochlazení vlhkého vzduchu, stoupajícího po úbočí hory.

POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE

PŘÍOHY: