HURIKÁNY A TORNÁDA

Co je to hurikán?

Hurikány, velmi obávané tam, kde se často vyskytují, jsou mohutné rotující tropické bouře provázené typickými tropickými vichřicemi a lijavci. Celý tento bouřkový systém často mívá v průměru až 800 kilometrů za hodinu. Skládá se z prudkých větrů a oblačné fronty. Ta se ve spirále točí kolem společného středu známého jako oko uragánu. V tomto oku, které může mít v průměru přes 25 kilometrů, panuje bezvětří a jasná obloha. Samotné oko je však obklopeno vzpínající hradbou hustých mraků a z nich pochází největší díl mohutných doprovodných srážek. Právě tady se můžeme setkat s nejprudšími větry. Aby měl vítr nárok na zařazení mezi hurikány, musí dosahovat rychlosti kolem 120 kilometrů za hodinu. Rychlosti kolem oka však často přesahují její dvojnásobek. Hurikány se obvykle řítí přes Atlantik na západ a vrhají se na ostrovy v Karibské oblasti a na severoamerickém pobřeží. Podobným ničivým bouřím se v Tichomoří a v oblasti Indického oceánu říká tajfuny a tropické cyklony. Různá jména však nemění nic na jejich následcích, které jsou obvykle stejné – vysoké ztráty na životech a všeobecná spoušť.

Jaké škody způsobí hurikány?

Hurikán zasáhne pobřeží trojím úderem – vítr, déšť, vlnobití. Silné větry kolem oka snadno vyvracejí stromy, shazují střechy a převracejí auta. Obvykle přitom spadne přes patnáct centimetrů srážek v podobě prudkých lijáků, které způsobují rozsáhlé záplavy. Ještě horší je tak zvaná nárazová vlna. Vítr vybičuje moře do ohromných vln, které někdy proniknou až hluboko na pevninu. Nejrozsáhlejší škody vznikají v pobřežních nížinách. Největší katastrofy vznikají v hustě zalidněných oblastech kolem Bengálského zálivu (v roce 1970 v Bangladéši zemřelo asi půl milionu lidí).

Kde vznikají hurikány?

Kolébkou hurikánu jsou teplá moře a vlhké tropické větry ve dvou poměrně úzkých pásech na sever a na jih od rovníku. Na Severní Ameriku v Karibské oblasti útočí hurikány z Atlantiku. Hurikány, jež se tvoří západně od Mexika, nejsou tak nebezpečné, jelikož většinou končí nad neobydlenou částí Pacifiku. Bouře v západním Pacifiku jsou ovšem velmi nebezpečné, neboť se vrhají na Filipíny, Japonska a asijské pevniny. V Indickém oceánu se hurikány stáčejí na sever k Asii nebo na jih k Madagaskaru a východní Africe.

Jak vznikají hurikány?

Zatím přesně nikdo přesně neví, proč některé tropické bouře dosahují síly hurikánu a jiné ne. Úlohu základních faktorů však v této souvislosti hraje teplo a hojná vlhkost. Hurikány se objevují nejčastěji v pozdním létě, kdy se mořská hladina zahřívá na více 26 stupňů Celsia a vlhkost ovzduší dosahuje vysokých hodnot. Bouře začínají v nevelkých oblastech nízkého tlaku vzduchu nad tropickými moři. Tam prudce stoupá vzhůru teplý, vlhký vzduch, kondenzací tun vodních par se uvolňuje značné množství tepla, a to pak zpětně podněcuje vzestupný pohyb vzduchu. Všude kolem se objevují spirály vlhkých větrů a navíjejí se na oko hurikánu. Rostoucí intenzita větru vytváří postupně tu pravou větrnou smršť. Hurikán pak řádí až do doby, kdy pronikne dál nad pevninu nebo nad studené moře a tam konečně dojde zásoba tepla a vláhy a hurikán se začne rozpadat.

Proč jsou tornáda obávaná?

Kde se dolní cíp tornáda dotkne země, zanechává za sebou zcela zpustošený kraj. Smršť se ve své typické nálevkovité podobě řítí provázená řevem, který lze přirovnat k průletu letky proudových stihačů. Snadno vyvrací stromy a boří domy. Tornádo je podstatě shluk větrů vířících kolem jádra, kde se vytváří částečné vzduchoprázdno. Ničivá síla větrných smrští vzniká právě z vražedného propojení silných větrů s nízkým tlakem. Vítr dosahuje průměrné rychlosti kolem 320 kilometrů za hodinu (až 800). Stébla slámy nesená smrští se zabodávají do prken nebo kmenů stromů. Prkno vržené tornádem dokáže prorazit železný plát o tloušťce 15 milimetrů. Nízký tlak doslova trhá budovy na kusy. Při přechodu tornáda totiž atmosférický tlak rychle klesne, vzduch uvnitř budovy se začne prudce rozpínat a doslova stěny rozmetá. Částečné vzduchoprázdno a silné vzestupné proudy v jádru tornáda provádějí podivuhodné kousky. Dokážou zvednout z kolejí železniční vlak a pohodit ho někde v okolí. Mluví se taky o případu, kdy sklenice kyselých okurek letěla třicet osm kilometrů vzduchem a přistála nepoškozená zpátky na zemi.

Kde vznikají tornáda?

Hurikány vznikají nad mořem, tornáda obvykle nad pevninou. Čas od času se můžou objevit kdekoli na světě (např. výskyt tornáda u Napajedel). Nejčastěji se však vyskytují v oblasti prérií západně od Mississippi, většinou na jaře a počátkem léta. V USA tak vzniká až 700 větrných smrští. Nejčastěji je postižená tak zvaný „Tornádo Alley“ je to pás táhnoucí se z Texasu na sever přes Oklahomu, Nebrasku a Kansas.

Co aktivuje tornáda?

I když vědci přesně neví co tornáda aktivizuje, je jisté, že mají vždy něco společného s bouřkovými mraky. Masa teplého a vlhkého vzduchu uvízne pod chladnějším a těžším vzduchem přicházejícím v protisměru. V této turbulentní zóně vznikají oblaka a bouře a občas vyvrcholí právě vznikem vířivého gejzíru – tornáda. Nejprve není vidět nic jiného něž jakýsi zaoblený lalok pod základnou mraku, ten se následně protahuje, dokud se mrak nespojí se zemí sloupem větrného víru. Smršť má nejprve bělavou barvu srážejících se vodních par. Následně pak pohlcuje prach a nejrůznější předměty a postupně zčerná.

Jak tornádo dlouho trvá?

Od dotyku tornáda se zemí do jeho zániku obvykle uplyne asi hodina, i když jsou případy, kdy trvalo déle. Tornádo za sebou nechává pruh zničené krajiny asi 300 metrů široký a 25 kilometrů dlouhý. Ovšem známá je i šířka půldruhého kilometru a dlouhá neskutečných 470 kilometrů!

POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE

PŘÍLOHY