CESTY BOUŘÍ

Jak vznikají bouřky?

Rychlý růst věžovitých bouřkových mraků a vlhky a studený vítr, který ohlašuje příchod bouře, jsou jevy známé ve většině mírných i tropických pásů světa. Odhaduje se, že v kterémkoli okamžiku probíhá na Zemi asi 1800 bouřek. Oblaka se začínají vytvářet tam, kde v nestabilní oblasti atmosféry vzniká silný vzestupný proud teplého vlhkého vzduchu. Vlhkost se sráží, jak rozpínající se oblaka dosahují výšky 13 000 metrů a víc. V té době už v mraku prší, sněží nebo padají kroupy – a tím vznikají mocné proudy studeného vzduchu prudce klesajícího z velkých výšek. Zakrátko nebem proletí blesk, od horských svahů se odrazí hrom, jak si to nahoře rozdávají vzestupné a sestupné proudy a zaplaví zem prudkým lijákem. Sestupné nakonec zvítězí a zadusí teplé a vlhké proudění zdola. Déšť ustává, vítr utichá a bouře končí skoro právě tak náhle, jako začala.

Kde se berou blesky?

V kotli bouřkového mraku se hromadí mohutný elektrický náboj. Jak, to doposud nevíme. Jasné je pouze tolik, že se kladný náboj akumuluje ve vrcholcích mraků a záporný u jejich základny. Záporný je přitahován kladně nabitou zemí. Vzduch je však dobrý izolátorem, který po jistou dobu nepřipustí, aby elektrický výboj rozdíly vyrovnal. Když napětí patřičně vzroste, udeří blesk. Tento děj se skládá ze dvou částí. Nejprve se z nebe spustí série slabých křivolakých „naváděcích“ blesků. Země jim odpoví trsovitým výbojem. Když se střetnou, vznikne mezi nebem a zemí elektrická dálnice. Ze země po ní okamžitě vyjede do mraků mocný elektrický náboj. A právě tento odvetný úder je zdrojem světla, které vnímáme jako blesk.

Bije blesk dvakrát?

I když to staré přísloví popírá, blesk do stejného místa málokdy udeří pouze jednou. Většinou si své vystoupení několikrát zopakuje. Každý blesk, který vidíme, je ve skutečnosti jen důsledkem srážky naváděcích a odvetných úderů, vypravených po stejné cestě oblohou. Celá výměna těchto úderů však probíhá tak obrovskou rychlostí, že ji vnímáme jako jediný záblesk. Elektrický náboj se v zemi pod prostorem bouře koncentruje v nejvyšších objektech. Ty pak přitahují naváděcí blesky. Proto do vysokých stromů a budov blesky udeří i několikrát. Například Empire State Building je v průběhu bouře zasažena mnohokrát.

Co vyvolá hrom?

Teplota blesku dosahuje asi 15 000 stupňů celsia a je vyšší než teplota na povrchu Slunce. Takový tepelný náraz dokáže přivést k výbuchu stromy tím, že odpaří jejich mízu. Občas roztaví písek na skleněné krůpěje. Vysoká teplota ovšem zahřeje i vzduch podél cesty blesku. Zahřátý vzduch se rozpíná tak prudce, že vyvolává nárazové vlny a ty pak slyšíme jako hřmění. Blízký úder blesku je spojen s prudkým třeskem. Po vzdálenějším následuje táhlý rachot. Zvukové vlny se totiž v atmosféře lomí a odrážejí se od kopců a jiných útvarů zemského povrchu. Protože je světlo rychlejší než zvuk, můžeme odhadnout, jak daleko udeřilo. Spočítejme sekundy mezi bleskem a zvukem hromu a vynásobíme je 330. Tím přibližně zjistíme, kolik metrů od nás blesk udeřil.

Kdy se sněhová bouře mění v blizard?

Blizard je sněhová bouře s větrem o rychlosti přes 55 km/h a teplotě pod mínus 7 stupňů celsia. Při blizardu může sněžit tak hustě, že často není vidět ani na krok. Po bouři mohou sněhové závěje ochromit veškerý život. Podobné bouře najdeme na Sibiři (purga, buran), Kanadě a nejvíce v Antarktidě.

Co je to ledovice?

Když se zemský povrch ochladí pod bod mrazu, může i lehké mrholení z předcházející masy teplého vzduchu vyvolat jednu z nejhorších zimních kalamit. Padající déšť při kontaktu se zemí okamžitě zamrzne a za chvíli leží celá krajina pod příkrovem ledu. Ulice a chodníky se promění v kluziště, větve se ohýbají a praskají, praskají dráty elektrického vedení...

Co je pouštní bouře?

Dokonce i v těch nejsušších pouštích občas spadne nějaká ta kapka deště. A to může mít skutečně překvapivé následky – kvetoucí poušť. Občas ale pouštní oblasti postihne krátká průtrž mračen a vyvolá prudké záplavy. Voda odtéká vyschlými řečišti (vádí, arrojos, creek) a ničí vše co jim přijde do cesty. Cestovatele mohou v poušti přepadnout i bouře bez deště. Silné větry, občas zvednou do vzduchu písek, prašné bouře mohou trvat i několik dní. Písek dokáže zcela sedřít lak z karoserie automobilů.

Co je to monzun?

K nejpředvídatelnějším ze všech bouřkových systémů patří monzuny. Jejich směr se pravidelně mění a přinášejí období dešťů a období sucha. Nejznámější oblastí je Indický oceán, kde i mořeplavci spoléhají na pravidelné změny větrů. Monzun spočívá v rozdílném zahřívání oceánu a pevniny během roku. Monzuny začínají vát směrem do vnitrozemí počátkem léta, kdy se země zahřívá mnohem rychleji než oceán. Když se teplý vzduch nad pevninou roztahuje a stoupá, vznikají oblasti nízkého tlaku. Do nich se tlačí teplý, vlhký mořský vzduch. Vítr od oceánu stoupá nad hory a náhorní plošiny a zbavuje se vlhkosti v podobě letních průtrží mračen. Na podzim se situace obrací a souš se ochlazuje rychleji než moře. Nad oceánem vznikají oblasti nízkého tlaku a po další měsíce pak stále vanou studené, suché větry směrem od pevniny na moře.

POUŽITÁ LITERATURA A DALŠÍ ZDROJE

PŘÍLOHY